VÝŽIVNÉ PRO BÝVALOU MANŽELKU
Neděle, 23 září 2012

Dobrý den, potřebovala bych prosím poradit. Jsem 3 roky rozvedená a při majetkovém vyrovnání jsem při "domluvě" manželovi podepsala, že se všeho zříkám. Mám nyní ČID a práci na 4 hod. S těmito financemi však těžko vycházím a tak si musím často půjčovat a pak to zase splácet.

 

 

 

 

 

Chtěla bych soudně zažádat o vyplácení výživného, ale nevím, jestli na to mám nárok a co a jak mám udělat.

 

Děkuji za radu,

JANA

 

 

 

 

 

O D P O V Ě Ď :

 

 

      Vyživovací povinnost mezi manžely někdy může přetrvat i po rozvodu. Pak už ale jde o vyživovací povinnost rozvedených manželů. Pokud není rozvedený manžel (manželka) schopen se živit sám, je oprávněn požadovat po bývalém partnerovi, aby mu přispíval podle svých schopností, možností a majetkových poměrů na přiměřenou výživu.

 

      Toho může využít např. matka celodenně pečující o děti, anebo starší žena, která se za trvání manželství věnovala výhradně péči o rodinu a domácnost, a ztratila proto možnost pracovního uplatnění. Opodstatněný by byl požadavek i od osoby dlouhodobě nemocné nebo invalidní. Musí ale vždy jít o objektivní neschopnost se živit sám.

 

      Výživné pro rozvedeného může být nižší než výživné za trvání manželství. Jde toliko o příspěvek na výživu, jež má postačovat k zajištění existenčních, nikoliv nadstandardních, potřeb. Manžel nebo manželka si po rozvodu už nemůže nárokovat zajištění stejné hmotné a kulturní úrovně s bývalým protějškem.

 

      Zvláštní druh vyživovací povinnosti je zákonem o rodině stanoven pro bývalého manžela, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému současně byla rozvodem způsobena závažná újma. Pokud soud skutečně shledá stanovené podmínky splněnými, může tomuto „nevinnému“ bývalému manželovi přiznat výživné, nejdéle ovšem na dobu 3 let od rozvodu. Takto může být přiznáno výživné až do stejné výše, jako kdyby účastníci rozvodového řízení byli stále manžely. Oprávněnému manželovi (manželce) tak bude zajištěna i nadále nesnížená hmotná a kulturní úroveň.

 

     Takové alimentační plnění představuje v podstatě sankci za rozvrat manželství, a proto k jeho přiznání není nezbytně třeba splnění podmínky, aby oprávněný manžel pozbyl schopnost se sám živit. K řízení o rozvodu a určení výživného je příslušný okresní nebo obvodní soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště v ČR. Případně je kompetentní okresní soud určený podle bydliště žalovaného.

 

      Po uplynutí doby 3 let může ještě bývalý manžel (manželka) uplatnit nárok na výživné v nižším rozsahu, pokud trvá stav jeho odkázanosti z důvodu, že není schopen se živit sám. Žaloba se pak podává k okresnímu soudu podle místa bydliště žalovaného. Vždy však platí, že nelze přiznat výživné, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy.

 

 

d@niela

 

 

 

 

Komentáře
... : katka *
no nevím, po třech letech? Mi to přijde trošku nemorální. Prostě vztah skončil a jedeme každý sám...

