V DLUHOVÉ PASTI
Čtvrtek, 07 červenec 2011

 Dobrý den, prosím o radu v následující situaci. Syn (35let) začal podnikat, nedařilo se mu a tak si na sebe nabral plno půjček.  Trvalý pobyt měl v dané době nahlášený u nás, tudíž na smlouvách je napsána naše adresa. Ovšem na téže adrese se již od 18ti let nezdržuje. K dnešnímu dni jsem zrušila jeho trvalý pobyt zde.

 

 

 

     Zajímá mě, zda banky a ostatní instituce (jako zdr. pojišťovna, stát,..) mohou pohledávky vymáhat po nás, respektive vzít nám náš majetek kvůli té trvalé adrese. Exekuce na něj ještě nebyla uvalena, ale dá se očekávat v nejbližším období. Předem děkuji za odpověď a přeji příjemný den.

 

BÁRA

 

 

O D P O V Ě Ď :

 

 

Milá Báro,

 

     je dobré, že jsi ho odhlásila, jenže - až nyní... A všechny ty smlouvy byly bohužel sepisovány v době, kdy měl trvalý pobyt u vás. Takže bych vám oběma doporučila následující postup: najít si co možná nejrychleji pár svědků, kteří dosvědčí, že už u vás celou tu dlouhou dobu nebydlí a ani jinak se u vás nezdržuje. Nejlépe to hodit na papír...

 

    Dále se pokus nějak domluvit synovi, aby si sepsal přesně vše, co komu dluží, a co nejdříve všechny ty věřitele kontaktoval a pokusil se s nimi nějak domluvit (splátkový kalendář, atd.). Při té příležitosti jim také dal i svou skutečnou adresu. Měl by také navštívit nějakou solidní poradnu, kde by mu fundovaně a přímo konkrétně poradili - je jich hodně, tady máš zajímavý článek na to téma: (klikni si).

 

d@niela

 

 

 

Komentáře
To je mi divné, : Sidon
že právní spory a různá soudní řízení se vlečou a táhnou dlouhatánskou dobu, bez nějakých valných výsledků, ale pokud se jedná o exekuci, tak ta je natotata. Chápu, že se snaží, aby ten "zkrachovanec" neměl moc času na "likvidování", nebo odstěhování majetku, ale proč teda takhle nefunguje i to ostatní ?!
smilies/sad.gif
červenec 08, 2011 02:07
Sidone, že by proto, : Myška
že je na tom exekutor finančně zainteresován?
červenec 08, 2011 07:06
Sidone, to je prosté. : Milan
Při soudním řízení se zjišťuje skutečnost, nebo rozsudek se má opírat o pravdu a zákon.
Při exekuce se zjišťuje jen majetek, který se dá prodat. Při exekuci nejde o pravdu, ale o prachy - pravda měla být přeci nalezena již před tím v tom soudním řízení.

červenec 08, 2011 07:47
No, to jistě, : Sidon
ale ten způsob, jak to provádí mě děsí. Stačí třeba u sebe nechat nějaký čas bydlet kamaráda, který zkrachoval a oni ti pak seberou všechno, co máš v domě, případně i celý dům. Lidi jsou "vykutálenci", to je jasné, ale takhle uplatňovat právo, je přecejen trošku "nelidské", jako Hlaváček ze seriálu Cesty domů. Některé případy už jsme tady četli, kdy to tak bylo. Pokud tohle ten zákon umožňuje, tak je špatný, tečka.
červenec 08, 2011 07:55
.. : kolemjdoucí
začal podnikat, nedařilo se mu a tak si na sebe nabral plno půjček
Zajímavá logika, já jsem si vždycky myslel, že půjčku je vhodné si vzít, když se mi v podnikání daří a chci ho rozšířit. No, nejsem ekonomicky vzdělán....
červenec 08, 2011 11:56
kolemjdoucí : bb2
právě jsem chtěla napsat cosi podobného. Chápala bych tohle pořadí: dařilo se mu, přibývalo zakázek - chtěl rozšířit výrobu - vzal si úvěry, leasingy na vybavení, stroje, auta - přišla krize, ubylo zakázek - problém atd.

