DOPIS Z WULZESHOFENU
Úterý, 30 srpen 2016
Wein und KräuterVážení a milí, dolnorakouská vesnice Wulzeshofen, opravdu jen kousek od hranic s Moravou, má sice název, který jí dali v 9. století Slované (respektive nějaký Vlček, který tu měl dvůr, jak je patrno ze středověkého názvu Wltschenhouen), ale lidé tady v úrodné krajině žili od pradávna. Rovina na pravém břehu řeky Pulkavy je přerušena jen nevysokým kopcem Schatzberg, který vděčí za své jméno prehistorickému zlatému pokladu, který tady byl objeven. 

 

 

 

 

 

 

     A  také Keltové, Langobardi a jiní Germáni, Slované, Avaři, Bajuwarové či  Maďaři tu též zanechali své stopy, byť to byla až do 19. století, než byla provedena regulace řeky Pulkavy a meliorační práce, krajina sice úrodná, ale nepříliš zdravá. 

 

 

 

Familie Bsteh

 

Familie Bsteh

 

 

 

Po staletí se zde střídaly doby rozkvětu s válkami, požáry a epidemiemi, aby přece jen nakonec  vždy zvítězila síla lidského umu a práce. Chtělo by se říct: vesnice, jakých je nejen ve Střední Evropě, ale na celém světě spousta a spousta. Jenže tato vesnice má jednu zajímavost, která zase tak běžná není, a to místní hospodu nebývalé kvality a proslulosti. Na Kostelním náměstí totiž stojí „Gasthaus Bsteh“, rodinný podnik s Markusem Bsteh „u plotny“ a ostatními rodinnými příslušníky „na place“.

 

Zařízení lokálu i přilehlých místností vhodných pro rodinné či společenské oslavy všeho druhu, připomíná nábytkem, výzdobou a spoustou porcelánových mís a terin dobu K. und K. Monarchie a také atmosféra je zde mnohem a mnohem poklidnější, laskavější a přátelštější, než jsme zvyklí z dnešní hektické doby.


         Marcus Bsteh  má pak ve znaku  jednoduché heslo: vařit špičková jídla ze špičkových místních surovin, tak jak je roční období nabízejí. Není tedy divu, že počátek roku je ve znamení všeho „co nám dává řeka“, jaro pak oplývá chřestem a jarní zeleninou i bylinkami všeho druhu, následuje houbová sezóna střídaná cibulovou (zdejší cibule je proslavená široko daleko), aby byly posléze vystřídány divočinou či martinskými husičkami… Víno vám zde načepují nejen z vlastních vinic, ale i od vinařů ze sousedství, a jak už bývá v Rakousích zvykem, je buď skvělé nebo vynikající.

 

 

 

Image result for gästehaus bsteh wulzeshofen

 

 


       Při nedávném obědu jsme se „odbyli“ následujícím: Petra započala hovězím vývarem s bylinným svítkem, pokračovala smaženými proužky candáta s domácí tatarskou omáčkou, vařenými brambory a bramborovým  a zelným salátem, a završila oběd domácí vanilkovou zmrzlinou s lesním ovocem a malými tvarohovými kobližkami. Já si pochutnal na taštičkách z nudlového těsta plněných kozím sýrem s bylinkam a přelitých napáleným máslem, a pak na domácím sulci s křenem, olejem z pražených dýňových semínek a vinným octem, přičemž jsem se nemohl odtrhnout od čerstvého „slaňáku“ klasického tvaru i chuti.


         Spoustu marmelád, kompotů, sirupů, bylinek,ochucených solí či  likérů solí z rodinné produkce si samozřejmě můžete zakoupit namístě, zrovna tak jako víno z rodinného vinohradu.


      Okolí Wulzeshofenu nabízí pochopitelně spoustu dalších zajímavých možností a atrakcí, lázně v Laa jsou kupříkladu za rohem, a kdo by chtěl nějaké ty kalorie zároveň tím nejpříjemnějším a nejlibějším způsobem získat i ztratit, pak mu Gasthof Bsteh nabízí následující program: tříchodové večerní menu včetně vína, přenocování v traktu pro hosty, bohatou snídani a celodenní lístek do lázní v Laa, to vše za 108 Euro na osobu. Pokud by Vás ovšem moderní vodní svět v Laa nelákal, je zde skvělá restaurace Weiler…ale to už je jiná kapitola...

 

 

Takže, jak jinak, na shledanou ve Wulzeshofenu se těší

Váš

Miroslav Macek

 

 

 


Komentáře
Krásný tip, : Míša šíša
při popisku oběda jsem si toužebně povzdychla. smilies/wink.gif
Moc se mi líbí toto pojednání pana Macka o Rakousku: http://www.macekvbotach.cz/rakousko-100x-jinak/
Je to sice trochu delší, ale stojí to za to.
srpen 31, 2016 08:39
Děkuju : Michal
panu Mackovi, děkuju i Míše Šíše za link krásně jsem si početl. Sdílīm páně Mackovu lásku k Rakousku, ač nėmecky neumím nikdy to nevadilo ani mně ani mįstním a při poslednī cestě jsme si i krásn3 česky povídali.
Moc souhlasím s bodem 32 z odkazu, sami jsme se často setkali s tím, že jsme z jedné zemë, K&K je stále živé.
srpen 31, 2016 09:53
moc se mi to líbí, : KaCilka
to by opravdu stálo za hezký výlet...
Budu o tom vážně uvažovat, jen co pominou ta vedra.
A ten odkaz - jéje... :-)
srpen 31, 2016 15:01

Powered by Azrul's Jom Comment
busy