SVĚTOVÝ DEN VODY
Úterý, 20 březen 2018
Výsledek obrázku pro running water pngVoda, a hlavně pitná nezávadná voda, je jedním z největších bohatství, které nám naše planeta dává, a i z těchto důvodů byl roku 1993 Organizací spojených národů 22. březen vyhlášen Světovým dnem vody. V tento den si zároveň připomínáme, že na světě žije přes miliardu lidí, kteří mají nedostatek pitné vody a jsou přímo ohroženi na svém zdraví.



 

 

 

 

Podle oficiálních zdrojů se 80 % procent odpadní vody, kterou lidstvo vyprodukuje, vrací zpět do ekosystému bez toho, aby byla upravena nebo znovu použita. 1,7 miliardy lidí využívá zdroje pitné vody kontaminované fekáliemi, které mohou způsobit choleru, úplavici, břišní tyfus nebo obrnu. Více jak 663 milionů lidí nemá přístup k bezpečnému zdroji pitné vody.

 

Do roku 2050 bude žít téměř 70 % lidí ve městech (ve srovnání s dnešními 50 %). A právě města v rozvojových zemích nemají adekvátní infrastrukturu a zdroje pro efektivní a udržitelné využití odpadních vod. Přitom možnosti jsou obrovské. Bezpečně upravené odpadní vody mohou sloužit jako zdroj energie, živin i dalších recyklovatelných materiálů.

 

Jedním z největších problémů hospodaření s vodou budou do budoucnosti rozevírající se nůžky mezi její spotřebou a dostupností. V České republice sice klesá spotřeba pitné vody, zároveň ale v důsledku probíhající změny klimatu klesá i dostupnost vody. Voda u nás není v dobré kondici, protože velká část povrchových vod je kontaminována splachy z polí a odpadními vodami.

 

 

 

Související obrázek

 

 

V důsledku probíhající změny klimatu, která přináší častější extrémní projevy počasí, je kromě povodní nutno zvládat i dlouhotrvající sucha. Jen si vzpomeňte, na minulá léta.. A právě technologické inovace budou jedním z nástrojů, který pomůže minimalizovat dopady sucha a nedostatku vody na lidské životy a zdraví, životní prostředí, ekonomiku a společnost. Hlavní je udržet vodu v krajině, nejlépe přírodě blízkým opatřením, jako jsou zdravé a pestré lesy. Naopak zmenšovat by se měla plocha nevhodně obdělávané zemědělské půdy. Ta nejen, že zachycuje méně vody, ale každým rokem tuto schopnost ztrácí.

 

 

 

 

 

 

Právě problémy se zadržováním vody v krajině a nakládání s vodou v průmyslu i domácnostech považuje za jeden z klíčových problémů Strategický rámec Česká republika 2030. Ten kromě jiného navrhuje, aby se po ukončení smluv se zahraničními partnery vrátilo provozování vodárenské infrastruktury do pravomoci měst a státu. Ono úsporné nakládání s vodou nebylo v české kotlině po staletí důležitým tématem. Naopak mírné podnebí s dostatkem srážek bylo vhodné pro úspěšné zemědělství a pro rozvoj hospodářsky vyspělé země.

 

 

Výsledek obrázku pro kapková závlaha v Izraeli

"Rostliny zavlažuje kapkou po kapce systém plastových trubek, v pračkách i na záchodech protéká výhradně dešťová voda a na polích roste speciální suchomilné obilí…" Ano, i tak by mohla vypadat česká realita za pár desítek let. Mj. takto totiž funguje vodní hospodářství v Izraeli, které popisuje kniha „Budiž voda“, Setha M. Siegela. Tato pouštní země se špičkově vyrovnává s nepříznivými podmínkami a je schopná provozovat životaschopné vodní hospodářství.

 

 

 

¨Izrael je zemí, která se s nedostatkem vody potýká po celou dobu své existence. Přesto tato země dokázala vyřešit vlastní problémy s vodou. A dokonce jí má takový nadbytek, že dodává vodu sousedním zemím. A navzdory velmi omezeným zdrojům vody, rychle rostoucí populaci i ekonomice, a mnohdy nepřátelsky naladěným sousedním zemím, si dlouhodobě udržuje náskok v oblasti vodohospodářských inovací. Je až neuvěřitelné, jak lze změnit vyprahlou zemi ve vodní velmoc.

