MANŽEL, PÁN A VLÁDCE
Středa, 06 květen 2015
Paní Danielo, čtu Kudlanku už hodně dlouho, ale dnes jsem se rozhodla také si napsat o radu - co dál, jestli zůstat s manželem... Známe se cca 4,5 roku - poznali jsme se v zaměstnání. Náš vztah nikdy nebyl 100%. Ale v té době jsem byla dlouho sama bez partnera a měla jsem pocit, že už na mě nikdo jiný nečeká a já zůstanu na ocet. Cca po dvou letech jsme se vzali. Vdávat jsem se nechtěla - nebyla jsem si jistá našim vztahem. Ale dostala jsem ultimatum - svatba nebo rozchod. Přemýšlela jsem dlouho a nakonec souhlasila.


 

 

 

 

 

     Můj muž nesnáší mou rodinu. Moje maminka prý mu organizuje jeho život, o kterém si vždycky chce a bude rozhodovat jen on. Ale ono to tak není, jen prostě nenadává na mne, ale vždycky vynadá našim. Je to takové zástupné. Protože oni mne prý špatně vychovali a tak za to můžou… Víte, ono je to taky o tom, že mě můj muž má asi opravdu moc rád. Sice za jeho chování  můžu já a moje rodina, přesto skoro vždycky, když mě uráží a napadá, tak se přijde omluvit za to, že zase ujel, s tím, jak moc mě má rád. Vím, že by udělal všechno pro to, abych byla šťastná ale zároveň to ničí.


      Naše hádky jsou většinou velmi malicherné, ale už měly bohužel i horší následky a od určité doby už ho nemiluju. Snažím se to naučit, ale nejde to. A ani nevím, jestli mám vůbec ještě chtít. Vyčítá mi, že jsem chladná. On má moc práce a ještě studuje – říká ovšem, že to všechno dělá jen kvůli mě a já si toho prý patřičně nevážím. I když to není pravda, protože se snažím mu opravdu pomáhat. Nechci být malá ubrečená holka, ale já si beru třeba na mytí oken dovolenou, protože když dělám velký úklid, tak je doma logicky binec, např. když sundám záclony atd. A on se hned rozčiluje, že si neumím vybrat správnou dobu. Že uklízím, když on chce odpočívat. Ale zase musím uznat, že mi občas pomáhá v kuchyni s nádobím, občas i vysaje.

 

      Má takové zvláštní názory, se kterými se málokdo ztotožňuje. Jsem z toho strašně zmatená. Já ale nechci nikoho omlouvat. Víte, já jsem v podstatě velký optimista. A proto jsem se i vdala. Optimisticky jsem doufala (dnes už vím, že naivně), že se opravdu změní. A možná i proto jsem to všechno snášela.

 
     Jsme spolu v jedné firmě, ale snažíme se přísně oddělovat práci a soukromí. Jenže už i dva kolegové - nezávisle na sobě - mi řekli, ať jdu od toho, dokud nemáme děti. Tak nevím... Jaký na to máte názor Vy?

 
      Omlouvám se, že jsem se tak rozjela, ale chci být objektivní. Přemýšlím už i nad rozvodem, ale nechci mu ublížit.

 

SYLVA
 
 
O D P O V Ě Ď :
 
Milá Sylvo,
 
      asi nejprve nechám prostor čtenářkám a čtenářům a svou odpověď Ti pak připíšu. Nechci nikoho ovlivňovat - a jak stále říkám: víc hlav víc ví... Každopádně: já tou svou (hlavou) na tvým současným osudem a jednáním neustále kroutím...
 
d@niela
 
 
 
 
 
 
Komentáře
... : mia I
nechceš manželovi rozchodem ublížit. Ale tím, že s ním budeš zůstávat, když ho nemiluješ , mu ublížíš ještě víc. Je to morous, Ty se zase stavíš do role oběti, alespoň tak na mne Tvoje psaní působí. Chybovali jste oba, děti nemáte, není to žádná tragédie. Rozejděte se jako slušní lidé, uleví se Vám, Tobě tedy rozhodně.
květen 06, 2015 23:53
Devcico nestastna, : Nellina
Víte, ono je to taky o tom, že mě můj muž má asi opravdu moc rád. Sice za jeho chování můžu já a moje rodina,

