Mám ráda kávu. Dalo by se říct, že jsem na ní už téměř závislá. Miluji její vůni a její chuť. Jednou za čas ze sebe udělám kavárenského povaleče. Obejdu pár kaváren, co mi doporučí kamarádky. Nebo ze zvědavosti zajdu někam, kde jsem ještě nebyla a ochutnám jejich kafe.
Rozpustná káva už dávno není můj favorit. Ale byla. Proč to nepřiznat. V dobách, kdy jsem byla na mateřské, se tohle rychlé kafe stalo denním rituálem. Měla jsem své favority a naopak seznam těch instatních fujtajkslů, co bych do pusy nevzala ani omylem. Po éře instatní kávy jsem prošla transformací do vyšších sfér a na lince se pyšnilo presso. Jeho éra však byla poměrně krátká, po skončení záruky se nějak porouchalo a po druhé ne zrovna levné opravě a další poruše letělo pryč z bytu.
Pak přišel zlom v podobě dovolené v krajině, kde jsou v přípravě kávy úplně jinde než u nás. A od té doby jsem přestala pít rozpustnou kávu. Po návratu z dovolené jsem si koupila džezvu. Káva hned dostala jinou chuť i rozměr.
O něco později jsem čirou náhodou objevila mokka konvičku. Po manželově babičce. Našla jsem ji v krabici pokladů vyklizených z babiččiny kuchyně, které jsem uložila při rekonstrukci. Byla ještě zabalená v originálním obalu, nepoužitá. Nějakou dobu jsem váhala a na internetu hledala instrukce, co s ní. Samozřejmě, strýček gůgl říznutý jůtůbéčkem nezklamal. Našla jsem video s instruktáží, jak mokka konvičku použít a džezva byla dočasně odsunuta do šuplíku.
Poslední rok byl ve znamení různorodosti. Mokka konvička na tuhle kávu, džezva na jinou, to zas na kafíčko s kámoškou… a tohle všechno prošpikováno návštěvami kaváren a pražíren, kde vám vonící kávu přinesou až pod nos.
Nakonec jsem však objevila nový svět. Tak trochu jiný svět. Tak trochu jiný kafe. Se vším všudy. Ježíšek mé hodné maličkosti přinesl něco, co jsem dosud neznala, ač jsem se už považovala za znalce kávy a měla obšlápnuté všechny místní pražírny a prodejny s kávou.
Objevila jsem vietnamskou kávu. Ani jsem přitom nemusela cestovat do Asie. Na druhou stranu, třeba se tam právě kvůli té jejich úžasné kávě podívám. Kdo ví?
Káva už v balíčku voněla jinak. Jako příslušenství ke kávě jsem dostala „filtr“. Nerezový hrníček s dírkami na první dojem příliš velkými. a plechovku slazeného kondenzovaného mléka, protože ve Vietnamu se pije právě takto.
Přátelé, to je fakt jiný kafe…
Tak trochu jiný kafe. Úplně jiný kafe, než na jaké jsem byla zvyklá. Po prvotním šoku („Ježíšmarjá, já to asi špatně umyla, mě tam plavou nějaké mastné flíčky!“) jsem si o této značce něco našla a byla jsem zase o kus chytřejší. Tahle káva je směs několika odrůd, Arabica, Robusta, Excelsa a Catimore. (Hlavně ten poslední název se mi děsně líbil.) Je pražená s troškou másla a obohacená kakaem. Přiznám se, že mi zavání exotikou, a je to opravdu něco úplně jiného, než jsem dosud pila.
Takže, přátelé, momentálně ujíždím na vietnamské kávě. Je to láska na první doušek. Nebo vlastně až na druhý? Ten první byl spíš plný překvapení a nových dojmů. Druhým douškem jsem si ji zamilovala.
----------------------------
K těm obrázkům:
tak tohle je tč. moje poslední kafe, a našla jsem jediný průhledný hrnek, ve kterém by to bylo vidět. No, a ty fleky na nerezu jsem uviděla až na fotkách... předtím jsem si jich nevšimla. Panebóóóóže, já to vždycky jen opláchnu a nechám na odkapávači a neleštím... tak kdyby někdo měl blbé kecy, jak to vypadá, tak se už předem kaju...
Jo, a tentokrát jsem si dala ještě nahoru mléčnou pěnu a bylo vám to fakt super... Už se těším, aby byl pátek, to mi Kobylka u nich v Brně zase další kafíčko koupí, tady u nás ji nemají. Našla jsem teda u jedněch Vietnamců jakési snad podobné kafe, ale jinou značku. Tak to příště asi risknu a zkusím i tu jinou.. Chuděra prodavačka akorát stále opakovala, že "nerosumět cesky, ale to dobrá káva a ona nerosumět cesky..."