září 24, 2012 08:25
... : Klapetka
Souhlasím s Katkou, bohužel vztah skončil a nemůžu přece "parazitovat" na někom, s kým jsem vztah kdysi měla ...
září 24, 2012 11:52
Já bych viděla především problém v té lhůtě tří let. : mamča
Ráda bych se Jany zastala. Jestliže odešla ze vztahu s hlavou vzhůru a s podepsanými papíry, že se všeho zříká, a brzy potom se její zdravotní stav natolik zhoršil, že je v ČID, tak by si nějakou podporu od bývalého manžela zasloužila.
Není to zřejmě žádná "parazitující" vyžírka, když při invalidním důchodu pracuje.
Jen začíná po rozvodu úplně znovu od nuly, navíc s podlomeným zdravím.
září 24, 2012 11:58
... : katka *
mamčo, nevím. nic bližšího nevíme - co podepsala, jestli měli spolu majetek nebo on měl byt už před svatbou... Taky proč to podepsala, pokud měla na něco nárok...
Navíc - 3 roky po rozvodu - NEZAČÍNÁ...
Tohle je podle mne uzavřená záležitost, minulost... a měla by být uzavřená pro obě strany.
září 24, 2012 13:34
katka * : mamča
Nevíš, jak dlouho od rozvodu se jí zhoršilo zdraví. Třeba hned, a dosud se životem nějak protloukala. Až teď už neví, jak dál.
Taky záleží na tom, kolik je oběma aktérům let a jak dlouho byli manželé.
Ten, který odchází s igelitkou, je na tom vždycky hůř.

Já vycházím z toho, že Jana dala do uvozovek, že "...po "domluvě" manželovi podepsala...".
Třeba ta "domluva" nebyla úplně dobrovolná ?

Jinak pochopitelně, pokud spolu žili rok a byt patřil před sňatkem manželovi, tak z něj asi nic nevyrazí.
Pokud ovšem společně prožili půl života, tak i kdyby byl byt původně manželův, tak za roky soužití ho jistě zvelebili a zařídili společně. Pak mi přiopadá nefér, aby manželka odešla s rezervníma spoďárama.
září 24, 2012 14:03
Jenže, mamčo, to si měla pošéfovat při rozvodu. : Myška
Tedy, aby neodešla s rezervníma spoďárama.
Chtít teď, kdy je majetkové vyrovnání dávno uzavřené, výživné, mi nepřipadá fér a správné. Výživné na manžela/lku chápu v situaci, kdy dochází k rozvodu, a jeden z partnerů se stará o dítě, je s ním na MD či RD, tudíž nemůže chodit do práce a vydělávat.
Ale chtít výživné po letech - to by nemělo mít žádný legislativní podklad.
září 24, 2012 14:58
Tedy : Macesska
já jen tiše doufám, že tu nějakého chlapa osvítilo a poslal genderově převrácený dotaz - tedy že tazatelka je ve skutečnosti chlap smilies/smiley.gif
Jinak o úspěchu žaloby o výživné pochybuji, ale přesněji by to asi řekl libovolný oslovený advokát.
září 24, 2012 15:34
souhlas s Myškou, to je jako s tím domem a matkou : bb2
Obě ženy udělaly před lety coby dospělé nějaké rozhodnutí, teď se jim to rozhodnutí z různých důvodů (u této tazatelky samozřejmě z pochopitelných, ale to na věci nic nemění) nehodí, tak to chtějí změnit a zpětně něco získat. To si měly rozmyslet včas, ne po letech, kdy každý zúčastněný běží svou cestou, má své plány, představy, přijít a bum.

Já Janu chápu, je v těžké situaci. Ale nerozváděla se jako mladinké zdravím kypící naivní děvče, neměla se vzdávat svého. Být v pravou chvíli zdravý malý sobec, nikoli falešný hrdina, je, jak vidno, rozumné a v důsledcích jednodušší a ohleduplnější pro všechny, kterých se to týká.