Jak to píše vždycky Mura - Milé děti..:-) ve chvíli, kdy se vám nebude dařit, řešte jen staré dluhy a závazky, nemáte-li je, blahořečte osudu, jezte třeba suchý listí, ale ať vás ani nenapadne si na to nic půjčit něco. Neboť něco se musí vracet, splácet, a jak to chcete splácet z ničeho, že?
červenec 08, 2011 12:06
Sidone, : bb2
exekuce je vykonatelná na základě exekučního titulu. Soudní spory se vlečou proto, že se dokazuje,vyvrací atd., ale když už dojde k pravomocnému soudnímu rozhodnutí, je také vykonatelné, vymahatelné. Samozřejmě, někdy těžko, ale to i exekuce. Exekuční titul může existovat 5 let a exekuce nebyla vykonaná - není-li z čeho. Povinný není zaměstnaný, nemá majetek, pak si s exe titulem může oprávněný, chudák, akorát tak setřít pot z čela.

To, že stačí nechat pár měsíců přespat kamaráda a přijít tak o dům, je mýtus, který se nevím proč nevím jak rozšířil. Dům nebo byt, který je v majetku pana Josefa Nováka, nelze zabavit v rámci exekuce majetku Václava Kondelíka jen proto, že tam chvíli bydlel. I kdyby takový blbec exekutor byl, co to zkusí, tak to neprojde katastrem.

Asi k tomu přispěly nevybíravé metody exekutorů. Já bych na to žaludek neměla, ale fakt je, že drtivá většina exekucí majetku se týká lidí, se kterými se jinak jednat nedá. Nešťastné případy lidí, co neodhadli své finanční možnosti, nebo se dostali do nepředvídatelných svízelí ne vlastní vinou, tvoří velmi malou část exekucí. A faktem taky je, že u těchto případů trvá relativně dlouho, několik měsíců minimálně, většinou rok až dva, než k exekuci dojde.

Legendy mezi lidmi kolují, já se s exekucemi setkávám poměrně často, a ještě jsem se nesetkala s tím, co se i tady občas popisuje: najednou, zničehonic, exekuce za dlužné pojistné, bez předchozích upomínek, bez výměrů, bez urgencí, a já vážně, vážně nic netušil, ani to, že jsem neplatil to, co jsem platit měl, jako třeba zdravotní pojištění nebo pokutu dopravnímu podniku za to, že jsem si zrovinka náhodou zapomněl koupit lístek do tramvaje. Netvrdím, že lidi jen lžou a že se takové případy nemohou stát, ale z těch desítek exekucí, se kterými jsem už přišla do styku, taková nebyla ani jedna.

Dluhy z let 2000-2002 došly k exekuci v roce 2007 a do letoška ještě nejsou zaplacené - zcela běžně. V tomhle taky teče dost erárních peněz.
červenec 08, 2011 12:21
exekuce : blanče
nevím, jestli se s námi nedá jinak jednat, ale exekuci jsme zažili už dvakrát. Jednou na mě zavolali policajty, když jsem stála autem, kde jsem stát neměla. OK, důvody jsou nepodstatné(byť tehdy šlo o zdraví, nebylo to z plezíru), moje chyba. Tisícovku jsem s sebou neměla a protože mi měli vracet hodně peněz na daních a já jsem mizela z města a vůbec to byla blbá doba, rozhodla jsem se, že mě 200 Kč navíc nezabije a já si nechám stáhnout tiskara proti vratce daně. Že se to tak dělá jsem věděla ze své tehdejší práce, pokuty řidičů nám chodili z FÚ.
Bohužel jsem neodhadla, že se tak řeší jen pokuty státní policie, mě chtěli inkasovat měšťáci.
Doma tvrdí, že mi žádná další pošta nedošla (po dobu, co jsem nebyla) - že se mnohdy o zásilce nedozvíme a stopujeme i balíky o kterých víme, že mají dojít, je věc druhá. Načež naběhl exekutor - byla to první návštěva, neolepil nic ale stálo mě to 10 500 - za "zúřadování" jedné pokuty a ujetí 3 km toho člověka.
Podruhé jsme prodali auto a přišla složenka na čtvrtletní, v té době už odhlášenou pojistku. Manžel tam došel s kopií odhlášky a prodejní smlouvy, paní mu řekla, že vše je OK (fakt ho nenapadlo si to nechat napsat).
Upomínka dorazila znovu (podotýkám, že obyčejnou poštou) - tentokrát jsme to řešili jen po telefonu, opět se vše jevilo v pořádku. Pak rok klid a náhle zvoní exekutor. Byli jsme běsní, byla jsem rozhodnutá se i soudit ale chyby byla opravdu na naší straně - auto jsme měli 5 let a chybějící pojistka byla 3 roky pozpátku a postupně se posouvaly platby. protože pojistka chodila trvalým příkazem ještě kus před splatností, za celou dobu nám nedorazila žádná upomínka, až po prodeji.
To, že bychom měli v pořádku zaplaceno pravda nebyla, ale to, že s námi někdo pěkně vymetl a že nás náš, ale i jejich omyl (2x potvrzeno, že je vše v pohodě) stál 7 tisíc navíc ve mě příliš sympatií k exekutorskému aparátu nevyvolává.
Když k tomu přidám, že mám osobní zkušenost s tím, že mě jako spoluvlastníka nemovitosti, jejíž druhá část šla do exekuce nikdo neráčil informovat, že proběhne aukce (to jsem se dozvěděla jen shodou náhod) a mohlo se stát, že si někdo za vyvolávací cenu 100 tis. koupí ideální polovinu nemovitosti s prodejním odhadem cca milion...prostě za sebe jsem přesvědčená, že tahle část ekonomiky je hodně prohnilá.
Nechrání peníze dodavatelů ale primárně mastí kapsy vrstvě lidí, kteří žádnou nadhodnotu netvoří.

