WATCHMAN
Čtvrtek, 11 květen 2017
Už dlouho jsme tu neměli nějaké psaní o zajímavostech ze světa, nějaký cestopis - a tak jsem s povděkem přijala velmi zajímavé a úsměvné povídání našeho "toulavého", který poslal vzpomínku na jednu ze svých mnoha toulek. Když se tak na tamější krajinu koukám, říkám si: "Je to tam hezké, barevné, ale nejspíš tam bylo setsakramentské horko!"

 

 

 

 

            

 

 

             Jít s dobou je dneska nutnost, když nechceš, aby tě převálcovala. Přizpůsobit se je taky jediná možnost. A protože jsou v současnosti v kurzu detektivky, zdvihl jsem hozenou rukavici, když se onehdy objevila přede mnou. A tak jsem dnes přijel do národního parku Arches v Utahu ne jako zvídavej turista, ale jako zvídavej detektiv! To proto, abych se tu pokusil najít Watchmana. A jednou pro vždy taky jeho tajemství, tenhle vořech, rozlousknul! Jestli existuje, nebo ne!

 

 Přiznám se, že mi už dlouho leží v hlavě, jak to s ním ve skutečnosti je. Protože Watchman, nejspíš asi místní strážce, hlídač toho všeho tady, jak už samo jméno napovídá, je něco jako Yetti, Sněžnej muž. Taky se po něm zachovalo jen pár stop a další se hledají těžko. Navíc, dvě fotky, co vlastním, nejsou moc průkazný, že existuje, nebo by mohl existovat. Protože kdo ví, jestli to není podvrh, což v dnešní digitální době jde udělat snadno a těžko se to odhaluje. Zároveň ale nejde vyloučit, že existuje, dokud se definitivně neprokáže, že neexistuje! Což připouštím, takže se prokazuje těžko, jestli neexistuje.

 

Mám jenom dvě stopy, čeho se chytit – jednak ty fotky, u kterých ale nedokážu určit, jestli jsou pravý, nebo je to habaďůra autorů díky photoshopu na naivní lidi, jako jsem já. A potom ještě návod, kde ho hledat – asi 4 míle od Visitor Centra. Jestli se myslí vzdušnou čarou, nebo je to vzdálenost na tady se kroutící páteřní asfaltce, procházející celým parkem, to už jsem z článku Amíka, kde jsem kdysi dávno tu první fotku Watchmana objevil, rozhodně nepoznal.

 

Na druhý fotce se s ním dokonce vyfotili tři maníci, tak jsem aspoň získal představu o jeho velikosti odhadem tak 8 - 10 m ve vzpřímený poloze. Zajímavý ovšem je, že když jsem si za čas zase na Watchmana vzpomněl, už jsem nikde žádnou jeho fotku nenašel. Dokonce ani ty první dvě! Internet se mezitím proměnil, zpřehlednil, některý vyhledávače zmizely, vznikly nový, který podle správců nemravný fotky uklidily z veřejně přístupných míst, a schovaly je mezi nemravný. A i když už je to dávno, protože tenkrát byl internet ještě hodně mladej, pořád se vod tý doby nedokážu rozhodnout, jestli byly ty fotky fakt pravý, nebo to byl jenom zdařilej podvrh.

 

Tomu by nasvědčovalo to, že už jsem jiný nikdy nenašel. Přestože kolega v práci tvrdí, že na internetu je dneska všechno. Aspoň tedy to, co se stalo a existuje od jeho rozšíření mezi širokou veřejnost. Taky je tam spousta věcí, taky balastu; jde o to, jak co najít. Jenže, když nevíš, kde hledat, nebo jak se ptát? Což není v tomhle případě zas tak divný – nevím totiž, jestli Watchmanovi taky tak místní říkají, jako ten Amík, pokud existuje - protože pod tímhle označením si ho zkrátka nevygůgluješ.

