PRAVDA VÍTĚZÍ, JEN TO CHVÍLI TRVÁ (40 LET)
Úterý, 13 březen 2018

Po sedmdesáti letech od nástupu komunistického režimu je dobré si říci, jak je to především lež, která stojí na začátku totality. Lež stále stejná a ohrožující nás stále. Pravda je přirozený princip, je to popis reality, kdežto lež je výmysl nedokonalého lidského rozumu. V historickém procesu vždy vítězí pravda, protože má přirozený charakter.


 

 

 

 

Nemám na mysli lež neškodnou, ať už tzv. milosrdnou lež nebo fabulaci, tedy pohádky třeba pro děti. Pravda vítězí hlavně proto, že lidé chtějí znát realitu, touží po ní. To má čistě pragmatický důvod: chceme se správně orientovat v životě a lež považujeme za účelový podvod jiných lidí. Proto lidé za komunistického režimu poslouchali rádio Svobodná Evropa, protože věděli, že komunisté jim pravdu neříkají, ale chtěli se ji dozvědět.

 

Dnes hledají informace na internetu, protože vědí, že jim hlavní sdělovací prostředky mnoho věcí zatajují, jednostranně je informují, a proto chtějí slyšet i „hlas z druhé strany“, aby si mohli realitu z těchto informací sestavit.

 

 

 

Mylné přesvědčení a lež při nástupu komunistické totality

 

Člověk může vědomě lhát přímo z nějakých osobních důvodů nebo může být naveden druhými lidmi, manipulován ideologií a mít mylné přesvědčení. Tak jako kdysi „věřícím“ komunistům bylo možno vysvětlovat na ověřitelných faktech, že pravdu nemají, a oni stále „své pravdě“ věřili, tak dnes samozřejmě je taktéž velmi mnoho lidí s mylným přesvědčením shodně se chovajících. Navedení může být velmi různé, může to být vliv jiné osoby, osobní prospěch nebo mylné přesvědčení.

 

Mylné přesvědčení je právě takové, jaké navozují ideologie, různé aktivity, špatná výchova. Politické zájmy se snaží navodit mylná přesvědčení, která jsou vlastně lživé myšlení. K tomu přispívá paradigma doby: v r. 1948 byla poválečná doba a vděčnost SSSR za osvobození, lépe řečeno za záchranu národa před nacistickým vražedným režimem. Taktéž prožitek nezaměstnanosti ve třicátých letech byl přítomen a napomáhal komunistickému přesvědčení.

 

 

 

Shrnu tedy hlavní lži a manipulace s fakty komunistů v době převratu v r. 1948:

 

1/ Lež o podstatě režimu:

 

Komunisté zapírali, lhali o tom, že jejich režim v SSSR hospodářsky neuspěl, že úspěchy byly založeny na práci otroků v pracovních táborech, že tam trvale byla podvýživa, nedostatek všeho zboží a hodně neúnosné bytové poměry. Cílem měla být beztřídní společnost, vlastně jakýsi neuskutečnitelný sen, pohádka. Jediné, co nebyla lež, byla skutečnost válečného vítězství nad nacistickým Německem a schopnost režimu takové vítězství uskutečnit za každou cenu.

 

 

2/ Lež o reálných cílech režimu:

 

Komunisté lhali, že neznárodní malé podnikatele, živnostníky a že nebudou dělat kolektivizaci zemědělství. Přesto, že byly výpovědi ruských emigrantů, zprávy o gulazích byly také, přesto lidé nevěřili v násilí sovětského režimu. Komunisté je v tom udržovali sérií lží. Cíle dosahovali velmi snadno v dělnickém prostředí a u zmanipulované mládeže. Mladí lidé viděli svůj vzdor konzervativnímu prostředí v přijetí komunistických myšlenek („My jsme mládež nová, mládež Gottwaldova“).