A ještě naposledy ..ano, dluhy se dělat nemají. Ale pokud nějaký mlaďoch zblbne a strčí hlavu do písku s tím, že ten telefon se "nějak" zaplatí a to zdravotní pojištění za ten půl rok co jsem nedělal a nepřiznal to doma se "nějak" vyřeší, může se díky exekuci dostat do situace, kdy pokud mu nepomůže rodina, nezbyde mu nic jiného, než jít krást - nebo si dovedete v reálu představit, že se dá přežít z cca 3tis. korun, které jsou exekutoři povinni mu z příjmu nechat?
Osobní bankrot, jehož počáteční investice je (pokud se nepletu - alespoň to tak bylo, když to začínalo) 50 tis. a každopádně musí do 5 let splatit ?min třetinu dlužné částky je pro hodně lidí prostě nemožná - ne kvůli dlužné počáteční částce, ale kvůli jejímu mnohonásobku z exekučního řízení. Neobhajuju neplatiče, jen mi vadí, že v současnosti stačí jeden malér a při našich zákonech se člověk vlastními silami už z dluhové pasti prostě nemůže dostat - penále naskakují hrozně rychle a pokud pohledávku převzali exekutoři, nelze ve velmi četných případech z kolotoče vystoupit.
červenec 08, 2011 19:31
blanče, trochu tě opravím : bb2
1)
Osobní bankrot, jehož počáteční investice je (pokud se nepletu - alespoň to tak bylo, když to začínalo) 50 tis. a každopádně musí do 5 let splatit ?min třetinu dlužné částky je pro hodně lidí prostě nemožná - ne kvůli dlužné počáteční částce, ale kvůli jejímu mnohonásobku z exekučního řízení.

Žádná počáteční investice k bankrotu nebyla a není. To, co píšeš o 50 tis., se týká lidí, kteří si na tzv.dluhovém poradenství založili byznys - někdy reálný, někdy je to jen podvod - zcela legálně vytahají zálohy, k ničemu se nezavážou a nic nepodniknou, mají čistý zisk a dlužník je zase o něco chudší. Nebrat!! Dluhové poradenství poskytují občanské poradny (www.obcanskeporadny.cz) zcela zdarma, stačí se objednat, na domluvenou schůzku si donést tužku a kus papíru na poznámky - to je jediný výdaj. Samozřejmě, jsou lidé, kteří nepodvedou a oddlužení skutečně za dlužníka "udělají". Ale nechají si to tučně zaplatit, přitom udělají jen to, co dlužník zvládne a občanská poradna zvládnou zdarma. Tam dostane dlužník informace, formuláře, tabulky a domácí úkol - sepsat všechny dluhy, částky, datum a výši poslední splátky atd. Od poslední splátky musí uplynout min.3 měsíce. Na další schůzku si donese co dal dohromady, a takhle se postupuje tak dlouho, až má všechno tak, jak to má být, aby to mohlo jít na soud. Pak si to podá na soudu a čeká. Někdy je vyzván k doplnění podkladů, pak rozhodnutí - povolení nebo zamítnutí.
Jsou samozřejmě lidi, kteří to zvládnou sami bez poradny, a jsou lidi, kteří se prostě v papírech utopí a potřebují doslova průvodce, od toho tu jsou organizace, co pomůžou - zdarma.

