BYLO NEBYLO – 12
Středa, 06 únor 2013

Švédský stůl vybraných událostí, jak šly dějinami. Dnešní menu: veselá mysl, půl zdraví; lež má krátké nohy; myš jest malé zvíře, přec nevěří jedné díře; piješ-li vodu, mysli na pramen; chytrému napověz, hloupého trkni; když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají; někdo má rád vdolky, jiný holky; není všechno zlato, co se třpytí; nechval dne před večerem; těžko na cvičišti, lehko na bojišti; komu se nelení, tomu se zelení

 

 

 

 

 

 

1.2.1901 – narodil se Rhett Butler, známý též jako Clark Gable, americký herec :-)

 

Všechno zlé je k něčemu dobré. Když novinářka Margaret Mitchellová po automobilové nehodě dlouho ležela se zraněným kotníkem, poradil jí manžel, aby místo věčného čtení knih zkusila nějakou napsat. A tak se do toho pustila. Psala o tom, co znala: o americkém Jihu.

„Slýchala jsem o bojích o zraněných a o primitivních způsobech jejich léčení. O tom, jak dámy chodily ošetřovat zraněné do nemocnice, jak smrdí gangréna, co sloužilo jako náhražka za léky, jídlo a šatstvo, když blokáda odřízla dovoz veškerých zásob. Slyšela jsem, jak vypálili a vyplenili Atlantu. …Věděla jsem o válce všechno. Jediné, co jsem nevěděla, bylo, že Jih válku prohrál“, napsala ve svých vzpomínkách.

 

A tak se zrodil příběh živelné Scarlett O´Harové, ženy možná ne zrovna charakterní, ale která nefňuká a prostě žije.

 

 

 

 

„Pokud má můj román nějaké téma, je to přežití. Co dělá některé lidi schopnými zdolat katastrofy a jiné, zjevně stejně schopné, silné a statečné se jim poddat? Děje se to při každém pozdvižení. Někteří lidé přežiji a jiní ne. Jaké schopnosti jsou v těch, kdo si svou cestu probíjí triumfálně, a chybí těm, kdo jdou ke dnu…?  Já jen vím, že ti, kdo přežijí, říkají té schopnosti důvtip. Tak jsem napsala o lidech, kteří mají důvtip, a o lidech, kteří jej nemají.“ (M. Mitchellová o své knize)

 

Filmová práva na Jih proti severu zakoupil producent David O. Selznick už v době, kdy román vyšel, za 50 000 dolarů.

 

 

 

 

 

 

 

 

2.2. 1936 – byl v kriminalistice poprvé použit detektor lži, přístroj, který zaznamenává fyziologické změny (tlak, puls, dýchání, odpor kůže…) vystresovaného organismu :-)

 

Odhalit pravdu a lež je snem každého vyšetřovatele i soudce. Například ve staré Číně k tomuto účelu používali rýži. Obžalovaný ji měl v puse během soudu, pokud na konci byla rýže suchá, byl shledán vinným. Proč? Protože mu hrůzou vyschlo v ústech.

 

 

 

2.2. 1829 – narodil se Alfred Brehm, německý zoolog, jehož desetidílná kniha Brehmův život zvířat se stala celosvětovým bestsellerem mezi přírodovědnými atlasy. Alfred Brehm byl bystrý pozorovatel a také uměl o zvířatech hezky psát.

Tak například o kočce domácí napsal: „Matčina láska k mláďatům jest velkolepá. V době kojení odchází od nich jenom tehdy, potřebuje-li potravy pro sebe a pro ně. Přiblíží-li se ke kojící kočce cizí pes nebo jiná kočka, vrhá se na ni s největší zuřivostí a nerada dovolí i svému pánu, aby se dotýkal jejích něžných mláďat. Naproti tomu projevuje v této době veliký soucit s ostatními zvířaty, jenž jí slouží ke cti.

 

 

 

 

 

Známe mnoho případů, že kojící kočky odkojily a vychovaly malé psíky, lišky, králíčky, zajíčky, veverky, krysy, ba dokonce i myši, sám jsem už jako hoch činil takové pokusy se svou kočkou. Když měla poprvé koťata, přinesl jsem jí slepé veverčí mládě, které zbylo samojediné z celého hnízda. Kočka přijala velmi něžně cizí dítě mezi svoje vlastní, živila je a zahřívala co nejlépe a chovala se k němu hned s počátku s mateřskou oddaností…“

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.2. 1971 – v Rámsaru v Íránu byla uzavřena úmluva o mokřadech. Zavazuje členské země vyhlásit na svém území alespoň jeden mokřad, který lze zařadit do mezinárodního seznamu mokřadů a také mu věnovat dostatečnou míru ochrany. 2. únor se tak stal Světovým dnem mokřadů. U nás jich máme vyhlášeno zatím 12.