 

 

 

 

 

 

 

3/ Vytváření nepřítele:

 

Komunisté neustále připomínali nebezpečí Německa, jednak historického, ale i pro tu dobu současného, a naopak prohlašovali SSSR jako historickou záruku bezpečnosti českého a slovenského národa. Německo už v té době reálné nebezpečí nepředstavovalo, bundeswehr byla směšně malá armáda, kterou se jen strašilo.

 

Samozřejmě, že tu byli též západní imperialisté se svojí atomovou bombou, kteří se ovšem tenkrát spíše komunismu bránili a určitě nebyli ani schopni, ani ochotni proti SSSR nějaké válečné akce vést. Lhalo se o vývoji světa, o dekolonizaci, o sociálních pokrocích evropských států. Tyto lži zároveň s celým paradigmatem poválečné doby dovedly asi polovinu obyvatelstva na stranu komunistů.

 

Prezident Beneš nechtěl vzdorovat. Podrobil se stejně jako v r. 1938. Nechtěl připustit občanskou válku, která v té době probíhala v Řecku a způsobila mnohá neštěstí.

     


4/ Udržovací lži a postupné vítězství pravdy:

 

Režim ve lžích pokračoval až do svého „vítězného“ pádu. Musel v jednom kuse lhát o situaci v západních zemích, musel manipulovat s domácími informacemi, musel mnohé informace zatajovat, tím pádem zavést cenzuru a pronásledovat nekontrolované informace. To samozřejmě znamenalo pronásledovat i lidi, kteří tyto informace šířili a rušit cizí rozhlas. Vytvářel se i vnitřní nepřítel, pronásledovali se lidé, kteří se ničeho nedopustili, a trestali se lidé za opravdu zanedbatelné projevy kritiky; zastrašování bylo součástí režimu, který se stal opravdu odporným a nepřijatelným.

 

Postupně přitahoval Západ nejenom antikomunisty režimem pronásledované, ale i lidi, kterým režim nevyhovoval nesvobodou nebo lidi, kteří měli na Západě daleko lepší profesní existenci. Tak bylo zapotřebí vystavět na hranicích hlídaný plot, na kterém zahynulo mnoho lidí. Tak se postupně neschopný a nepřirozený komunistický systém (založený na lži o své reálné podstatě a o svém neblahém ekonomickém fungování) přijal totalitu jako jediný možný režim, ve kterém mohl existovat. Byl nereformovatelný, přesto, že mnoho komunistů v r. 1968 v možnost reformy věřilo a doplatilo na to.

 

Když se do komunistické země vrátil člověk z návštěvy na Západě a řekl, že tam jsou obchody plné zboží a dělnická třída se vozí v autech, což byla pravda, byl považován komunisty za třídního nepřítele a agenta imperialismu, a podle toho dopadl. Tomuto osočování dokonce někteří komunisté věřili, ale postupně pravda prosakovala a nakonec už ani komunisté své ideologii nevěřili a situace se sunula k r. 1968.

 

Pravda postupně vítězila.

 

 

 

V čem je dnes situace obdobná poválečnému období?

 

 

Dnes se velmi často mluví o tom, že současné paradigma je obdobné poválečnému období. Historie se nikdy zcela neopakuje, proto podobnost některých situací není podobnost paradigmatu. Mezinárodní situace byla v poválečném období jiná, tehdy tu byl silný Sovětský svaz, dnes na nás takovou sílu nikdo nevykonává, jedině snad EU, která má ovšem jiný charakter. Máme daleko svobodnější společnost, mnoho nezávislých médií, a internet. Komunistická ideologie ztratila přitažlivost a není podporována žádnou velmocí. Lid je přesvědčen spíše konzervativně. Chce tedy spíše setrvávat v režimu, ve kterém je, byť má k němu výhrady.

 

 

 

 

 

 

 

Proto volí politiky – Zemana a Babiše, kteří se chovají konzervativně, zachovat poměry slibují a aktivitu projevují pouze v nějakých materiálních slibech. Lid má spíše obavy ze změn, které přináší globalisté z migrace a globalizace.