Na okraj, pro případné šťouraly - jo, já bych to pro svého partnera udělala i po delší době, pokud by se mi dobře dařilo a on byl těžce nemocný nebo něco podobného. Ale ne proto, že mi to nějaký soudce nařídí, byla by to má dobrá vůle, protože když se nezdráhám pomoct cizím, styděla bych se nepomoct někomu, kdo mi byl po nějakou dobu velmi drahý. V tomhle mám vzor v Marii Rottrové, taky si už jako podruhé vdaná vzala k sobě na dožití prvního muže, když těžce onemocněl, a starala se o něj. Udělala bych totéž. Ale to je asi tí, že ke mně se chlapi chovají vážně jako přátelé, ne jako prevíti. Je mi jasné, že jsou týpci, co si zaslouží leda tak pár facek, nemoc nenemoc.
září 24, 2012 15:46
Myška : mamča
Vzhledem k tomu, že v současné době dostane invalidní důchod (i ten částečný) jen ten, kdo je opravdu nemocný, stavěla bych invaliditu na roveň MD či RD, alespoň v možnosti vydělávat.
Získat práci pro invalidu na částečný úvazek, rovná se zázraku. A i pak překvapivě zaměstnavatel na tu druhou půlku úvazku nikoho nepřijme, a předpokládá, že vděčný invalida zvládne práci celého úvazku a placen bude za půl. Maximálně jednu z činností přesune na ostatní zaměstnance.
Moje kamarádka cca tři roky po rozvodu onemocněla rakovinou. Pravděpodobně ze stresů, které jí rozvodová doba a následná starost o dvě děti přinesla.
Takže žádost o výživné od odskotačivšího exmanžela po třech letech, mi nepřipadá nijak zvláštní nebo nemorální.
září 24, 2012 15:48
... : bb2
Zase mi něco uteklo - kde se píše, že manžel odskotačil?

září 24, 2012 16:25
bb2 : mamča
"Odskotačení" bylo jako příklad mojí kamarádky.
Jen jsem chtěla uvést příklad, kdy by mi nepřipadalo nemorální žádat po exmanželovi příspěvek na živobytí.
září 24, 2012 16:52
Mamčo, pro mne je rozvod jednoznačně tečkou za společným životem, a za společnými penězi a majetkem, proběhne-li současně majetkové vypořádání. . : Myška
Pro mne to platí hned, natož tři roky po rozvodu. Výživné pro ženu na MD A RD, kdy je doma se společným dítětem, je v pořádku. Ale chtít výživné pro sebe tři roky po rozvodu proto, že jsem onemocněla? Mně to připadá až nemorální. Proč by měl člověk platit bývalému partnerovi, tedy člověku, s kterým nemá už nic společného? Majetkové vypořádání proběhlo. Ti dva vůči sobě už nemají žádné povinnosti.
Nebo to podle tebe znamená, že jakmile byli dva lidé jednou manželé, že mají vyživovací povinnost vůči sobě do smrti?
září 25, 2012 06:58
Myška : mamča
"...jakmile byli dva lidé jednou manželé, že mají vyživovací povinnost vůči sobě do smrti..."
Tak vezměme teoretický příklad :
Když mi bylo cca 40, byla jsem zdravá a měla zajímavou práci, úplně stejně jako Jana bych za sebou práskla dveřma, podepsala (i nevýhodné) majetkové vyrovnání a odkráčela hrdě středem. Měla bych ještě dost času začít znova.
Jinak bych se zachovala o 20 let později, kdy bych nebyla ani zdravá, a neměla už tu zajímavou a dobře placenou práci.
Přece jenom moje generace upřednostňovala kariéru muže, a žena trávila více času péčí o děti, rozvíjení jejich koníčků, péčí o domácnost a všeobecnou rodinnou pohodu. V mezidobí, než ty společné děti povyrostly, manželka hezky odborně krněla a její nástup do práce po "X" letech byl přinejmenším problematický. Děti občas marodily, a na "paragraf" zase zůstávala doma zpravidla matka a otec byl ten hlavní "živitel rodiny".
Pak děti odrostou, manželka má např. zdravotní problémy, nějaký ten "pracovní šolich" za pár šupů, a průběžně odborně se rozvíjející manžel si najde nějakou zajímavější a vzdělanější kočičku. Manželka, která kdysi stála se stejným vzděláním na stejné startovní čáře, má invalidní důchod pár korun, zdraví v háji a má se pakovat aby nestála svému úžasnému a žádoucímu manželovi v cestě za štěstím ?
Jistě si ochotně najde laciné bydlení (nejlíp na ubytovně), k důchodu práci na částečný úvazek a bude žít ze vzduchu ? smilies/grin.gif
září 25, 2012 14:42
Tak mamčo, abychom si rozuměly - představ si, taky jsem vychovala děti, byla s nimi na mateřské a rodičovské, : Myška
když onemocněly tak na OČR, starala jsem se o domácnost ale taky, jakmile začaly chodit do školky, do práce. Nic mi v tom nebránilo. Jako tisíce jiných matek.
Po patnácti letech jsme se rozvedli, manžel potřeboval svobodu. Pravda, nedělal kariéru, ale plat měl tehdy mnohem vyšší než já. Abych se postarala o děti, našla jsem si lepší práci.
Ano, neonemocněla jsem, nejsem invalidní, ale troufnu si tvrdit, že by mi hrdost nedovolila žádat cokoliv po člověku, se kterým jsme společné záležitosti vyřešili při rozvodu. Včetně majetku. A už vůbec ne po několika letech.
Po rozvodu se holt každý musí postarat sám, a k tomu, aby ten z manželů, který se více staral o domácnost a děti nepřišel úplně zkrátka slouží právě majetkové vypořádání.

