KŘEHKÝ KOLÁČ OD FLORENTÝNY
Pátek, 09 říjen 2015
Dnes mám pro vás jeden z nejzákladnějších receptů, na který bude stačit jen mouka a máslo a který se dá použít na víc než sto způsobů. Na slano i na sladko, za tepla i za studena, výsledek můžete jíst v ruce i způsobně u stolu. Záleží jen na vás, čím tohle těsto naplníte a k jaké společenské situaci ho využijete. Zvládne všednodenní večeře, vyvolá obdiv u kolegů, hodí se na noblesní raut i na piknik do přírody.

 

 

 



          Ovšem i křehké těsto má jedno velké ALE. Musí být perfektní. Znáte mě. Čím méně surovin je potřeba, tím víc se musí dávat pozor na to, jak s nimi zacházet.

 

Křehké těsto na koláč volá k vyzkoušení v této roční době víc než kdy jindy. Hned po přečtení seznamu surovin nejspíš zajásáte: to zvládne i dítě! Tohle těsto totiž obsahuje pouze tři položky: mouku, máslo a vodu. No dobře, ještě špetku soli. Vyrobit z toho těsto, rozválet ho do koláčové formy, upéct společně s libovolnou náplní a podávat jako slaný nebo sladký koláč opravdu dokáže každý.

 

 

 

 

 

 

Jenomže ne každému se povede těsto, které je opravdu křehké, jak praví jeho název. Těsto, které bez vynaložení velkého tlaku ukrojíte dezertní vidličkou a které na řezu nevypadá sraženě, nýbrž nadýchaně a vrstevnatě. Zdvihněte ruku, komu už se při pokusu o uklovnutí tuhého koláče na talířku stalo, že část koláče odlétla pryč a div že netrefila mezi oči někoho pobaveně přihlížejícího.

 

Ráda bych vás uklidnila, že za to nemohla špatná práce příborem, nýbrž špatná práce s těstem při přípravě koláče. A ráda bych vás vyzbrojila takovými vědomostmi a znalostmi, abyste už nemuseli malovat po každé návštěvě, kterou k sobě domů pozvete na koláč.

 

 

Pojďme si nejdřív říct, co vede k výsledné křehkosti těsta a co ji naopak spolehlivě zabije.

 

Už jsem naznačila, že hlavními součástmi těsta jsou mouka, tuk a voda. V prvním kroku smícháte mouku s tukem a potom přilijete tolik vody, aby vzniklo těsto, které se dá hníst a rozválet na placku. A přesně v tom, jak tohle uděláte, je celá ta věda.

 

 

Tuk

 

Jako tuk se nejčastěji používá máslo nebo sádlo, takže se nabízí logická otázka, zda se mají nejdřív rozpustit nebo zda se s moukou míchají v tuhém stavu.

 

Pravidlo číslo jedna zní, abyste vzali tuk tak, jak je, pevný z lednice, a rozsekali ho do mouky. Čím míň se budete tuku dotýkat teplými prsty, tím líp, ale k tomu se ještě dostanu. Vaším úkolem by mělo být vytvořit drobenku s kousky tuku velkými asi jako hrášek.

Čím líp zapracujete tuk do mouky, tím hůř pro výsledek. Když naopak v těstě necháte viditelné kousky tuku, způsobíte, že ty se při pobytu v troubě rozpustí, vsáknou do mouky a zůstanou po nich prázdné vzduchové kapsy. Jinými slovy, vznikne vrstevnaté a doslova křehké těsto. Čím menší kousky tuku, tím menší kapsy a tím menší křehkost. Čím víc propracované a hladké těsto, tím spíš se koláč nebude dát ukrojit. V těstě už totiž není žádná jiná ingredience, která by ho nadlehčila.

 

 

 

 

 

 

 

 

Mouka

 

Jednou z důležitých součástí každé pšeničné mouky je lepek. Bílkovina, která občas vyvolává alergie a nesnášenlivost, ale která dokáže vytvořit pevné nosné pilíře v jakémkoli nadýchaném těstě. Bez lepku těsto nevykyne a neudrží v sobě bubliny. Takové těsto nemá co podpírat.

 

U křehkého koláče je jasné, že o nějakou pevnost těsta tu vůbec nepůjde. Lepek je něco, co budete chtít upozadit a potlačit jeho efekt. Ale jak, když se lepek nachází v každé pšeničné mouce?

