ČTYŘNOZÍ IMIGRANTI
Pondělí, 10 červenec 2017
Na první pohled je roztomilý: podsaditý, 23 až 30 centimetrů vysoký, 40 až 60 dlouhý, se čtvrtmetrovým huňatým ocasem, zdobeným obvykle pěti nebo šesti tmavými kroužky. Na předních tlapách má neuvěřitelně dlouhé, obratné a mimořádně citlivé prsty s miliony smyslových buněk pod každým z nich. Jeho mozek se vyvinul tak, aby vyhodnocoval dotekové podněty přenášené z prstů. Ano, nejspíš jste uhodli, jedná se o mývala.


 

 

 

 

Černá maska přes obličej s kruhy kolem očí vypadá jako maškarní škraboška a přispívá k tomu, že se lidé nad mývalem rozplývají. Podat prst však znamená dočkat se sežrání celé ruky. Mýval je dotěrný a neodbytný. Jednou mu hodíte pamlsek a už se ho nezbavíte. Stále se vrací na místo, kde lehce našel nebo dostal něco k jídlu a dokáže svůj příděl tvrdě vymáhat. Dostane-li se do domu, udělá z něho při hledání jídla kůlničku na dříví.

 

 

 

Výsledek obrázku pro Procyon lotor

 

 

 

Náleží k takzvaně zavlečeným druhům. Jeho evropský výskyt mají na svědomí Němci, kteří mývaly už někdy kolem roku 1927 přivezli z Ameriky do Hesenska s úmyslem chovat je na farmách kvůli kožešině. Vedle toho je ale i vypouštěli do volné přírody.

 

 

 

Výsledek obrázku pro baby raccoon

 

 

 

Mýval je, stejně jako mnoho jiných zvířat, oportunista: přizpůsobuje se okolnostem a využívá jejich výhod. A tak i u nás přijde brzy na to, co ve své domovině v Severní Americe už dávno ví: že chytit si kuře v ohrádce je snazší než honit veverky nebo myši. Že přehrabat popelnici vždycky znamená najít něco k snědku. Že komín a podkroví domů jsou báječná místa pro vybudování hnízda a v zahradách i na polích lidé skvěle servírují sladkou kukuřici, jahody, jablka, víno či zeleninu. Velkým lákadlem jsou i psí nebo kočičí granule na zápražích.

 

 

Související obrázek

 

 

Za posledních více než dvacet let se mýval rozšířil na víc než sto míst po celém Česku, nejčastěji se s ním lidé potkávají na jižní Moravě a na Šumavě.

 

Kolik mývalů u nás přesně žije, se nedá dopočítat. I proto, že mýval je noční zvíře. Daří se mu dobře, nemá v Česku přirozené nepřátele a nekosí ho ani nemoci. Jediný způsob, jak se mývalů zbavit, by bylo - vystřílet je. Jenže – on se nedá… Nezbude, než se s ním smířit. Dopadne to jako s norkem: všem vadí, ale už ovládl všechny biotopy ve středních Čechách.

 

Nedá se s tím nic dělat. Náklady na jejich vymýcení z našeho prostředí by byly příliš vysoké.

 

 

 

 

 

Už jste u nás mývala viděli?

A když – tak kde?

 

d@niela

zdroj: internet

 

 

 

Komentáře
... : *deeres*
Evropská unie má nové nepřátele. Překvapivě to nejsou teroristé, ale třeba mývalové, raci, nosálové, nutrie nebo třeba vodní ibisové posvátní. Podle nařízení EU se musí tyto takzvané invazivní druhy začít plošně likvidovat. Dotkne se to i zoologických zahrad, kde se u vybraných zvířat musí zajistit, aby se dále nerozmnožovala. Samečci a samičky budou muset žít odděleně

Překvapivě potom roztomilá medvídkovitá zvířátka, jako jsou nosálové a mývalové, neuvidíte v ZOO, protože další chov je zakázán, ale potkáte je na Šumavě a nutrie uvidíte třeba v Praze na Rokytce.