Zajdi si nekam tohle probrat, on sam je zodpovedny za svoje chovani! Ne ty, ani tvoje rodina. . Ani by me nehlo si brat dovolenou, abych mohla v klidu gruntovat, pac on chce odpocivat...Tvuj muz je manipulator. A ty ta submisivni, co mu budes porad zametat cesticku, jak on bude chtit a jednou se z toho zblaznis. A jeste jedna vec, to, ze nesnasi tvoji rodinu. Vztahy v rodine nejsou vzdy idealni, pravda, ale jednou jsi jeho zena, tak by mel mit aspon trochu respektu. Deti nejsou a pokud budou, lepsi to nebude. Dej na to, jak se citis. Davani ultimat ohledne svatby, to melo byt pro tebe cervene svetylko!!!
Sylvo promin, ale ja si musela tvuj prispevek cist dvakrat s pusou otevrenou... :-
květen 07, 2015 02:36
Jdi od toho, dokud nemáte děti. Máš tu čest s manipulátorem. On tě nemá rád, on jen potřebuje někoho, s kým může manipulovat. : Myška
Takový člověk má rád jen sebe. Na co čekáš? Ráda ho nemáš, protože ti ubližuje. Možná zatím jen verbálně, ale nemusí dlouho trvat a začne i fyzicky. Tvé blízké nemá rád, vyčítá ti je. Vinu za své chování klade na tebe a tvou rodinu. TO NENÍ NORMÁLNÍ VZTAH! Ukonči ho dokud je čas. Najdi v sobě tu sílu a nepovol. Držím palce.
květen 07, 2015 06:23
Manipulace : RV
Je to manipulátor jako vyšitý. Moc dobře ví, jak Tě uchlácholit. Naprosto přesně vycítí, kdy už toho máš akorát dost a tak chvilkově změní své chování. Omlouvá se, občas s něčím pomůže, je milý. Ale vše je jen kalkul za účelem uchlácholit a udržet si Tě ve své moci. Podívej, v tomhle žiju už skoro 25 let. Prošla jsem různými fázemi vyrovnávání se s touto skutečností. V těch nejhorších časech jsem se potýkala i s myšlenkami na sebevraždu, protože jsem byla přesvědčená, že jsem morem pro tuto společnost. Neschopná, hnusná, odporná, koule na noze a svým milovaným přináším jen trable. Paradoxně jsem ho vždycky bránila, když mi chtěl někdo otevřít oči.

Jsi teprve na začátku, nemáte dítě, můžeš se ještě rozhodnout, jak dál. Možností je tolik!


