DOBROVOLNÝ MASOCHISMUS?
Pondělí, 24 březen 2014

Prosím o radu. Nevím, kdo mi pomůže...  jsem svobodná matka a mám dvě děti - 4 a 11 let, bydlím v podnájmu. Otec mých dětí s námi žije přes můj zákaz, nemohu ho z bytu dostat. Donutil mě také pod nátlakem, abych ho nechala zapsat do nájemní smlouvy.

 

 

 

 

 

 

 

     Psychicky mě a děti týrá, někdy i fyzicky, velmi sprostě nám nadává a na nájem nedává žádné peníze. Ještě ho musím živit, protože on nikde nepracuje a ani nikdy nepracoval. Živí se krádežemi a řekl mi, že pokud chci peníze, mám jít krást také. Už byl 2x zavřený za napadení, krádeže a drogy. Máme z něj strach, hodně se ho bojíme, protože je schopen všeho.

 

     Já se nesmím vzdálit z bytu on žárlí a vyhrožuje, že mě zabije, už několikrát u nás byla policie, která nás vyslechla, ale nikdy nic neudělali. Nemůžu se ho zbavit, drží se mě jako klíště.

 

      Celé noci krade a nebo se schází z feťákama a k ránu se mi dobývá do bytu, aby se mohl vyspat. Je silný narkoman. Krade mi i věci z bytu, ukradl i synovi kolo, které dostal k narozeninám.

 

      Bojíme se ho děti i já, jsme už psychicky na dně. Opravdu nevím, na koho se mám obrátit, kdo by nám mohl opravdu  pomoci a né si mě přehazovat, jako horký brambor. Žiju ze sociálních dávek,  z kterých zaplatím nájem a moc peněz mi nezbyde. Do práce mi totiž zakázal chodit. 

 

     V první řadě bych  chtěla zrušit jeho pobyt v nájemní smlouvě, ale z bytu ho stejně nedostanu, i když budu na něj chtít poslat policii, bude mi vyhrožovat zabitím. Je to začarovaný kruh, z kterého nevím jak dál, a za druhé bych potřebovala děti nechat napsat do mé péče.

 

     Moc prosím o radu co mám dělat, kdo mi pomůže.

 

Děkuji, IVANA

 

 

O D P O V Ě Ď :

 

 

Milá Ivanko,

 

     nezlob se, já ti poradím, a věřím, že i ostatní čtenářky a čtenáři, ale nejprve ti musím fakt trochu vynadat. Nebo spíš se podivit nad opravdu divným způsobem života, který vedeš... A budu čerpat jen z toho, co jsi sama výše napsala.

 

 

 

 

 

 

 

 

Za prvé - žiješ nejméně dvanáct let s feťákem a zlodějem, který nikdy nepracoval, tluče tě, musíš ho živit, bojíš se ho. 

 

Za druhé - pravděpodobně ti občas dá i nějaké peníze či věci, které ukradne, také ti to říká, že? Takže o tom víš, a nic s tím neděláš!

 

Za třetí - píšeš, že byl už dvakrát zavřený - to znamená, že jsi během té doby měla dost času, abys si život zařídila jinak, bez něj. Ale ty sis naopak s ním pořídila další dítě!

 

Za čtvrté - asi ti to svým způsobem nějak vyhovuje, že jsi doma, staráš se jen o děti, pro peníze si dojdeš - respektive je dostaneš poštou. Takže žiješ v podstatě jeho stylem života, také jsi jen závislá na tom, co ti kdo (stát, nebo ten tvůj zloděj) dá...

 

     Tak, to jen abys věděla, že opravdu se nedivím těm, kteří si tě - jak píšeš - přehazují jak horký brambor. Protože kdybys tu situaci chtěla změnit, měla jsi minimálně deset let na to, abys něco udělala!

 

x x x 

 

 

 

A teď, co bys mohla a měla udělat:

 

- dojdi si na soud a nech si děti napsat do své péče. To je zadarmo, nic platit nebudeš. Současně mu pak vyměří i výživné na vaše dvě děti.