 

Za prvé, vyhněte se mouce s vysokým obsahem lepku, především chlebové mouce či speciální mouce na pizzu, ale sáhněte po úplně obyčejné hladké mouce, která vůbec nemusí být výběrová.

 

Za druhé, chovejte se k mouce tak, aby se lepek, který v ní je obsažen, nezačal příliš rychle projevovat. Jelikož se lepek probouzí tekutinou a nebo hnětením, na obojí si tu musíte dát pozor. Voda přijde do těsta až úplně na samotný závěr přípravy a finální hnětení se odehraje během pár vteřin, jen co by se těsto spojilo dohromady.

 

Uznávám, je to těžké ještě si s těstem chvíli nepohrát a nepomazlit se s ním v dlaních, když je tak heboučké a voňavé. Přesto si nechte svou slabou chvilku až na okamžik, kdy vás k ochutnávání a osahávání bude svádět hotový upečený koláč.

 

 

 

Příprava těsta

 

Lepek je důvod, proč byste tuk neměli do těsta zapracovávat prsty, ale nějakým jiným nástrojem. Teplo z vašich rukou vede k měknutí a rozpouštění tuku, to k vyvíjení lepku a těsto se pak tzv. spaří. Jinými slovy, bude tuhé a nekřupavé.

 

 

Tuk s moukou

 

Možností je tu hned několik a záleží na vás, která se ujme ve vaší kuchyni.

  • Můžete si k ruce vzít jeden nebo dva příborové nože a tuk do těsta s trochou úsilí rozsekat. Jako za časů babiček.
  • Stejně tak můžete tuk do těsta rozšťouchat vidličkou.
  • Další vtipný způsob spočívá v nakrájení tuku na kostičky, smíchání s moukou, a pak rozválení válečkem na těsto. Občas akorát rukou promícháte směs, která se pod válečkem tvoří. Tuk touhle cestou vytvoří placaté vločky v mouce, což je značka ideál.
  • S tukem a moukou si snadno poradí i kuchyňský robot. Máte-li nádobu se sekacím nástavcem, dejte do ní tuk, mouku a několikrát zapulzujte. Nenechte se tou rychlostí unést a přestaňte včas, jinak to budete mít moc najemno.
  • A konečně existují i speciální kovové cukrářské kolébky, které tuk rozsekají a zároveň zapracují do mouky.

 

 

Jak přidat vodu

 

Když už všechno udržujete chladné a snažíte se tuk zbytečně nezahřát, i voda, kterou přidáte pro dokončení těsta, by měla být studená. Někteří autoři dokonce doporučují, aby měla teplotu kolem nuly, tedy abyste v ní nejprve vykoupali pár kostek ledu.

 

Poměry, které u křehkého těsta fungují, říkají, že tuku musíte vzít jen polovinu toho, co mouky, a vody sotva polovinu toho, co tuku. Na 250 g mouky tak přijde 125 g tuku a zhruba 50 ml vody, čili doslova pár lžic. Vody tedy budete potřebovat jen velmi málo a budete ji přilévat postupně, abyste si včas všimli, že je na čase přestat.

 

Funguje to asi takhle:

 

Do drobenky přilijete lžíci vody, bleskově promícháte a zkusíte trochu vzniklé hmoty zmáčknout mezi prsty, jestli už drží pohromadě. Pokud ne a stále se rozpadá, přilijete další lžíci vody, promícháte a test zopakujete.

 

Příliš mnoho vody způsobí, že těsto se bude při rozvalování lepit a po upečení navíc ztvrdne. Příliš málo vody a těsto se bude při rozvalování trhat a po upečení bude příliš drobivé.

 

Těsto je hotové, když ještě vůbec nevypadá jako těsto. Úplně stačí, když přilijete jen tolik vody, aby to pořád vypadalo jako chumel drobků, které ovšem nějakým zázrakem drží pohromadě, když je zkusmo zmáčknete mezi prsty. Čím víc byste se pak snažili přilít vody, tím hezčí těsto sice vznikne, ale tím hutnější výsledek dostanete. Jelikož se tohle těsto zatím ještě nedá rozválet, musíte mu dopřát čas. Nemyslím dvacet minut, ale chci po vás aspoň dvě hodiny odpočinku v lednici. Odležení přes noc nebo přes den mu prospěje ještě víc.