 

Protože lidé jsou stále stejní a pro prosazování ideologií se vždy používají stejné metody, můžeme i dnes pozorovat sérii lží, manipulací, vytváření nepřítele apod.  V celém západním světě se projevuje aktivistická globalistická kampaň. Mocensky a finančně podporovaná, která buduje svoji vizi otevřené multikulturní společnosti, a Evropská unie je jakousi laboratoří. Cílem je vytvořit jakési admiture kultur, které spolu žijí. Takovou společnost vidíme třeba v Sýrii nebo Libanonu.

 

Aktivisté spoléhali na nějaký samozřejmý přirozený proces. Ten ovšem nepokračuje a objevily se konzervativní síly – Trump, Kaczyňski, Orbán včetně našich momentálně zvolených politiků (konzervativní mám na mysli ve smyslu situačního konzervatismu). Globalisté si stěžují, že lid je hloupý a demokracie je prý špatná, protože nebyli zvoleni oni. Proto je zapotřebí pouličních akcí.

 

 

 

Lži globalistických aktivistů shrnu asi takto:

 

 

1/ Lež o podstatě režimu

 

spočívá spíše v zatajování podstaty režimu. Jaké jsou cíle globalistů? Nikdo neví. Konečný cíl nějakého globálního světa bez hranic a multikulturní společnosti jsou spíše neuskutečnitelné nesmysly (velmi podobné nesmyslům o beztřídní společnosti). Přesto se vývoj tímto směrem ideologicky i politicky prosazuje.

 

 

2/ Lež o reálných cílech režimu:

 

Reálný cíl režimu, otevřená a multikulturní společnost, pro kterou je Evropská unie jakýsi pokusný králík, se nijak otevřeně o svých cílech nešíří. Zato ji pod různými záminkami uskutečňuje. Přijetí migrantů se nevykládá jako postupné uskutečňování multikulturní společnosti, ale jako humanitární pomoc. Přestože je to velmi průhledné, humanitární pomoc se přece nemusí vykonávat na našem území, spoléhají, stejně jako kdysi komunisté, na sílu svých sdělovacích prostředků a ovlivňování mladých snadno zmanipulovatelných lidí. Přirozené vlastenectví a vztah k domovu potřebují globalisté odstranit a tak jakýkoliv takový projev zařadí do kategorie nepřípustného nacionalismu, rasizmu, xenofobie a ne-li rovnou nacismu. Opět spoléhají na sílu propagandy, zvláště neustálého vyvolávání fobií ze stínů minulosti, kterou si samozřejmě pro své účely už dokázali předem upravit (k tomu měli třicet let).

 

 

3/ Vytváření nepřítele:

 

Starý režim už téměř třicet let neexistuje a jeho nebezpečí nehrozí. Hned po jeho pádu se projevila veliká tolerance ke komunistům, proti kterým se akce tenkrát neděly. Jediná politická strana KAN (jejíž jsem byl členem) chtěla vyrovnání s komunistickým režimem, měla ve volbách zanedbatelný úspěch, z čehož vyplývá, že lidé nějaké, byť symbolické, vyrovnání nechtěli. Komunisté se většinou zařadili do nového systému a obviňovat je po téměř třiceti letech zavání účelovostí.

 

Momentálně se vytváří jakýsi kombinovaný nepřítel – kvazikomunisté a Rusko. Prý je to jakési směřování k východu. To je doprovázeno propagandou, bez sebemenšího reálného základu, velmi se podobající někdejší komunistické propagandě proti „třídnímu nepříteli“ a „americkým imperialistům“. Trestají se komunisté, kteří byli ve strukturách celou dobu na vysokých funkcích a dnes se z nich vytváří nebezpečí nebo zástupné terče. Propagandistická kampaň má za záminku špatné chování ve volbách zvolených konzervativních politiků, což jsou vlastně nějaké okrajové jevy, které se zveličují.