Znovu se tě, mamčo, ptám - opravdu by měla platit vzájemná vyživovací povinnost mezi bývalými manželi do konce života?
září 25, 2012 15:15
mamčo, : katka *
ale ten váš teoretický příklad ---ono to tak nebylo...
Je tam prodleva 3 let - a to mi přijde fakt hrozný. Obraťte to naopak. Dva se prostě rozvedli "nějak" se dohodli na majetku a jede se dál...
najednou po letech přijde obsílka od soudu a mám platit výživné jenom proto, že jsem kdysi s někým žila? už mám třeba novou rodinu, děti, mám nebo nemám práci... a ani mě nenapadne po někom něco chtít... Počítám každou korunu, šetřím si na stará kolena... a najednou tahle podpásovka?
září 25, 2012 16:04
Myško, : mamča
do konce života ne, ale pokud by se rozvedená manželka (např. po více jak 30ti letech manželství) ocitla v takové nezaviněné finanční tísni (např. ze zdravotních důvodů), že by připadalo v úvahu bezdomovectví, a její bývalý manžel by měl nadstandardní příjmy, tak si myslím, že by na tom nebylo nic nemorálního, kdyby své bývalé dlouholeté životní družce, která s ním začínala z ničeho a vychovala i jeho děti, mohl přispívat na živobytí, dokud se sama nedokáže zase sebrat.
Hrdost je hezká věc, ale nemůže si jí dovolit každý.

Jistě znáš ve svém okolí pár příkladů, kdy zdatný padesátník znenadání zjistil, že si v životě ještě nic neužil, a se svou "starou" manželkou už nejspíš neužije, tak se vrhá střemhlav do nového vztahu. Nejlepší jsou v tomhle případě "třicítky", co akutně shánějí "kvalitní genetický materiál" (rozuměj - finanční zabezpečení sebe i mláďat) co si tzv. nějakého toho "obnošeného samce" rozvedou.
"Starým" manželkám pak zbydou oči pro pláč, neb jejich bývalý spolehlivý manžel a otec společných dětí vypouští z úst takové roztomilé věty, jako "Doteď jsem nežil !", "Teď teprve vím, co je to láska", a nebo chlácholí svou manželku slovy : "Ty jsi ta silná, Ty to zvládneš, zatímco ONA je bezbranná chudinka".
"Stará" manželka (které nemusí být třeba ani 45) se po té nečekané zradě hroutí, a nastupují nemoci ze stresů, které by pravděpodobně nikdy nepropukly, pokud by žila v klidu.
Tak takového manžela bych nijak nešetřila. Možná pro tyhle případy tenhle zákon vznikl. I proto je tam ta lhůta tří let.
září 25, 2012 16:15
No, tazatelka : Macesska
se zjevně rozvedla dohodou - tedy se zřejmě dohodli, neurčoval se podíl na rozvratu, nemoci ze stresu mohly být na obou stranách a oči pro pláč taky.
Existuje roztomilé riziko, že po podání k soudu se zjistí, že se exmanžel po rozvodu nervovoě zhroutil a žije nějak velice uboze - a tazatelce nezbude, než ho ze svého malého příjmu živit, protože on je na tom hůř smilies/smiley.gif Přece se musí postarat o člověka, se kterým byla jednou oddána... on by tak přece nedopadl, kdyby si ji nevzal.