 

Zabalte vzniklou hroudu do fólie, rozplácněte ji na placku a odložte do lednice. Když na ni pro dnešek úplně zapomenete, vůbec nic se nestane. Dokonce se nic nestane ani zítra.

 

 

 

 

 

 

 

 

Rozválení a přenesení do formy

 

Na tuhle fázi se vždycky nejvíc těším. Tady to totiž vypadá, že opravdu a konečně něco tvořím. Jenomže i u tak radostné události se hodí udržet temperament na uzdě a pamatovat na dobré kuchařské vychování.

 

Každý, kdo už někdy zkoušel rozválet kus těsta ví, že nejlíp se rozválí těsto podsypané moukou. Zde by to ale byla škoda, přidaná mouka totiž ubere na křehkosti. Protože hrozí, že se těsto přece jen bude chtít občas někam přilepit, ať už na vál nebo na váleček, dejte ho mezi dva kusy papíru na pečení nebo ho rozválejte mezi dvěma kusy potravinové fólie.

 

Pokud se ptáte, jak to udělat, aby okraje těsta tolik nepraskaly a netrhaly se, odpověď je snadná. Těsto se trhá a praská obvykle v místech, kde přejedete válečkem přes okraj. Když tedy válečkem nebude vyjíždět ven, ale budete těsto roztlačovat pěkně jen kolem prostředka a vnitřních okrajů, bude to vypadat o něco líp.

 

Zkuste se naučit tuhle šikovnou rutinu pro rozválení těsta: rozválejte trochu těsto v jednom směru, těstem pootočte o čtvrtinu kruhu po směru hodinových ručiček, a to samé opakujte znovu a znovu, až dosáhnete kýžené tloušťky a velikosti.

 

Jak pak těsto dostanete do koláčové formy, aniž by se potrhalo? Když už ho máte na folii, tak je to jednoduché. Horní vrstvu folie sejměte, na těsto položte koláčovou formu dnem vzhůru a pak to celé opatrně převráťte. Těsto upravte na místo a odstraňte i druhou folii.

 

Jinou možností je rozválené těsto přeložit na polovinu a pak ještě na čtvrtinu, takže se zmenší na rozměr, který snadno uchopíte do ruky. Takhle poskládané těsto položte do formy, aby špička čtvrtkruhu ležela přesně uprostřed formy, a pak zase těsto rozložte.

 

A konečně můžete těsto kolem dokola namotat na váleček a pak ho zase odmotat do formy.

 

Nakonec nezapomeňte těsto opatrně špičkou ukazováčku po celém vnitřním obvodu formy jemně vtlačit do spodního okraje. Pokud se vám přitom někde něco potrhalo, nebojte se a klidně záplatujte. Použijte na to útržky a přečnívající okraje těsta.

 

 

Co s přečnívajícími okraji těsta? Nejlépe se samozřejmě odkrajují ještě zasyrova, stačí na to pár rychlých tahů nožem. Má to však jistou nevýhodu – někdy se prázdný korpus při pečení smrskne, a jak zákony schválnosti velí, nesrazí se rovnoměrně, ale na jedné straně víc než na druhé. Pokud si nejsem jistá, že při zpracování těsta jsem dodržela všechna pravidla, že těsto bylo stále dobře vychlazené a nedošlo k jeho přepracování, raději předpékám korpus i s přečnívajícími okraji a seříznu je až po upečení, když je korpus ještě horký.

 

 

 

 

Pečení korpusu

 

Jestliže nechcete korpus předpékat, protože to znamená o trochu víc práce, uložte ho i s formou zpět do ledničky, než si připravíte náplň. Držte prostě těsto v chladu, co to jen jde.

 

Já si ale myslím, že byste korpus přece jenom měli nejdřív předpéct nenaplněný, když už jste si dali tu práci s těstem. Všude se to doporučuje, ale málokdo to dělá. Předpečený korpus je mnohem křupavější, protože se tolik nepromáčí vlivem náplně. A nepromáčí se proto, že ho lze po upečení snadno naimpregnovat.