 

Ten Amík tenkrát, co se s jeho fotem na svých stránkách nepokrytě chlubil, ho představoval jako něco tajemnýho, co tady drží úřady v tajnosti, pod pokličkou. Takže tě na něj oficiálně nikdo neupozorní a proto se o týhle naprostý raritě nikde nedovíš! Žádný informace na webových stránkách národního parku Arches se o něčem takovým vůbec nezmiňují! Čili, jakoby takovou kuriozitu tady ani snad neměli, a nebo spíš ani nechtěli mít. Kuriozitu, kterou by si každej jenom trochu při smyslech určitě považovat, přidal k ní chytrý povídání – prostě příběh. Třeba o tom, jak se tu Watchman objevil, kdy a proč. Jak se to tak dělá třeba na zámku s Bílou paní nebo Černým rytířem. Aby byl zkrátka dobrej důvod se tam jít podívat.

 

Což se dá pak vždycky patřičně i ekonomicky zhodnotit. Tady v Americe i bez strašidel jinak celkem běžnej standard u všeho, na čem by se to dalo jenom trochu.

 

Když někde není nic zajímavýho, aby tam přilákali turisty, tak tam něco neobvyklýho zajímavýho prostě udělají. Aby na sebe upozornili – u nás se takhle třeba rychle rozmnožily z evropských dotací postavený rozhledny, postavený i na místech, kde z nich není nic zajímavýho vidět (inu, dotace). Protože takových míst, jinak ničím zvláštním nevynikajících, je všude spousta. Tady jsem toho zviditelnění místních na svých cestách viděl mnoho – obrovský sochy bizona, krávy, meruňky, šišatýho míče z americkýho fotbalu nebo třeba krytýho vozu prvních kolonistů, postavenýho uprostřed ničeho.

 

Jenomže konkrétně v případě Watchmana tohle tady z pro mě neznámých důvodů neplatí. Tady si takový přírodní zvláštnosti neváží, dokonce se tváří, že neexistuje jestli tedy existuje :-))) Na druhou stranu chápu, že v tomhle parku je těch pozoruhodností tolik, že jednu navíc tu klidně oželí, zvlášť, když vypadá, jak vypadá. Což zvlášť u bigotních katolíků určitě nebude vyvolávat přílišný nadšení. Alespoň jsou tolerantní. To muslimové by ho nejspíš zakryli a ti radikální asi hned vyhodili do vzduchu, aby nepohoršoval. Jako ty dvě sochy Buddhů v bámijánským údolí v Afghánistánu v roce 2001, protože se v islámu nesmí zobrazovat sochy nebo obrazy lidí.

 

 

 

 

 

 

A tak jsem tu. Abych zjistil, jestli jsem naivní, když jsem v existenci Watchmana přesto uvěřil. Protože, marná sláva, kdyby byl fakt skutečnej, je to až k neuvěření, jak moc podobnej je originálu co vlastní polovina lidstva. Vzhledem k tomu, že tohle je ale hodně moc divný místo na týhle planetě, o čemž se každej snadno přesvědčí návštěvou třeba zdejší Ďáblovo zahrady (Devils Garden), nebo Ohnivý pece (Fierry Furnace) – ta je taky dobrá, a nakonec ani ten Viklan (Balanced Rock) není vůbec marnej, nemusí to být zase tak úplně nemožný, jak by se mohlo snad někomu na první pohled zdát.

 

 


 

 

Při mých předcházejících návštěvách tady jsem na něho ale nenarazil. Zato jsem si ověřil, že o něm fakt není nikde žádná zmínka. Žádný foto nikde nebo bod na mapě na něj neupozorňuje i když jinak je popis kdejakýho jenom trochu zajímavýho místa nebo objektu nejen v tomhle národním parku tady naprostá samozřejmost! A to bylo pro mě vopravdu hodně podivný a tím pádem i podezřelý, že jsem trochu znejistěl. Tak, je pravda, že se hodně podobá mýmu malýmu příteli – samozřejmě, když je patřičně rozparáděnej :-). Tak by se nebylo čemu divit, že na Watchmana nikdo ze zdejších oficiálně neupozorňuje. Vzhledem k prudérní, Puritány nastavený morálce tady v celý Americe. Takže jeho ignorování by zase jen mohlo potvrzovat jeho existenci!

