KDO OPRAVDU VYNALEZL MINISUKNĚ?
Pondělí, 23 leden 2012

Před lety jsem seděla v kanceláři s kolegyní Lenkou, původně z Brna, která mI vyprávěla  historku o tom, kdo první v Evropě oblékl minisukni. Lenka byla o dost starší než já, třicátý ročník, a  celou pubertu prožila ve válce.

 

 

 

      Měla o pět let starší sestru Věru, ke konci války již dospělou, která měla  před svatbou. Během války byla nouze o všechno, existovaly přídělové lístky na potraviny, na hygienické potřeby,  obuv, ošacení i látky. Holky se ale chtěly parádit a tak se přešívaly staré šaty, pletené věci se páraly a pletly se z nich nové výrobky a  staré zimníky se obracely rubovou, neopotřebovanou stranou navrch. Móda byla ovlivněna bídou 2.světové války.

 

     Nosily se tříčtvrteční kabáty, úzké sukně s lady délkou, šaty s krátkými rukávy, halenky s límečky, ručně pletené rozepínací svetříky, boty na klínku a šikmo posazené barety. Krátká mikáda a rudě nalíčené rty ve tvaru srdce byly stále módní, časem se  ale vlasy začaly prodlužovat a natáčet na papírky, nosily se kohouty a místo cigarety v dlouhé špičce držely ženy  v rukou jehlice a háčky.

 

      Vzácností byly hedvábné punčochy se švem, které si ženy chránily jako oko v hlavě a v létě místo nich si na opálená lýtka malovaly tužkou punčochový šev. První nylonky sem pravděpodobně připutovaly až s americkou armádou. A v té době materiální nouze, se  mamince obou holek podařilo na černém trhu sehnat  světle zelený hedvábný krepdešín. Pravé hedvábí to nebylo, jenom válečná náhražka a ani ho nebylo moc, jen tak na jedny šaty.

 

 

 

      Lenka na látku uplatňovala nárok, protože v té době byla samá ruka, samá noha a ze všeho vyrostla a moc toužila po nových šatech - místo toho, aby měla jenom šaty zděděné po starší sestře. Ale máma podle ní rozhodla nespravedlivě, protože prohlásila, že Lenka je čuně, šaty by hned někde umazala a krepdešín se nesmí prát, protože by se srazil, musí se chemicky čistit a kde by sháněla benzin na čištění a stejně světlezelená barva bude lépe slušet Věrce, která je -  na rozdíl od  ní - blondýnka.

 

 

 

     Látka byla svěřena švadleně, šaty ušity a Věře moc slušely. A teď  ve skříni čekaly už jenom na vhodnou příležitost, až bude pěkné počasí a Věra se v nich bude moci předvést ve městě.

 

     To správné počasí se dostavilo v květnu. Věra si navlékla za obdivu celé rodiny i potencionálního ženicha nové šaty a vyrazila se snoubencem na procházku parkem, až nahoru na Špilberk. Jak se to tak někdy v máji stává, najednou se přihnala bouřka, nad Špilberkem se křižovaly blesky, hrom jim burácel nad hlavou a z těžkých mračen se na ně spustily přívaly deště.

 

      Nebylo kam se schovat, za chvíli byli oba zmáčení. Ale promočení nebyli jen oni, ale také hedvábný krepdešín, který se začal působením vody srážet.

 

     Sukně se zdrcla nad kolena a pokračovala výš a výš, a perleťové knoflíčky nevydržely nápor srážející se látky  a začaly střílet do všech stran. Aby polonahá Věra na sobě neměla jenom kabát z ostudy, skoromanžel přes ni přehodil svoje sako a úprkem hnali s kopce  a domů. Šaty i po vysušení ztratily svoji odívací funkci pro lidi normálního vzrůstu a tak i pro Lenku pozbyly atraktivnosti. Nakonec byla ráda, že je nedostala ona.

 

 

 

      Tahle příhoda se odehrála v květnu 1944 a přitom podle Wikipedie minisukni vynalezla kostýmní výtvarnice Mary Quant až v roce 1965!!! Prvenství v nošení minisukní nám tedy bylo světem jasně ukradeno, stejně jako mnohá jiná  prvenství u vynálezů Járy Cimrmanna.

 

 

DEERES

 


 

Komentáře
No jo no, šatičky... : Myška
Taky mám zážitky. Mám mimo jiné dvě starší sestřenice. V dětství byly hodně hubené, ručičky jak špejličky, nohy taky... Po těchto sestřenicích jsem podědila několikero šatů z kvalitní vlněné šatovky, hezky ušitých. Ovšem nevhodných pro mou postavu, protože na rozdíl od sestřenic jsem byla dítě normálních proporcí. Jak já nenáviděla návštěvy divadla! Jak jsem byla ráda, že do divadla chodíme pouze se školou, a nemusím trpět často! Protože ty skvělé šatičky se po navlečení na mne staly mučicím nástrojem. Nemohla jsem ohnout ruce, protože rukávy byly příliš úzké. Nemohla jsem se ani pořádně nadechnout. V těch chvílích jsem své sestřenice nenáviděla, a v té chvíli jsem neměla ráda svou matku. Ještě že je to pryč. Ale vzpomínka je stále živá...
leden 24, 2012 09:30
Máti byla švadlena : Zdena
my čtyři holky - já nejstarší. Na mě se přešívalo z matčina a babiččina šatníku, holky nosily po mě, nebo se taky přešívalo a pamatuju se, jak nádhernej kabát mi máti ušila z kabátu po babičce, když ho otočila naruby. A štrykovaly jsme všechny a všechno pod bystrým dohledem babičky, dokonce jsme uměly i příst. Sice né na takovém tom pohádkovém kolovrátku, ale na šicí stroj se nastavilo něco se špulkama a spřádala se vlna z oveček. Hezké vzpomínky, dnešní děti to mají - ani nevím jestli lehčí nebo lepší - zkrátka jiné.
leden 24, 2012 11:07
ruční práce... : d@niela
dřív to bylo docela běžný, háčkovaly a pletly jsme si už jako holky na panenky, šily, maminky nám šily...