Upřímně řečeno, čím dál míň chápu, proč se tolik lidí rozvádí dohodou, když zjevně nepovažují to, co se dohodlo, za přijatelné pro sebe. Proč tedy nevolí rozvod sporem.
září 26, 2012 13:21
Macesska : mamča
Však ten zákon platí stejně pro rozvedené ženy, jako pro muže. Pokud ten "bezdomovec" bude muž, stejná povinnost nutného výživného padá na bývalou manželku.
září 26, 2012 13:52
Mamčo, s tou lhůtou je to trochu jinak : bb2
a to tak, že pokud soud uzná, že rozvedenému manželovi skutečně vznikla rozvodem závažná újma a rozvod nezavinil, může dostat výživné, ale NEJDÉLE PO DOBU 3 let.
Tou závažnou újmou se nemyslí stres a zklamání, ale konkrétní újma - např. manželka byla celé roky v domácnosti a pečovala o děti, protože manžel byl pracovně velmi vytížen, a ted po rozvodu by těžko hned sehnala práci, bez praxe, po letech. Tak je na 3 roky chráněná.
A pozor - musí být splněný obě podmínky, tj. i ta, že se tato manželka na rozvodu nepodílela např. porušením manželských povinností. No a co když si ten její statný 50ník našel novou přítelkyni proto, že doma neměl sex? a nechtěl to řešit podle oblíbených rad "ať si zaplatí děvku a manželku s tím neobtěžuje", chtěl plnohodnotný vztah.
Roztočí se kola sporů a odvolání, profitují právníci - stojí ty 3 roky umrněného výživného za to? Kolik myslíš, že to výživné bude asi dělat, když ne každý 50ník je Čejka nebo Kellner, a nová rodina také bude mít své nároky.

Samozřejmě, jiná věc je invalidita, nemoc. Na to zákon taky pamatuje, ale pozor, už ne výživným! ale pouze příspěvkem na výživu. Což obnáší pár stovek. Jasně, že v těžké situaci i to pomůže, píšu to jen pro ujasnění pojmů.

Tady se totiž diskuze na toto téma obvykle odvíjejí podle scénáře "bohatej zdravej 55letej hajzl opustil chudinku vystresovanou 50letou manželku po 30 letech, co se mu starala o děti!". No tak on ten 55letej mohl být vystresovaný tím, jak se svou rodinu těch 30 let snažil zabezpečit, což nebylo lehké, když není Bakala. A pak ještě navíc se mu žena začala ofrňovat v posteli v domnění, že už nic není třeba, jen spokojeně v klidku své domácnosti dožít.

No a nakonec - jak píše Jana, rozvedla se dohodou, tedy z pohledu zákona dobrovolně přistoupila na to, že odejde bez ničeho. Přece si nemohla myslet, že zůstane do smrti zdravá, fit a dostatečně výdělečně činná...

Jana píše - rozvedla se dohodou. Z pohledu zákona dobrovolně přistoupila na to, že se vzdala svého majetku.
září 26, 2012 15:27
bb2 : mamča
"Přece si nemohla myslet, že zůstane do smrti zdravá, fit a dostatečně výdělečně činná..."

No, nevím jak Ty, ale já pokud jsem byla zdravá, tak mě ani ve snu nenapadlo, že by to tak nemělo být pořád ?
Neznám moc lidí, co promýšlí různé alternativy budoucího života a zdraví. Leda tak hypochondři. Jinak normální člověk "v zápřahu" si podobné myšlenky týkající se nemocí, úrazů či invalidity, nepřipouští. To by se každý den budil se strachem, jestli se mu náhodou nepřihodí to, co "Pepovi, Mařce nebo Uďovi" smilies/grin.gif
září 26, 2012 16:18
mamčo, : bb2
ve 25 určitě ne. Ale tak mladinká Jana není, že?
Mně se blíží 45 a jsem zdravá díkybohu pořád, žádné léky ani operaci, k doktorům chodím jen na prevenci a na zubní ošetření. Ani předci nejsou a nebyli nějak marodiví, do penze vůbec, po šedesátce takové ty běžné neduhy. Děti jsou víceméně soběstačné a mám práci, co by mě uživila i samotnou, ani bych asi nemusela ubírat z toho, na co jsem zvyklá. Ale právě proto, že to tak nebude navěky, proto bych se nerozváděla tak, že všechno si vezme on a já nic. Proč, když jsem se na tom podílela, budovala, spořila, vydělávala.
Abych za 5 let škemrala o nějaké výživné, protože stačí vteřina a je rázem všechno jinak a já si vzpomenu, že jsem předtím při rozvodu byla hodná holka a nic nechtěla?? no fujtajbl, to by se mi hodně nechtělo, připadala bych si velice hloupě.

