NÍZKOSACHARIDOVÁ STRAVA
Pondělí, 26 březen 2018

Výsledek obrázku pro ketogenní dietaMódní dieta nebo zdravější způsob stravování? - Low carb (LCHF) neboli nízkosacharidová strava je jedním z velmi aktuálních témat. Na jedné straně je tento způsob stravování vnímán jako nesmyslná módní dieta, na straně druhé je mnohými odborníky považován za velmi přínosnou možnost z pohledu lidského zdraví. Kde je pravda?

 

 

 

 

 

 

Ve prospěch nízkosacharidové stravy je potřeba zdůraznit, že se např. u diabetu využívala v československé medicíně ještě v 60. a 70. letech minulého století, jak vzpomíná MUDr. Michal Piják, který svou lékařskou dráhu začínal v roce 1972 a jako první v československé odborné literatuře publikoval důležitý přehled o poruchách sacharidového metabolismu a klíčové roli glukagonu. Ty s nízkosacharidovou stravou úzce souvisejí.

 

V příznivém světle o nízkosacharidové stravě, jako o jedné z možností léčby nejen diabetu, píše i hovoří také MUDr. Hana Krejčí, interní lékařka a diabetoložka z Všeobecné fakultní nemocnice. Přehledový článek této léčbě věnoval plzeňský profesor Zdeněk Rušavý. A nízkosacharidová strava je od roku 2017 také součástí doporučení České diabetologické společnosti pro těhotenskou cukrovku.

 

 

 

Co je a co není nízkosacharidová strava 

 

Ačkoliv neexistuje univerzální definice nízkosacharidové stravy, lze ji popsat jako stravu založenou na čerstvé zelenině, masu, rybách, vajíčkách, mléčných výrobcích, ořeších, semínkách a v menším množství i na ovoci. Nízkosacharidovou stravu lze také sestavit i jako vegetariánskou, veganskou, bezlepkovou, košer či halal, a přizpůsobit ji tak kulturním a společenským zvyklostem i osobním preferencím a chutím.

 

 

 

 

Hezky česky? Ne, raději odlehčeně a bez rafinovaných cukrů 

 

Od běžné české stravy se nízkosacharidová strava liší tak, že namísto pečiva a tradičních příloh, jako jsou brambory, rýže, těstoviny a knedlíky, se na talíři objevuje čerstvá listová (bezškrobová) zelenina, saláty, brokolice, zelí a další zelenina, která je zrovna k dispozici. Současně mizí veškeré netučné a nízkotučné a jiné údajně „zdravé“ potravinářské produkty s přidanými cukry, škroby a dalšími chemickými přísadami.

Nízkosacharidová strava také obsahuje jen minimum cukru, bílé mouky a dalších rafinovaných sacharidů, a tedy žádné oplatky, sušenky, zákusky, sladkosti nebo slané pamlsky. Typicky neobsahuje více než 130 gramů sacharidů denně, obvykle mezi 15–25 % celkového kalorického příjmu.

 

 

 

 

 

 

Kolik sacharidů, tolik typů

 

Nízkosacharidové typy stravy lze rozlišovat také podle průměrného denního příjmu sacharidů, které vedle bílkovin, tuků a alkoholu představují jednu ze čtyř hlavních makroživin typických v moderní společnosti:

 

·         bezsacharidová strava (denní příjem sacharidů asi 0 gramů)

·         velmi nízkosacharidová strava (do 20 g denně)

·         nízkosacharidová strava (21–60 g denně)

·         strava se sníženým příjmem sacharidů (61–100 g denně)

·         volnější nízkosacharidová strava (101–130 g denně)

 

Toto rozdělení odpovídá konceptu tzv. sacharidové tolerance Russela Wildera, lékaře ze slavné Mayo Clinic v Minnesotě, otce ketogenní diety pro léčbu epilepsie. Pod pojem nízkosacharidová strava v tomto článku nespadají „masové“ ani proteinové diety, proteinové ani jiné nápoje v pytlíku, ketodiety, bezsacharidová strava ani speciální ketogenní dieta používaná v neurologii při léčbě epilepsie.

 

 

 

Výsledek obrázku pro ketogenní dieta

 

 

Trochu z historie 

 

Odborná lékařská literatura se o nízkosacharidové stravě zmiňuje od poloviny 19. století a koncept tzv. sacharidové restrikce, tedy výrazného omezení příjmu sacharidů ve stravě, využívala dokonce i Charvátova dieta sestavená kolem roku 1920 Josefem Charvátem, zakladatelem oboru endokrinologie v Československu, dodnes považovaná za nejefektivnější metodu redukce tukové tkáně.