Jakmile je podaná žádost o oddlužení, objeví se to v insolvenčním rejstříku a nastane stop stav - od této chvíle nenabíhají dlužníkovi žádné další exekuce, již rozběhlé jsou pozastavené, nevykonatelné,nenabíhají úroky, penále. Až do rozhodnutí, a pokud je rozhodnutí kladné, tj. oddlužení povolené, tak tento stav trvá po celou dobu splácení.

2)
třetinu dlužné částky je pro hodně lidí prostě nemožná - ne kvůli dlužné počáteční částce, ale kvůli jejímu mnohonásobku z exekučního řízení.


Je to naopak - tohle je jediná šance, jak se vysokých dluhů zbavit a nejít do konkurzu.

Trocha počítání:
Málokdo naseká ze spotřebitelských úvěrů, kreditek, půjček, poté úroků, exekučních nákladů, plus třeba na zdravotním pojištění atd. víc než 1 milion Kč dluhů. To jsou výjimky - nemluvím o hypotékách, ty do oddlužení nespadají, protože jsou jištěny nemovitostí, stejně tak leasingy.
Třetina z milionu je cca 330 tisíc. Rozděleno do 5 let je to 66 tisíc, tj. 5 500 Kč měsíčně.
Oddlužení je povoleno zaměstnanci, který má pravidelný příjem. Aby mohl splácet 5 500 Kč měsíčně, musí brát min. 13 500 čistého. To dneska není nereálná částka. Připomínám, že mluvím o splácení milionu korun.
Pokud někdo bere 8 tisíc čistého a naseká 1 milión dluhů, tak si to oddlužení ani nezaslouží, ale i tak má šanci, pokud mu pomůže rodina - děti, manžel, sourozenci - zavážou se, že mu budou měsíčně pomáhat určitou částkou, aby mohl splácet těch 5 500 korun.

Proč by to dělali? protože dlužník bude za 5 let z dluhů venku a může najet na normální režim, z příjmů si platit živobytí, něco si našetřit, neviset na krku rodině (ani státu) a jednou potomci třeba něco zdědí.

Pokud si dlužník polepší v práci a zvýší se mu příjem, může splatit to, co musí splatit, dřív. První paní, která prošla oddlužením, měla splaceno tuším za 2 roky, měla dobře placenou práci v bance.

Při oddlužení se používá klasický výpočet srážek ze mzdy - tzn., že dlužníkovi musí zůstat tzv. nezabavitelná částka ze mzdy. Tady http://exekuce-na-plat.cz/kalkulacka-nezabavitelna-castka/ lze spočítat kolik to je - vždy, za všech okolností, je to ale minimálně 8 tisíc, které musí dlužníkovi ze mzdy zůstat - žádné 3 tisíce!
Pokud tedy do oddlužení jde např. zaměstnaný ženatý muž s čistým příjmem 20 tisíc korun, a dluhy jsou ze spotřebitelského úvěru, tedy tzv. nepřednostní pohledávka, zbude mu z výplaty 14 647 Kč. Víc mu srážet nesmí. Ovšem i tak bude splácet 5 353 měsíčně, za 5 let to je 321 tisíc, to je na třetinu vysokého dluhu, žejo? A po 5 letech je z toho venku.

Samozřejmě, že to není žádný med a to, co jsem popsala, je velmi optimistická varianta, většinou splácejí lidé s menším výdělkem, takže jim zbude méně, nebo jim s tím dokonce musí pomoct rodina. Ale to se prostě stává, že když člověk naseká dluhy, i když třeba v naivitě nebo s dobrým úmyslem dopřát dětem, tak za to zaplatí.

Obrovskou výhodou oddlužení, a o tom lidi dost mluví, že to jim za těch 5 let chudoby stojí, je klid. Po měsících, roce dvou nervů, stresů, upomínek, žalob, exekucí, telefonátů je to pro ty lidi balzám na nervy, otřepají se, oni ani předtím pro strašlivé splátky neměli z výplaty nic moc, takže jsou zvyklí, ale dostaví se obrovská úleva a chuť překonat to a začít znovu. I kdyby to odradilo jednoho člověka od sebevraždy, díkybohu za to.
Díky oddlužení jim přestanou nabíhat úroky, penále, zkrátka dluhy se jim nadále nenavyšují. Po 5 letech jsou vyškrtnuti z rejstříku.