 

Jak na to? Před vložením do trouby koláč trochu vidličkou propíchejte na dně a nasypte do něj něco drobného, pevného, kulatého, co už nikdy nebudete jíst — obvykle stačí trocha suchých bílých fazolí nebo hrachu. To zabrání tomu, aby se korpus zhroutil nebo vyboulil. Pečte při 180 stupních zhruba 8 minut, jen co by těsto zpevnilo, ale příliš nezměnilo barvu. Ihned po vytažení z trouby, ještě za horka, vysypte fazole a potřete předpečený korpus žloutkem nebo bílkem nebo rozšlehaným vajíčkem. To hned zatuhne a vytvoří tenkou, téměř nepropustnou vrstvu, čímž korpus opravdu dobře naimpregnujete a ochráníte před rozmočením pod vlivem tekuté náplně.

 

Před dalším plněním a použitím nechte korpus opět vychladnout, stačí na kuchyňské lince.

 

Dnes vám všechno tohle ukážu na příkladu jablečného koláče jako z francouzské pekárny, protože jablek je teď všude spousta a tak vám tohle experimentování nepoleze do peněz. Klidně ale můžete vzít náplň úplně jinou, pokud nějakou svou oblíbenou už dávno máte. Kopusy se navíc dají plnit i slanými vaječnými náplněmi na způsob quiche. Aby se jejich náplň zbytečně nesrazila a zůstala pěkně krémová, je třeba dodržet zase další pravidla, která by ale vydala na samostatný článek.

 

Takže ještě poslední nápad na obměnu: korpus můžete naplnit krémem, který už nepotřebuje upéct a který se jen nechá ztuhnout v lednici, třeba čokoládovou pěnou. V takovém případě ale nestačí korpus jen předpéct, musíte ho rovnou jedním vrzem upéct, čili prodloužit čas pečení z 8 minut na 15.


 

 

 

 

 

 

Jablečný koláč z křehkého těsta

 

 

       Těžko najít něco ještě klasičtějšího, než elegantní francouzský koláč. Jeho základem jsou aromatická, se skořicí podušená jablka, navrch ozdobená plátky čerstvých jablek a po upečení potřená meruňkovou zavařeninou, která zajistí lesklý a jemně pikantní povrch.

 

 

Suroviny

 

Na těsto:

 

  • 250 g hladké mouky
  • 125 g másla
  • velká špetka soli
  • 50 ml ledově studené vody
  • sádlo, máslo nebo aspoň trochu oleje na vymazání formy na koláč

Na náplň:

 

  • 1 kg středně velkých jablek
  • 1 citron
  • 120 g cukru krupice
  • špetka mleté skořice
  • 1 vrchovatá lžíce meruňkového džemu
  • trochu žloutku nebo bílku nebo rozšlehaného vajíčka na potření předpečeného korpusu

 

 

 

 

 

 

 

Postup

 

 

  • Máslo rozkrájejte na centimetrové kostky a smíchejte je s prosátou moukou a solí. Pomocí dvou nožů máslo v mouce rozsekejte až na velikost čočky nebo půleného hrachu. Případně můžete použít robot s míchacím nástavcem, zapnutý na nejnižší rychlost. Jakmile se máslo v mouce rozdrobí a rozptýlí, přilijte dvě třetiny připravené ledové vody a krátce zapracujte. Těsto je hotové tehdy, když na to rozhodně nevypadá — stačí se jen dostat do fáze dostatečně vlhké drobenky. Poznáte ji tak, že když trochu těsta stisknete mezi prsty, kupodivu dobře drží u sebe, i když to, co je v míse, působí viditelně suše. Je-li však těsto i mezi prsty rozpadavé, přilijte ještě lžíci vody a opět krátce zapracujte - tímto způsobem pokračujte až do dosažení finální konzistence.

 

  • Těsto rukama zformujte dohromady, vytvořte z něj menší placku, zabalte do fólie a uložte do lednice nejméně na dvě hodiny, ale lépe do druhého dne.

 

  • Připravte si formu na koláč: vymažte ji nejlépe sádlem, nebo aspoň máslem. Pokud máte nepřilnavou, dvoudílnou koláčovou formu, ze které snadno vyndáte celý upečený koláč, až bude zcela hotový i s náplní, bod pro vás. Stejně ji ale lehce vymažte tukem.

 

  • Odpočaté těsto rozválejte na plát silný kolem půl centimetru, měl by být o něco málo větší než koláčová forma. Nejlépe to jde mezi dvěma kousky potravinové fólie.