květen 07, 2015 06:31
... : Sandra.
Nežila bych v bezdětném manželství s někým, koho nemiluji. To, že mu ublížíš je sice asi pravda, na druhou stranu až se z rozchodu otřepe, může si najít někoho, kdo k němu bude pasovat líp a kdo ho bude opravdu milovat. Asi jste oba ještě mladí a máte oba šanci prožít život lépe.
květen 07, 2015 07:41
..... : Nona
.... tak já si také myju okna o dovolené, a to proto, že ostatní jsou většinou v práci a tak mám doma více "prostoru k rozletu". Svištím si bytem podle chuti.....
Nebudu hodnotit chování Tvého manžela, Sylvo, to už udělali jiní..... já bych chtěla jen zdůraznit, že život, který žiješ, je jen tvůj, je strašně krátký na to, abys ho prožívala v nespokojenosti, abys držela hubu a obětovala se pro partnera..... a medaili za vytrvalost ti na hrob stejně nikdo nedá..... tak se sbal a běž za svým štěstím jinam!
květen 07, 2015 07:47
Souhlasím s diagnozou manipulace... : Giota
...a dodám, že v mém případě mi vyrostl manipulátor z vlastní dcery. A to si člověk hodně dlouho říká, že to lze dáváním lásky zmoct, že z toho dcera časem vyroste, že je to jen hodně dlouhá puberta, tak proč ji nevyhovět a nezachovat dobré rodinné vztahy?
Nakonec, když už to opravdu rozkládalo celou rodinu (máme ještě 2 další děti), nezbylo než udělat to, co není snadné pro žádnou mámu a sice snahu vztah udržet vzdát, jen do konce studia platit jakoby "alimenty" v požadované luxusní výši, a adié, jsi dospělá, nejsme ti dost dobří, tak my se také bez tebe obejdeme. Ano, zůstává v srdci rána, ale jinak je v rodině KLID. Nešlo to jinak, to dnes s odstupem vidím, vím o dceři že je v pořádku, ale jakoby už členem úzké rodiny nebyla. Neúčastní se rodinných akcí, nenavštěvuje nás, my jí přejeme a občas i drobnost pošleme k narozeninám a tak, ona nepošle ani SMS.
Bylo to přesně jak popisuješ, někdy překvapila vstřícností, aby o to víc mohla udeřit ve chvíli, kdy už jsme doufali v dobré. Za vše jsme mohli my, ona si žádné závadné jednání nepřipouštěla. Nebo poté, co vážně přestřelila, že udělat toto cizí člověk, je to na žalobu, dělala jakoby nic se nestalo, žádná omluva - za co?
To jsou prostě lidé, co vidí jen svůj prospěch a ostatní lidičky mají za loutky pro svou zábavu a užitek. Dcera má co půl roku jiného přítele, obávám se, že s ní žádný nevydrží, když ona sama se nezmění.
Sylvo, tebe si tvůj manžel přivázal sňatkem, ale už předtím jsi věděla, že to není ten pravý muž pro tebe. A teď mu nechceš rozvodem ublížit? Vím, je to těžké, osvobodit se od člověka, který ti není zcela lhostejný, cítíš k němu jistou zodpovědnost. Ale to mu chceš obětovat celý svůj zbytek života???
květen 07, 2015 07:57
Gioto : mia I
určitě máte všechny pravdu, že to je manipulátor. Ale Sylva má na nezdaru manželství podle mne také svůj podíl viny. Vstupovat do manželství s někým jen pro to, abych nezůstala na ocet? Pokud si dokáže tohle přiznat a přestane se cítit jako oběť, nebude cítit křivdu, může to být pro ni velmi osvobozující. A pak rozvod a může jít dál.
květen 07, 2015 08:47
Myslím, že Sylva ví, že rozvod je jediným možným řešením. : mamča
Ale bojí se toho kroku. Bojí se svého manžela, protože ví, že rozvod jí neodpustí, a pořádně jí ho osolí, před i po.
Ale Sylva má výhodu v tom, že má oporu ve vlastní rodině, a zřejmě i v práci od kolegů.
Půjde to, ale nebude to procházka růžovou zahradou. Manipulátor a násilník ("hádky už měly bohužel i horší následky") nerad ztrácí svojí oběť. Kdo ví, jak dlouho mu bude trvat, a jak se bude muset přemáhat a přetvařovat, než najde další poddajnou dušičku ?
Sylvo, jestli si ještě myslíš, že Tě tenhle člověk má rád, tak si dojdi k psychologovi, aby Ti vysvětlil Tvoje submisivní až otrocké chování.
Chudáci Tvoji rodiče, jak k tomu přijdou, aby jim nějaký cápek nadával, že dceru špatně vychovali ?
Tak si měl najít jinou "dobře" vychovanou.
Už tohle by pro mě byl důvod k okamžitému rozvodu.
květen 07, 2015 09:07
Sylva je typická "oběť", : Krakonoš
má veliký problémy se sebepřijetím a vlastní hodnotou a měla by s tím něco začít dělat, jinak další vztah bude jako přes kopírák, voběti takhle fungujou, normálního chlapa vod sebe vodeženou a manipulanty přitahujou jak sklenice s pivem vosy.
No a samozřejmě ve shodě s vostatníma radím - ukonči tohle nepovedený manželství co nejrychlejc. A děkuj Bohu, že nemáte děti - díky tomu má tvoje situace velmi jednoduchý řešení. Jenom si dovolím varovat - pokud by manžel na proces rozvodu reagoval agresivně a třeba násilnejma výhrůžkama, bylo by dobrý kontaktovat instituce, který ti s tim můžou pomoct.
A už nikdy se nenech nacpat do manželství nějakým ultimátem!!!
květen 07, 2015 10:07
Krakonoši : mia I
jenže sebevědomí se nikde nevyučuje. Kdyby byla sebevědomá asi by do toho vztahu vůbec nešla. Na druhou stranu, kdyby si nevzala manipulátora, ale třeba hodnýho člověka jen pro to, aby nezůstala sama , myslím, že by dotyčnému tím ublížila. Tohle je manipulátor, ale taky zároveň asi vycítil, že nebyl upřímně milován a tak kolem sebe kope.