Dnes jsou všechny ruční práce nesmírně drahé. Jak ty "ženské", tak ty "mužské".
smilies/grin.gif
leden 24, 2012 11:23
Šily, jenže proč? Protože oblečení bylo relativně drahé, a byl nedostatečný výběr. : Myška
Teď jsou "hader" mraky. A není čas. To stejné je s pletením, háčkováním. Vůbec nechápu, kde jsem brala čas na to, abych klukům, když byli malí, i sobě, šila. Dnes mám problém se dokopat k zašívání.

leden 24, 2012 11:29
Mám štrikování jako relax, : jednababi
tak si ten čas vždycky najdu, stejně jako na vyšívání (momentálně ubrus 120x150, křížky ob jednu panamovou dírku). Oplítám už většinou jen vnoučata, ale i když sekáče přetejkají, stejně mám radost, když některá mladá přijde a řekne "Mohla bys tohle nebo tamto? Ten minulej svetřík se všem ostatním maminám moc líbil."

leden 24, 2012 11:54
moc hezký, : evule
úplně mi to připomnělo "čas her dob dávných, dětských" :-)
Nojo, teď už ruční práce se najdou jen na Flér, teď je to už jen hezký koníček. Mám kamarádku, která nádherně vyšívá, obrazy!
leden 24, 2012 13:02
jojo, Myško, Myško, a že ses neozvala? neprotestovala? ...:) : bb2
pardon, ale to jsem si tak vzpomněla na naše štědrovečerní menu, které rodiče tak milovali a mně nechutnalo, což vyvolalo tvé nechápavé dotazy, jak je to možné, že jsem si prostě neřekla o změnu - inu, 10-12leté dítě prostě nenapadne, že by to šlo jinak, že kdyby v salátu nebly gothaj, tak by mu salát chutnal, že kdyby kapr byl vykostěný a smažený v tenkých filetech bez kůže, nikoli podkovách s kůží, pochutnalo by si.
Stejně tak nějak to bylo i s tvými šaty - vzalas to jako danou věc.

Moji rodiče nenapadlo měnit recepturu štědrovečerní večeře, na které si ostatních 5 -6 členů rodiny pochutnávalo, dědila jsem též hojně po sestřenicích, dokonce kalhoty po bratrancích, na chalupu dobrý:-), po starší sestře, ale do divadla a na koncerty jsem měla šaty, halenky a sukně, nové, kupované, občas šité na míru. Kabáty jsem dědila, do prváku na gymplu mi nechali kabát ušít a prošel se mnou až ke svatbě, naši by nesnesli, abych do divadle nebo tanečních nosila bundu.
leden 24, 2012 14:29
Deeres, : bb2
moc hezky napsaný vzpomínkový příběh.
A Lenka to nakonec vyhrála, z vysráženého krepdešínu mohla mít novou blůzku, kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe :-)
leden 24, 2012 14:30
bb2, ozvala, protestovala, ale bylo mi to prd platné. : Myška
Jiné šaty nebyly... kdybys věděla...
leden 24, 2012 14:34
Trochu jsem to zdramatizovala, přiznám se, a naštěstí to bylo jen párkrát do roka na školní divadelní představení. : Myška
Naši nás do divadla netahali, já totiž divadlo nemám ráda od malička. A loutkové pohádky se mi nikdy nelíbily.
leden 24, 2012 14:40
... : mia I
já bych to prvenství Mary Quant nebrala. Ona určitě netušila, že předchůdkyně jejího vynálezu se stala předchůdkyní jen díky větru a dešti. smilies/grin.gif smilies/grin.gif
leden 24, 2012 15:38
Ale co, : Michal
ať to byl kdokoli, díky mu / jí, budiž blahoslaven / a. Svět je nějak hezčí, i oko starce má na čem spočinout. smilies/wink.gif
leden 24, 2012 19:46
Tak si to ještě, : Sidon
holky a kluci, vychutnejte a užijte, až se ti "nohsledové Koránu" rozlezou všude, bude šmytec. A nejen s minisukněma. Škoda, že si tu krepdešínovou "minisukni", nedala ta Lenčina sestra Věra, patentovat. Mohli jsme mít aspoň nějaké prvenství v módě.
smilies/grin.gif
leden 25, 2012 00:11
Sidon : kyttka
Vždyť máme, ne?
Co dvoudílné plavky a náš největší Čech Jára? smilies/wink.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif
leden 25, 2012 08:07

Powered by Azrul's Jom Comment
busy