 

Na svých stránkách Amík tenkrát dokonce psal, že ani místo, kde Watchmana najdeš, ne-může veřejně sdělit. Ale, když si mu napíšeš, pošle ti info, kde přesně ho najdeš. Takže může jenom napsat obecně že je 4 míle od vizitoráku. A tak mě napadlo, jestli to není nakonec tak, že skutečnej strážce je vlastně schovanej – asi spí, nejspíš. A je z něho vidět jenom ten jeho malej ztopořenej přítel! Což by zase dalo ostatním rozměrům Watchmana ale úplně jiný parametry! Řek´ bych tak obra Koloděje, to minimálně, jestli ne větší!

 

Tedy, podobnej mýmu malýmu příteli je, až na ten roláček ovšem, co nemá. Ale, tady je to bez něj zkrátka taková móda, že ho tu většinou nemají. Asi něco jako převzaly ženy od pornohereček vyholování. A hned to zdůvodnily hygienou, ačkoliv celý věky předtím to nikdo neřešil, protože to nikomu ani nevadilo :-). Už Láďa, když se sem ve dvaapadesátým dostal a musel se kvůli získání občanství přihlásil do armády a jít bojovat do Koreje, mi říkal, že to viděl u spolubojovníků. Že je to tady takovej místní zvyk, nemít rolák. U Židů asi danej jejich náboženstvím nebo tradicí a prostředím, odkud mají svý kořeny. No a většina ostatních, nevím proč, to nejspíš od nich převzala jako módní prvek, protože s možnou hygienou to v týhle čistotou přímo posedlý zemi nemůže v žádným případě souviset. Tady ne!

 

Stránky Amíka jsem už dávno zapomněl a kdo ví, jestli ještě existují. Jenom ve mně z nich zbylo to tajemství, který Watchmana tady provází, když se o něm podle Amíka nemůžeš ani nikde s nikým bavit, když úředně neexistuje. Čili, PTÁT SE na něj je zhola nemožný. Něco, jako by sis tím právě zažádal vo pobyt v kriminálu, nebo tak něco. Taky, jaký by asi tak mělo význam se na něj ptát třeba rančera, když nevím, jestli mu tady tak říkají i ostatní. No, možná by šel popsat podle vzhledu – tedy jeho malýho přítele, jestli je to jak si myslím. Ale, do toho bych se tady určitě veřejně nechtěl pouštět i kdybych na to svojí angličtinou měl. Což ale stejně nemám, takže je to vlastně jedno..

 

A tak jsem doma, ještě před cestou, při její přípravě, zapích´ kružítko do mapy, abych zjistil, kde tady prochází hranice čtyř mílí od vizitoráku. A taky přibližně odměřil tuhle vzdálenost na málo podrobný mapě na vyhlídkový asfaltce, to dá rozum. Bohužel se v tomhle prostoru nacházelo i několik odboček na prašný cesty, vedoucí převážně v písku, kam můžeš většinou jenom s károu 4x4 a vysokým podvozkem. Tedy, nic pro mě. To byla špatná zpráva, protože by mohl být i někde tam, v pustině. 

 

 


 

 

 

 

 

 

Kdybych se na takový cestě někde zahrabal, taky bych se odtud už nemusel dostat zpátky – z lokality, kde nemusíš potkat lidi klidně několik dní a na teploměru máš přes třicet už brzy ráno. Navíc při neregistraci, aby se o tobě vůbec vědělo, to tady nemůžu v žádným případě riskovat. Na případnej průzkum okolní pouště jsem tak káru musel škrtnout. V úvahu připadalo vytipovat dvě tři cesty a zkusmo je projít pár mil pěšky, když Watchmana z hlavní, na který jsem ho předtím nikdy neviděl, nenajdu.