Chybovat je lidské a pokud si Sylva přizná, že tohle (tj. účelový sňatek) nebylo košér a přestane se cítit jako ublížená oběť, může ji to osobnostně posunout někam dál. To je můj názor.
květen 07, 2015 10:22
Vomyl, : Krakonoš
sebevědomí se vyučuje. Existujou techniky a lidi, který je vyučujou. Chce to jenom hledat a trochu do sebe investovat. Bohužel jenom samo ukončení nevhodnýho vztahu vůbec nemusí znamenat nějakej zásadní vývoj. Zkušenost mi navopak říká, že bez vědomý a intenzivní práce na sobě lidi svoje nevhodný vzorce neustále vopakujou.
No ale hlavní je, aby to Sylva vopravdu ukončila, to je teď to nejdůležitější.
květen 07, 2015 10:26
A hlavně a to je nejdůležitější ze všeho ... : micka
... ukončit dřív než přijdou děti.
květen 07, 2015 10:36
Ano, Sylva je oběť. : mamča
Zejména svého nízkého sebevědomí. Despotický manžel je jen důsledkem toho, co ona sama vyzařuje na povrch.
Pokud bude Sylva v tomhle patologickém vztahu setrvávat, bude to mít následující průběh :
Manžel si jí "pojistí" dítětem.
Odřízne jí totálně od rodiny, přátel a kolegů v práci.
Bude si užívat její závislosti a odpočítávat jí "halíře" i na Pribináka pro společné dítě.
Časem jí začne mlátit, nebo aby jí ještě víc ublížil, začne terorizovat dítě.

Tohle chceš, Sylvo ?
květen 07, 2015 10:37
Já nechápu, : Lotka
proč si ženský vždycky myslí, že se ten jejich chlap časem změní??? Proboha, tomu snad v dnešní době už nemůže nikdo věřit ne?
Dříve jsem byla feministka a chyby viděla spíš u mužů, ale poslední dobou mám pocit, že ženský jsou ty, který dovolí, jak se k nim jejich muži budou chovat - a ve většině případů jim toho dovolí tolik, že se pak diví...
květen 07, 2015 10:52
Souhlas s Krakonošem : RV
Sebevědomí se opravdu vyučuje a technik je hodně. Někoho stačí jen malinko "nakopnout", jiný se v tom plácá déle a vyzkouší technik více(viz já ). Pro mě bylo důležité si uvědomit a přiznat pravdu o celém vztahu a hlavně o sobě. Nedívat se na domnělého viníka, ale do svých emocí. Položit si otázku: "Vážně to tak potřebuji?"
- Zatím ANO - OK, tak si to užij.
- NE - Člověk koná a nepochybuje o svých krocích. Pak už to jde samo.
Vyzkoušeno na vlastní kůži, ale trvalo mi to 15 let, než jsem to pochopila.
květen 07, 2015 11:11
To je zajímavý dvojí metr na ultimáta : Roman X.
Bez ohledu na konkrétní případ tazatelky je zajímavé, že ženské ultimátum (různě formulované, ale v podstatě stejného smyslu): Budto si mě vem (a měj se mnou děti) a nebo je mezi námi konec, je všeobecně akceptované