v současnosti stačí jeden malér a při našich zákonech se člověk vlastními silami už z dluhové pasti prostě nemůže dostat - penále naskakují hrozně rychle a pokud pohledávku převzali exekutoři, nelze ve velmi četných případech z kolotoče vystoupit.

za chyby se platí, ale šance je - viz výše. Od okamžiku přijetí návrhu na oddlužení penále přestanou naskakovat, exekutoři nic nezmůžou.

pokud nějaký mlaďoch zblbne a strčí hlavu do písku s tím, že ten telefon se "nějak" zaplatí a to zdravotní pojištění za ten půl rok co jsem nedělal a nepřiznal to doma se "nějak" vyřeší, může se díky exekuci dostat do situace, kdy pokud mu nepomůže rodina, nezbyde mu nic jiného, než jít krást - nebo si dovedete v reálu představit, že se dá přežít z cca 3tis. korun, které jsou exekutoři povinni mu z příjmu nechat?

znovu - exekutoři mu neberou výplatu, ale pošlou rozhodnutí o exekuci do zaměstnání, kde mu budou peníze ze mzdy srážet a jsou povinni nechat mu ze mzdy mnohem víc než 3 tisíce - viz např.odkaz na kalkulačku nahoře

Mobil (dluh) je nepřednostní pohledávka. Takže tento dluh se sráží jen z jedné třetiny mzdy nad základní nezabavitelnou částku. Čili když si ten mlaďoch vydělá dejme tomu 7 tisíc čistého, sráží se mu necelých 600.

Neobhajuju neplatiče, jen mi vadí, že v současnosti stačí jeden malér a při našich zákonech se člověk vlastními silami už z dluhové pasti prostě nemůže dostat

Rozumím, jak to myslíš, ale čím dál méně soucitu mám s lidmi, kteří se do dluhů dostali velice vlastními silami a najednou z nich jaksi nemohou.
Mně je strašně líto lidí, kteří makají jak šroubi, starají se o rodiny, nežijou nijak zpovykaně, jen chtějí rodině zabezpečit slušné bydlení a život, a pak lup, nemoc, propouštění a je vymalováno. Když je hodně dobře, tak něco pokryjou pojistky, úspory, ale ne na dlouho. U nás nejsou hypotéky proti zástavě, banka nemůže sebrat dům, když dlužník neplatí delší dobu, musí ten dluh po něm vymáhat, ne mu rovnou sebrat dům. Než dojde na exekuci, nucenou dražbu domu, tak dluh naroste obrovsky a prodejem domu se často ani neumoří. Takže lidi přijdou o práci nebo zdraví, o dům/byt, a ještě jim zbudou dluhy (zbytek hypotéky) ke splacení. Ale bohužel, i to patří ke svobodnému životu a rozhodování.

Na druhou stranu, jak by to asi vypadalo, kdyby byl stát k dlužníkům shovívavější, mírnější? Umíš si to představit? smilies/smiley.gif kam by se na nás hrabalo Řecko...
Jsem příliš skeptická, když si myslím, že od většího zadlužení a platební nedisciplíny odrazuje většinu lidí právě jen hrozba krachu, exekucí, bankrotu? Vážně si myslím, že jen velice málo lidí má vtisknuté a pevně zakotvené morální principy, takže by své závazky hradili, i kdyby nemuseli. Drtivá většina by toho, že jim vlastně nic nehrozí, zneužila.
červenec 09, 2011 02:48
tak, a teď po přečtení si po sobě :) : bb2
Pokud tedy do oddlužení jde např. zaměstnaný ženatý muž
s 2 dětmi - aby mu zbylo přes 14 tisíc.

