TRAPAS NA TŘETÍ
Středa, 18 listopad 2009

Takže svatební den už je za námi, a když už to tady Daniela tak hezky práskla, tak se můžu následně i já přiznat k něčemu zajímavému a prásknout to na sebe sama. Trapasy u druhých miluju, ráda se usměju, když o nich čtu, u své osoby mě vytáčejí k nepříčetnosti (pochopitelně). Nebo spíš je nesnáším, ovšem tenhle je z řady takových, které se dají publikovat i na Kudlance...

 

 

 

 

 

     Všem je asi jasné, co následuje po krásném svatebním dnu, když se z oblaků plných růžového opojení vrátíte zpět na zem. No ano, výměna všech důležitých dokladů a změna jména u všech potřebných institucí, alespoň co se nás ženských týká (i když vím nejméně o dvou mužích, co si změnili příjmení po manželce).

 

     První následující úřední den jsme naklusali na obecní úřad a skočili jsme si vyřídit nové občanské průkazy. I když se mi ten s odstřiženým rožkem ještě stále líbil (měla jsem tam snad poprvé fotografii, se kterou jsem byla spokojena), povinnost nechat si udělat platný OP, mi velela jít si pro nový. Žádosti k vystavení nového občanského průkazu nám paní s úsměvem podala. Dvě. Jednu pro mne, druhou pro manžela. Ten držel v náručí Gabčulku a pobaveně se zeptal, jestli jich mají hodně, kdybychom to spletli a vyplnili špatně. Paní opáčila, že jich mají docela dost, ale že to určitě nehrozí.

 

     Radioaktivně jsem se nabídla, že vyplním i tu Tomovu žádost, když má na klíně malou, protože by s ní asi moc kolonek nevypsal. Gabču zajímalo všechno v okolí, takže udržet ji v klidu byl skoro nadlidský úkol. A já se dala do vyplňování. Jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, rodné příjmení, bydliště, šlo to všechno pěkně od ruky, ještě jsem si říkala, jaká hezká písmenka tam mám, jak jsem to pěkně napsala, když vtom jsem dorazila ke kolonce stav. Automaticky jsem napsala rozvedená, jak jsem byla až do sobotního rána. A najednou mě něco trklo.

 

„Neměla jsem tam napsat vdaná?" zeptala jsem se paní matrikářky.

 

„No, měla, samozřejmě, jste přece už vdaná."

 

„Jo, to jsem,"  hlesla jsem bezděčně, když vtom mi došla druhá skutečnost. „A neměla jsem tam napsat nahoru už to nové příjmení?"

 

„No, měla, samozřejmě."

 

     Takže druhý papír. A znovu. Kontroluju své nové příjmení, svůj nový stav - hlavně napsat VDANÁ, ne přesmyknout dvě hlásky a udělat si trapas s vadnou místo vdanou. Pořád ještě byla žádost vyplněná úhlednými písmenky, jedno jako druhé. Dávám si záležet. Ještě podpis sem a sem, ukazuje paní. Podepisuju. Šup tam s ním. Do rámečku pro podpis přiletí, jen to hvízdne, můj krásný, za léta vypilovaný k dokonalosti, nezaměnitelný klikyhák s krásným K na začátku.

 

„Sakra," zasyčela jsem potichu. To už mi přes rameno nakukuje Tom a směje se na celé kolo. „Mámo, tak už si zvykni, že jsi Mádrová, už se musíš podepsat novým jménem. Ještě, že těch formulářů mají dost, ale i tak je nemusíš zlikvidovat všechny."

 

     Červenám se až na zadku, když mi ochotná paní matrikářka podává třetí tiskopis. Tentokrát jen kontroluji, abych napsala to, co tam má být, písmenka už tak úhledná nejsou, spěchám, jsem nervózní, co tam spletu tentokrát. U podpisu už mi paní předříkává: Mádrová...

