JAKPAK JE DNES U NÁS DOMA? - DOCELA FAJN!
Pondělí, 15 květen 2017

Moje předělávání bytečku pokračuje. Jde to sice tempem "krok-sun-krok", ale i tímhle způsobem se člověk časem dohrabe k cíli :-). Znáte ten pocit, kdy se po vyčerpávajícím dni konečně blížíte k domovu, nesete těžkou tašku/y - a těch posledních několik desítek metrů vám připadá už nekonečných, nezdolatelných...  Tak přesně tak se cítím dnes,  kdy mi zbývá jen poslední hromádka knih. Už to odhaduju tak na sotva dvě stovky knížek.

 

 

 

 

 

 

 

Dodělávám totiž obě knihovny.  Jednu v ložnici, druhou z opačné strany v předsíni. Sestavit je, přiříznout některé fochy, nanosit knihy z obýváku zase zpět a rozdělit je, aby to nebyl totální maglajz.  Zítra ještě vyvrtám dirky na čudlíky, nakterých drží fochy, pak tam narovnat knížky a bude to z větší části hotové. Pak ještě jen nějaké drobné zkrášlovací úpravy a obě knihovny budou zase hotové...

 

Objevila jsem úžasnou spoustu knih, o kterých vám časem napíšu, tedy, budu se je snažit vám doporučit. A dokonce i pár těch, které jsem ještě nečetla. Ty jsem si totiž přinesla ze škatulí od kontejnerů... Minulý rok se tu předělával nějaký byt a noví majitelé jednoduše knížky nandali do krabic a ... Ještě štěstí, že je alespoň nevyhodili do toho hnusu v kontejnerech. Tak si je dávám do štůsku na okenní parapet.

 

Tohle je knihovna v ložnici. Jak vidíte, už je tu jen pár volných polic. Ta druhá, větší knihovna, je z druhé strany. Jak říkám, ještě pár drobností (lišty - namořit je a přilepit), a tenhle kousek práce bude za mnou.

 

 

Je fajn, že už je hezké počasí. Že můžu mít dokořán otevřené okno... Kayo je na svém už stálém a výsostném místečku jak vyšitej.

 


 

 

Taky je potřeba přivrtat držák na televizi. Když bude ta placka na stěně, nebude překážet+ nehledě na to, že jsem si koupila držák, který televizi otáčí do stran, zvedá nahoru i sklápí dolu. Úžasný... Už se na to nesmírně těším. Je to držák na televizi postelovou, tedy usínací. Já vím, usínat u televize je nešvar, ale vzhledem k tomu, že v ovladači je nastavení, které umožňuje nastavit televizi tak, aby se po určité době sama vypnula, je jasné, že nejsem jediná, kdo ji používá místo prášku na spaní :-))). 

 

 

A pak už jen smotat koberce, nechat je odvézt, vyčistit a zase přivézt, udělat - či nějak "zchrastit" psací stůl a haldu skleněných polic na zeď vedle něj...  Abych nezapomněla, taky si musím přivrtat garnýže a ušít záclony... Ale to už jsou jen "maličkosti". To nejhorší je za mnou.

 

Dovolím si jednu takovou dost ožehavou otázku: 

 

Kolikrát jste vy nějak ve větší míře přestěhovávali svůj byt, měnili jeho dispozice? 

Nebo bydlíte stále ve stejném uskupení? 

 

d@niela,

co neumí počítat do dvou...

 

 

 