 

- najdi si nějaký menší byt, podnájmů je všude mraky. Nevím, kde žiješ, rozhodně bych ti doporučila si hledat bydlení v nějakém větším městě, kde také najdeš spíš zaměstnání.

 

- Nevím, jestli něčím vyučená, ale určitě není problém si nějakou práci najít. Pochopitelně, pokud nebudeš trvat na nějakých speciálních podmínkách. Nejspíš to bude práce zprvu ne zrovna dobře placená, takže budeš mít určitě nárok i na nějaké ty dávky, ale budeš soběstačná a budete moci žít beze strachu.  Jedno dítě chodí do školy, druhé dej do školky. 

 

- svému drahému pochopitelně nic neříkej. Až budeš mít zajištěn nový pobyt, sežeň si někoho, kdo ti pomůže se stěhováním - to se dá zvládnout pak během půl dne. Předtím ovšem se u majitele bytu odhlaš a nech tam hlášeného jen toho tvého "přítele". 

 

- pak bys měla jít na policii - a tam to všechno, co jsi sem napsala, říci. Vzhledem k tomu, že ani nejste manželé, nikdo tě nemůže nutit s ním bydlet.  Nejlépe by bylo, kdybys to řekla na policii v místě nového bydliště s tím, že se bojíš, že pokud by vás nalezl, že ti (jak píšeš) vyhrožuje zabitím...

 

 

x x x

 

     Tady máš mých pár dobře míněných rad, podle kterých bys měla velkou šanci se z toho svého začarovaného kruhu dostat. Ale - nevím proč - zdá se mi, že tohle ty určitě neuděláš... Pokud ovšem ano, a potřebovala bys  nějakou pomoc  - třeba s nějakými formuláři, atd., tak se ozvi.

 

      Každopádně držím vašim dětem palce, aby už měly lepší dětství, než to, co jim vy dva předkládáte.

 

 

d@niela

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře
Ivano, myslím, pokud tedy se situací chceš opravdu něco udělat, že by ses měla zajímat o bydlení v azylovém domě. : Myška
Za prvé na podnájem byť malého bytu a prvotní složení kauce určitě nemáš peníze. Za druhé potřebuješ pomoc proti partnerovi, který vás týrá, a v azyláku na vás tak snadno nedosáhne, krom toho, jsou i utajené. Za třetí potřebuješ pomoct s konsolidováním svého života - rozvod, práce, školka. S tím ti mohou pomoci pracovníci toho azyláku. Nevím, v kterém městě či kde vůbec žiješ, ale v Brně je pro matky s dětmi třeba Domov sv. Markéty na Staňkově ulici (Diecézní charita Brno). Nebo Domov pro matky s dětmi Zvonek na Terezy Novákové (Centrum sociálních služeb p.o.). V každém kraji je něco takového. Měly by ti pomoci i pracovnice a pracovníci OSPOD na místním úřadě, ale moc bych na to nespoléhala. Spíš na tu charitu. Držím tobě i dětem palce.
březen 24, 2014 07:02
Chybka v příčestí minulém - to je z toho, jak zpětně věty upravuji - : Myška
"Měli by ti pomoci i pracovnice a pracovníci OSPOD na místním úřadě, ale moc bych na to nespoléhala."
březen 24, 2014 07:04
Poradila Daniela i Myška. : mamča
Já bych se pisatelky ráda trochu zastala. Před mnoha desítkami let se v podobné situaci ocitla moje teta. V té době sice nebyly žádné sociální dávky, ale scénář týrání byl podobný. Teta byla vzdělaná a pracovitá žena, přesto byla svým tyranem paralyzovaná, jako myš před útočící krajtou.
Až když z ní ten tyran doslova "vykopal" druhé ještě nenarozené dítě, které se následně narodilo mrtvé, teprve se odhodlala sebrat dcerku a utéct k nám definitivně.
Předtím stále utíkala a on si jí u nás po pár dnech vyzvedával, a ona šla jako ovce na porážku.
Nesuďme týrané ženy, jejich psychika je narušená trvalým tlakem násilníka. Samy si pomoci nedokážou, potřebují někoho, kdo jim nabídne pomocnou ruku a z toho pekla je vyvede.
Tahle žena zřejmě nemá KAM a ke komu utéct.
Za kus odvahy považuju už to, že dokázala zformulovat žádost o pomoc. Jestli to půjde zase doztracena jako vždycky, zůstane tam, kde je. Nemá peníze, nesmí mezi lidi do práce a strašně moc se bojí.
březen 24, 2014 08:49
souhlasím s mamčou : monika k.
protože jsem něco podobného zažila jako malá, otec mlátil mně, bráchu a mámu taky. Když mlátil nás a my řvali, nesměla se nás zastávat, to pak bylo ještě horší. Já bych nikdy ale nedovolila aby někdo bil mé děti, to bych toho chlapa asi něčím vzala po palici... Pořád jsme mámu prosili, ať odejdeme, ale tenkrát fakt nebyly azyláky, neměli jsme kam jít a snad ani neměla tu odvahu... Když jsem byla trochu větší, tak mi řekla, že šla za svými rodiči s prosbou, abychom tam mohli jít, ale ti jí řekli: "koho sis Janičko vybrala, s tím také musíš být"... Nevím, jestli to tak dřív bylo normální, ale pro mně je to tedy síla smilies/angry.gif
březen 24, 2014 12:48
já bych se víc přikláněla azyláku, mám pocit, že tam bude i s dětma víc v bezpečí než v podnájmu : mila1
a práci si snad může sehnat i z toho azyláku, ne?
Také ji neodsuzuji, ono něco jiného je dívat se na to zvenku a žít v tom..
Co asi udělá policie, když nahlásí, že se bojí svého druha? Rozhodně jí nedají ochranku a jeho taky nezavřou.. Můžou mu tak leda zakázat styk s ní a dětmi, ale co si z toho asi feťák bude dělat...

