JEJÍ TĚLO, JEJÍ DÍTĚ?
Středa, 13 květen 2009

 Rád bych znal váš názor na to, co se nyní řešilo mezi námi. Je mi 32 let, mé přítelkyni 26. Jsme spolu už 3,5 roku, z toho dva roky spolu bydlíme. Sice jsme nikdy o svatbě nijak vážně nehovořili, ale myslím, že jsme oba náš vztah považovali za vážný. Oba máme rádi svoje zaměstnání, přítelkyně nyní ještě dělá postgraduál. Dodnes jsme před sebou vlastně neměli žádná tajemství.

 

 

 

 

     Ale včera jsem se dozvěděl, že byla na interrupci! Poté jsme měli dost bouřlivou diskuzi, zda do toho mám či nemám co mluvit. Nicméně přesto, že nepopřela, že se jednalo i o mé dítě, prohlásila, že je to její tělo a ona je ta, která je oprávněná rozhodnout o tom, jestli se to dítě mělo či nemělo narodit. Chápal jsem všechny její důvody, ale beru to současně jako zradu a projev nedůvěry. Ona mi říkala, že v žádném případě nyní dítě mít nemůže (uváděla uznávám opravdu pádné důvody), a že prý mi to neřekla z důvodu, aby se nepromeškal vhodný termín. Přitom byla těhotná necelé dva měsíce, vlastně šla na interrupci deset dnů poté, co to zjistila.

 

     Chtěl bych znát váš názor na to, zda a kdo je víc v právu. Osobně si myslím, že mi to měla říct a že by se to snad dalo nějak řešit. Nyní je naše situace velice napjatá a naše vztahy na bodu ledu.

 

Igor

 

 

 

Komentáře
... : johana
Nevím, ale myslím, že mezi dvěma by opravdu důvěra měla být. Rodiče byste byli oba dva. Ale říkal si, že měla pádné důvody.Ale jaké? Pravdu máš v tom, že obcházet tě rozhodně neměla.Taky jsem se kdysi rozhodla za mě a partnera. Myslela jsem, že dělám to nejlepší co mohu, ale asi jsem udělala chybu. Trápili jsme se pak oba dva. Stačilo si to jen povědět...a pak už bylo pozdě. Teď jsme už každý někde jinde.někdy člověk něco udělá s tím nejlepším úmyslem a nakonec zjistí, že to byla velká chyba...asi to tak mělo být
květen 13, 2009 10:36
no, : mura1
ona je ta, která je oprávněná rozhodnout o tom, jestli se to dítě mělo či nemělo narodit.

no, je. interupcni komise uz nemame, vyjadreni otce nase legislativa nevyzaduje, takze je opravnena.

prý mi to neřekla z důvodu, aby se nepromeškal vhodný termín

spis mela jasno a nechtela o tom s tebou diskutovat. cimz nerikam, ze tak je to spravne. minimalne veta oznamovaci by byla na miste
květen 13, 2009 10:52
Rychle se s ní rozejděte. : Milan
Stejně jí to nikdy neodpustíte, že Vám zabila Vaše dítě. Zvlášť když není schopná připustit svou chybu a hledá a nachází sebeobhajující důvody.
Už jí nikdy neuvěříte, nedá se to napravit. I kdybyste spolu zůstali a jednou se Vám narodilo jiné dítě, vždy při pohledu na ně si vzpomente na to zabité, které jste mohli mít a už nebudete.
Doporučuji Vám, najděte si jinou, protože vůči této budete mít už navždy v podvědomí zlobu a Vaše soužití dlouhodobě už stejně nebude možné.
Jiná bude šťastná, že s Vámi bude moci mít dítě.