 

Druhým nepřítelem je nacionalismus, jak bylo řečeno shora. Přesto, že náš útočný nacionalismus byl okrajový a doplatili jsme na nacionalismus německý, předstírá se jeho nebezpečnost. Dnešní projevy jsou slabé a extrémní projevy vypadají spíše jako provokace globalistů, aby svoji tezi dokazovali a nepřítelem strašili. Vnější, opravdu nebezpečný nepřítel, není (nechci říci, že nejsou nějaká potenciální nebezpečí).

 

 

 

 

 

 

 

 

 4/ Udržovací lži:

 

Globalisté zatím zcela nezvítězili, stále máme svobodu a lid rozhoduje ve volbách. V analogii se nalézáme někde na začátku roku 1948. Jestli nás čeká nějaká barevná revoluce (tentokrát nehrozí rudá, ale duhová) nevím, jestli mládež, která dělala mnoho revolucí na pokyny „odněkud“, opravdu se nechá zmanipulovat. 

 

 

 

Závěrem

 

Momentálně se ofenzivní globalistický směr zadrhl. Národy střední Evropy nechtějí vytvářet na svém tradičním území multikulturní společnost, nechtějí přijímat migranty a podle toho si zvolili reprezentaci. V Polsku a Maďarsku jsou antiglobalistické vlády. V Česku byli někteří antiglobalističní politici zvoleni, ale mají velké problémy s globalistickou garniturou, zahnízděnou ve sdělovacích prostředcích, na tradičně neomarxistických univerzitách, opírající se o vykořeněné intelektuály a zmanipulovanou mládež (ostatně nic nového).

 

Boj právě probíhá. Do globalistické ideologie byl zařazen i boj proti osobám zdiskreditovaným minulým režimem, využívá se selhání protivníků, neobyčejná propaganda špinění osob. Demokracie není ohrožena od těch, kteří jsou z toho obviňováni, ale od těch, kteří dnes nedemokratické metody ve zpolitizovaných sdělovacích prostředcích používají, demokratické rozhodnutí lidu ve volbách zpochybňují, po cenzuře internetu volají, na různé weby tlačí se nechovat nezávisle a snaží se cenzuru pod různými záminkami zavádět (prý pro nebezpečí ruských webů).

 

V tom existuje veliká podobnost s r. 1948 (samozřejmě v jiném paradigmatu), zvláště v bodech využití mládeže, ideologických intelektuálů, a lží obviňujících protivníka z ohrožení demokracie, kterou sami ohrožují a popírají. K tomu přistupuje obviňování z rozdělování národa, který sami rozdělují.

 

 

 

VLASTIMIL PODRACKÝ

 

 

Komentáře
... : *deeres*
A studenti s vymytými mozky dostanou volno, aby dnes i zítra, mohli bojovat za své světlejší zítřky.
Za pár let si řeknou: "Že jsem si raději, místo demonstrace, nedal jednu přes tlamu!"
březen 14, 2018 08:12
... : mila1
Když mi dojdou argumenty, tak použiji frázi - mají vymyté mozky.
Když máme tu demokracii, tak já si dovolím myslet něco jiného - o ovcích, koblihách atd. smilies/smiley.gif
Teprve čas ukáže, kdo měl pravdu.
březen 14, 2018 08:25
... : *deeres*
březen 14, 2018 08:33
... : *deeres*
Ještě jeden fejk z hlavních zpráv na Slovensku
https://www.hlavnespravy.sk/zhubny-vplyv-mimovladok-sa-uz-na-novych-generaciach-zacina-prejavovat/1305770

