UTAJENÁ ADOPCE
Úterý, 05 září 2017
 Mám mladšího bratra, kterému je už přes čtyřicet let. Bratr byl adoptovvaný jako miminko a celá adopce byla rodiči úspěšně celý jeho život "tutlána" - prostě takové rodinné, pečlivě skryté tajemství. Otec nedávno zemřel a maminka je sice starší dáma, ale stále ještě velice bystrá. Tak mne napadlo, že by si bratr zasloužil vědět, že je adoptovaný. Jenže - matka o tom nechce za žádnou cenu ani slyšet.

 

 

 

 

     Stále mi opakuje, že prý mu to mohu říct až po její smrti, ale v žádném případě ne teď. Prý je bratr velice citově založený a ona ho nechce nijak rozrušovat, a už vůbec ne s takovou "blbostí". Že je to její syn a dost. A proč ho trápit takovou nedůležitou věcí a ještě mu přidělávat třebas nějaké starosti....

 

     Já si myslím, že bratr by vědět měl, že je adoptovaný a že by měl mít šanci, se mamky na všechno zeptat. Případně si i zjistit něco o své biologické rodině...

 

Co si o tom myslíte?

VĚRA

 

Komentáře
... : Sidon
A mně se chce zase zeptat - Cui bono? A není za tím ještě "něco" jiného? Někdy je milosrdná lež lepší, než drsná pravda.

Já si myslím, že bratr by vědět měl, že je adoptovaný a že by měl mít šanci, se mamky na všechno zeptat. Případně si i zjistit něco o své biologické rodině...

A proč si to myslíš?! Není v tom náhodou ještě nějaký jiný (Tvůj) zájem? Takových případů je spousta, kdy je u sourozenců více, než jeden biologický otec a ví to snad jenom matka, a nikomu to nevadí. Co oči nevidí, srdce nebolí. Já myslím, že by ho to mohlo trošku "rozhodit", tak proč to dělat?

smilies/angry.gif
září 05, 2017 23:34
... : *deeres*
Milá Věro, já si o tom myslím, že ho adoptovali jeho rodiče a ne ty! O co ti jde? Opravdu ti jde
o to, aby znal své biologické rodiče, kteří ho nejspíš nechtěli a pokud žijí, mají svůj vlastní život, do kterého tvůj brácha už čtyřicet let nepatří. Nehraj si na pánaboha, většinou to blbě dopadne! Jiná situace by byla, kdyby tvůj bratr o adopci od dětství věděl, byl s tím srovnaný, protože má svoji novou milující rodinu.
Jsem toho názoru, že to měl dávno vědět, už jenom kvůli zdravotním dispozicím, ale teď na takové sdělení je poněkud už pozdě.
září 06, 2017 08:11
... : magdalenka
Milá Věro,
dle dnešních zákonů musí být adoptované dítě do 7 let věku s touto skutečností seznámeno. Dříve se to tutlalo a ne vždy zdárně. Tudíž i já si myslím, že by to měl bratr vědět. Jiná věc je, jestli od tebe. Jestli ty chceš být ten posel špatných zpráv a zasít ve vaší rodině neshody a dohady. Už tím, že neplníš matčino přání. No ani o nevěře sousedů se nic nemusí sdělovat, že.
Divím se, že na to bratr nepřišel sám, třeba u odběru krve, nebo v dospívání, většinou jsou děti dost odlišné. Často se najde také "hodný" soused, který vše vyslepičí úplně nevhodným způsobem.
Nevím, co tvou matku k jejímu názoru vede, neznám ji. Ale asi ho nezmění.
Existují i zdravotní důvody, proč by to měl bratr vědět, třeba kvůli vlastním dětem a také aby pochopil sám své odlišnosti od rodičů. Sama bych to o sobě tedy vědět chtěla. Ale bratrovi bych to já neřekla. Zapeklité, že?
září 06, 2017 09:52
... : doktor
Deeres,děkuji,mám stejný názor a Věře bych odpověděl stejně.
září 06, 2017 12:36
... : mia I
myslím, že by bratr měl znát pravdu. Už proto, aby se mohl zeptat na věci, které souvisely s adopcí (důvody adopce) a odpověď na ně zná jen adoptivní matka. Jinými slovy po její smrti bude už pozdě a nebude se koho zeptat. I adoptovaný člověk chce znát své kořeny, chce vědět, zda má pokrevní sourozence a jistě je i důležité to co zmiňuje deeres, tedy zdravotní dispozice apod.

Chápu, že adoptivní matka byla vedena těmi nejlepšími úmysly, ale tohle nebylo správné zamlčet. Navíc za socialismu někdy odebrání dítěte nebylo úplně košer viz. třeba i příběhy v Poště pro Tebe , pokrevní matka mohla i nemusela být nutně krkavčí, nezodpovědná , ... Tehdy, před 40 lety, stačilo opravdu málo k odebrání dítěte a i když se např. podmínky zlepšily, matka si chtěla dítě vzít znovu do péče , dítě už bylo nenávratně ztracené, stačila nějaká horlivá bezdětná stranická soudružka..

Nicméně se shodnu s předřečníky, toto by měl sdělit ten, kdo dítě adoptoval.
září 06, 2017 13:16
... : Bara
Ja bych to nerekla ani ted a ani po smrti matky, protoze pak uz se nebude moci zeptat nikoho a to by bylo pro nej snad jste horsi. Adopce probehla pred 40 lety, taky by se nemusel uz nikde nic dohledat. A zit pak s nejistotou, s problemem kdo vlastne jsem a proc se to vubec stalo, ne to bych nikomu nechtela zpusobit.
září 06, 2017 13:22
... : Milene
Zkus promluvit s mámou. Vysvětli jí, že může dojít k situaci, kdy je potřeba znát pokrevní příbuzné, a to ze zdravotních důvodů. Myslím konkrétně na leukémii a na dárce kostní dřeně. Někdy je to poslední naděje.
Je to složitá situace. Ale na druhou stranu, já bych to nikdy bratrovi neřekla, pokud si to máma nepřeje. Když mu to nechce říct za svého života, měla by pro něj alespoň připravit nějaký obsáhlý vysvětlující dopis. A popsat vše, co je možné.
září 06, 2017 14:49
... : Zdena
Milene - opravdu to myslíš vážně? Většina lidí tady má docela správný názor, doufám, že si Věra vybere z nich a ne tvoje rádoby moudro. A v dnešní době zdravotní problémy, fakt uhozený. Jako kdyby někdo z bývalé rodiny jemu něco daroval, když už se ho zbavil. Uvažuj trochu !!!!
září 11, 2017 19:05

Powered by Azrul's Jom Comment
busy