květen 13, 2009 11:11
Píšeš, že měla opravdu pádné důvody. : mamča
Mně je pochopitelně líto každého zmařeného života, ale pokud byly důvody opravdu závažné, tak ano, měla právo se rozhodnout tak, jak se rozhodla. Nebo bys šel na mateřskou dovolenou Ty ?
Je pravda, že je to z hlediska zdravotního pro ženu riziko, a že v 26ti letech by už měla být připravena mít dítě. Ale zřejmě měla ještě jiné důvody, než ekonomické (nedokončená studia, apod.).
Žena, zvláště pak svobodná, má právo rozhodnout o svém životě i případném těhotenství. Předpokládám, že došlo k selhání antikoncepce, kterou se chráníte před nežádoucím početím.
květen 13, 2009 11:16
Právo není vždy to jediné hledisko. : Dáša
Z právního hlediska je to naprosto jasné. Z hlediska vztahu se zde projevila její značná nedůvěra k vám. Nesouhlasím s tím, že zabila vaše dítě, nezabila nikoho, udělala to, co považovala v dané situaci za nejlepší. Vy máte dokončené studium a svoje jisté postavení. Jste o 6 let starší a jste ve věku, kdy dnešní muži v zajištěném postavení po dítěti touží. Vaše přítelkyně se chtěla vyhnout dohadování o tom, jestli dítě teď ano nebo ne. Zřejmě měla obavu, že s tím nebudete souhlasit, budete chtít, aby měla dítě a ona chce nejdříve dodělat školu. Postoj celkem pochopitelný, taky jí to nějaký čas, peníze a nervy už vzalo. Otázkou, kterou jste nezodpověděl je, jak jste se to dozvěděl. Jestliže od ní, byl to projev víry ve vaše pochopení. Jestliže vám to nehodlala říct, potom zvažte, jaké jsou vaše vztahy, když se cítila ohrožena. K tomu, abyste mohli pokračovat si zřejmě budete muset vyjasnit třeba i to, proč se o tom s vámi nebavila dřív. Vysvětlit jí, že vás nezajímá právní aspekt, že z právního hlediska na to právo samozřejmě měla, ale že vás mrzí, že vám to neřekla dřív a proč. Jestli bude důvodem to, že byste vyváděl a podnikal něco proto, aby to neudělala, zeptejte se jí, proč si to myslí. A potom teprve zvažujte. Třeba si i představte, jak byste se choval v době studií, kdyby vám to vaše dívka řekla a předpokládala u vás, že třeba odejdete ze školy a budete se finančně starat o rodinu. A zeptejte se sám sebe, jestli byste byl ochoten jít na rodičovskou dovolenou, aby ona mohla dokončit postgraduál. Také si ale rozmyslete, jestli jste schopen to překonat a dál s ní žít a nikdy ji to neomlátit o hlavu. Pokud ne, je lépe se rozejít.
květen 13, 2009 11:27
. : Míša šíša
Právo rozhodnout se tak, jak se rozhodla, sice měla, ale že to nekonzultovala s potencionálním otcem, tak to mi přijde poněkud divné, respektive z mého pohledu spíše nepochopitelné (pokud tedy byl Igor skutečně tím pravým otcem). U plození dítěte byli také dva a ne jen ona, nevím proč by tedy Igor měl být z toho vyšachován. Být na straně Igora, cítím se přesně tak jako on. Čili blbě a dotčeně.
květen 13, 2009 11:29
Nechci tě Igorku zklamat : NČ
ale přesně takhle se chovaj ženy, který si to, samože čirou náhodou, napíchly s jinym chlapem.
květen 13, 2009 11:39
No kdyby se to stalo mě, : Rozmarýna
tak bych svému partnerovi řekla, že jsem těhotná a jdu na interrupci. Jeho hlas bych vyslechla jako poradní, ale stejně bych si udělala po svém. Je jen právem ženy se rozhodnout, zda dítě donosí.
Ale udivuje mě, že píšeš, že ses to dozvěděl až následně, v tom vidím, že k tobě nemá dostatek důvěry, když ti takovou věc sdělí, až když je vyřízená. Pokud jsi se o tom dozvěděl od někoho jiného než od ní, pak váš vztah není vůbec v pořádku.
Jinak nechápu, jak můžeš napsat: "Dodnes jsme před sebou vlastně neměli žádná tajemství."
Přece, když má jeden z partnerů tajemství, tak druhý ani neví, že to tajemství existuje. Myslím si, že v každém normálním vztahu mají partneři svoje tajemství.