Mohla bych sem ještě dát finanční propojení lidumila Soroše na neziskovky a jejich vlivy na školní děti, dokonce i na mateřské školky. Ale nechci to tady tapetovat, kdo si zdroje chce nalézt, tak si je nalezne. A ony to nejsou PL, jsou k nalezení i přímé rozhovory těch dobrodějů s názory, které se nám snaží vecpat do hlav.Jenom se mně zdá, že jejich názory nejsou vůbec pro moje dobro, ale pouze pro jejich. Rozhodně nechci už nikdy být za užitečného blbce, jako ti študáci, co dostali volno na demonstrace.
březen 14, 2018 08:43
... : NČ
Si mi, Deeres, připomněla dávnej rozhovor s tehdy asi 13ti letym vnukem:
"Včera to bylo ve škole fajn. Končili jsme už v 11 a pak jsme šli s celou třídou k Andělu, házet vejce na Paroubka". Ptal jsem se ho, co mu Paroubek udělal a dozvěděl jsem se, že nic, že ani neví, kdo to je, ale byla to sranda.
březen 14, 2018 13:14
... : *deeres*
Já mám zase hezký zážitek předvolební. Jdu se psem po turistické cestě na Okoř. Přede mnou je skupinka skautíků, asi deset kluků, cca 8-9 let. V čele jejich bratřík, nejspíš dvacetiletý. Kluci mají nějaký papundekl, se kterým se mlátí po hlavách a batozích.
Pak se ozve bratřík:"Už jste mu urazili palici?. Ne? Tak toho Okamuru omlatťe tady o tu zídku." Jak přikázal, tak udělali, rozmlácený a rozškubaný volební plakát nechali válet na cestě.
Přesně tak, jak jim nakazuje jejich řád:
1. Skaut je pravdomluvný.
2. Skaut je věrný a oddaný.
3. Skaut je prospěšný a pomáhá jiným.
4. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta.
5. Skaut je zdvořilý.
6. Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských.
7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců.
8. Skaut je veselé mysli.
9. Skaut je hospodárný.
10. Skaut je čistý v myšlenkách, slovech i skutcích.

březen 14, 2018 14:59
... : Josef Kouba
Takové bezduché nýmandy vychovává naše svobodné školství, jsou ale velice snadno ovladatelní. Asi o to právě jde.
Mé ženě je 67, o politiku se nezajímá, nedalo mi a vyzkoušel jsem její znalosti historických mezníků Českého národa. S jednou chybou(zapomněla na Husáka) odpověděla správně na všechny otázky které zde v odkazu dostali studenti.




https://www.youtube.com/watch?v=MCUdMT4_g3I

březen 15, 2018 05:18
... : zuza
Poslední dobou za všechno může škola. Ty děti snad jsou sirotci a nemají rodiče? Jinak v tom případě rodiče smýšlejí jako jejich děti a není co řešit, svá ústa si asi musí taky nabít, protože neví jak těžko se získává svoboda.
březen 15, 2018 05:53
... : *deeres*
Zuzo, nenech se mýlit, rodiče protestují proti tomu, jak školní děti jednostraně instruuje AISEC EDISON. Nakonec na protestující rodiče pošlou OSPOD
Projekt EDISON spojuje mladé lidi odlišných kultur a národností, aby se seznámili se zvyky, tradicemi a situací v jiných zemích a stali se tak generací, která prolomí prohlubující se mezikulturní bariéru. Projekt EDISON iniciovala česká odnož neziskové organizace AIESEC, která působí ve více než stovce zemí světa a finančně ji podporuje mimo jiné americký miliardář maďarského původu George Soros.
„AIESEC vytváří světoobčany, kteří snad pochopí a budou praktikovat hodnoty otevřené společnosti,“ prohlásil kdysi Soros.

Najdete pod heslem Charous Edison spoustu článků, jak to vlastně Aisec myslí s vašimi potomky.
březen 15, 2018 07:59
... : Josef Kouba
Projekt EDISON je jen pokračování a vypilovávání programu který existuje již dlouho.
Kaligan plán, či Panevropa. Soros neinvestuje jen své peníze je jakýsi oficielní reprezentant myšlenky, jehož kapsy se nikdy nevyprázdní. Jak to dopadne...., dle mého blbě.
březen 15, 2018 08:23
... : NČ
Pan Podracký je dobrej. Ale, KURNIK, proč je dycky tak dlouhej? Je to nečtivý! A je to škoda!
březen 15, 2018 14:58

Powered by Azrul's Jom Comment
busy