Mně prostě přijde normální vypořádat všechny věci ve chvíli, kdy něco končí, ať už je to vztah, nebo něco jiného. Ne se k tomu za tři roky vracet a chtít něco dodatečně měnit.

Když už bych to takhle vymňoukla, že bych předtím nic nechtěla a teď jsem ve srabu, tak bych požádala svého bývalého partnera, coby přítele, o pomoc. Nehnala bych to přes nějaké zákonné výživné.

Nehledě na to, že ty podmínky pro určení výživného rozvedenému manželovi jsou trošku jiné, než si někdo třeba maluje, viz co jsem psala předtím.
září 26, 2012 17:47
bb2 : mamča
Vycházíš z toho, že jsi celkem úspěšná pracovně i v osobním životě. Jenže tak to nemá každý. Třeba Jana s manželem nevlastnila žádný majetek, který by se dal dělit, z čeho by möhla čerpat. Taky jsou regiony, kde není práce, a když, tak mizerně placená.
To jsou všechno dohady, a ani Ty ani já nejsme v Janině situaci.
Sama za sebe si nedokážu dost dobře představit, že bych se rozvedla (samozřejmě s velkým kraválem) a pak chtěla od exmanžela výživné. Ale nejsem v Janině kůži a nevím, jak moc tu finanční výpomoc potřebuje, že musela rezignovat na vlastní hrdost.
září 26, 2012 20:52
mamčo, : bb2
to jsem nepsala abych ukázala jak se mám dobře:-) ale jako reakci na to, cos psala -
No, nevím jak Ty, ale já pokud jsem byla zdravá, tak mě ani ve snu nenapadlo, že by to tak nemělo být pořád ?
že tedy já, i když jsem teď v pořádku, zdravá, si nemyslím, že to tak bude na pořád.

Janu nesoudím, už jsem nahoře psala, že
Já Janu chápu, je v těžké situaci. Ale nerozváděla se jako mladinké zdravím kypící naivní děvče, neměla se vzdávat svého. Být v pravou chvíli zdravý malý sobec, nikoli falešný hrdina, je, jak vidno, rozumné a v důsledcích jednodušší a ohleduplnější pro všechny, kterých se to týká.

Majetek nějaký byl, Jana píše, že se "všeho zřekla", něco tedy měli.

Já se tu spíš vyjadřuju k některým názorům, kteru tu padly, a doplňuji mírně zkreslené informace o výživném pro rozvedeného manžela (které může soud přiznat rozvedenému jen za určitých okolností a jen na dobu max. 3 let), o příspěvku na výživu pro rozvedeného manžela, který se přiznává ve skutečně tíživé situaci. Nevím, jestli soud uzná Janinu situaci za tak závažnou, když má ČID a chodí na půl úvazku do práce. Než mě chytnete za slovíčko a doporučíte ať si to zkusím, tak opakuji - "nevím, jestli soud uzná" znamená "nevím, jestli soud uzná", neznamená to "no nevim nevim, ta Jana se mi zdá nějaká fikaná, chodí do práce a ještě by chtěl urvat výživný, jo?"

Jak tu někdo přede mnou, myslím že Macesska, napsal - představ si to naopak. Chlap sem napíše, že se před lety rozvedl, byl frajer v superkondici, jako grand nechal všechno ženě...a teď je mu ouvej a chce ji po 3 letech od rozvodu honit po soudech kvůli výživnému.
září 27, 2012 02:37

Powered by Azrul's Jom Comment
busy