Ona ta EU není zase tak všemocná, aby dokázala zlikvidovat třeba vrány šedivky, co jsou také na seznamu. Chci to vidět!

Na indexu jsou vrány, které jsou původem evropské, ale nějak tam nevidím přemnožené straky (asijský druh krkavcovitého ptáka), které vybírají hnízda našich zpěvných ptáků.
červenec 11, 2017 09:05
danielko.... : doktor
... Dani toho to roztomilého uličníka jsem ještě u nás v přírodě neviděl.Určitě je to uličník,ale není nebezpečný sobě ani lidem jako přemnožená divoká prasata.Ty by bylo zapotřebí regulovat a nic se neděje.Ale pozor !,přišel mor!
červenec 11, 2017 12:44
Deeres, : Mikin3
straky jsou obyvatele euroasijskeho kontinentu, takze je asi nezastavis.
Myvalove nejsou narozdil od nich ani medvidci, ani obyvatele Euroasie.
Takze by bulo as dauber je zadret dokud je cas.
červenec 12, 2017 03:54
... : *deeres*
Jako vždy, všechno víš nejlíp. Nepíši nic o medvídcích, ale o medvídkovitých. A jsem zvědavá, jak chce EU na celnicích zadržet jejich dovoz, když nedokáže zadržet ani dovoz lidí.
Že se mezi lidmi najdou debilové, co si pořídí roztomilého čmuchálka a při prvním pokusu, kdy se mu chlupáč pokusí ukousnout prsty a on ho následně raději vypustí do přírody, tak o tom se nebavím. ¨
Bavím se o tom, že už nejspíš nikdy neuvidím v ZOO v Olomouci hrající si mláďata nosála. Nejenom já, ani ostatní, děti před jejich výběhem dokázaly vydržet celé hodiny.
Roky jsem chodila mezi ochranáře, v dobách, kdy se ještě nemontovali do politiky a snažili se přírodě pomáhat, tak třeba o přírodě něco vím. Po hadráku se z nich stali levicoví teroristé s mozkem z biomasy a s tím já nechci mít nic společného.
Nutrie, to je jiný případ, někdo zjistil, že na nich může vydělat a založil velkochovy. Maso se prodávalo do nemocnic, školních a závodních jídelen. Ale jenom do té doby, než lidé zjistili, že nejedí kuře, ale krysu. Byl konec podnikání a to, co se neprodalo, to vypustili ven. Nutrie, zrovna v Praze se pěkně aklimatizovaly.
Ještě koncem osmdesátých let v Praze nebyly ani sojky, ani straky a už vůbec ne vrány. Dneska sojka, která je lesní pták, se klidně zahnízdí na stromě na frekventované ulici.
Selekce je více než nutná.Druhem, který si zaslouží regulování stavů je sojka obecná. Její stavy jsou více než dostatečné a troufám si říci, že je zpěvnému ptactvu stejně nebezpečná jako straka, vrána, nebo krkavec. Několikrát jsem byl svědkem jak ničily sojky hnízda se snůškou kosa a sýkory.
Tolik k tomu myslivci a straka, to je prakticky totéž. Když máš smůlu, tak se ti nastěhuje na zahradu. Celý den posloucháš jejich řev a že to straky a stráčata umí a při honu za potravou strčí palici do každé skuliny, do každého hnízda a vysbírá vejce i holátka.
Vlastně svým komentářem jsem jenom chtěla zpochybnit výběr rostlin a živočichů, kteří jsou na indexu. Spousta jich tam opravdu patří, některé bych klidně i přidala, ale i naopak. Komu asi tak vadí janovec metlatý, mně teda určitě ne a za invazivní rostlinu ho určitě nepovažuji.Janovec byl dříve využíván k zúrodňování písčitých polí, jako potrava pro zvěř a pro výrobu košťat. Je to léčivka, která povzbuzuje činnost srdce. A aby se rozšiřoval semeny, potřebuje vypalování. Proč je tedy na indexu netuším.
červenec 12, 2017 08:48
to s těma strakama, sojkama atd. - jo, to je nesmírná hloupost : adriana34
Odedávna je v lidech k této čeledi zakořeněna jakási nenávist a dokonce i v poslední době a přes nové skutečnosti ve prospěch opaku se nezlepšuje, ale naopak ještě zhoršuje. V naprosté většině případů se jedná o problém psychiatrický, tedy pouze v obsesivních myšlenkách pozorovatele, bez jakýchkoliv prokazatelných a měřitelných argumentů.