květen 13, 2009 12:16
absolutně : Iris
nesouhlasím, její tělo to sice je, ale bez chlapa by si mohla tak jen kupovat mražený polotovar.
Početí dítěte je záležitost dvou lidí, muže a ženy, a jak tu bylo kolikrát řečeno, přinejmenším to mohla slušně oznámit, námitky by stejně nebrala v potaz.
A skoro si myslím to, co NČ.
Jiný závažný důvod, pro který by zdravá 26 letá holka nemohla dát šanci svému dítěti žít, nevidím. Možná z ní jednou bude kandidátka na ty umělooplodňující drahé procedury, které dnes ženy velmi často podstupují.Bezproblémové početí už není samozřejmostí, tím spíš si nemůžu dát do hlavy, že udělala správnou věc, na kterou má přeci právo.

Ten vztah skončil, nemá naprosto cenu v něm pokračovat.
Igore, opravdu je někde holka, která bude za to těhotenství ráda. smilies/wink.gif
květen 13, 2009 12:32
koukám, jak jste ji všichni šmahem odsoudili... : ivanka
naopak si myslím, že asi ona velice dobře věděla, proč to tak udělala. Nejspíš si jím nebyla vůbec jista - nebo spíš byla. Protože pokud by to on chtěl opravdu nějak řešit - tedy svatbou, výchovou dětí atd., tak by se s ní o tom určitě bavil i dříve. Takhle si nejspíš musela myslet, že by na to asi byla zas jen sama - k tomu ta studia...
No, nikdo ani nevíme, jak to mají spolu po finanční stránce - jestli třeba - to říkám jen jako úvahu - není Igor "šetrný", jestli si třeba neřekla, že by bylo vše jen a jen na ní. Určitě měla hodně co rozhodovat a určitě to nebylo pro ni jednoduchý.

květen 13, 2009 12:40
Líbí se mi, jak to napsala Dáša : KK
Taky jsem chtěla napsat něco jako že život nejde redukovat na literu zákona smilies/undecided.gif. Důvody, proč šla 26 letá holka na interupci, nechci rozhodně nijak bagatelizovat, i když musím za sebe říci, že (opomenu-li vážné zdravotní důvody na straně mojí nebo dítěte) bych k takovému kroku přistoupila snad leda tehdy, pokud by mi hrozilo, že se octnu sama bez prostředků, protože otec dítěte je buď neschopen nebo neochoten se o dítě starat. Postgraduál atp. mi prostě jako vážný důvod nepřijde, dá se ostatně studovat i v těhotenství a dokonce i s dítětem. Vážně by mě ty důvody zajímaly a byla bych ráda, kdyby nám o nich Igor mohl napsat něco víc. Ani není nějak zřejmé, kdy k té interupci došlo, jestli už to není starší záležitost.