 

  • Vyválené těsto přeneste do formy. Třeba tak, že ho přehnete napůl, položíte na váleček a opatrně dopravíte do formy. Váleček šetrně vytáhněte zpod těsta a těsto opět rozložte. Tím byste ho měli bezpečně a bez potrhání dostat na místo určení. Jemně, ale důsledně vtlačte do dolního okraje formy až ke krajům a zbytky těsta, které přečnívají přes horní okraj, odřízněte. Připravenou formu odložte zatím do lednice, aby se těsto nestihlo zahřát při pokojové teplotě. I to má totiž vliv na výslednou křehkost a rozplývavost korpusu.

 

  • Pokud budete korpus předpékat, rozehřejte troubu na 180 stupňů a pak do ní rovnou z lednice přesuňte formu s těstem. Těsně před vložením do trouby korpus trochu vidličkou propíchejte na dně a nasypte do něj něco drobného, pevného, kulatého, co už nikdy nebudete jíst — třeba trochu suchých bílých fazolí. Pečte zhruba 8 minut, jen co by těsto zpevnilo, ale příliš nezměnilo barvu.

 

  • Ihned po vytažení z trouby, tedy ještě za horka, potřete předpečený korpus žloutkem nebo bílkem nebo rozšlehaným vajíčkem. To hned zatuhne a vytvoří tenkou, téměř nepropustnou vrstvu, čímž korpus naimpregnuje a ochrání před rozmočením pod vlivem tekuté náplně.

 

  • Před dalším plněním a použitím nechte korpus opět vychladnout, stačí na kuchyňské lince.

 

  • Teplotu v troubě nastavte na 160 stupňů. Jablka oloupejte, rozpulte a zbavte jádřinců. Tři očištěná jablka nakrájejte na co nejtenčí půlměsíčky, vložte do misky a promíchejte se šťávou z poloviny citronu, aby zatím nehnědly. Zbytek očištěných jablek nakrájejte na kostičky a zakápněte šťávou z druhé půlky citronu.

 

  • V kastrolu smíchejte cukr se 100 ml vody a skořicí. Přiveďte k varu, vložte jablka pokrájená na kostičky a zprudka bez zakrytí vařte, dokud se veškerá tekutina neodpaří, trvá to kolem 15 minut. Občas nezapomeňte promíchat. Uvařená jablka nechte zchladnout.

 

  • Do koláčové formy rozložte na předpečený korpus uvařená jablka a uhlaďte stěrkou. Na povrch rozložte nakrájené plátky jablek do ozdobné vrstvy, vložte do trouby a pečte 40 minut, až okraj těsta půvabně zezlátne.

 

  • Meruňkovou zavařeninu zahřejte v kastrůlku se lžící vody, aby povolila a proměnila se v přiměřeně hustou tekutinu k potírání. Pokud máte čas, ještě ji protřete přes sítko. Zatepla s ní potřete povrch jablek na upečeném koláči. Jablka tím naleštíte a zabráníte tomu, aby osychaly. Tohle je totiž kouzlo, které odlišuje nejlepší koláče od těch dobrých.

 

FLORENTÝNA

Ještě mám pro vás připraven další recept,

tentokrát opravdu minimalistický…

 


 

 

 