Podle některých lidí údajně způsobují "škody" na jiných ptácích nebo i jiné drobné zvěři. To je jen lidský výmysl, v přírodě přirozené druhy nemohou "škodit", skutečně škodí pouze člověk.
Proč tedy nechcete nejdříve postřílet ostatní lidi? Mnoho lidí vyznává nesmyslnou myšlenku: zvířata A žerou zvířata B, proto musíme zvířata A postřílet - jedná se nejspíš o nějakou mentální poruchu, masakr zvířat člověkem je naproti tomu pro ně normální.
Lze pochopit lidské litování oběti, ale už ne "řešení" v podobě bezdůvodného zavraždění jejího predátora. Člověk přispívá i ke zvyšování predace tím, že likviduje úkyty pro ptáky (např. husté křoviny) a také vyrušuje hnízdící ptáky. Přirození predátoři, včetně dravců a krkavcovitých, mají v přírodě velmi důležitou úlohu regulovat stavy své kořisti. Tou nejsou jen menší ptáci, ale především i různý škodlivý hmyz, a to i takový, který menší ptáci nežerou. Krkavcovití tak jsou naopak užiteční lovem velkého hmyzu. Užiteční jsou i likvidací mršin, a tím zabránění šíření nemocí. Důležitý je i ten úkol mírně regulovat menší ptáky s preferencí nemocných jedinců, jinak by se množili raketovou rychlostí do nekonečna a degenerovali, podobně jako dnes člověk, protože zlikvidoval všechny své přirozené regulátory. Nejrychleji se množí černoušci v Africe, kde také sežerou mnoho našich ohrožených druhů... (zbytek si domyslete sami ve spojení s předchozími větami) Ale nakonec, vliv na regulaci menších ptáků je téměř zanedbatelný v porovnání s negativním vlivem člověka a že se vám nelíbí malá část obsahu jídelníčku jiného druhu, ještě nedává rozumný důvod k jeho vraždění.
Přirození predátoři mají vliv na absolutní počty kořisti, ale nikoliv na její úbytek. Jako příklad kdybychom zlikvidovali všechny predátory, tak by na okamžik sice vzrostl počet kořisti, ale zanedlouho by dál pokračoval pokles z důvodu dále působících dalších příčin (převažujících negativních vlivů člověka) a také by bez predace stále víc degenerovali.

A to byste taky chtěli mít na každém metru čtverečním jednoho malého ptáka, nebo ještě víc? A budete jim po celý rok kupovat tuny semen a hmyzu, nebo co si myslíte že budou jíst?

Chraňte přírodu před lidskou hamižností, nikoliv před přirozenými procesy.

Pokud má být nějaký druh zvířete přemnožený, pak je to 1) člověk, 2) psi, kočky, hospodářská a další zvířata množená člověkem.

červenec 12, 2017 09:31
Možná blbost, : *deeres*
ale, že sojky, vrány a straky jsou přemnožené, tak to je holá skutečnost.
V Praze nikdy tyhle druhy ptáků dříve nebyly. Ale je pravda, že zrovna tam straky úspěšně regulují populaci holubů, v době, kdy mají mláďata.
Nikdo nechce, aby byli krkavcovití plošně vyhubeni, už jenom proto, že to jsou nádherní ptáci. Ale počty by se regulovat měly a ne, aby naopak byla sojka chráněná. Jenže odchytit krkavcovité ptáky a následně okroužkovat to je oříšek i pro ornitologa a tedy problém pro zjištění skutečného stavu populace.Tenhle druh je proslulý svou inteligencí a zrovna straku jen tak nelapnete.
červenec 12, 2017 09:59

Powered by Azrul's Jom Comment
busy