Komentáře
Nikdy! : Myška
Můj byt mi, co se týká dispozičního řešení, vyhovoval a vyhovuje tak, jak je.
květen 16, 2017 07:58
Na byteček se šahat nemá. : *deeres*
Bydlím už čtvrtým rokem v novém bytě, v Kocourkově a stejně, když nastane situace, že musím v noci, ne moc probuzená na toaletu, tak zabloudím. Že bych si rozsvítila, to ne, to bych se vzbudila.A tak potmě, se zavřenýma očima, tápu a hledám koupelnu ve skříni, protože tenhle byt je otočený proti dřívějšímu o 180°.
A proto se na dispozici bytu šahat nemá, pokud to není nezbytně nutné. T, co neustále šoupou nábytkem a hledají nejergonomičtější dispozici rozložení a nikdy nejsou spokojeni, jsou magoři. Věci mají mít své místo, abych je vždycky našla.
Tvrdí se to dobře, ale stejně hledám. Vím přesně, kde jsem to měla v minulém obydlí, tady si už tak jistá nejsem. V knihovně maglajz nemám, mám to srovnané podle obsahů a stejně prohrabu několik polic a nenajdu to, co hledám a najdu něco úplně jiného, co jsem hledala minule.
květen 16, 2017 10:46
.... : Nona
.... tak já ani tak nestěhuji v rámci bytu, jako stěhuji rodinu se vším všudy. Prý už jako novorozence mě rodiče stěhovali, věci převáželi na traktoru kolem rybníka a prý se jim do rybníka vyklopila dětská vanička s talířema. Mne naštěstí asi nesli nebo vezli jinak....
Asi mi stěhování bylo dáno do vínku, neboť jsem se k dnešnímu dni stěhovala 9x, z čehož 3x společně s dětmi.
Jelikož jsme se jednou museli přestěhovat z většího bytu do velice maličkého (1 1 - 3 dospělé osoby), musela jsem se rozloučit s knihami, které jsme do té doby nasbírali. Část jsem podarovala, část jsem prodala do antikvariátu.
Já jsem se zařízením bytu na tom podobně jako deeres, mám ráda, když vše má své místo. Takže takové pošetilosti, že bych se rozhodla vše zpřeházet a zařídit jinak, mě nenapadají.....
Letos se akorát chystám vymalovat, ale to jen z důvodu nutnosti (už se na to nemůžu dívat). Jsem si však jistá, že k jiným změnám nedojde. Vymalujeme, uklidíme a nastěhujeme zpátky. Jo... a ještě vyčistíme koberce, ty po tom také volají!
květen 16, 2017 13:25
... : doktor
No ,nevím jaký kdo je rekordman,ale já mezi ně nepatřím.Když to vše shrnu tak mi stále vychází 5 - 6 krát.Knihy a skříně je boží utrpení a to ještě nepočítám malování.
květen 16, 2017 13:32
Stěhování a šoupání s nábytkem. : Pepa
Co se týče stěhovaní, či lépe řečeno změny místa jsem po cikánech asi na 2 místě. Aby jste mi uvěřili raději to vyjmenuji od útlého dětství.
Norinberk, Hradčany, Vimperk 2x stěhování, Vodňany, Týn nad Vltavou, Římov, Cheb, Velká chuchle, Strašice u Rokycan (vojna), Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Kralupy nad Vltavou, Lučenec. To vše za svobodna.
V manželství: Špindlerův Mlýn, Bělá pod Bezdězem, Jesenice u Prahy, Pec pod Sněžkou, Toronto 2x stěhování, Vancouver 6x stěhování, Squamish 19 let ve stejném domu který nyní prodáváme a stěhujeme se do zakoupeného domku na Vancouver Island do klidnějšího prostředí.
Doufám, že je to v mém životě poslední místo pobytu, ale kdo ví?
Zvykli jsme si na minimální množství nábytku, jen to co plní svůj účel. Vyjímka je pouze rohová skříň plná čajových šálků. Manželka je vášnivý sběratel ale také čtenář, takže nechybí knihovna.
Já byl zase vášnivý fotograf a nyní si nevím rady se 40 albumy, moderní doba přinesla jiný způsob ukládání vzpomínek na minulé časy.
Takže kdo se z vás stěhoval vícekrát?


květen 16, 2017 20:12
Pepo, smekám... :-))) : d@niela

Tedy, nejen před tebou, ale především před tvou manželkou :-))).
Já jsem taky stěhovavý pták, já se stěhovala celkem třináctkrát :-)
Jak jsem to tak počítala, tak ty jsi balil a vybaloval osmadvacetkrát!

Ale zase se člověk nenudí, což?
O stěhování v jednom bytě, tedy o přehazování nábytku, by mohl vyprávět můj předchozí manžel, tedy otec mých dětí.
On to celkem dobře snášel, ale jednou mu fakt ujely nervy, když přišel domů z nějaké služebky a místo do ložnice vešel do skříně...

A pak ještě jednou, kdy mne zachránilo, že jsem zrovna byla v jiném stavu: prostě jsem jednou večer prohlásila, že bych straaaaašně ráda, tudle skříň dala sem, a místo ní stůl, a taky tedy i tu televizi támhle... A on se velice sveřepě bránil nočnímu harcování nábytku. Jenže já jsem i s tím břichem začala (a s nataženým pyskem) to stěhovat tedy sama...
Takže mi nakonec to všechno přetahal on.