 

     Tomův formulář jsem vyplnila kupodivu správně, na první pokus, bez problémů. Jen před podpisem si ho Tom vzal sám, dřív, než bych aktivně podepsala svého muže ženským příjmením. Hotovo, vyřízeno, pokračujeme dál, jen ta vzpomínka na tři pokusy mi asi zůstane přišitá navěky. Budu doma muset trénovat nejen podpis, ale i své nové příjmení při ohlášení v telefonu.

 

Jo, taková svatba, to s člověkem hezky zamává...

 

Tak co, kdo sem přihodí nějaký svůj trapas či trapásek?

Nebojte se, sem s nimi, ať v tom nejsem sama.

 

 

Pavla - Vodoměrka

 

Komentáře
takhle jsem si zadělala na svou první manželskou hádku : alena puntíkovaná
v práci mi na stole zazvonil telefon, já ho vzala a ohlásila se názvem oddělení, kde jsem pracovala. Ozvalo se ""Prosil bych paní Khunovou" a já říkám "To máte zřejmě špatné číslo, v jakém oddělení ta paní pracuje?" - načež se ozvalo: "Jak se jmenuješ!!!!"...no a tak mi to došlo....
listopad 19, 2009 04:14
Teď se s kolegyní řehtáme : wendy
že jsme taky "vadné"... smilies/wink.gif
listopad 19, 2009 07:53
Pavli : mia
myslím, že na tohle budete s úsměvem vzpomínat do konce života. To není trapas, to je posvatební roztržitost smilies/wink.gif smilies/wink.gif
listopad 19, 2009 08:34
Aleno, : Míša šíša
to jsi měla dohrát až do konce:
"Pane, netykejte mi! Kozy jsme spolu nepásli..."
smilies/grin.gif smilies/grin.gif
listopad 19, 2009 09:28
Já už si zvykla... : katka *
Vdávala jsem se podruhé a prosadila si, že si nechám svoje příjmení (tedy to vyvdané poprvé, ne rodné) abych se jmenovala jako moje děti... Manžel z toho byl smutný ale akceptoval. U obřadu jak ta matrikářka říká:....chtějí uzavřít manželství a budou užívat společné příjmení Dvořák,Dvořáková - a já zase - nééé to nee, tak to v žádosti nebylo... Takže oprava... Pak jsme dostali pamětní list nebo co - a zase tam byly obě jména stejná... to už jsem se kácela smíchy... No, on ten obřad byl celý nějaký popletený - taky jsem se vdávala na apríla smilies/grin.gif
A hádejte jak to nakonec dopadlo? po pár letech jsem si úředně to jméno stejně změnila.
listopad 19, 2009 10:05
nepatří to sem, ale připomnělo mi to historku kolegyně mojí mámy : alena puntíkovaná
Ta se jmenovala Svatošová, ale rozená byla Dvořáková - no a její bratr tedy Dvořák - se oženil a vzal si dívku která se jmenovala Svatošová. Nebyli příbuzní, byla to shoda jmen. No a jednou spolu jely obě děvčata na nákup do NDR, přičemž jedna měla v pase Dvořáková, rozená Svatošová a druhá Svatošová rozená Dvořáková. No...nedojely... to, co se dělo na hranicích - nemělo obdoby. Hrozilo, že je snad zavřou. Musely se - zájezd nezájezd obě vrátit. Do dneška si z toho dělají legraci.
listopad 19, 2009 12:17
Já jsem krátce po svatbě nastupovala do nové práce... : Káča
...kde mě samozřejmě uvedli pod novým příjmením, ale když jsem si pak postupně třásla rukou s novými kolegy, tak jsem se představovala tím původním. Hleděli na mě trochu zmateně, jakože "ta ani neví, čí je", tak jsem musela omluvně blekotat "promiňte, nedávno jsem se vdala a ještě jsem si nezvykla"...prostě super úvod :-)