Je prostě zřejmý, že slečna byla rozhodnutá a nechtěla, aby jí do toho kdokoli kecal. Možná byla v tu chvíli v koncích a nedokázala si představit, jak by snesla takovou životní změnu. Jestli se k tomu přiznala, asi se dostala do fáze špatného svědomí nebo lítosti nad svým rozhodnutím. Možná měla bobky, že by ses o tom mohl dozvědět odjinud... Každopádně důvěra je asi v tahu, protože kdyby nic, tak si budeš ještě dlouho sám sebe ptát, proč se Ti bála i jen cokoli říct, zda to není člověk, který se i v jiných věcech nebude rozhodovat bez ohledu na Tebe, zda to dítě opravdu nebylo někoho jiného... No, raději už Ti nic nebudu podsouvat, ale nejlíp asi sám uvidíš, jak moc se Ti daří s pochybnostmi poprat, anebo zda jde vztah do kytek a rozchod je jediné rozumné řešení. Zatím bych se neukvapovala.
květen 13, 2009 12:43
ivanko : KK
To je pravda, ale tohle mělo proběhnout jako rozhovor s Igorem.
Kdybych byla "šetrná", tak bych se to raději dozvěděla zavčasu od partnerky, abych měla šanci s tím něco dělat, a ne ex post, kdy už jsem stejně odepsaná a není mi důvěřováno.
květen 13, 2009 12:44
..: : kordulinka
opravdu se mi nezdá dobrý vztah, kde jeden rozhoduje jen za sebe, proto snad žijeme v páru, aby jsme se se svými problémy podělily s našimi nejbližšími, je vidět Igore že zřejmě Tvoje partnerka Tě nebere jako osobu oprávněnou! bohužel, když se tak zamyslíš, tak zjistíš, že je to podraz a podrazy se ve vztahu bohužel stávají, ale jen těžko promíjejí! chce to zřčjmě delší čas na rozuzlení. Jestli Ti vyhovuje to, že se Tvoje partnerka bude vždy takto rozhodovat, pak můžeš pokračovat, ale pokud né, tak to nemá opravdu žádnou cenu.
Pro mě osobně je to nepochopitelné proč se s Tebou nechtěla o tom ani v nejmenším pobavit!
možná má opravdu NČ pravdu??????
květen 13, 2009 12:58
Moje moc dobrá kamarádka : Vodoměrka
se jednou dostala do podobné situace. Měla krásného, vysportovaného kluka, bylo jí sice tenkrát přes 20, ale v té době už byly skoro všechny holky povdávané, on byl idol všech žen v okolí, veselý, vtipný, prostě s ním bylo fajn, ale už na začátku vztahu jí řekl, že ať na něj nezkouší přijít s těhotenstvím, že tak ho teda rozhodně neuloví, a jestli si to myslí, ať spolu raději nechodí, no a kdyby k tomu už došlo, tak ať nečeká, že si ji vezme. Ona si chtěla za každou cenu toho kluka udržet, takže přistoupila i na toto řešení, protože jinak si rozuměli a užívali si. Nechtěla ho ztratit, takže těhotenství neplánovala a chránila se, no a když asi za rok a půl přišlo, tak šla taky na interrupci... no a samozřejmě že se to dozvěděl a najednou děsné scény, že ho podvedla, že to dítě určitě nečekala s ním, proto se ho zbavila a byl oheň na střeše. Tragikomické na tom bylo, že se pak vyjádřil, že by si ji samozřejmě vzal i s dítětem, ale že všichni kluci, co už byli ženatí, ho prostě popichovali a varovali a tak, takže ty jeho řeči byly jen silácké řečičky a ve skutečnosti to prý tak nemyslel. Řekla bych, že asi nemyslel vůbec, protože za tu celou dobu jí o svých plánech či dalším životě neřekl ani ťuk. Potom se rozešli, protože ona nemohla strávit skutečnost, že na ten potrat šla vlastně zbytečně a mohli spolu mít dítě, stačilo, kdyby on jí aspoň jedenkrát řekl, že s ní počítá do dalšího života.

Já bych v případě těhotenství otci dítěte tento fakt určitě sdělila, a pak bych se zachovala podle toho, jestli bych s ním chtěla sdílet mateřství nebo ne. Samozřejmě velkou roli by hrál i fakt, jak by se k tomu stavěl on. Pokud mu to ani neřekla nebo nechtěla říct, nejspíš ani nepočítala, že by oni dva jednou byli skutečná rodina. Takže možná celý vztah byl taky o ničem, nebo se v něm prostě zklamala a možná ho chtěla i ukončit, než přišlo to těhotenství.
Nebreč, Igore, svět je plný hodných a milých žen, ta pravá na tebe nejspíš teprve čeká.
květen 13, 2009 13:04
... : mura1
Jiný závažný důvod, pro který by zdravá 26 letá holka nemohla dát šanci svému dítěti žít, nevidím. Možná z ní jednou bude kandidátka na ty umělooplodňující drahé procedury, které dnes ženy velmi často podstupují.Bezproblémové početí už není samozřejmostí, tím spíš si nemůžu dát do hlavy, že udělala správnou věc, na kterou má přeci právo.