Jo, to by ještě šlo, kdyby to nemělo pokračování. Já jsem totiž zase s velmi zklamaným výrazem pravila: "nojo, ale vono to nejni hezký, dáme to zpátky..."

smilies/grin.gif
květen 16, 2017 22:58
... : Milene
Já jsem opačný případ. Já jsem se vlastně stěhovala jen jednou. Jestli se dá mluvit o stěhování. Po svatbě do bytu, kde bydlím dodnes. A nehodlám na tom nic měnit. smilies/grin.gif
To se naložily do kufru auta tašky a bylo to. Nějaké oblečení a nějaká výbava. Jak to kdysi bývalo. Povlečení, ručníky, utěrky, hrnky, jídelní servis. Pár knížek jsem si vzala později. Moji rodiče také bydleli celý život v jednom bytě.
Mám ale bohaté zkušenosti s vyklízením. Vyklízela jsem u našich 3 sklepy plné až ke stropu. Všechno, co se vyhodilo za 50 let, tak se vlastně schovalo do sklepa. Dál jsem si užila vyklízení domu před prodejem, co měl tatínek na Moravě. Tam byly kromě sklepů ještě 4 půdy. Bydlel tam můj dědeček a babička. A celý život se schraňovalo. A ještě byt po tcháníčkovi.

Když se člověk stěhuje, tak asi nepotřebné věci vyhodí nebo se jich jinak zbaví. A není potom tolik nasysleno. smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif
květen 17, 2017 16:02
co funguje, to neměním : bb2
V dětství doma u rodičů jsem měla pokojík uspořádaný vyhovujícím způsobem, tak se s ním nehýbalo. Byl zařízený jednoduše, šatník, postel s nočním stolkem, skříňka s knihovnou a psací stůl se židlí. Hnědobéžový koberec, oranžovo hnědé závěsy, oranžová lampička, na stěnách zasklené plakáty a fotky s koňmi a psy, nástěnka s rozvrhem a pár fotkama. Při jarním a vánočním úklidu a při malování se to snadno odtáhlo ode zdi a zase přistrčilo zpátky. Obývák s kuchyní poskládal bytový architekt tak dokonale, že to rodiče dvacet let neměnili, po malování se taky všechno dalo zpátky na svoje místo. I obrazy, máma má pro ně cit a místo, co vybere, už jim zůstane. Knihy v knihovně zase uspořádává táta, má svůj systém a ten se taky desítky let nemění.
V domě, kam se po dvaceti letech stěhovali, je to už víc než třicet let, to mají taky všechno stejné. Vyměnila se jen sedací souprava, jeden koberec a lednička s pračkou, když dosloužily ;-)

Od rodičů jsem se stěhovala do pronajaté garsonky, byla vybavená a nic jsem neměnila, jen jsem si ji vygruntovala. Pak jsem se stěhovala za manželem do domku jeho rodičů, tam jsme si uspořádali jednu místnost pro sebe, na spaní. Jen tak, aby to bylo funkční, z toho, co bylo k dispozici od obou rodičů, bylo to dočasné a žádné přestavby se tedy nekonaly, nebylo proč.
Pak první vlastní byt, manžel ho dal do pucu, vyspravil co bylo třeba, vymaloval, natřel atd. Na novou kuchyň jsme neměli, tak zbrousil starou a bratranec nám ji nastříkal. Obývák a ložnici jsme měli nové, krásné a přitom funkční a praktické, byli jsme s tím spokojení a neměnili jsme nic až do stěhování do většího bytu. Nábytek do obýváku jsme prozíravě pořídili variabilní, takže se dobře ustavil postupně ve třech bytech. Měl velké úložné prostory a hodně velkou knihovnu, to se ukázalo jako dobrá volba. Byla to výborná investice.
Polední stěhování bylo do domu, co jsme si postavili podle svých představ o prostoru a využití, takže nám vyhovuje a neměníme nic. Jednu věc bych tedy já změnila, ale to se netýká uspořádání. Je to jeden venkovní stavební prvek, který jsem chtěla, muž s projektantem se shodli, že je to zbytečné, já jsem výjimečně dala na ně a už toho lituju:-) ale lze to dodatečně pořídit, byť to bude dražší, než kdyby se to udělalo hned. Potvrdilo se mi, že když něco chci,tak to mám chtít furt a nesnažit se o kompromis ;-) protože všechno ostatní máme a funguje to k plné spokojenosti všech.
Vnitřní uspořádání je stejné, na tom se nic nemění a asi hned tak měnit nebude, není důvod. I když pořád ještě dotvářím domov drobnostmi, ale tak to mělo být, nechtěla jsem mít hned zařízeno všechno do posledního detailu. Drobnosti, doplňky, obrazy a tak nepořizuju účelově, jen když mi cvrknou do nosu ;-)
Jo a taky je v plánu jednou nová knihovna, jen zatím nevíme, jestli úplně nová, nebo jen jako doplňková. I když každoročně dost knih někomu někam věnujeme, tak jich pořád víc přibývá než ubývá. A to poslední roky knihy, mimo odborných, skoro nečtu, od vánoc jsem přečetla všeho všudy tři knížky.



květen 20, 2017 22:50

Powered by Azrul's Jom Comment
busy