 

Do širšího povědomí se nízkosacharidová strava dostala v podobě přísné ketogenní diety. Russell Wilder, americký lékař se zkušenostmi s využitím nízkosacharidové stravy u obezity a diabetu, vyslovil hypotézu, že příznivý terapeutický efekt hladovění na průběh epilepsie u dětí, který popsal tým Dr. Geyelina, není způsoben hladověním, ale souvisí s produkcí tzv. ketolátek (produkt metabolismu tuků), a že stejného efektu by bylo možné dosáhnout pouhým omezením příjmu sacharidů, při normálním kalorickém příjmu a bez hladovění.

Jeho lékařský úsudek se ukázal jako geniálně přesný, děti s epilepsií už nemusely hladovět, a ketogenní dieta do dnešního dne představuje důležitou léčebnou možnost pro pacienty s epilepsií.

 

 

 

Ketogenní stravu zatlačily do pozadí léky

 

S objevem inzulinu a moderních antiepileptik pak nízkosacharidová strava (včetně ketogenní diety) ustoupila do pozadí. Od 50. let 20. století se pak, jako strava s vysokým příjmem tuku, stala nepřímo obětí nově prosazovaného modelu kardiovaskulárního onemocnění, ve kterém jsou stravní tuky, především ty živočišné, hlavní příčinou.

Aktuálně je nízkosacharidová strava součástí doporučení ve Švédsku, na Islandu, v Austrálii, ve Velké Británii a České republice.

 

 

 

 

 

 

 

Nízkosacharidová strava v léčbě a prevenci

 

U některých pacientů s epilepsií jsou antiepileptika neúčinná, ale nízkosacharidová strava, především ketogenní dieta, u nich má dobrý účinek. Stejná dieta je nyní zkoumána v souvislosti s léčbou některých zhoubných nádorů mozku, roztroušené sklerózy, Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění a také migrén.

 

 

Výsledek obrázku pro ketogenní dieta

 

 

 

Nízkosacharidová strava je zkoušena také v léčbě astma bronchiale, nespecifických střevních zánětů, některých kožních afekcí, např. psoriasis, akné, nebo jako adjuvantní léčba onkologických onemocnění. Prosazuje se také s úspěchem v léčbě obezity, metabolického syndromu a diabetu, a to i ve své tzv. paleolitické podobě.

 

Z dosud dostupných studií vyplývá, že nízkosacharidová strava může mít příznivý efekt v léčbě a zřejmě i v prevenci, mimo jiné v těchto případech:

 

 

·         častý pocit hladu

·         nadváha a obezita

·         cukrovka 1. typu

·         cukrovka 2. typu

·         těhotenská cukrovka

·         prediabetes

·         metabolický syndrom/inzulinová rezistence

·         kardiovaskulární onemocnění

·         vysoký krevní tlak

·         nespecifické střevní záněty

·         syndrom polycystických vaječníků

·         některá alergická a autoimunitní onemocnění

·         akné

další onemocnění

 

Andrea Vašáková

 


pokračování zítra -

10 nejčastějších mýtů a omylů

 

 

 

 

 

Komentáře
... : *deeres*
Celá desetiletí se snažím držet na své váze z pubertálních let se střídavým úspěchem. Je jedno, jaká to je dieta, pořád to je o tom, pokud chci zhubnout Vánoce, aby výdej byl vyšší než příjem. Stačí si to spočítat, dát si pozor, abych se nepodživila, tedy dostatek bílkovin, minerálů a vitamínů, stejně tak tekutin.
Nedávno jsem viděla kousek čehosi v TV a tam se zeptali Konvalinkové a Pawlovské, čeho by se nedokázali vzdát. Konvalinková chleba, Pawlovská chleba a brambor a proto obě vypadají tak, jak vypadají.
A jak správně okamžitě najet na dietu? V baráku nesmí zůstat vůbec nic, co jde na váhu :-)
Hned první den diety jsem se zbavila všeho nezdravého jídla v baráku.
Teď mně je příšerně blbě, ale bylo to moc dobrý.

březen 27, 2018 15:32

Powered by Azrul's Jom Comment
busy