myslim, ze se nikde nepise, ze by si igorova partnerka myslela, ze udelala spravnou vec. mela svoje duvody, proc to udelala a pravo na to mela. igor zas ma pravo bejt nastvanej, ze se to dozvedel ex post.
mohlo to bejt studium, bydleni, zdravotni duvody, nema rada deti, nepocita s igorem jako zivotnim partnerem, necekala dite s nim, a milion dalsich veci. zname my je? nezname. taky treba s tim mela sama problem a nechtela se nechat zviklat. a treba nemela a bylo ji to sumak.

igore: jak bys reagoval, kdyby ses to dozvedel predem? vyslechnul bys jeji duvody a pristoupil bys v klidu na reseni "interupce" (byt treba po kratke diskuzi)? nebo by nasledovala "diskuze bourliva", premlouvani atd?
květen 13, 2009 13:06
Bych jen upřesnil, : NČ
Nemyslim, že mít TO s někym jinym je jedinej důvod, proč jít potratit. Ale chtěl jsem říct, že tohle je zřejmě jedinej důvod, proč se o potratu dost dobře nejde poradit s manželem nebo druhem, protože skutečnej důvod vykecat nelze.
To taky klidně mohlo bejt Igorovo, jenže ani vona sama nevěděla, jestli je Igorovo nebo náhodnýho omyla. Taky třeba nechtěla žít celej zbytek života v nejistotě. Taky třeba nechtěla Igorovi podstrčit dítě, o jehož původu měla přinejmenšim pochybnosti. Ona prostě nemusí bejt nutně svi*ě, mohla jen třeba v práci zakopnout...
květen 13, 2009 13:13
... : mamča
cituji : "...kdo je víc v právu. Osobně si myslím, že mi to měla říct a že by se to snad dalo nějak řešit."
Igor řeší, kdo je VÍC v právu ? Tzn. že v tomhle páru probíhá "boj o moc". A "že by se to SNAD dalo nějak řešit" zřejmě nebyl pro jeho partnerku dostatečný důvod pro to, aby zůstala těhotná. Vždyť jí čekalo 9 měsíců těhotenství, a následující roky bezvýhradné péče o dítě.