 

2.2. 1907 – zemřel Dmitrij Ivanovič Mendělejev, ruský chemik, profesor petrohradské univerzity, vizionář a tvůrce periodické tabulky prvků.


V polovině 19. století bylo známo na 62 chemických prvků, ale byly tak nějak nasypané na jedné hromadě.

Pak si jednou pan profesor po obědě zdříml a ve snu se mu rozsvítilo: chemické a fyzikální vlastnosti prvků závisí na jejich atomových hmotnostech!

Mendělejev nejen, že uspořádal už známé prvky podle jejich atomové hmotnosti do přehledné tabulky, ale předpověděl i existenci prvků dosud neobjevených a popsal, jaké vlastnosti budou mít.

 

Objevy gallia, scandia, germania a dalších prvků jeho předpověď potvrdily. 

 

 

 

Jeho jménem je nazván kráter na Měsíci, minerál mendelevit a 101. prvek mendelevium.

 

A jak už to v dobách, kdy se informace nešířily rychlostí myšlenky, bývalo, nezávisle na něm uspořádal prvky stejným způsobem německý chemik Julius Lothar von Meyer.

 

V současné době je známo 118  prvků, z nichž 94 se přirozeně vyskytuje na Zemi, zbylé byly připraveny pouze uměle. Místo v periodické soustavě neurčuje atomová hmotnost, jak se oba pánové domnívali, ale počet protonů v jádru.

 

Periodická soustava prvků slouží některým dokonce jako inspirace ke složení hudby. V roce 1959 napsal Američan Tom Lehrer píseň „The Elements“, která obsahuje názvy všech 102 prvků, které byly do té doby objevené.

 

 

 

 

 

 

 

3.2. 1809 – narodil se Felix Mendelssohn-Bartholdy, německý hudební skladatel. Bylo mu 16 let, když složil předehru k Shakespearově komedii Sen noci svatojánské. Za dalších 16 let pak na žádost pruského krále Friedricha Wilhelma IV. zkomponoval celou hru, včetně slavného Svatebního pochodu. Možná je Svatební pochod tak krásný, že při něm Felix myslel na svou jen o málo starší sestru Fanny, kterou velmi miloval.

 

 

4.2. 1808 – narodil se Josef Kajetán Tyl, český dramatik a spisovatel.

 

Jeho otec byl vysloužilý vojenský muzikant a do Kutné Hory se zatoulal se zbytkem regimentu. Zamiloval se do dcery bohaté krupařky Králíkové, ta však lásce nepřála a těhotnou dceru vyhnala z domu. Vnoučka Josífka nicméně milovala a podporovala ho na studiích. Komediantské geny ale nakonec zvítězily a Josef Kajetán dal vale studiím a utekl k divadlu.

 

U kočovné divadelní společnosti potkal herečku Magdalenu Forchheimovou a zamiloval se do ní. Do ženění nebyl ale nijak hrr, svatba se odkládala deset let. A když si ji nakonec tedy vzal, vzápětí se zamiloval do její o jednadvacet let mladší sestry Anny.

 

 

 

 

A tak si spolu pěkně žili v manželském trojúhelníku v jedné domácnosti a starší paní Tylová dělala hodnou tetičku svým sedmi neteřím a synovcům.

 

 

 

 

 

 

 

4.2.1682 – narodil se Johann Friedrich Böttger, německý lékárník pochybné pověsti a alchymista, co místo zlata vyrobil porcelán.

 

Králům je vždy třeba financí, i doslechl se pruský král Friedrich I. o zázračné Böttegerově schopnosti přeměnit olovo ve zlato a chtěl milého lékárníka angažovat. Alchymista, aby se nepřišlo na to, že zlato umí vyrobit akorát hubou, uprchl do Saska. Ale i saskému kurfiřtovi a polskému králi Augustovi Silnému by se trochu toho žlutého kovu hodilo. Tak mu nechal  v Drážďanech zřídit alchymistickou dílnu a tam se Bötteger, bedlivě střežený na každém kroku, tři roky usilovně snažil vyrobit zlato. Marně.

 

 



Kat si už už splétal konopný provaz, když tu si Böttegera si vyžádal hrabě z Tchirnhausů, který se pro změnu pokoušel vyrobit porcelán. Rovněž marně. Co se nepodařilo panu hraběti, dokázal nešťastný alchymista. Tajemství výroby porcelánu, které tolik let vzrušovalo Evropu, bylo odhaleno. Pro Augusta Silného pak Böttegera v Míšni založil a vedl první evropskou porcelánku.

 

 

 

 

 

 

 

5.2.62 – v Pompejích na úpatí Vesuvu se země zatřásla a město bylo více jak z poloviny zničeno. „Však nevadí“, řekli si obyvatelé a postavili město ještě krásnější a honosnější. Bláhoví…

 

5.2. 1840 – narodil se Hiram Stevens Maxim, americký vynálezce prvního přenosného kulometu a pastičky na myši.