lidí, kteří makají jak šroubi
samo šrouby, ale to je hrubka co hrubkou původně nebyla. U nás se říká šrouby ve smyslu dříči, otroci - a pak jsou to v hovorové řeči životní šroubi:-)
červenec 09, 2011 02:57
ta kalkulačka vypadá báječně, ale realita je bohužel opravdu jiná a to vím zcela jistě, : blanče
ale díky, asi se zase začnu vrtat do toho, do čeho mi nic není.
Jinak s 13500 čistého se dá udělat spousta věcí, ale to předpokládá cca 17 tis. hrubého měsíčně - to je dnes stále na většině území ve vrstvě o které mluvím (tj. že stačí zakopnout a není se jak zvednout)plat dvou lidí, ne jednoho - a to tu práci musí mít. Najít stabilní práci pokud ji už nemáš - téměř nemožné (mmch.např. i univerzita zaměstnává své lidi většinou na dobu určitou, opakovaně stále dokola, po 2 či pěti letech dělají konkurzy na svá místa).
Podpora pokud jsi nebyl zaměstnaný - není, podpora po půl roce na pracáku - není. Levné bydlení - není. Azylák je pro matky s dětmi, další varianta je nějaká ubytovna, odkud se jen hodně silní jedinci budou vypravovat do práce. Ono se to od PC jeví jako relizovatelné, ale ten reál kdy se na tebe nahrnou složenky a platby a měsíc se otočí a nabíhají další a ty nechceš jít pod most ale prostě nevidíš řešení je děsný.
Pokud nemáš, kdo by ti pomohl - jeden rodič důchodce, sám by potřeboval pomoct, partner není nebo je v tom s tebou, sourozenec je rád, že je rád a širší rodina? Co je dnes první varování? Nestěhujte si raději nikoho do bytu, nadělá dluhy a exekutor se neptá..i když by to dopadlo dobře, proč se otravovat s vylučovací žalobou?

Jo a tady jsou pokyny ze stránek finance.cz:

Celý proces oddlužování se zahajuje podáním insolvenčního návrhu (soud tedy sám od sebe řízení zahájit nemůže). Ten podává dlužník nebo věřitel, buď cestu písemnou, nebo elektronickou. Je-li návrh podáván písemně, adresuje se na krajský soud, v jehož obvodu má bydliště nebo sídlo dlužník. V případě elektronického podání je návrh potřeba zaslat přímo na příslušnou e-mailovou adresu soudu.

Návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem, případně zaručeným elektronickým podpisem. Formuláře naleznete na stránkách insolvenčního zákona. K návrhu musí být přiložen:

* přehled o příjmech a seznam dlužníkova majetku včetně pohledávek s uvedením jeho dlužníků;
* seznam dlužníkových závazků s uvedením jeho věřitelů;
* seznam dlužníkových zaměstnanců;
* listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek;
* souhlas věřitele;
* případný souhlas manžela/ky;
* návrh na oddlužení (jak má být podle dlužníkova názoru řešeno).

Soud může od dlužníků požadovat i zaplacení zálohy pro insolvenční řízení až do výše 50.000 korun. Seznam nemovitého majetku dlužníka se zase musí doložit aktuálním znaleckým posudkem.

Tady jsem vzala těch 50 tis., nevím, jak teď, ale ze začátku je místní soud opravdu inkasoval. A v okamžiku, kdy máš v peněžence dvě stovky a nevíš, na jak dlouho, protože nemáš příjem, jsou i věci jako jízdenka, poštovné, ověření podpisu nebo nedej bože znalecký posudek nereálné. Jak získat souhlas věřitele, když ten už předal pohledávku exekutorovi?
Pokud máš nemovitost, můžeš ji prodat - paráda! Z čeho zaplatit inzerát? Přes realitku? No jo, ale to trvá a jíst se chce hned. Fest na tom tratíš, nesmíš mít nemovitost zatíženou hypotékou - protože i bez toho se dnes prodává, zvlášť v oblastech, kde je málo práce, velmi mizerně.
Když máš neprodejnou nemovitost, jsi opět v pytli - insolvenci nezískáš - máš majetek. Prodat nejde, zálohy na elektřinu, plyn, vodu ve stanovené výši platit musíš - jinak ti ji jednak odpojí, druhak ti opět narůstají dluhy.

Znova říkám, že neobhajuju nemakačenka a magory, co jezdí na dovolenou a platí to z nekryté kreditky. Ale v tomhle státě si velké množství lidí nemá z čeho udělat rezervu a pokud dojde na problém - ztráta zaměstnání, jednorázový průser, nemoc, úmrtí živitele - nemanžela, je možné velmi rychle sklouznout za hranici důstojného žití. A dostat se zpět - a na tom si trvám - je v některých případech za hranicí sil jednotlivce.

A podle mě tady by měla být pomoc státu, ne tam, kde nedělat je životní filozofií.
Ze starých filmů od nás i ze současných zahraničních víme o lidech, kteří bankrot přežijí a jedou odznova - znáte někoho, kdo zvládl osobní bankrot a nezůstal na hranici chudoby? Já mám pocit, že tohle je "nafurt" a roztáčí to opravdu spirála exekutorských poplatků a lichvářských úroků.