Nevím, zda jste "dvoukariérový pár", a jste oba tak nezávislí, že žijete vedle sebe a ne spolu.
Ale trvám na tom, že svobodná žena má právo rozhodovat o svém těle (se všemi možnými riziky) a o způsobu svého života. Pokud i Igor uznal její "opravdu pádné" důvody nemít dítě, tak snad není co řešit.
Snad jen to pokračování nebo konec vztahu.
květen 13, 2009 13:27
... : Sandra.
Myslím, že jediným důvodem, kdy je rozhodnutí vyloženě na ženě je, pokud má vážné zdravotní důvody. S tím jí totiž ten chlap nepomůže.(I tak by mu to ale bylo fér říct předem.) Jinak by to měli partneři spolu konzultovat a společně probrat všechny možné alternativy, pokud se tedy jedná o pár, který spolu do budoucna počítá. Vždyť to nemusí být jen žena, kdo zůstane s prckem na mateřské, takže pokud by měl Igor zájem to dítě mít a byl by ochoten tomu něco obětovat, mohli se třeba dohodnout. Nebo taky ne a pak by následoval potrat, ale rozhodně by to bylo férovější řešení.
Osobně tedy nedokážu pochopit ženu, které je 26, žije roky ve vztahu, s partnerem sdílí domácnost, tj. bydlet má kde, a rozhodne se své dítě zabít (což bude možná tím, že já školu dodělala s jedním prckem a druhým prckem v břiše a s partnerem, jehož mzda absolventa VŠ se rovnala skoro životnímu minimu) no ale to je jedno.
Když to otočím, je to jako by můj partner prodal svůj barák, ve kterém bydlíme, koupil za to jiný a oznámil mi, že se stěhujeme. Cítila bych obrovské zklamání a vztek, že se se mnou neporadil... a to i přesto, že by na to měl ze zákona právo, protože by se jednalo o jeho majetek. S člověkem, který rozhoduje o mém životě a o mé rodině za mne, bych už asi žít nechtěla...
květen 13, 2009 13:57
To děvče má ale štěstí! : jezibabka1
Takového skvělého partnera má, a oporu! Jak jí důvěřuje a chápe její pohnutky! On ví dobře, jak těžké je to pro ni rozhodnutí, on chápe, že to ona a nikdo jiný dává v sázku své zdraví a život. Umí si představit, jak se ona bude cítit během času, až si vzpomene, spočítá, jak staré by její dítě asi zrovna bylo. Je mu jasné, že pro ni nic neskončilo "onoho dne". Ona sama učinila rozhodnutí a sama za ně zaplatila. I v budoucnu bude platit, vzpomínkami, výčitkami. Ale nechá si je pro sebe. Nezatíží jimi svého partnera, kterému by tak přidělala starosti. Ona je silná. On, muž, své "právo" využije aspoň tak, že ji vystaví na pranýř a užije si obdivných vzdechů okolí - jak správný je to muž! S tím mít dítě je hrozná představa. Co kdyby bylo po něm?
květen 13, 2009 14:06
... : Kateřina K
Hm, asi ty důvody opravdu pádné měla, když ti o tom neřekla a když se tak rozhodla. Dokonce píšeš, žes je uznal, pak tedy nechápu, proč to považuješ za zradu. To si přece vzájemně odporuješ. Jo, napsat, že ty důvody co uvedla, neuznáváš a že cítíš zradu a že jsi podvedený, to by smysl dávalo. Nicméně dovolávat se, kdo má víc právo, je blbost, nejspíš to mezi vámi už nebylo tak ideální, jak sis maloval, jen jsi to možná neviděl. Jinak by ti o těhotenství řekla. Kdoví, co jsi jí kdy řekl v případě budoucího dítěte a založení rodiny, ale ženy si pamatují každé slovo, hlavně to, které je třeba raní a nebo je v rozporu s jejich plány.
Docela by mě zajímaly ty její důvody. Možná bychom tu z nich mohly celou věc posoudit jinak, přesněji, než je psáno v úvodním článku.
květen 13, 2009 14:16
... : Los evropský
Úplně nesouhlasím, ale neodsuzuji - možná to měla hozené tak, že se chtěla vyhnout ušlechtilým návrhům na ušlechtilá řešení svého partnera, který by to jistě myslel dobře - tj. se vším praštit a být doma s dítětem. Ona to tak nechtěla, nechtěla se nechat přesvědčovat a chtěla se vyhnout prohlášením typu "je to i moje dítě" a případné výčitky svědomí si chtěla kdykoliv v budoucnosti prodělávat sama. Provalilo se to a teď se to těžko vysvětluje. Nemuselo to být dítě někoho jiného, jen se necítila na mateřství připravená - a ruku na srdce - co je lepší? Vystresované dítě z vystresované matky, která mu bude celý život vyčítat (i beze slov) že jí zkazilo život, nebo dítě nenarozené??! Ovšem - kde zůstala antikoncepce...toť otázka.
květen 13, 2009 14:21
Losíku, : Vodoměrka
i antikoncepce může selhat, jedniná stoprocentně fungující antikoncepce je sexuální zdrženlivost, ale tu asi nepraktikovali... smilies/wink.gif
květen 13, 2009 14:26
Důvody jsou snad docela zbytečný : NČ
Přeci jde jen a jen o to, že s tak důležitou životní situací, která má bejt partner seznámenej. I když nechtěla aby jí do toho kecal, říct mu to měla. A basta.
Stát se to mně, skončil bych s ní.
Zaprvé proto, že vraždění dětí bez skutečně závažnejch zdravotních důvodů se mi příčí.
Zadruhý proto, že bych pochopil, že její dosavadní důvěra ke mně nestála ani za zlámanej peniz.
Zatřetí proto, že od okamžiku, kdy bych se tohle dozvěděl, nestála by má důvěra k ní ani za zlámanej penís.

květen 13, 2009 14:29
Vodoměrko : Iris
sexuální zdrženlivost nepraktikovali, zrovna jako nepraktikovali dospělý a zodpovědný přístup k sexu a životu vůbec.