Máte také rádi „své“ kafíčko?
Jaké si děláte v práci, jaké v pohodlí domova?
VODOMĚRKA
já nejsem znalec a fajnšmekr, takže piju klasickou rozpustnou kávu . Ale co už vyloženě nepozřu, je klasická mletá káva se zrníčky, to by mi bolel žaludek a říká to víc lidí.Taky jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco nového. Hmm, vietnamská káva - nikdy jsem o ní neslyšela, nečetla. A nevíš, kde ti Ježíšek koupil ten filtr?
Ještě nostalgicky vzpomínám nad fotkou s tím šlehačem (spíše stloukačem) - přesně takový měla moje babička a dělala v něm šlehačku. To se dá ještě dneska někde koupit, anebo ho máš z dřívějších dob?
Rozpustnou kávu nepiju, hrozně mi nechutná. V práci si mařím žaludek klasickým českým turkem, někdy si koupím kafe z automatu, doma piju presso. Jinak miluju macchiatto, to bych mohla na litry.
Má dcera - přestože jí říkáme, aby nám nevozila žádné dárky, aby zbytečně nevyhazovala a raději šetřila, asi aby nám udělala radost, vozí nám kávy a čaje ze všech koutů světa. A mohu říct, že pravá brazilská káva přímo z Ria :-)¨mne nijak nenadchla, etiopská z Adis Abeby je trošku kyselá, jinými slovy, je to pro mne škoda, vozit mi dobrou kávu. Já to neocením... Když jsem kouřil, byl jsem naopak rád, že mi vozila levné Mallborky. Právě z Adis Abeby za 5 dolarů za karton. No nekupte to... Ale nyní si snad pochutnáme jen na anglickém čaji, který je jiný pro ráno, pro odpoledne či pro večer, který nám dcera vozí nebo na belgické kávě. Mám tu také několik kafí tzv. bez kofeinu. Nějaký opěvovaný Davodoff mi také nic moc neříká. Kafe z automatu za 10 či 12 Kč a já jsem úplně spokojený člověk... Inu, jak říkám, barbar... nebo že by starého psa atd... :-)
Teď jsem si vzpomněl, že máme i takovou malou metličku na baterku, (také zbytečný dárek), takový malý mixérek, který umí při zapnutí vystříkat kafe z hrnku na stůl... Ono se tím spíše šlehá mléko... :-)
Mám dojem, že nutně musím do Vietnamu... na kafe a nejen na kafe... hahaha... to jsem neměla dělat... neměla jsem tam koukat... neee...
Ale postupně jsem si začala vybírat, co mi chutná a co ne... takže dnes si raději kafe nedám, když mají nějaké, co mi nechutná... naposledy jsme byli někde na výletě, zastavili jsme se na oběd a potom jsem si chtěla dát kafe... naštěstí jsem viděla, jak ho paní dělá... do skleněného čtvrtlitráku dala jednu sotva zarovnanou lžičku rozpustné kávy, zalila vodou až po okraj... no, vypadalo to spíš jako čaj než kafe... tak než si takhle zkazit chuť, to si raději počkám na jinou...
Jinak výbornou kávu mají na Balkáně... to jsem tu už někdy dřív psala... jo, ale už i u nás se to zlepšuje...
Hmm, to bude na dlouhostudium, zatím mě trklo do oka horké kafe s našlehaným syrovým vajíčkem. Snažím se vybavit si tu chuť, moc mi to nejde, takže to budu muset prubnout.
Ceskeho turka mam rada, ale kdyz jsem si koupila pravou uz jemne namletou (jemna jako pudr) tureckou kavu, tak mi nechutnala. I ta zrzavo hneda barva me prekvapila, zrejme jinak prazena.
A nejlepší kafe jsem pila v porodnici, vždy k snídani. Nejspíš bylo z melty, ale asi právě s tim salkem. Já se snad kvůli tomu rannímu kafi do tý porodnice snad i těšila.
Větnamská káva vypadá taky hodně lákavě, určitě někdy vyzkouším. Super stránky časem prostuduju, vypadají zajímavě.
kravském mléce se s kofeinem navazuje na sloučeninu, která dráždí sliznici tlustého střeva a napomáhá ke vzniku rakoviny v této lokalitě!!! Proto jsme jedni nejvíce postiženi na světě rakovinou tlustého střeva a konečníku.