OPAKUJI: Bez ohledu na konkrétní případ tazatelky
květen 07, 2015 11:13
Lotka : mamča
On se většinou žádný partner neprojevuje jako despota - to by tu svojí dušičku neulovil. Naopak, budoucí despotové se zpočátku projevují jako milující, chápající, zábavní a skvělí partneři. Ale dá jim to děsnou fušku se takhle přetvařovat, a pak si to "příkoří" na své oběti zpětně vyberou.
Vždyť se podívej na holky, které se nechaly ukecat muslimem. Většinou jsou to vzdělané a původně emancipované dívky, které prostě nedokáží uvěřit, "že jsou všichni muslimové stejní". Ten "jejich", je světlá výjimka !
Do svatby. Nebo do narození dítěte. Pak to začne.
A pozastavovat se nad tím, co všechno si ty holky nechají líbit ? Trochu je tím vina i "tradiční" výchova. Pořád ještě je hodně matek, které jsou doma za služku. A dcery to nevědomky nasávají jako příklad hodný následování.
Vždyť rodiče přece mají tak vyrovnaný a idylický vztah !?
květen 07, 2015 11:16
Roman X. : mamča
No, tohle "ultimátum" má svůj důvod. Pokud spolu partneři žijí delší dobu a vztah nevede ke svatbě a společným dětem, žena je v podstatě tlačena svými biologickými hodinami. Nemůže promeškat tu poměrně krátkou dobu, kdy může mít děti, zatímco chlapi tenhle problém nemají, ti můžou mít děti klidně v 70ti.
Takže pokud se partnerka zeptá stylem : "Hele, jak Ty to se mnou vlastně myslíš ? Žijeme spolu pět let, mně táhne na třicítku, svatba a děti v nedohlednu, tak se vymáčkni. Jestli se mnou do budoucna nepočítáš, tak já bych se poohlédla po někom, kdo se mnou ty děti bude chtít mít". smilies/wink.gif
květen 07, 2015 11:26
RV : mia I
jasně, že v dospělosti se můžeš rozhodnout a jít někam za odborníkem nebo jinou alternativou. Já měla ale na mysli sebevědomí v útlém a školním věku, to které si neseme do života ve vínku. To které v nás formují rodiče, ve škole se neučí.. Tam jsou základní vzorce, uložené hluboko v podvědomí.

Je to takovéto to, že když se snažíš, stejně Tě doma nikdo za nic nepochválí. Přineseš jednu horší známku a už je zle. Když pak narazíš na člověka jako ten z článku a on Ti bude otloukat o hlavu , jak jsi nedokonalá , rychle tomu uvěříš. Na druhý straně z osobnostního hlediska je dobrý si přiznat na nezdaru i svůj podíl viny, podívat se pravdě do očí. Nestavět se do role já chuděra, on se po svatbě nezměnil, ubližuje mi. Říct si, udělala jsem chybu, vdala jsem se účelově a když si člověk dokáže přiznat chybu, nevidí ji jen jako by mimo sebe, začne si sebe i více vážit a ruku v ruce s tím jde i větší spokojenost.
květen 07, 2015 11:27
mamčo, : Lotka
máš naprostou pravdu s tím přetvařujícím despotou. Jednou jsem taky měla tu čest. Ale i tak se dají poznat skryté manipulativní techniky, např. byla jsem u něj na noc a on se mě v posteli ptal, jestli si nebudu odmalovávat make-up, to jsem si říkala, co je mu po mým ksichtu, to je snad moje věc ne? Nebo se mi snažil různě organizovat život, chtěl vědět, s kým se stýkám, co jsem celý den dělala atd. Ale zase chápu, že pro někoho to může být důkaz lásky, taková přehnaná péče, mě teda děsila a varovala. Navíc jsem v dětství zažila domácí násilí, takže mám na to možná lepší anténky, než ženy, který zažily relativně klidný dětství. Tak jsem vzala včas nohy na ramena, co vím, ten chlap je pořád sám, všechny ženy mu utekly...
květen 07, 2015 11:52
Lotka : mamča
Taky jsem kdysi zažila chlapa, co mě chtěl vychovávat. Jenže já měla dojem, že už vychovaná jsem, takže se nechytal.
Ale dost dlouho jsem k němu obdivně vzhlížela, líbila se mi jeho dominantní povaha...než se rozhodl jí uplatňovat na mně.
Pak šel... smilies/grin.gif
květen 07, 2015 12:04
... : Florina
Můžu se zeptat kolik Vám je, když jste měla pocit,že už Vás nic nečeká ? Jinak souhlas s ostatními,Váš manžel je manipulátor a despota.
květen 07, 2015 14:37
Romane, : Krakonoš
nevim, jak moc akceptovaný. Pokud bych se nechtěl ženit a bylo to takhle postavený, jednoznačně volím rozchod - není mou povinností takový ultimátum akceptovat.