Nejsem schopna z příspěvku rozpoznat ty závažné důvody - je tam někde zmínka o vážné dědičné chorobě, roztroušené skleroze či jiné ošklivé nemoci, o znásilnění? To by se tedy Igorovi mělo předem určitě říct.Je tam cosi o studiu, pokud si vzpomínám - to nejsou důvody, to jsou organizační překážky, v životě se občas věci musí přeskládat. Spíš si myslím, že vzhledem k dnešnímu trendu rodit nejdříve od 30 nahoru si připadala ještě mlaďounká na tak závažný akt...Je třeba si ještě něco užívt a v pohodě dodělat¨některé projekty. Dítě nemělo přijít, nedostalo povolení, nezapadlo do harmonogramu.
Nevím víc, je možné, že té holce křivdím, pak se jí omlouvám smilies/wink.gif
květen 13, 2009 14:35
Souhlasím s NČ : Míša šíša
Tady přece nejde vůbec o to, proč šla na potrat a zda to bylo správné či nikoliv. Igor se ptal na něco jiného.
květen 13, 2009 14:57
Míšo : Iris
na co se ptal Igor - kdo je v právu nebo jestli má vztah perspektivu ?
Nemá, ať je v právu kdo chce.
květen 13, 2009 15:08
Hm, Igor neodsuzuje to, ze sla na interrupci, jemu vadi, ze mu o tom nerekla : mila1
Takze ztrata duvery a s tim se moc delat neda.

květen 13, 2009 15:11
byli na to dva : Zdena
ale ona určitě ví co má vedle sebe, už jenom proto, že Igor se cítí podveden - vůbec se ji nedivím. smilies/cry.gif
květen 13, 2009 15:13
No, přeloženě : Míša šíša
v podstatě se dohadovali o tom, zda on do toho má či nemá co mluvit. A Igor chtěl vědět, zda je v právu či ne, když se domnívá, že on měl k tomu říct taky své vyjádření. Vadí mu, že se jeho přítelkyně rozhodla bez něj a navíc (což považuju za zásadní) mu vůbec neřekla o tom, že je v jiném stavu.
květen 13, 2009 15:14
To jsem odpovídala Iris : Míša šíša
Zdeno, že se Igor cítí podveden, to se zase já vůbec nedivím jemu. Musel si připadat jak onuce.
květen 13, 2009 15:16
možná je to předčasné : Iris
ale jako máma dvou téměř dospělých synů si představuji, jak by jim to mohlo být líto.
Starší syn už vztah má a tak si to představuji "na míru".Proto jsem snad i zaujatá.
Ale potratům jsem nefandila nikdy, pokud nebyly ze zdravotní indikace, pár jsem jich i bohužel viděla.
květen 13, 2009 15:21
... : bb
Chtěl bych znát váš názor na to, zda a kdo je víc v právu.
Igor se neptá, kdo je v právu rozhodnout o potratu, ale ptá se, zda on - otec dítěte - má/nemá právo, morální právo, o těhotenství partnerky vědět dřív než potom, co ho ona sama přeruší a zda by o tom měli rozhodovat společně - s tím, že on jí evidentně přiznává konečné rozhodovací právo. Takže mu jde podle mne čistě o to, že takovou důležitou věc, jako je těhotenství, s ním vůbec neprobrala a rozhodla sama. Jemu to jen oznámila.
Jsem jednoznačně toho názoru, že v právu nebyla, že o tom on, otec dítěte a její dlouholetý a pravděpodobně životní partner vědět měl, měla s ním mluvit o důvodech svého rozhodnutí, o svých pocitech a sdílet to s ním.