červenec 09, 2011 10:23
blanče, : bb2
o 13 500 čistého jsem psala v souvislosti se splátkou přes 5 tisíc. Pokud někdo bude splácet třetinu dluhů částkou 5 tisíc měsíčně po dobu 5 let, znamená to, že měl dluhy ("jen" spotřebitelské, půjčky, kreditky, NE hypotéku a leasing) kolem 1 milionu korun.

Takovou sumu si nenapůjčujou lidi, co berou 5-8 tisíc čistého. Tyhle lidi doženou jejich dluhy už kolem 150-200 tisíc, i dřív. Takže splátky na to, aby splatili alespoň třetinu během 5 let, pak jsou mnohem menší. Potíž u těchhle lidí je v tom, že ze 7 tisíc čistého oficiálně není co strhávat, pod nezabavitelnou nelze jít. Takže pak záleží na rodinných vazbách.
Máme paní, za kterou jejích 3800 oficiálně platí dcera, resp. dcera se musela darovací smlouvou zavázat k tomu, že tuto částku bude matce měsíčně posílat na účet, a z účtu inkasem se bude strhávat k uhrazení splátky dluhů. No a mezi nima to funguje tak, že dcera to pošle mámě na účet, a máma jí z výplaty ty peníze dá hotově. Máma si sehnala ještě přivýdělek, černotu úklid, takže má kolem 9 tisíc a s tím vyjde.

Nevím jak u vás, ale my řešíme insolvence většinou do půl milionu korun, takže lidi v těch 5 letech splácí cca 100-200 tisíc, rozlož si to na 60 splátek (5 let x 12 měsíců), je to kolem 2-4 tisíc měsíčně. Nedávno jsme řešili kluka, co si kvůli rodičům napůjčoval a s pokutama, za kterýma se schovává jasná lichva, bohužel s tím nic nenaděláme, mu to naskákalo na 440 tisíc, mimochodem už druhý případ. Kluk maká na směny, pod 15 čistého nejde, většinou má víc, protože jedou turnusy- víkendy, svátky, takže když to těch 5 let vydrží, a zdá se, že jo, splatí všechno, odhadní výpočet je 98-100%, povolení k oddlužení má snad v kapse.

S inkasem 50 tisíc od soudu na uhrazení nějaké počáteční splátky závazků jsem se nesetkala. Chápu, že když soud zjistí, že dlužník má dluhy půl melounu a na stavebním spoření má sto tisíc, že ho zkasíruje, nebo že má-li chatu, musí ji prodat, třeba pod cenou, ale to je něco jiného a podle mne je to zcela v pořádku. My máme taky hypotéku a auta na leasigny a přijde mi normální v případě potíží prodat byt, pole, zkrátka co se dá.
Ale lidi, co chodí do poradny, protože zvažujou, jestli skočí pod vlak nebo to ještě chvíli vydrží, takové peníze nemají a nesetkala jsem se s tím, že by tím soud podmiňoval povolení oddlužení. Čímž netvrdím, že se tak nestalo nikdy nikde, jen nevěřím, že by to dělal u lidí bez majetku a tím jim zabránil v osobním bankrotu. Důvody musely být jiné, jinak by to bylo diskriminační a napadnutelné.

Mnoha lidem bankrot zachránil existenci. Kdyby osobní bankrot nebyl možný, nevyhrabou se z toho, protože mu bude pořád naskakovat dluh rychleji než ho stačí umořovat. Jestliže pošle poslední splátku ve výši 1700 Kč s 2-denním zpožděním, a proto mu naskočí "pokuta" 40-50 tisíc, a to zcela legálně, neprůstřelně (pokud nemá na dlouhé soudní spory,žaloby s drahým právníkem a nejistým výsledkem), tak prostě nemá šanci ty dluhy splatit. A o to totiž těm půjčujícím společnostem jde, to jim generuje největší zisk, ne řádně splácející dlužník s úrokem 11% ročně.

Osobní bankrot tohle okamžitě stopne, žádné další pokuty, úroky, odměny exekutora nenabíhají, také samozřejmě nemůže nasekat žádné další dluhy tím, že by si vzal dlužník další půjčku, kterou by chtěl splatit předchozí dluhy, čímž se spirála zase víc roztočí.
Prostě co k datu žádosti o oddlužení dluží, to splácí, resp. min. třetinu.
Po 5 letech je z toho venku a ano, znám lidi, kteří už mají bankrot za sebou, protože to zvládli dřív, a jsou v pohodě. Je to individuální, ale po těch stresech a pocitu, že to nemá konce a není úniku, je tahle šance docela nakopla a snažili se víc než předtím, aby už to měli za sebou, u někoho pomohli i rodiče, ty lidi teď žijou úplně normálně a zdá se, že se poučili a jsou hodně opatrní.

