LIBO-LI ZAJÍCE? NA SMETANĚ?
Pondělí, 27 duben 2015

Máme u nás na jihoměstském sídlišti zajíce.  Minimálně tři, všichni jsou větší než můj "bojový pes". Statní, neohrožení a suverenní. Však tady taky nemají žádného nepřítele. Zdejší domácí mazlíčci jsou v zaječí honitbě neznalí, a i kdyby, tak jim to páníček včas zatrhne. Je kouzelné ušáky pozorovat, je tu pod okny hopkají. Už méně kouzelné jsou jejich bobky, které psům chutnají jak delikatesní granulky.

 

 

 

 

 

 

 

      Úplně jiné je to se zajíci ve volné přírodě. Nedávno jsem se dočetla, že početní stavy těchto dříve tak běžných ušáků velmi, nesmírně moc prořídly. Lovit se sice smějí jen od začátku listopadu do konce prosince, a to jen v mysliveckých honitbách, ale kde jsou ta velečísla z dob nedávno minulých? Číslo 1,3 milionu ulovených zajochů v roce 1993 už dávno nemá šanci na repete. Nyní se jich uloví tak kolem 30 tisíc v celé naší republice a to jsou páni myslivci ještě rádi.

 

      Jestli si myslíte, že je tak zrubala nějaká choroba, jste na omylu. Jsou to zvířátka "teritoriální", což znamená, že od narození žijí tam, kde přišli na svět. (Proto tu máme i těch pár našich ušatých stálic.) A když holt jim zemědělci změní jídelníček - sází se především řepka a kukuřice, a stejně tak se nemají díky zemědělským změnám kde skrýt... A navíc populaci zajíců decimují přísně chránění dravci. Stoupající stavy predátorů, zejména lišek, jezevců nebo některých dalších dravců.

 

 

 

zaječí "superzabiják" - dravec se zajímavým jménem: moták pochop 

 

 

      Dále to mohou být stoupající stavy predátorů, zejména lišek, jezevců nebo některých dalších dravců. A tak z několika miliónů kusů zajíců, kteří u nás žili v šedesátých letech minulého století, jich zůstává necelých 400 tisíc. Například jižní okraj Prahy, směrem na Říčany, patřil ještě před dvaceti lety ke klidným místům, kde se - vedle jižní a severní Moravy - tradičně dařilo zajícům. A dnes? Hustá zástavba různých skladů, obchodních zastoupení a velké betonové plochy úplně tohoto tvora vytlačily. Jeho početní stavy tam jsou dnes zcela zanedbatelné...  Hlavní důvod je současný způsob zemědělství a využívání (spíš tedy zneužívání) zemědělské krajiny.

 

     A nejsou na tom ušáci zrovna moc dobře ani ze zdravotního hlediska. Jak jsem se dočetla,  ve zprávě o jejich zdravotním stavu v loňském roce, tak vnitřnosti, mozek i svalovina zajochů obsahují velké množství těžkých kovů. Zajíci trpí nádorovými nemocemi, jejich reprodukční schopnosti jsou značně sníženy.

 

      Takže - silueta zajíce v poli se stává pomalu vzácností...  Takhle by se dalo zamýšlet i o jiných mizejících spoluobyvatelích naší planety.

 

 

Co se u vás ztratilo?

Které zvíře či pták je "tam u vás" najednou pryč?

 

 

d@niela

 

 

 

 

