NA KOUKNUTÍ V ECUADORU - V.
Pondělí, 14 červen 2010

Městečko Baños (neboli lázně, koupele) leží v příjemné výšce 1800 metrů. Takže se tam nekonají ani tropická vedra, ani výšková nemoc. To bylo něco, co jsme já i Joanne už moc potřebovali...

 

 

 

 

 

 

     Ubytovali jsme se ve velice příjemném hotýlku s oknem do zahrady (plné kvokajících slepic, kterým chyběl kohout) a vyrazili se podívat na jednu z místních atrakcí, aktivní sopku Tungurahua, což znamená v jazyce místních indiánů „malé peklo".

 

     Malé peklo se tyčí přímo nad městem, ale vrchol je možno vidět jen pokud přejdete most přes kaňon, na jehož dne burácí divoká Rio Pastaza. Šplhali jsme za mostem do kopce, leč vrchol sopky byl stále zahalen mraky. Vtom silně zahřmělo... To je divné, říkám. Na bouřku to nevypadá. Vtom zahřmělo znovu, ale tentokrát temné dunění nepřestávalo. Navíc se začala lehce chvět půda...  Z nedalekého domku vyšel starý muž, podíval se směrem k sopce, pokýval hlavou a pravil: „vulkán...".

 

 

 

 

      S touhle sopkou nejsou žádné žerty. Naposled se rozběsnila v roce 1999 a město muselo být dokonce evakuováno. Zahynula při tom i jedna žena. Ne sice přímo díky sopce, ale při srážkách s policií, která nechtěla obyvatele pustit zpět domů. Naštěstí má ale Baños  stejně jako mnoho jiných ekvádorských měst svou „virgin" (pannu), která město chrání. V Baños  je to „Svatá  panna léčivých vod". 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     Tahle dáma prý vyléčila v tamějších termálních pramenech spoustu lidí a vykonala i spoustu dalších zázraků.

 

     Například, když se před mnoha lety splašil Donu Gonzalezovi kůň a shodil nebožáka přes zábradlí mostu. Duchapřítomný seňor stačil během pádu do 70 metrů hlubokého kaňonu vykřiknout mocným hlasem „Svatá panno léčivých vod, pomoz!" -  a byl zázračně zachráněn.

 

     My tedy raději přes most chodili opatrně a pěšky, tak jsme nic křičet nemuseli.

 

      Druhý den jsme zaútočili na samotnou sopku a začali šplhat do dlouhého a strmého kopce nad městem. Bez výškové nemoci, která nás tak trápila předtím, když jsme byli ve vyšších polohách, jsme se cítili i v dost velkém vedru jako supermani. Aspoň do chvíle, než nás klusem předhonil jakýsi místní atlet v péřové bundě, rukavicích a kulichu. Šplhali jsme několik hodin, prošli několik horských vesniček, až jsme nakonec došplhali k vyhlídkovému místu, kde byla improvizovaná restaurace s dobře chlazeným Pilsenerem a dokonce několika turisty.

 

     Což nás dost překvapilo, protože jsme celou cestu téměř nikoho nepotkali, ale vysvětlení bylo snadné: „autobus". V Ekvádoru totiž jezdí autobusy prostě všude.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     Protože byl vrcholek sopky jako vždy v mracích, dali jsme si jen to pivko a jeli autobusem po opačné straně kopce dolů. Po cestě jsme se seznámili s místním mladíkem, který tam přes noc stanoval s pěti dívkami (to si to tak někdo umí zařídit) a ten nám nadšeně líčil, že v noci byla vynikající viditelnost a že ze sopky nádherně šlehaly plameny.

 

 

      V Baños bylo krásně a tak jsme tam zůstali celých pět dní. Vylezli jsme na kdejaký kopec, zašli do zoologické zahrady, odkud jsme konečně viděli i kouřící vrcholek Tungurahuy a rozhodli se navštívit i místní lázně. 

 

     Posezení v termální vodě bývá příjemné, problém byl ale v tom, že domorodci opravdu věří v léčivou moc místních pramenů. A tak jsme se tam ocitli obklopeni velice nemocnými lidmi, hlavně lidmi s nerůznějšími kožními chorobami... A také s mladou maminkou, která koupala dítě, které téměř nejevilo známky života. Hodně smutný pohled, ale co má člověk dělat, když pomoct stejně nemůže.

 

     A tak jsme nakonec jsme v těch koupelích nějak dlouho nezůstali.

 

 

 

 

     Navíc jsme museli k doktorovi, protože jsme měli svůj vlastní malinký zdravotní problém. Joanne totiž několik dní po sobě při zvýšené tělesné námaze začal krvácet sluníčkem spálený spodní ret. Nic vážného, ale pěkná otrava. Mj. už to jednou měla a kanadský doktor jí před několika lety tohle krvácení zastavil vypálením jakýmsi přístrojem. Náš cestovní průvodce, kniha „Lonely Planet", nás totiž informoval, že je ve městě soukromá klinika lékaře, který prý vystudoval v Sovětském svazu a přivezl si odtamtud i ruskou manželku, také lékařku.