 

Kvůli patentovým sporům s Edisonem o žárovku, z nichž většinu prohrál a upadl tak do dluhů, emigroval do Británie.

Na svém kontě má 271 patentů. Vymyslel mimo jiné: elektroměr, mentolový inhalátor pro léčbu astmatu, parní letadlo, kulmu na vlasy, zařízení zmírňující kývaní lodí, několik druhů motorů, bezdýmý prach, pastičku na myši dvojí konstrukce. Klasickou jednorázovou s pérem a automatickou, kdy lapená chaoticky pobíhající myš natáhne mechanismus pro lapení myši další.

 

Vynálezem, který ho ale „proslavil“ nejvíce, byl kulomet. „Pověste tu svoji svou chemii a elektřinu na hřebík! Jestli opravdu chcete vydělat hromady peněz, vymyslete radši něco, co umožní těmhle Evropanům, aby si podřezávali krky s ještě větší efektivitou,“ poradil Maximovi známý ze Států, se kterým se náhodou setkal ve Vídni.

 

 

 

 

 

A tak si Hiram Maxim vzpomněl, jak ho v dětství kopla puška po výstřelu do ramene a vymyslel zbraň, co energii vyvolanou výstřelem převede na mechanismus, který vyhodí prázdnou nábojnici, zasune do komory nový náboj a natáhne spoušť. Cimrmanologové mohli klidně v Poslu z Liptákova svého smrťáka vybavit místo kosou kulometem. Podle odhadů kulometná palba způsobila až 70 procent všech ztrát na bojištích první světové války.

 

200 tisíc výstřelů, které vypálil na střelnicích, připravilo multifunkčního vynálezce o sluch.

 

 

 

 

 

 

 

5.2.1840 – narodil se John Boyd Dunlop, skotský veterinář a vynálezce pneumatiky.

Lékař doporučil malému Dunlopovic synkovi jízdu na kole. Otec se obával o zuby dítěte drkotajícího se na tříkolce po nerovné vozovce a hluboké rýhy, které tříkolka zanechávala v trávníku způsobovaly zase bolení zubů jemu.

 

 

 

 

 

Proto potáhl obvody kol gumovými hadicemi, které na koncích spojil tekutou gumou a naplnil vzduchem pumpičkou na fotbalový míč. (na snímku je fakt to první kolo...)

 

Jak prosté, milý Watsone :-)

 

 

 

teta Můra

 

 

 

 

 

Komentáře
Nazdar teto : wendy
dneska mě nejvíc zaujala ta Míšeň, neb jsme tam nedávno byli na exkurzi - nádhera! jak nemusím modernu, tady byla i ta, a excelentní. Ono je pořád co obdivovat a na co vzpoomínat.
smilies/cheesy.gif
únor 07, 2013 21:24
paráda, to jsem si to zase užila : bb2
od začátku do konce - Brehmův život zvířat, jeden z mých věrných průvodců dětskými nemocemi a deštivými dny o prázdninách u babičky. Poslední dny Pompejí, po jejichž přečtení jsem zatoužila narodit se o nějaké to století dřív, pochopitelně nejlépe v rodině patricije. Tamní svět mi ve srovnání s českou realitou 80.let připadal nějak pestřejší a barevnější. A to tu knihu napsal autor v předminulém století..
Hiram! Hiram!! tak se jmenoval německý ovčák ze cvičáku, kam jsem chodívala, nádherný, obrovský, perfektně vycvičený, milovala jsem ho a tím pádem trošku i jeho pána. Jméno mi přišlo strašně zajímavé, pro toho psa ideální, tajemné a zvučné..jen mi nešlo na rozum, kde se vzalo. Tak o pár desítek let později to díky tetě Můře vím :-)
Ovšem původní nositel jména byl nejen génius, ale i ťuhýk, že si nedával do uší špunty, že :-)
Pan Mendělejev potvrzuje, že kratinký odpolední šlofík je velmi osvěžující a mozek stimulující záležitost, a pan Böteger potvrzuje, že ve stresu se dějou věci a lidi překonávají sami sebe.
Že byl Tyl takový divoch jsem netušila, tož to předložím jako sladkou tečku k dnešní večeři:-)

Díky, teto Můro.

únor 08, 2013 12:00
můrinka prostě umí, : d@niela
je to super, obdivuju ji pravidelně :-)
únor 08, 2013 21:38
Jo Bíbí : alik puntik
když si vezmeš ty naše klasiky jednoho po druhým, tak nikdo z nich žádnej asketa nebyl....kdyby to byli Francouzi - třeba, tak tam je to naopak velké plus, ale u česwkých se to před žactvem tají.
únor 09, 2013 07:56
A to já zas nic netajím, : Ivča
kdejaký drb jim řeknu... smilies/grin.gif

únor 10, 2013 10:51

Powered by Azrul's Jom Comment
busy