březen 24, 2014 13:00
mila1 : Karlos...
Policie nezavírá, zavíraj soudy smilies/wink.gif
Ta ženská musí chtít hlavně sama a taky se sama snažit.
Nedávno jsem byl na zákroku, kdy vožralec vyhrožoval ženský podříznutím a nakonec se v tý nasypanosti kuchnul nechtěně sám. S bábou jsem to sepsal, pomohl jí se vším, od debila odešla a jako vždy slíbila, že se dostaví a bude spolupracovat. Nakonec kráva u výslechu uvedla, že jsem do úředního záznamu já lhal, protože ona nechce, aby on šel sedět, ona totiž seděla dvakrát a tohle by nikomu nepřála. smilies/shocked.gif smilies/shocked.gif
Pak mějte chuť takovejmhle krávám furt pomáhat ! :-
březen 24, 2014 15:56
Karlosi, to je přesně ono... : d@niela
TA ŽENSKÁ MUSÍ CHTÍT HLAVNĚ SAMA A TAKY SE SAMA SNAŽIT!!!

Já to chápu, ten strach, ale člověk se přeci musí sebrat, ona musí přestat myslet na to, že "bude třeba sama" (což je většinou blbost), a snažit se zajistit dětem lepší život!

Už přeci nerozhoduje jen za sebe. A mimo jiné, tihle pánové většinou couvnou, když jim ženská ukáže, že se nebojí. Ale musí už začít, nejen být zalezlá v koutě a brečet!


březen 24, 2014 17:04
Hmmmm : Mikin
pokud ja vim, tak ten syndrom tyraneho partnera (vetsinou jde o zenu) opravdu existuje.
Tady v Kanade ma policie za povinnost vysetrovat domaci nasili jako kazdy jiny zlocin. To znamena, ze i v pripade ze zboulovana zena tvrdi ze spadla ze schodu jsou vyslechnuti sousede, pribuzni nebo dalsi svedkove a pokud se podezreni potvrdi, je podana zaloba.
březen 24, 2014 17:12
Danielo : Mikin
me chovani takove zenske pripada taky nepochopitelne, ale podle toho co ctu a obcas i vidim se me zda, ze tyhle chudery skutecne existuji a skutecne se samy tyrana zbavit nedokazou. A kdyz ano, tak si najdou jineho….
Asi jde opravdu o masochismus. smilies/tongue.gif
březen 24, 2014 17:55

Powered by Azrul's Jom Comment
busy