Mio, píšeš to správně - sebevědomí formuje v dětství naše rodina, především rodiče a případně starší sourozenci. No a protože velká část rodin po týhle stránce nefunguje (a v minulosti nefungovala), maj lidi v dospělým věku aspoň možnost - pokud si to uvědoměj - s tím něco udělat. A určitě je dobrý začít tím, co píšeš - přiznáním si vlastní viny (v podobě blbýho rozhodnutí). V dospělosti prostě máme poslední možnost (a nejvyšší čas) najít způsob, jak vopravit chyby, který na nás byly v dětství napáchaný - pokud se tak stalo a pokud jsou důsledky tak vážný, že nám bráněj žít šťastnej život a tvořit funkční mezilidský a partnerský vztahy. Je potřeba, aby lidi vo týhle možnosti věděli. A aby se nestyděli za to, že něco vopravit potřebujou.
květen 07, 2015 14:39
Krakonoši, : Petronila
"Pokud bych se nechtěl ženit a bylo to takhle postavený, jednoznačně volím rozchod - není mou povinností takový ultimátum akceptovat. "

Já se obávám, že bych ho volila i v případě, že bych se jinak vdávat chtěla.

Mám takový dojem, že ultimáta do zdravého vztahu nepatří - já stojím o OBOUSTRANNĚ přijatelnou DOHODU, a pokud by někdo "předznamenal" vztah tímto způsobem, znamenalo by to pro mě jediné - je to manipulátor a chce mě vydírat a počítá s tím, že já jsem závislejší na něm než on na mně. A než si vláčet takový kámen na krku, je mnohem lepší být sám/sama.
květen 09, 2015 10:25
Pryc od nej : Magnolie
bez nej Ti bude lip. Je to despota, ktery vyuziva toho, ze jsi ohleduplna a pracovita. Nenech se uchlacholit tim, ze se nekdy omluvi a ze nekdy obcas trochu pomuze s domacnosti. Copak bys tohle tolerovala, kdyby se k Tobe takhle chovala kamarad(ka) nebo spolubydlici? Radsi ani nechci domyslet, co myslis temi "horsimi nasledky" - napadl Te fyzicky? Mas kamaradku, ktere veris, ktera ktera by pomohla podrzet Te psychicky, pripadne mas psychologa? (byt Tebou, zvazim oboji...) Nechces mu ublizit rozvodem - a tak radsi ublizujes sobe tim, ze setrvavas?
květen 09, 2015 22:19
Sylvo, odkud jsi? : okatá
Moje kamarádka a kolegyně by Ti mohla pomoct. Má vystudovanou techniku NLP, jak píše Krakonoš, tak skutečně existují metody, jak si výrazně zlepšit sebevědomí. A to pak jde ruku v ruce s uvědoměním si vlastních hodnot, což Ty myslím hodně potřebuješ. Kamarádka je z Prahy, ale "koučů" (nemám tohle slovo ráda) NLP je v republice víc. Zkus si to zadat do vyhledávače. Potřebuješ pomoct, a není to ostuda, naopak, jsi statečná, žes sem napsala!!! To může být první krok na cestě k osvobození od psychického tyrana, kterým Tvůj drahý manžel je. Věz, že máš svoje štěstí ve vlastních rukách, a nedopusť, abys život, který tady máš, strávila s někým, kdo Ti ho bude neustále otravovat a ve finále Tvou osobnost absolutně zadupe do země.
květen 11, 2015 09:33
A hlavně...!!! : okatá
!!!...si probůh nemysli, že by to spravily děti!!! Nespravily! Ve Tvém dopisu o tom sice nepadlo ani slovo, ale nedivila bych se, kdyby Tě tato alternativa napadla... "dám mu děti a on si mě začne víc vážit" - ani náhodou... Pryč od něj, dokud je čas - a investovat do sebe a pracovat se sebou s pomocí terapeutů. To je to nejlepší, co pro svůj budoucí spokojený život můžeš udělat. Hlavu vzhůru, všechno jde, jen udělat ten první krok se jeví strašně těžké, ale když ho uděláš, zjistíš, že to zase tak hrozné není :-)
květen 11, 2015 09:37
ad ultimátum : Roman X.
Tak asi na rozdíl od většiny ostatních si nemyslím, že požadavek vezmi si mě, nebo se rozejdem, je nepřijatelný - prostě ok, ber a nebo nech být, půjdeme každý dál. Oboustraně, z mužské i ženské strany - je tu stále ještě část společnosti, pro kterou je žití na hromádce odsouzeníhodné.
Samozřejmě, záleží na formě, situaci apod.
květen 11, 2015 11:17
Romane, : Petronila
chápu, jak to myslíš, žádat samozřejmě lze cokoli, dokonce i nehoráznosti ale pak musí být člověk také připraven na to, že se mu reakce nebude líbit.