 

 

 

 

 

 

 

     V hezké moderní klinice nás přivítala paní Irina, která byla velice překvapena, když jsem na ní začal lámaně mluvit jejím rodným jazykem. Ret Joanny prohlédla a pravila, že ona je gynekoložka a pomoci nám může jen její manžel „kardiolog, který se zabývá i běžnou medicínou". Poté nás opustila. 

 

     Pan doktor Joannin ret nejprve prozkoumal a pak se zeptal telefonicky manželky, co si o tom myslí. „Neznaju!", zaječela mu odpověď do sluchátka jeho Irinka a práskla telefonem. Kardiolog nám tedy po dlouhém mudrování rusky sdělil, že jde buďto o pohlavním stykem přenosný herpes, nebo jakýsi jiný problém, na který ale už zas nestačila moje ruština. Nakonec jsem ale porozuměl slovu „griby". Ha !!! Na mé manželce rostou hříbky! Takže nejspíš to bere jako nějaké plísňové onemocnění...

 

  

 

 

 

 

     Další diskuse s panem doktorem byla zbytečná. Diagnóze kanadského lékaře, který si myslí, že se jedná o nějakou žilku příliš blízko povrchu, nevěřil, krvácení zastavit ale také nedovedl a předepsal nám zato asi pět léků na všechno možné i nemožné. My po zralé úvaze v lékárně koupili jen jakýsi antibiotický krém, po jehož aplikaci se ret během dvou dnů úplně a nadobro zahojil.

 

     Možná ale, že se nad námi slitovala Svatá panna léčivých vod ....

 

Mikin a Joanne,

ze země zimy a sněhu

 

Komentáře
taky bych se tam hned rozjela... : andrea2
Přesně jako Joanne si sednout, dívat se na tu krásu kolem...
Jo, to by bylo něco :-).
Moc hezký psaní o cestování, přečetla jsem si to i "dozadu". Doufám, že ještě "nejedete domů, že to bude mít ještě pár pokračování!"
červen 14, 2010 15:22
mikine : mia
dík za další díl, čte se to moc hezky. Joanne je pěkná ženská.
červen 14, 2010 15:26
damy : Mikin
Kdepak jet domu. Byli jsme tam 7 tydnu a tohle je teprve tretina cesty.
Diky Mio, to vis - mam vytribeny vkus ! smilies/cool.gif
červen 14, 2010 15:37
... : bb2
totéž co Mia
červen 14, 2010 15:40
Mikine, : Michal
děkuju za další překrásné povídání, určitě pokračuj.smilies/shocked.gif
A ještě něco, co už nechci psát pod to příšerně dlouhé povídání o zdravotnictví. Je smutné kam až se diskuse zvrhla, ale my dva jsem přece v pohodě. Ten úvod - to jsem prostě já. To srovnání bylo už dávno, už to dávno neplatí. smilies/wink.gif
červen 14, 2010 16:22
... : Mikin
Well Michale, jestli jsi ten uvod TY, tak reakce jsem zase naopak JA. Mel jsem se vul napred zeptat, jak to myslis. Ty jsi vic doleva nez ja, ale to jsou tady u nas vsichni moji kamaradi - vetsinou stari hipisaci. A shodnu se s nimi dobre.
Z toho smutneho zakonceni diskuse si hlavu nedelej, me uz se to stalo parkrat taky.
Diky tobe i trem krasnym difcinam za uznani, pristi pokracovani bude o nakupu kvalitni, dvacetidolarove cinske kytary a navsteve pralesa v povodi Amazonky.
červen 15, 2010 03:59
Mikine, : Ceskymo1
parada, pis dal! Hele, nevim jak v Ecuadoru, ale ady (v CA) je spousta hot springu... asi neco obdobnyho, a ty maji vysokej obsah arsenu a dalsich mineralu, takze se ti tam opravdu vyhoji snad ouplne vsechno, pokud tam stravis hodne casu. Takze nemocnych tam se bat nemusis - pokud je ta voda teda neco podobnyho. smilies/wink.gif
červen 15, 2010 05:54
Teda ten první snímek : wendy
to je padák, z toho mám až závratě, takhle umístěné město ! A přesně jako Andrea - hned bych si přisedla a po zaslouženém výstupu se kochala krajinou. Ještě by to chtělo lehký vinný střik...jo a mikine, tvoji kámoši jsou většinou víc doleva zmiňuješ - čím si to vysvětluješ ?
smilies/wink.gif
červen 15, 2010 13:11
Wendy, : Mikin
proc jsou doleva ? Jak jsem rikal - muze to byt tim, ze je mezi nimi dost starych hipiku, pak taky lidi, kteri maji radi prirodu, muze to byt kanadskou hrdosti (Americani jsou takovi, my musime byt jini), muze to byt vlivem medii (hlavni televizni a rozhlasova stanice CBC je mirne doleva). Muze to byt tradice z dob manicky Pierra Trudeau.......
Ale vladu jsme si uz podruhe zvolili pravicovou. smilies/cool.gif
červen 15, 2010 15:01
Nojo no, : wendy
tohle bude trvat, dokud budou lidi lidmi. Díky za odpověď.
smilies/wink.gif
PS.: taky jsem byla hippie, i když v umírněné středoevropské formě. Jak je vidět, člověka to poznamená, že...
červen 16, 2010 07:06

Powered by Azrul's Jom Comment
busy