NEJKRÁSNĚJŠÍ ŠKODLIVÁ BREBERKA
Úterý, 26 červen 2018
Posledních padesát let byli brouci vázaní na jalovec ve střední Evropě velmi vzácní a ohrožení. S útlumem pastvy totiž přišli o svůj přirozený biotop, který tvořily keře jalovců na pastvinách. Brouci se však dokázali přeorientovat na okrasné dřeviny, které dnes zdobí téměř každou zahradu, a společně s jejich sazenicemi putují v kamionech, zabydlují se v celé Evropě a způsobují usychání okrasných cypřišů, jalovců a především tújí. To je i případ „nejkrásnějšího“ nového škůdce, krasce Lamprodilla festiva.

 


 

 

 

 „Jalovec dříve běžně rostl v řídkých pastevních lesích a na extenzivních pastvinách. Jenže ty z naší krajiny zmizely a s nimi i jalovec. A z brouků, kteří se jeho dřevem živí, se ve střední Evropě staly vymírající vzácnosti,“ říká entomolog z Biologického centra AV ČR Lukáš Čížek.

Ačkoli z přírody jalovec prakticky vymizel, v zahradách a parcích se jako okrasné dřeviny stále častěji začaly vysazovat různé druhy jalovců a také blízce příbuzné zeravy, jimž se častěji říká túje. Broukům chvíli trvalo, než si nově nabídnuté potravy všimli. U nás se jako první v exotických jalovcích objevil drobný hnědý tesařík Poecilium glabratum. „Půl století byl u nás považován za vymřelý druh, dokud nebyl jeho původní výskyt prokázán na jediné lokalitě v Bílých Karpatech. Po roce 2000 byl pak z ničeho nic nalezen na několika místech jižní Moravy v okrasných dřevinách,“ říká Ondřej Konvička z České společnosti entomologické. 

 

 
Tesařík Semanotus russicus byl donedávna v našich končinách pouze raritou. Dnes se zabydluje i v Česku.

 

 

 

Přímo v Praze se objevili další dva brouci, původně vázaní na jalovce. Jedním je tesařík Semanotus russicus, který byl nejblíže zaznamenán v několika rezervacích na Slovensku, kde je přísně chráněn. A pak je to krasec Lamprodila festiva. Tento krásný brouk byl ve střední Evropě donedávna znám jako rarita z Německa a Maďarska. 

„V posledních asi dvaceti letech se ale tito vzácní brouci šíří střední i západní Evropou. Pomáhá jim výsadba exotických zeravů, a hlavně mezinárodní obchod s jejich sazenicemi,“ říká Lukáš Čížek. „Část u nás prodávaných tújí pochází z Itálie, kde jsou tito brouci hojní. Když do stromků určených na export nakladou vajíčka, kamiony jejich potomstvo rozvezou po Evropě,“ vysvětluje Lukáš Čížek.

 

 

 

 

 Túje napadená škůdcem Lamprodilla festiva.

 

 

Kolem roku 2000 se tesařík Semanotus russicus objevil ve Velké Británii, kde nikdy nežil. Krasce Lamprodila festiva zase nedávno našli ve Vídni a Budapešti. „A dostal se i do ruského Soči. Během příprav na zimní olympiádu v roce 2014 tam totiž bylo vysazeno obrovské množství okrasných dřevin. Brzy po olympiádě byl tento brouk nalezen poprvé, dnes už je v Soči běžný,“ dodává Ondřej Konvička.

 

 

 

 

Nejkrásnější škůdce

 

Zatímco zmínění tesaříci žerou hlavně odumírající a oslabené stromy, a tak by jejich šíření nemělo představovat problém, krasci napadají i zdravé stromy. Podobně jako krasec lipový dokáže způsobit úhyn zdravé lípy, jeho blízký příbuzný krasec Lamprodila festiva dokáže zahubit i zdravé zeravy, jalovce a cypřiše. Napadá hlavně osluněné stromy. Těm pak rezaví jehličí a usychají.

Zda je viníkem skutečně krasec, se pozná podle oválných otvorů, jimiž se dospělí brouci vykousávají ven ze dřeva.

 


 

Typické oválné otvory způsobené škůdcem, který se jimi vykousává ven ze dřeva.

 

 

„Na území České republiky představuje krasec Lamprodilla festiva nový druh škůdce. Je to ale asi nejhezčí škůdce, jaký u nás žije,“ uzavírá Lukáš Čížek s tím, že příběh tohoto brouka může posloužit jako příklad dokazující, že i umělé biotopy ve městech se mohou stát útočištěm ohrožených druhů.

 

Na titulním obrázku krasec Lamprodilla festiva.

 

Připravila:

Daniela Procházková,

Biologické centrum AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou,

Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

 

 

 

 

Komentáře
... : *deeres*
Kolem domu máme nasázené kaliny. Je to kalina obecná- roseum, s bambulemi bílých květů. Na jaře vypadá nádherně když kvete. Letos jim to dlouho nevydrželo. Květy upadaly a listy měly prožrané kulaté dírky. Na listech a větvičkách hnusné šedé mrňavé housenky. Tak jsem kaliny ostříhala a ony znovu vyrašily. A zase se objevily dírky v listech a to už tam nebyly housenky, ale stejně hnusní šedivý broučci - bázlivec kalinový - kalinožrout, z rodu mandelinek.
A tak nějak to vypadá, že ty kaliny asi odejdou, ty mrchy, totiž nakladou vajíčka do větviček a ještě to zalepí kousky dřeva, aby se tam až do příštího jara netřásly zimou.
Poradila jsem se s internetem a jediná naděje je, že brzy na jaře, než kaliny vyraší, je ostříhám až na kost. Postřik, který není chemický, na to snad ani není. Chemický existuje, ale kolem jsou jahodníky, tak kdyby někdo tady věděl radu?

červen 26, 2018 08:51
... : *deeres*
Tůje patří na hřbitov. Dnešní zahradní architektura se bez nic neobejde, vyholený trávník, bazén, trampolina a neprostupná zeď tůjí. Je to pořád zelené, nesviní to listím a vypadá to tak hezky uměle. Také to je jedovaté, smrdí to podobně, jako kočičí moč a roste to jako blázen do výšky a do zahrady už se vám nikdo nepodívá, ani sluníčko.
Za mne, ať je klidně krasec, krasavec, sežere. smilies/wink.gif
červen 26, 2018 09:43
... : doktor
Je to opravdový krasavec,ale s nekalou zálibou.
červen 27, 2018 12:26
... : Bara
Z Japonska se do Holandska pred 3 - 4 roky nejakou zasilkou dostal mensi bily motylek, tady ho jmenuji Japonsky mol a ten klade vajicka pouze do buxusu. Rozsiril se uz do Nemecka a Belgie…..Jeho housenky ty keriky kompletne zevnitr sezerou a znici az uschnou. Clovek by tomu neuveril, ale jsou znicene cele ploty, okrasne keriky sestrihane do ruznych tvaru, postriky jsou v tomto pripade vetsinou neucinne. Protoze posledni zimy byly v NL velmi mirne (proste nemrzlo), tak tem mol preziva a uspesne se siri.
červen 27, 2018 13:38

Powered by Azrul's Jom Comment
busy