 

Malej problém je tu akorát chodit mimo vyznačený cesty, pokud k tomu nemáš svolení správy parku. Pak to je tady zakázaný. A to kvůli možnýmu pošlapání „Crypto-biotic Soil Crusts“, což je vlastně taková načernalá živá biologická hmota, až 10 cm silná kůra, která tu sem tam někde tvoří povrch zdejší pouště. Obsahuje totiž kolonizující život – převážně různý bakterie, mechy, lišejníky, ale hlavně sinice Cyanobacteria – jo, přesně tyhle řasy, o nichž se předpokládá, že nejspíš pomohly zásadně s rozšířením života tady na planetě! Uhlík z atmosféry vázaly na půdu a naopak do atmosféry vypouštěly kyslík. Čímž vytvořily podmínky pro život i jiných forem života. 

 

 


 

 

Tahle živá půda váže k sobě pomocí bohatý sítě vláken částice hornin, který tak tvoří stabilní povrch, kterej je pak velmi odolnej vůči větru a vodní erozi. A tím se pomalu postupně přeměňuje mrtvá poušť, tvořením humusu při odumírání týhle hmoty, aby se tu mohly uchytit rostliny. Biologická kůra totiž váže do půdy dusík, vodu a další živiny a organický látky, který rostliny k životu potřebují. A tak je jasný, že šlapat po takových základních kamenech života tady při přistižení ti vyjde na pěkně velikej flastr. Což při mých možnostech by mi hodně znepříjemnilo zdejší pobyt! I z malýho pošlapání se to tu obnoví až po minimálně sedmi letech, při větším, třeba od káry, taky až za padesát.

 

Ale, to neznamená, že bys tu nemohl mimo oficiální cesty vůbec chodit. Je to přece národní park pro lidi! Má sice chránit přírodu, ale taky umožnit lidem jí vůbec vidět a dostat se do ní! A protože se tu nachází i mnoho atraktivních, pro lezce vhodných, samostatně stojících skal, jako třeba populární 40 m vysoká Sova (Owl Rock), tak se k nim z hlavní nebo parkoviště musíš nějak dostat. 

 

 

Takže se nahlásíš správě parku, dostaneš svolení a pohyb a počet lidí je zároveň regulovanej. Rančer si tě může zkontrolovat, takže se každej podle toho i chová. Čili, není to tak, jak by rádi zelení ekoteroristi u nás – absolutní zákaz vstupu na vykolíkovaný území s nepůvodní přírodou pod bohulibým důvodem ochrany přírody na věčný časy. Asi jak jsou zvyklí z nedávných dob vlády bolševika.

Než vyjedu na průzkum, stavím se ještě v návštěvnickým středisku. Pro důležitý informace, jako je počasí a taky co je novýho od mý poslední návštěvy tady. Žádný jeho foto pořád nikde, ani v mapě nic, mezi suvenýry pro turisty taky nic, takže nový je tu od posledka jenom ten novej vizitorák, co tu postavili. Taky klimoška v něm má pořád standardně 68 nastavených stupňů, prostě, všechno při starým. Nechtějí zřejmě nikoho z návštěvníků připravit vo ten skvělej zážitek, když pak vyjdeš do tý stovky venku a dostaneš tak pořádnou ránu do palice :-). Dneska je naštěstí jenom devadesátka (32°C), ale taky je ještě brzy dopoledne, že jo.

 

To, že jsem už žádný fotky Watchmana potom nikde nenašel, pokud tady někde je, si vysvětluju taky tím, že většina uživatelů netu se už pohybuje nějakej čas mimo mý zorný pole. Tam, co se nepohybuju já. Na Instagram, You Tube, Twitter nebo FB či jak se všechny ty sociální sítě dneska jmenujou, nechodím. A stejně by tam admini  Watchmana určitě dlouho nenechali, protože jsem slyšel, že zveřejňovat intimní části, navíc ještě ve ztopořeným stavu, je tam zakázaný. Tak, Watchman za to sice nijak nemůže, že jeho penis je ztopořenej, protože k tomu má nepochybně svý důvody a chová se naprosto přirozeně, ale vykládejte to místním Puritánům. Tohle přece není film, aby hlavy pomazaný zakazovaly ukazovat ztopořený přirození jako nemravnost, když se nejedná o porno!

