PRŮŠVIHÁŘ?
Neděle, 28 květen 2017
 Připadám si, že jsem tak nějak v životě na dně a nevím, jak se z toho vyhrabat. A teď přišlo ještě tohle „potvrzení mého selhání“, ale abych vysvětlil. Chodil jsem na střední školu a měli jsme tam celkem dobrou třídu a lidí kolem. Už jsme se sešli jednou - po deseti letech - a teď to bude podruhé. Problém je, že já jsem byl na škole vždy označován jako ten, co to dotáhne daleko. A dost dlouho to tak i fungovalo. 

 

 

 


 

Je pravda, že jsem měl samé jedničky, a dostal jsem se na vysokou, co jsem si přál. Ale taky je pravda, že právě na tom srazu po prvních deseti letech, jsem ještě pořád neměl dostudováno :-)  - no, a teď už to taky nedoženu.  A v tom to právě je. Na gymplu jsem byl hvězda, oblíbenec jak učitelů, tak spolužáků. Když jsme se viděli minule, ještě pořád jsem to tak nějak dokázal udržet,  všec hno docela dobře fungovalo - ale pak se mi život začal hroutit, takže teď jsem totální zkrachovalec.

 

Jsem rozvedený, nemám stabilní práci, bydlím u rodičů, a mám ještě spoustu dalších problémů. Mám pocit, že všichni uvidí, jak jsem v životě selhal. To je pro mne jako razítko, jako kategorické potvrzení, že jsem to všechno zvoral.

 

Přitom na sraz bych jít chtěl, ale nevím, jak se tam mám chovat. Jak se ostatní ke mně budou chovat. Říkám si, jak se na mě budou dívat, litovat, případně mnou pohrdat. Cítím se nesmírně mizerně. Ale to vlastně teď stále.

LIBOR

 

 

 

Komentáře
A co kdybys to, Libore, : Krakonoš
vzal za vopačnej konec? Začal především řešit svoje skutečný problémy a hledat cestu, jak z nich ven, a teprve pak vymejšlet, jak se chovat na srazu? Protože kdybys na ten sraz jel sice s životem v troskách, ale s poznáním příčin a s reálným plánem, jak z toho ven, možná bys neměl takovej problém ani s tím, co na to řeknou spolužáci. Lidi, který se nevzdávaj a bojujou s problémama, jsou pro druhý mnohem větší inspirací než ti, kterejm všecko vychází bez problémů a na první pokus. Možná bych teda jeden sraz vynechal a soustředil se na to podstatný.
květen 28, 2017 21:35
... : magdalenka
Našinec má radši lidi neúspěšný než ty úspěšný. Možná je potěšíš víc než si myslíš. Holky tě budou utěšovat, chlapi chlácholit, společně to zapijete. Co nebudeš chtít říct, to neřekneš.
A pak, promiň, Libore, sraz večer (ráno) skončí, ale ty si svůj život povedeš dál...
Třeba tě to bude inspirovat k něčemu dalšímu. Rozvedenej nebudeš určitě sám. A lepší nevyštudovanej než mrtvej. A to se bude při dalších srazech dít častěji než si myslíš...
květen 28, 2017 22:14
... : bb2
Přesný, Krakonoši.

Magdalenko, jak který našinec. Mám mnohem raději lidi úspěšné než ty druhé. Za úspěch považuji dosažení osobní spokojenosti, vyrovnanosti. S nimi je dobře. A je uplne jedno jak jsou na tom se vzděláním a majetkem.

Takže, Libore, neutesuj se tim ze spolužáci budou pomalu vymírat a nebudou mit chuť resit jak jsi na tom ;-). Spíš se snaž aby ti bylo dobře. Tedy abys byl spokojeny a srovnaný sám se sebou.
květen 28, 2017 22:52
... : doktor
Libore,co se lituješ a co píšeš za fňukání do Kudlanky?Přestaň fňukat!Mákni,sáhni do reserv,zachovej se jako chlap.Zhroutil se ti život,nejsi sám.Mohlo to být vše ještě horší.Začni od nuly a s klidem ,nikoliv jako rozmazlenej premiant,ale jako student těšící se na bezva sraz,vyraz na setkání.Ostatní to pochopí a docela se najdou tací a pomohou Ti.
květen 29, 2017 12:44

Powered by Azrul's Jom Comment
busy