Pokud položím někomu ultimátum ve stylu "buď já, nebo....", tak musím být naprosto srozuměna s tím, že nastane varianta "nebo". Umím si představit jen velmi málo situací, kdy bych si, pokud by mě dotyčný postavil před takovou volbu, vybrala jeho.

Dovedu si to představit v situaci, kdy je to "nebo" spojené s nějakou zásadní újmou pro dotyčného (klasický příklad - žena chce děti, je jí dejme tomu 35, partner se k ničemu nemá - tam chápu potřebu ujistit se, zda dotyčný hodlá zakládat rodinu, a pokud ne a touha po dítěti je větší než touha zůstat s tímto partnerem, tak pro ni není jiná cesta než si najít jiného, který ty děti chtít bude).

Ale z toho, že si někoho nevezmu, mu přece žádná faktická újma nevznikne - o nic nepřijde, nemusí radikálně měnit svůj život... a pokud to tak vnímá (jak píšeš, že je pro něj žití na hromádce odsouzeníhodné), tak si asi nejsme souzeni, protože já v manželství nijak zásadní podmínku soužití nevidím, a kdyby na mě někdo tlačil dřív, než jsem na to byla připravená, tak bych se asi lekla a utekla. smilies/wink.gif
květen 11, 2015 11:33
romane - ještě dodatek, : Petronila
to ultimátum si umím představit jako krajní prostředek toho, kdy by ta varianta "nebo" byla pro mě absolutně nepřijatelná a byla bych ochotna za tu cenu se s dotyčným skutečně rozejít (napadá mě třeba - požadavek přestěhovat se do Austrálie, zatímco já tu mám staré rodiče a chci se o ně starat).

Takže si to umím představit jako vyjádření něčeho, s čím bych skutečně nedokázala žít (a raději bych se tedy vzdala i toho partnera), ale zcela to zavrhuju jako prostředek vydírání, jak to asi použil partner zakladatelky.
květen 11, 2015 11:40
Petronila : Roman X.
Jasně, konkrétní případ tazatelky je o něčem jiném. A ano, člověk musí počítat s odmítnutím. Ale ženy si neuvědomují, že to s těma dětma není jen otázka ženy, i chlap může cítit, že pokud chce mít děti, tak je lepší je mít teď, než v padesáti, byť u chlapa je to technicky možné. (krom toho, jak už jsem psal, ne všude je prostředí k žití na hromádce nakloněno )
P.S. Nakonec i katolická církev říká, že sex až po svadbě, i když to už snad nedrží ani sami katolíci. Ale i tací se najdou.

květen 11, 2015 13:24

Powered by Azrul's Jom Comment
busy