 

 Protože nejsem na fejsbůku, mám to jen z doslechu. Ale, majitel Zuckerberg na něm prý dokonce zakazuje uveřejňovat i fotky oblečený pokud jsou vidět obrysy ženských bradavek přes oblečení, tedy včetně plavek! Takže něžný stvoření se bez důkladně vycpanýho postroje na tý svý přirozený ozdobě, která se nám některým moc líbí, neobejde. Ať už ta ozdoba stojí na svým místě bez hnutí, jako mladej voják na stráži, protože tak si to její obdivovatelé přejí, nebo se courá ve svým okolí bezprizorně, sem tam třeba při chůzi. Což má ale pro nás, jejich fanoušky, taky svůj půvab, když je ten pohyb takovej provokativně ledabyle ležérní :-). Řek´ bych, že v případě, že by se náhle ochladilo, si nejspíš musí asi preventivně přelepovat i bradavky. Samozřejmě, nejlepší bude tuhle část těla vůbec nefotit, a když už, nechlubit se s tím na sociálních sítích. No, zakazovat ukazovat takovou něžnou křehkou krásu, jakou ztopořený bradavky bezesporu jsou, může jenom naprostej vymaštěnej pokrytec a barbar. Přece nikdo nemůže myslet vážně, že by takovej nádhernej detail ženský hrudi způsobil, že půlka společnosti zvlčí a upadne do nemravnosti. Takže, z tohohle vyplývá, jak by potom mohl někdo zveřejnit z dovolený třeba fotku Watchmana? – tedy, myslím to, co reálně přes den pořád ukazuje  - pokud tu někde je, jasně.

 

 

 

 

 

 

Vyjel jsem z parkoviště do kopce, na průzkum. Minul Tučňáky, ani dneska holt jejich foto nebude a vydal se k prvnímu opěrnýmu bodu – Park Avenue. Už jsem tu míli mezi kolmými stěnami ohraničující údolí sice šel, ale co když jsem něco přehlíd´? Ta cesta a panoráma okolí jsou moc hezký. Hned zkraje jsem pozdravil faraona zas po dlouhý době, co jsem tu byl naposled. Jenomže, chodit tu mezi snejky, z toho nemám nikdy dobrej pocit. Jo, možná je turisti přede mnou už vyplašili, ale, co když ne? Naštěstí vyplašili, což jsem zjistil ale až na konci procházky. Pak zpátky po silnici pro káru na parkoviště a zase dál. Tak tady není.

 

Projel jsem kolem Tří klepen (Three Gossips), Ovce (Sheep Rock) a Babylonský věže (Tower of Babel) a taky Varhan (Organ).

 

 

Výsledek obrázku pro organ, arches, utah

 

 

 

Ale, na ty dvě posledně jmenovaný jsem pořád krátkej. Ještě se mi nepovedlo to v tý skále vidět. No nic, buď nemám dost představivosti, nebo jsem prostě hloupej. Já si to ale chytře vysvětluju tak, že jsem ještě nenašel to správný místo, odkud by to i hloupej poznal :-). Měl jsem tajnej tip, že tady někde za těmi skalami, by se možná mohl schovávat. Tak, když ho neuvidím ze silnice, vrátím se sem a začnu pátrání z nejbližší cesty právě tady.

 

 


 

 

 

 

 

 

Nastartuju káru a vyrážím dál, mířím k Viklanu. To jsou ty zmiňovaný 4 míle asi tak. Dá se u něho zaparkovat, otočit to zpátky nebo se vydat po jedný z těch prašných ven, do pouště. Chvilku není nic, jenom pustina, pak je vyhlídka na zkamenělý písečný duny v dálce – nic zajímavýho pro toho, kdo míří do národního parku Zion, taky v Utahu, jen víc na jihu. Tam si jich užiješ zblízka až až a jsou fakt nádherný!  A pak už začala na opačný straně silnice souvislá Velká čínská zeď, teď dopoledne pěkně nasvícená ještě nízkým sluncem od východu. Je zakončená skupinou skalních Věží (Rock Pinnacles), asi tak míli od velkýho Viklanu (hmotnost prej 3500t po novu, ale tohle já nehmotnil, jen odněkud zkopíroval).