Komentáře
díky!! : Gréta
Nádherně vysvětleno, pochopila jsem, nikdy si žádný autor nedá takovou práci s objasněním zákonitostí postupu. Super!
říjen 09, 2015 09:20
Já : Milene
tohle těsto nedělám. A proč? Protože jsem ho měla vždycky tvrdý. A proč? Protože jsem si vypracovala rukama smilies/angry.gif hezký vláčný těstíčko. Tak to zkusím znovu a poučena. smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif
říjen 09, 2015 11:31
Vysvětleno je to opravdu precizně : Míša šíša
Mohu přispět se svou osvědčenou troškou do mlýna: aby těsto nebylo tvrdé, ale nadýchané, můžete zkusit část mouky nahradit škrobovou moučkou a přidat špetku kypřícího prášku.
Gastronomičtí odborníci by vám sice mohli tvrdit, že pak už to není ten skutečně správný francouzský křehký koláč, ale to vám může být šumafuk. Důležitý je efekt. smilies/wink.gif
říjen 09, 2015 12:22
Florentýnko..... : -doktor-
.....díky za recept.Ukecal jsem manželku,dokonce vlastní,a na neděli peče.!!!!!!!!!!!!!!!Huráááá...!!!!!!!!
říjen 09, 2015 15:14
Jo, zrovna jsem začal přemejšlet, koho ukecám :-D : Krakonoš
Naštěstí tu máme kámošku v důchodu, která má pekařství - cukrářství jako svoje hlavní hobby. Protože jakkoli to je výtečnej koláč, když jsem se konečně dozvěděl, jak komplikovaným postupem lze dosáhnout slušnýho výsledku, vím jednoznačně, že tohle v nejbližších dvaceti letech nezkusím smilies/cheesy.gif. Ale děkuju, člověk se aspoň něco dozví a může pak "profíky" kybicovat. smilies/wink.gif
říjen 10, 2015 08:48
Krakonosi, : Bara
to stejne me taky napadlo. Vsechno je tak jednoduche, jeste jednodussi ingredience, ale mne se to jevi slozite a tak zustanu u meho opravdu jednoducheho univerzalniho a dobreho testa s kterym sklizim uspechy taky!!! Jak jednoduche.....
říjen 10, 2015 14:18
Bara : Dana788
Prosim Ta, Bara, mozes dat recept na to jednoduche cesto? Dakujem.
říjen 10, 2015 15:25
Dano, : Bara
je to obdoba krehkeho kolace od Florentyny, urcite to znas - Linecky kolac.Postup je stejny i tady se pouziva studene maslo, ale uz tolik nevadi teple prstiky a vice hneteni. Na internetu najdes spousu receptu, mne se osvecil tento:
250g hl. mouka
130g maslo
1-2 zloutky
spetka soli
Cukr nedavam, ale to zalezi na chuti, mala lzicka prasku do peciva take neuskodi
Vypracujeme testo, je tuzsi, pokud je hodne tuhe, pridej lzici mleka nebo vody, nechat v lednici ulezet.
Do lineckeho testa muzeme pridat citronovou kuru.

Rada delam jogurtove testo, do ktereho muzeme dat cerstve ovoce a dat pect, nebo poklademe ovocem az na upeceny slabsi korpus (pomaznout marmeladou) a zalit zelatinou. Je to hrneckovy recept:
2 hrnky polohrube mouky
1 hrnek cukru vanilka
1 kelimek bileho jogurtu
2-4 cela vejce
1/2 hrnku oleje
1/2 prasku do peciva
Vsechno se smicha a je hotovo.
Gelatinu pouzivam od Dr. Oetker. Pri vareni zhoustne a hned se poleva na kolac.

Hodne zdaru pri peceni a dobrou chut!!
říjen 10, 2015 20:21
... : bb.
Taky používám linecké těsto na koláče pečené ve formách. Nedělám je z těsta na vánoční linecké cukroví, to je příliš jemné a křehké, do koláčového dávám více mouky v poměru k máslu, a narozdíl od Bary přidávám trochu cukru, taky vanilku a citronovou kůru.
Kdysi jsem křehké těsto zkoušela, linecké mi přijde jednodušší a v lednici vydrží několik dnů aniž by mu to uškodilo a také nám více chutná. Srovná i nepříliš vydařenou náplň, je dobré samo o sobě.

Je dobré i na jednoduché tartaletky (koláčky pečené ve formičkách podobných velkým formičkám na košíčky). Upečené tartaletky z lineckého těsta (taky potírám bílkem, aby se těsto uzavřelo) naplním "jablečným pudinkem", znáte - rozdusit jablka, cukr, citron, zahustit zavařením pudingu. Jablko dusím strouhaná nahrubo, jen jedno dvě jablka nakrájím na kostičky, aby náplň nebyla jen kašovitá. Po vystydnutí je to jedlé jen tak, nebo s trochou šlehačky. Naplněné tartaletky dávám na jednotlivé malé talířky, rovnou k tomu vidličku, takže si lidi berou jednotlivé porce a nevadí i když je těsto křehké a náplň ho trochu rozmáčí, tvar se udrží a vláčný koláček je chutnější.
Jedlá je i stejná náplň z hrušek, někomu se zdá mdlejší. Může se přidat kokos, lupínky mandlí, do jablek lískové nebo vlašské hrubě sekané ořechy, i rozinky. S ořechy a rozinkami je to podzimní - zimní variace.
V létě potřu hustým vanilkovým pudikem, pokladu ovocem,navrch šlehačka, nebo potřu šlehaným tvarohem, pokladu ovocem a zaliju želatinou. Rychlý chutný dezert pro návštěvu.
Tartaletky se dají upéct předem a skladovat v chladné spíži několik dnů, nebo zamrazit do zásoby a pak odebírat potřebný počet.
říjen 12, 2015 00:19
Nejjednodušší je listový kupovaný. : Krakonoš
Vybalíš, naplníš, upečeš. A můžeš machrovat na návštěvu. smilies/grin.gif smilies/wink.gif