Komentáře
... : deeres
Z dětství pamatuji koroptve a křepelky. Loni na podzim jsem hejno křepelek viděla, málem jsem údivem upadla, korptev, u té už vím, jak vypadá jenom z obrázku. V naší přírodě tyhle lesní slepičky převálcovali bažanti.
Zajíci tu jsou a docela dost, jenže ztratili svojí divokost a nebojácnost. Stejně, jako ti tví parkoví, tady klidně hupsají pod okny. Jenže také po silnici a už jsem viděla i jednoho sejmutého.
PS: V těch polích a remízkách mezi Lipany, Kolovraty a Říčany, tak tam pořád spousta ušáků bydlí v norách. Jenže ušiska a přední nohy mají kratší, protože to nejsou zající, ale divocí králíci. A myslím, že tam neubývají, protože se množí jak králíci. T.j. vrh až 5x ročně, kolem desti mláďat
duben 28, 2015 11:07
No, u mě dobrý, spíš přibylo. : Krakonoš
Jako kluk jsem v sedmdesátejch a vosumdesátejch marně vyhlížel koroptev, bažanta, čápa jsem znal taky jen z vobrázku a dnes tyhle tvory potkávám běžně. Motejlů tu máme taky dost a různý druhy. Ubylo vrabčáků, ale už je to vo něco lepší oproti době, kdy zmizeli úplně. Jedinej, koho postrádám silně a viděl jsem naposled v dětství, je chroust vobecnej, prej se pomalu vrací, ale já zatim žádnýho neviděl. Jenom ty malý letní. Zajíců je tu taky dost.
duben 28, 2015 16:20
Zajíčci na Jižáku : Jitka U.
Jezdím pravidelně z Opatova autobusem přes Litochlebské Náměstí (pro neznalé veliký a frekventovaný kruhový objezd, uprostřed kterého je trávník a dva shluky jakéhosi křoví). Pravidelně odpoledne se tam pasou dva, podle toho, že jsou menšího vzrůstu a mají kratší uši, asi to budou králici.
duben 28, 2015 18:23
... : deeres
Jak je to s vrabci:http://pravdu.cz/zahada/zahada-kam-zmizeli-vrabci
Vrabce domácího v Praze uvidíte jenim vzácně,ale tady za Prahou jsou velikánská hejna vrabce polního, pozná se podle vínové čepičky.
duben 29, 2015 10:39
Vrabců k nám na zahradu lítá tolik, že nám to není milé. Protože od krmítka vyhánějí jiné druhy ptáků, třeba sýkorky. : Myška
A jsou to vrabci domácí, ti obyčejní, bez vínové čepice.
U nás je i spousta kosů, drozdů a dalších ptáků, ani je neznám... Srnčí zvěře je hodně, ještě víc divočáků. Jak jsou na tokm zajíci nevím, ty nevídávám, ale to není tím, že by nebyli, ale proto, že nechodím místy možného výskytu. Pak taky máme poblíž jezevce a lišky.
Mluvím o zahradě a lese na předměstí Brna. Od nás se táhne les kontinuálně až do Moravského krasu.
duben 29, 2015 11:03
Zajíce na smetaně nemusím, mnohem víc mi chutná na smetaně králík. :-) : Myška
Takže nelibo-li...
duben 29, 2015 11:05
I : Milene
na Bílé Hoře jsou zajíci (nebo divoký králíci smilies/cheesy.gif) Včera večer, když jsem jela domů autem, tak jeden zděšeneček hopkal před autem. I jsem zastavila, vypla světla, abych ho neoslňovala ale uhnout nechtěl. Doprovodil mě až ke garáži a tam pokračoval dolů ulicí. Bohužel ne tím správným směrem. Myslím, že bydlel ve hvězdě (v oboře).
jinak na zahradě máme celkem běžně veverky. Také hodně ptáčků. Ale nejvíc sojek a strak.
duben 29, 2015 13:18
Kromě našeho kocoura, :-) : strejda
tu ještě krmíme spoustu ptáčků. V zimě, samozřejmě. Jsou tu sýkorky, krásně barevní strakapůdi, datlové, na zahradě bydlí už několik let rodinka rehků zahradních, žije tu straka, poštolka a v zimě tu sídlí a dělá kravál i velké hejno krkavců. Když posekám zahradu, je to hned pastva pro kosáky a pro konipásky. Těm malým ptáčkům kupujeme slunečnice, lůj, oříšky a od švagrové dostávám krmná jablíčka... Pár jablíček tu máme i pro tři sousedovy lamy. Když vidí, že něco dostanou, okamžitě přiběhnou k soustu. Mají překrásné oči. Na zahradě mám dvě krmítka a pozorovat ptactvo, je lepší než televize. V Krušných horách žije i hodně vysoké zvěře. V začátcích chalupaření v této lokalitě jsme měli jen přírodní plot ze smrčků, ale žádnou úrodu. Co jsme vysadili, to bylo spaseno srnkami. Proto jsem koupil kůlky a pletivo a zahradu jsme oplotili. Dříve jsem jezdíval lesem po silnici i kolem stovky, ale teď už dávám nohu z plynu a držím se max. šedesátky. Zvláště večer jsou vidět srnčí „odrazky“ na velkou vzdálenost. Celé stádo tu kolikrát přechází přes silnici. Je proto dobré jezdit prostředkem, pokud to jde a mít oči na šťopkách. Jel jsem po lesní rovince na Mníšek a asi 200 m přede mnou přecházela silnici máma s kolouškem. Ona přeskočila příkop, ale koloušek se nějak loudal a mámu nenásledoval. Zůstával u silnice. Ona se vrátila, přeskočila zpět škarpu a hlavou ho ducala do zadečku až také skočil do lesa. Inu moudrá to matka... :-) I koloušek musí přece umět přecházet silnici...Co se v mládí naučí... smilies/grin.gif
duben 29, 2015 17:03
Nostalgicky : Ňuňinka
vzpomínám na chocholouše - babička mě ho kdysi v dávnověku učila rozeznat od vrabce. Teď jaksi není co rozeznávat.
Ale na druhou stranu máme v rejně u silnice čolky - ostudně jsme je považovali za pulce a furt čekali, že z nich vyrostou žáby.
duben 29, 2015 23:41

Powered by Azrul's Jom Comment
busy