 

 


 

 

Mám zrovna veliký štěstí, že se tu můžu tak pomalu courat a pátrat po Watchmanovi, protože za mnou momentálně nikdo nejede. Silnice je tu fakt úzká, pořád dvojitá nikde nepřerušovaná plná žlutá uprostřed, bez turnoutů, tj. míst pro uhnutí z cesty, abys umožnil předjetí těm rychlejším za tebou. Fleky, který se v takových úsecích dají využít ale i k zastavení.

 

I když je povolená rychlost jenom asi 40 MPH, většinou tu jezdí tak o 5 víc. Ale i kdyby ses tu, v týhle pustině, plahočil jen dvacítkou, přejet tu dvojitou, aby tě předjeli, by si tu vopravdu nikdo netroufnul. A zdržovat pomalou jízdou, když sem přijede ročně přes milion zvědavých návštěvníků, nejde. Ten milion je na tak relativně malej park docela dost. A některý návštěvníci z daleka chtějí projet celej Západ tady za pár dní, takže i tenhle park musí stihnout nafotit třeba jen za pouhej jeden den! Proto je na týhle hlavní většinou pořád někdo.

 

Už jsem z dálky propátral několik vztyčených štíhlých obelisků, ale pořád nic. Napadlo mě, že jestli někde by mohl být, tady je největší šance – v části skalních Věží! Můj Anděl strážnej mě neopustil a byl k mýmu zájmu o Watchmana hodně shovívavej, jak jsem brzy zjistil. A tak jsem ho nepřehlíd´ – BYL TAM! Stál hrdě vztyčenej, před hradbou skal. Jo, to bylo teda hodně rychlý hledání! A hlavně – bez námahy :-).

 

Sjel jsem co nejvíc ze silnice na písečnej okraj, aby mě káry mohly případně předjíždět a v rychlosti fotil – než mě tu někdo uvidí z místních strážců společenský morálky jako totálního ne-mravu! Jenomže, čtyřnásobný zvětšení není nic moc, když digitál ještě nebyl. A protože pořád nikde nikdo na dohled, v rychlosti jsem dostal bláznivej nápad. Těch asi sto dvě stě metrů k němu přeběhnout a vyfotit si ho pěkně zblízka! A hned jsem to i proved´. Přikrčenej jsem dělal velký skoky, pokud možno se vyhýbal těm ostrůvkům života, aby ho nebylo zmařenýho po mně moc a k cestě využil holou skálu, která tvořila dobrou půlku cesty i když se mi tím vzdálenost o pár desítek metrů natáhla. V rychlosti jsem udělal pár fotek a přikrčenej, přískokama, jako na vojně, honem rychle zpátky, než mě tu chytnou. A měl jsem to akorát! Sotva jsem sednul do káry a vyjel zase na asfalt, projela kolem z protisměru kára rančera. Tak to bylo vo chlup!

 

 

 

 

 

 

 

 

Na parkovišti před Viklanem jsem zastavil se dodatečně vydýchat a šel si ho po nově udělaným chodníku zase obejít, jako tady všichni, když už tu jsem. A protože jsem teď už měl spoustu volnýho času, když to hledání bylo tak rychlý a snadný, pokračoval jsem pak dál, do oblasti Oken (Windows Section), kde je tahle denní doba nejlepší na focení úžasný Dvojitý brány (Double Arch). Abych si užil znovu tu zdejší jedinečnou přírodu, která nezevšední nikdy.