      Stát Izrael šel tak daleko, že vodu prohlásil za kolektivní majetek. Druhou položkou v receptu na úspěchu byla sázka na chytrá řešení, zejména v zemědělství, která přinesla přelomové inovace. Jedním z nich bylo zdokonalení zalévání pomocí kapkové závlahy. Při něm se spotřebovává extrémně malé množství vody, doslova jednotlivé kapky. Došlo také na šlechtění suchu odolných odrůd nebo na technologie na odsolování vody. Díky maximálně úspornému nakládání s vodou se jako vedlejší produkt podařilo vybudovat životaschopný průmysl zaměřený na vodní technologie. Dnes izraelské firmy představují jedničku ve vodních technologiích a vyváží do světa nejen závlahové systémy, ale i systémy pro měření spotřeby vody nebo dokonce sněžná děla.

 

 

Další izraelskou inspirací může být propracovaný systém nakládání s odpadní vodou, jak v zemědělství, tak v průmyslu. Podobně přísný systém je i u distribuce pitné vody, kde si dovolí jen šest procent ztrát v rozvodné síti. To ztráty v pražské síti dosahují hodnoty kolem 20 %, před dvaceti lety byly ale tyto ztráty dokonce více než dvojnásobné. Průměrnou roční spotřebu pitné vody na obyvatele Prahy PVK (Pražské vodovody a kanalizace) zveřejnily naposled v roce 2016. Tehdy ji vyčíslily na 39,5 metru krychlových, tedy 108 litrů. V porovnání s ostatními regiony jde o nejvyšší spotřebu v Česku...

 

Musíme přestat vodou plýtvat - pokud ještě nějakou máme!

 

 d@niela

 zdroj: internet

 


Komentáře
... : NČ
Přestat s vodou plejtvat ... No s podzemní vodou docela určitě!!! Jinak ovšem u povrchový vody je to uplně fuk. U tý se plejtvá jen energií, spotřebovanou na úpravu na vodu pitnou a pak na čištění v odpadních čistírnách. Jinak voda (vyčištěná nebo nečištěná) tak jako tak převážně odteče v řekách pryč z Česka, částečně se odpaří, vyprší v Česku nebo jinde ... to je ten věčnej koloběh.
Jestliže třeba povrchovou vodou napustim doma bazén, nebo s ní zalejvám brambory, neplejtvám ani kapičkou. Stejně tak, jako když se meju, sprchuju, splachuju wc, vařím, piju. Furt je to voda, která přitekla a odteče nebo se odpaří.
Potíž je právě se zadržením, aby neodtejkala uplně všechna. Např. jihočeský rybníky jsou dobrym příkladem. Ovšem klidně se vsadim, že v dnešní době, při všech legislativních procesech a správních rozhodnutích, při ekoteroristickejch akcích na ochranu kdejakýho blbýho brouka, by žádnej Jakub Krčín nevybudoval ani rybníček žabáček. Tam vidím problém. Ne v tom, jestli moč spláchnu jednim litrem vody nebo dvěma; stejně ta voda přijde do řeky a v ní odteče mimo Česko.

březen 21, 2018 09:24
... : *deeres*
Já to pořád nechápu, vždyť my sedíme na rozvodí Evropy. S vodou bychom mohli kšeftovat. Tedy, kdybychom nebyli takoví blbci, že si zdroje prodáme. Voda, jako komodita, je v ČR zprivatizována ze 70%.

Najděte si blok Radka Novotného : "Pravda o vodě"
Privatizací obchodu s vodou se Česko připravilo zhruba o pět miliard korun ročně. Tvrdí to aspoň Radek Novotný, odborník, který se problematikou předražené vody v tuzemsku zabývá už řadu let. Za peníze mohlo od té doby bez problémů pořídit nové čističky vody do všech větších měst.
březen 21, 2018 10:47
... : NČ
Jo, Deeres. Je moc věcí, nepochopitelnejch zdravym rozumem. Stanou se ovšem pochopitelnejma teprve, když zjistíš, kdo a kdy provedl, prodal, umožnil. A taky, proč vlastně to bylo všechno umožněný? Jestli vlastně nešlo o čísi dlouhodobej strategickej záměr, ke kterýmu jsme, blbci, cinkali nadšeně klíčema na Letný.
Já nevim!!!! A to říkám skutečně vážně. Fakt nevim! Ale současně se uplně bojim, dát si tu starou otázku "Qui bono". Protože odpověď na ni se mi sakra nelíbí!
březen 21, 2018 11:36
... : doktor
Dani,máš pravdu.Šetřit,,ale v oblastech úpravy,rozvodné sítě měst a obcí,koupaliště ,bazény,průmysl.Šetřit jako stát i v oblasti odpadních vod.Dávám za pravdu Deeres i NČ.
březen 21, 2018 12:24

Powered by Azrul's Jom Comment
busy