říjen 12, 2015 11:43
Listový kupovaný má úplně jiný charakter. : Myška
Ale machrovat můžeš, o tom žádná. Já ho taky často používám.
říjen 12, 2015 13:57
Já ho nikdy nepoužil, jenom mi to chutná, : Krakonoš
já umim píct jen kynutý, vostatní mi přijde strašně složitý a při svejch sporadickejch pokusech upíct libovolný jiný těsto byl výsledek dycky žalostnej. Většina žen, co znám, to má přesně vopačně a kynutý považujou za to nejnáročnější, co by je mohlo potkat. Možná je příčina v tom, že ženská ruka nemá dost síly na zpracování, nevim, je to pro mě malá záhada. Svoje neúspěchy si vysvětluju vcelku jednoduše - nikdy jsem nebyl vochotnej se to vopravdu naučit, protože vždycky byl a je kolem mě někdo, kdo už to dokonale umí. Ale třeba to ještě do smrti stihnu. smilies/wink.gif
říjen 12, 2015 14:42
... : bb
taky to mám přesně naopak, kynutý svěřuju robotu a stejně je to vždycky napínavý, jak to dopadne, zatímco linecké nebo piškotové je sázka na jistotu

s listovým těstem to mám tak, že kupované beru ráda na rychlé bezpracné pečení, ale kdovíjak mě neoslňuje, s mokrou náplní nějak zežvejkovatí, ale ta bezpracnost a rychlost to vyvažuje :-) s domácím jsem se patlala snad jednou, pokud si to nepletu s jiným, kdysi dávno, za tu práci to nestálo
Kremrole dělám s úspěchem z těsta z kysané smetany, jsou křehčí, jemné, vlastně to nejsou kremrole (rolky plněné krémem?), ale sněhové trubičky :-)
říjen 12, 2015 23:45
Listové těsto : Míša šíša
je časově dost náročné, do hotové hmoty se musí zapracovat máslo, pak se musí několikrát překládat a mezi jednotlivým překládáním mají být několikahodinové pauzy. Péct se má z něj až druhý den po zadělání. Nikdy jsem ho nezkoušela, ale dělávala ho moje babička, tak si ještě pamatuju, co je to za vopruz. Ale je fakt, že její kremrole byly jedinečné, těsto opravdu nádherně "lístkovalo" a bylo křehounké a lehké jak dech.

S tím kupovaným těstem mám stejnou zkušenost jako bb, že "zežvejkovatí" pod mokrou těžkou náplní (jablka, tvaroh,...). Neznáte někdo na to nějaký fígl, jak tomu předejít?
říjen 13, 2015 08:44
fígl na žvejkovatost listového těsta nemám : bb.
kvůli tomu peču dceřiny oblíbené pudinkové řezy z lineckého těsta, je to něco úplně jiného, ale nám to tak chutná, návštěvám taky. Pudink naliju na upečený plát lineckého, navrch buď jednoduše piškoty, plochou stranu nahoru, nebo si dám tu práci a z lineckého upeču obdélníkové sušenky, s velkým vykrajovátkem na perníkové "karty". Upečené vyskládám na vlažný pudink, a po ztuhnutí zaliju buď ovocnou nebo čokoládovou polevou.
Peču todvakrát do roka, někdy na její narozeniny a vždy o vánocích, protože kromě vosích hnízd tak jednou nízd a lineckých řezů nic sladkého nejí.

říjen 13, 2015 10:20
... : bb.
ctrl c, ctrl v = blbost

Peču todvakrát do roka, někdy na její narozeniny a vždy o vánocích, protože kromě vosích hnízd tak jednou nízd a lineckých řezů nic sladkého nejí.

říjen 13, 2015 13:14

Powered by Azrul's Jom Comment
busy