listopad 19, 2009 13:18
to já musela v minulém zaměstnání - ještě než jsem šla do důchodu : alena puntíkovaná
musela napsat papír, kde jsem vysvětlila, jak jsem přišla ke svým příjmením. Matrueritní vysvědčení jsem měla na Kučerová, pak některé jazykové zkoušky jako Khunová, jiné jako Peroutková a nastupovala jsem jako Tomková...do dneška ten papír mám schovanej
listopad 19, 2009 13:29
maturitní : alena puntíkovaná
avítí mi sem sluníčko a nevidím pořádně na počítač.
listopad 19, 2009 13:30
to nevymyslíš:-) : Wendy Dvořanda
no, když tady padlo jméno Dvořák, musím se přidat se svou historkou. Vdávala jsem se loni a z Hájkové jsem se stala Dvořákovou. Někteří odběratelé komolí obě jména dohromady a říkají mi Horáková. No nic, zvykla jsem si smilies/smiley.gif Ale rodiče mého manžela se asi před 8 lety rozvedli, po třech letech se opět dali dohromady a znovu měli svatbu. A ta paní, která představuje snoubence povídá: pane místostarosto Dvořáku, dovolte abych Vám představila ženicha pana Dvořáka, nevěstu paní Dvořákovou, prvního svědka pana Dvořáka a druhého svědka pana Dvořáka. Nastalo ticho a dušený řehot. Pan místostarosta to nevydržel a začal se smát se slovy: Ještě nějakej Dvořák, nebo už jsme všichni? smilies/cheesy.gif
listopad 19, 2009 14:08
:-)) : Míša šíša
Něco jako Hujerovi, což? smilies/grin.gif
listopad 19, 2009 14:15
... : Sandra.
wendy, to je kouzelná historka:-)
Jinak já se svou trochou do mlýna přispět nemůžu, protože jsem si nechala obě jména a tím pádem se nemůžu splést:-)
Vodoměrko, hodně štěstí do manželství, ať vám to klape!
listopad 19, 2009 15:41
Když se vdávala podruhé moje kamarádka Mirka : alena puntíkovaná
brala si pana Uhra - ona sama se jmenovala za sdvobodna Uhrová, za svědka jí šla její sestra Vlasta jelínková, rozená Uhrová. Matka ženich se jmenovala Vlasta Uhrová a stejně tak se jmenovala maminka obou sester/která ale zemřela, když byly holky malé/. Nebyli příbuzní, byla to shoda jmen...ale málem je neoddali.
listopad 19, 2009 16:04
Já mám taky jednu : Michal
Jemnuju se Michal Málek, vzal jsem si, už je to dávno, Aničku Křížkovou. Hned první její podpis po změně jména byl - Michálková. Dali jí ten dokument v práci zarámovat.
listopad 19, 2009 16:50
hahahahaha : alena puntíkovaná
asi ti nemohla přijít na jméno.... smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
listopad 19, 2009 17:27
Sandro, : Vodoměrka
děkuji za přání... smilies/smiley.gif
listopad 19, 2009 19:10
Tak jsem si zkoušela to podepisování, : Vodoměrka
čumím u toho na televizi a ještě sleduji kudlanku a jak jsem se tak nějak zamyslela, tak jsem už sice nenapsala Konupčíková jako postaru, ale začala jsem správně Mádr - a pak se tp jaksi svezlo bokem a vyšlo mi Mádrčíková... ale taky to nezní špatně, že? smilies/wink.gif smilies/grin.gif
listopad 19, 2009 19:13
jak psal Michal : Wendy Dvořanda
o paní Michálkové, připomělo mi to - před nějakými lety jsem chodila s nějakým Lukášem Honzíkem a hrozně jsem se divila, že když na něj volam Honzo, tak mi neodpovídá smilies/grin.gif
listopad 20, 2009 09:03

Powered by Azrul's Jom Comment
busy