 

 


 

Akorát jsem pořád nemoh´ přijít na to, jak to, že jsem si předtím nikdy Watchmana nevšiml? Až odpoledne, při návratu, mi to už bylo všechno jasný – Watchman je vidět nejlíp dopoledne, když je dobře osvětlenej! Odpoledne, jak se slunce přehoupne na druhou stranu, je ve stínu tý hradby skal, co tvoří The Great Wall, Velkou čínskou zeď, dost nevýraznej na tmavým, stejně barevným pozadí, takže si ho pak vůbec nemusíš všimnout .  .  . Zvlášť, když o něm jeden ne-ví a nemá důvod se dívat do míst, kde mapa na nic zajímavýho, že by tam bylo, neupozorňuje. Teď už zbývalo jenom počkat měsíc, než se vrátím domů, abych nechal vyvolat film a dozvěděl se, jak se fotky povedly..

 

   * * * * * *

 

 

Uběhlo sedm let a jsem v Arches zas. Dneska chci pro změnu odhalit tajemství Ohnivé pece. Tedy, bude to až za tři dny, protože to byl nejbližší volnej termín na návštěvu tohohle skalního labyrintu přístupnej jedině s průvodcem, ale i tohle je v sezóně úspěch, čekat takhle málo. A když jsem se zapsal, jedu se mrknout, co je tu novýho. Novej asfalt je vidět hned. A u Watchmana přímo naproti na jeho straně přidělaný turnouty, dva malý fleky, tak na šest kár celkem. Bezpochyby pro focení!

 

 

 

 

 

Jenže jenom kousek před je ještě na druhý straně přidělanej dokonce několik desítek metrů dlouhej a patřičně i širokej parkovací pruh i pro autobusy nebo RV!!! Kdo by to byl řek´, tady, u Puritánů. No možná takovej nápad s focením zblízka mělo po mě víc lidí, když se o Watchmanovi šeptandou dozvěděli nebo si ho náhodou všimli. A správě parku nezbylo nic jinýho, když tu dělali novej asfalt, než to vyřešit vybudováním parkovací plochy na zastavení pro focení. Když udělat k němu chodník by bylo na tuhle společnost tady a její morálku přece jenom už moc :-).

 

 

 

 

Myslím, že ti s vhodnou orientací si mohou jeho malýho přítele dobře užít. Řek´ bych, že má dobrý parametry, velikost i tvar – ale, posoudit objektivně to neumím, jsem totiž orientovanej opačně. A jinak jsem docela rád, že tu nikdy v parku nekempuju a tudíž se ani nevyskytuju v noci.

 

Když tu Watchman prochází parkem a hlídá to tu, určitě bych se bál, potkat ho tady. I kdyby byl hodnej, jako třeba obr Koloděj. Protože si ani dost dobře nedovedu představit, jak moc velkej – i kdyby byl malej tenhle obr musí být, když má tak velkýho malýho přítele, i kdyby ho měl moc velkýho .  .  .

 

Se spaním nemívám žádnej problém, ale, že se tomuhle strážci po noční šichtě po každý zdají ty erotický sny, který mají evidentně zásadní vliv na momentální stav jeho penisu – jiný vysvětlení pro to totiž nemám – mu trochu závidím. Na druhou stranu mu to přeju. Protože noc co noc bez přestání už tak dlouho, doslova za každýho počasí, tady poctivě hlídat všechnu tuhle nádheru všude kolem, aby ji mohlo vidět ještě moc a moc lidí i po nás, až už tu my dávno nebudem, není určitě žádná sranda. Takže si to tenhle obrovitej strážce bezesporu zaslouží :-)))

 

 

TOULAVEJ  

Jo, a tady se doufám ještě můžou tyhle fotky ukázat,

tady je svět  ještě normální... 

 

 

 

Komentáře
ta priroda : OLINA
je dokonalasmilies/smiley.gif) Taky paradni fotky
květen 12, 2017 00:49
Tak : Milene
Konečně jsem se k článku dostala. Kafíčko a počteníčko. smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif Moc pěkné.

Málo fantazie nebo jiná fantazie pro názvy skalních útvarů.
Když jsem navštívila Tiské stěny, tak mnoho útvarů bylo popsáno. Ale buď jsem to zmíněné neviděla nebo viděla něco jiného. smilies/wink.gif Nejčastěji jsem viděla slony. Tak pro mne to byly Sloní stěny.