Bohužel, máš pravdu v tom, že ne každému to oddlužení projde, lidi musí mít práci, příjmy, aby měli z čeho splácet, musí dát dohromady kolik komu vlastně dluží, to někdy není vůbec lehké z věřitelů vydolovat, protože oni už vědí, oč jde, když dlužník najednou potřebuje vědět, kolik jim přesně k určitému datu dluží včetně úroků. A zdržují to, nemají na oddlužení takový zájem, jak by se mohlo zdát. S oddlužením jim dlužník splatí třeba polovinu a za 5 let nazdar, bez oddlužení se v tom bude plácat pořád, třeba mezitím zdědí po rodičích chalupu a věřitel si přijde na víc...Takže telefonem si předávají dlužníka jak horký brambor, na doporučený dopis odpovíd po 3 týdnech, další po měsíci, tím se vše protahuje, nervy pracují, protože mezitím stále chodí domů upomínky a modré pruhy atd. Není to vůbec jednoduché, ale stojí za to to podstoupit, protože je to většinou jediná šance na normální život po 5 letech, někdy i dřív, a i těch 5 let bude sice hodně skromných až chudých, což bylo i doteď kvůli vysokým splátkám, ale zato v klidu a s vědomím, že konec je na dohled.

V čem s tebou souhlasím je to, že by se stát měl víc zajímat o pozadí vzniku dluhů, první náznaky tu jsou, nová pravidla pro poskytování půjček, ale pořád je to moc málo.

Souhlasím i s tím, že se lidi do těžké situace dostanou ne vlastní vinou, úraz, výpověď atd. I s tím, že není možné mít na všechno rezervy.
Ale víš, to je holt riziko svobodného života. Nést odpovědnost za sebe, své závazky. Nebo se uskromnit a nepůjčovat si. Nikdo nás nenutí, nemusíme mít nové auto, dovču u moře, větší byt, nový dům, dva počítače nebo obří placatou televizi.
Naši rodiče a prarodiče si většinou našetřili, moji rodiče si nikdy nepůjčovali, spláceli jen družstevní byt, ale to asi ani jinak nešlo. Ani na auto, ani na vybavení domácnosti, natož na dovolenou nebo vánoční dárky. Všechno si pořizovali postupně, táta vždycky uměl vydělat peníze, máma byla a je mistryní v hospodaření, kupovali to, na co našetřili, ne na co si půjčili. Možnosti nějaké byly, na domácnost, Multiservis, kolegyně z práce měla spotřebiče, pračku aj., "na mulťák" a ty splátky ji zatěžovaly, věčně byla bez peněz, neměla na to či ono. U nás by se pralo na valše a v ruce, dokud by na pračku nebylo. Vím, že když si kupovali auto a chalupu, půjčila vždycky rodina, v naší rodině je to zvykem, stejně tak strejdům a tetám, když si pořizovali auta a domy, tak se jim půjčovaly peníze, samozřejmě bezúročně;-) a samozřejmě si to všichni navzájem vracejí. Při svatbách si vypomáhají pomocí, hmotně a dary do výbavy a tak. Ale kdyby si někdo chtěl půjčit na dovolenou u moře nebo vánoční dárky, zaklepou si ostatní na čelo.
Lidi jsou rozežraní, já taky, my taky, ale narozdíl od některých se nedivím, že to něco stojí.
červenec 09, 2011 13:23
jj, s tím co píšeš se nedá než nesouhlasit : blanče
a pokud máš zkušenost, že jsou i tací, kteří se z toho vyhrabali, je to pro mne plusová zpráva. Dík za info - a já zkusím rýpnout do toho zůstatku ze mzdy - důchodu - to tady fakt nefunguje a vím minimálně o dvou lidech, kterým by to moc pomohlo.
červenec 09, 2011 14:23
dotaz : Barbara
Jo ,pravni poradna je zdarma jak jsem se dočetla lae kolik stoji soud na odluženi jsem se nedočetla mohli by jste mi odpověvdět?
červenec 09, 2011 16:38

Powered by Azrul's Jom Comment
busy