Ale na Watchmana není fantazie potřeba, ten je jasný.
květen 12, 2017 11:18
... : mia I
super, díky za článek. smilies/smiley.gif
květen 12, 2017 11:43
... : *deeres*
Tam by se Žilkový líbilo. smilies/grin.gif
Také jsem si početla, krásné fotky, příroda umí tropit pěkné hlouposti.
květen 12, 2017 11:46
... : doktor
Nechci pochlebovat,ale je úžasné,když člověk si představí,že by veškerou tuto krásu mohl vidět na vlastní oči.Díky Toulavej,díky za zážitek z napsaného,díky z fotek ,které podnítili mou fantazii.
květen 12, 2017 13:54
... jen poznámka .... : doktor
.... k Tisským stěnám.Tisské stěny jsou úžasný přírodní útvar,člověk může využít svou obrazotvornost,prožívat dobrodružství se svými dětmi,připojit toulání v Rájeckých skalách až ke skalám Ostrova.Je to malé,je to naše.Ale Toulavej nám objevil svět obřích divů a přírodních krás.
květen 12, 2017 14:00
ještě poznámka..... : doktor
.... a to si vem a porovnej bezkonkurenční zážitky Toulavého a mé příběhy z horské chalupy nebo z horské boudy u " Kulaté báby".A není co dodat.
květen 12, 2017 14:15
... : *deeres*
V Českém středohoří, pár kilometrů od Ústí nad Labem, je české provedení Watchmana, ale tady se jmenuje Skalní hřib na Magnetovci.https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwj5vc6_1OrTAhUMXBoKHZKmD40QjRwIBw&url=http://www.treking.cz/regiony/skalni-hrib.htm&psig=AFQjCNEDAOarjDvGpPo2sL4GdBX4XI9MlA&ust=1494688965364295
Málo známá, protože místo nebylo dlouho přístupné, je brána v Ralsku v Hradčanských stěnách. Velikostí je přiměřená českým poměrům, ale zase se tam neupečete.Pokud budete někde kolem Mácháče, tak skvělý výlet.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hradčanské_stěny#/media/File:Skalní_B4.JPG
květen 12, 2017 17:36
deeres, díky za tip, : toulavej
skvělý
květen 12, 2017 18:06
Jenom : Belka
malý dotaz. Ta fotka muže na první straně, hned u titulku, je sám Toulavej? Nebo je to jenom dekorativní foto?
smilies/angry.gif
květen 12, 2017 18:07
sám toulavej v celý kráse, : toulavej
jako Barbar, při splouvání Radbuzy s netradičními plavidly :-)
květen 12, 2017 18:14
A ty dredy : Belka
jsou Tvoje, nebo je to jenom nějaká čepice?
smilies/shocked.gif
květen 12, 2017 18:43
tak to už bych na sebe prozradil moc : toulavej
:-)
květen 15, 2017 08:21
Jakýpak moc? : Belka
tak to už bych na sebe prozradil moc : toulavej

Tak proč tam dáváš to foto, ze kterýho je to celkem zřejmý?

smilies/angry.gif smilies/wink.gif
květen 16, 2017 18:38
Belko, zřejmý je, : toulavej
že je to jenom nějaká čepice a to foto tam dává Kudlanka. Jednou dávno jsem jí ho poslal pro
srandu a nevím, kde to vyhrabala.
květen 17, 2017 06:34
... : bb2
Výborný článek, parádní fotky. Co příroda nevymyslí... :-)

květen 20, 2017 22:05
... : bb2
A ty dredy : Belka
jsou Tvoje, nebo je to jenom nějaká čepice?


Tak proč tam dáváš to foto, ze kterýho je to celkem zřejmý?


možná aby se některé měly na co zeptat...

květen 20, 2017 22:08
... : bb2
A ty dredy : Belka
jsou Tvoje, nebo je to jenom nějaká čepice?


Tak proč tam dáváš to foto, ze kterýho je to celkem zřejmý?


možná aby se některé měly na co zeptat...

květen 20, 2017 22:08

Powered by Azrul's Jom Comment
busy