Jak by to udělala, kdyby chtěla dítě mít, taky by se prostě rozhodla a zřejmě by očekávala, že se i on zapojí, pomůže, zafinancuje, podepře..?
Jestliže jejich vztah i ona vnímá jako partnerství, tak by neměla sama určovat, co může rozhodnout sama a jeho vynechat, záležitosti, o kterých se budou rozhodovat sami a které si rozhodnou sami, by měli dohodnout spolu, těhotenství nejsou nové boty.
květen 13, 2009 15:51
Vidím, že jsme opravdu nejateističtější země na světě : Peter
nikdo tady nevidí interrupci jako vraždu
květen 13, 2009 15:52
... : bb
čili - nedokončila jsem tu úvodní myšlenku - v té diskuzi o tom, zda měl nebo neměl vědět, je podle mne "v právu" on. když mu to právo nepřizná, tak to může, ale nemusí znamenat,že ho nepovažuje za životního partnera. může jít jen o jednu větší chybu, kterou časem uzná. spíš hodně časem...
květen 13, 2009 15:53
... : bb
ano, přerušení těhotenství ve fázi, kdy plod má velikost a duši mloka, nepovažuji za vraždu. nebudu to těm ženám nijak ztěžovat náboženskými ani jinými výplody. Nevím ani, jak se na to tváří Bůh. Neví to nikdo a myslím, že bohu je to ukradený a jestli ne, určitě to pro něj není odsouzeníhodný. Jak by mohlo, když je to bůh? Ve víře k bohu je možno nalézt útěchu, povzbuzení a sílu, ne odsouzení, víra nesmí vést k sebemrskačství, to by popřelo její smysl, ne? My nevíme, co si Bůh o tom myslí, ani co si myslí o svých samozvaných poslech - kněžích, když se provalí, že obtěžovali malé chlapce, těch kněžích, co si "uchovali čistotu těla i ducha pro lásku k bohu", ale pro lásku k člověku jim to nestačí.
květen 13, 2009 16:07
... : Sandra.
Petře, já například vidím potrat jako vraždu, která má v některých případech polehčující okolnosti (znásilnění, nezletilá matka, matka žijící na ulici, matka feťačka, alkoholička, vážné zdrav. komplikace matky, či plodu, možná jsem na něco zapomněla) rozhodně nevidím jako důvod pro potrat, že teď se mi to v životě nehodí, protože chci mít nejdřív doktorát, šetřím na barák a v létě chci jet na cestu kolem světa...
Znám holky, které se pro potrat rozhodly a to rozhodnutí si s sebou nesou celý život. Znám i holky, které se pro potrat rozhodly, někdy i opakovaně, a je jim to v podstatě šumák.
Ale o tom tenhle článek není, Igor neřeší co si kdo z nás myslí o potratech, ale co si kdo z nás myslí o tom, že ho partnerka z takovéhoto zásadního rozhodnutí naprosto vyšachovala...
květen 13, 2009 16:16
bb : Iris
musím teď holka moje trochu zase já z přesvědčení zareagovat na Tvoje, ale nejen Tvoje slova, i když základní téma diskuse to neřeší.
Samozřejmě, jde o tu velikost a duši mloka.Tak jasně, vím, že to byla trochu nadsázka, ale kdyby přeci jen byl někdo na pochybách..
Pár těch mloků jsem viděla na misce. Pravda, člověka moc nepřipomínaly, kdyby však dostaly jen pár týdnů, dokonce dnů, změnily by se na malé lidičky, a to ještě v době, kdy je ze zdravotních důvodů možný potrat či operační odstranění plodu. Není to veselý pohled, oni se hýbou.A o pár dalších týdnů až měsíců později by je někdo začal i brát vážně, jako lidskou bytost.
Duše na nich patrná opravdu nebyla, to ovšem na první pohled není ani na nás milánkové, nedá se přece zrentgenovat ani jinak naskenovat.A proto nejspíše není smilies/undecided.gif
Každá cesta začíná prvním krokem, každá jízda prvním kilometrm, jenom člověk se stává člověkem rovnou v několika měsících, do té doby je NIC - není to kravina non plus ultra?
Jde jen o čas.Slovíčkaření typu nejdříve je to plod, potom teprve člověk neberu.

Proto si myslím, že potrat vraždou je, protože ukončí život člověka - člověka sice ve stádiu připomínajím mloka, ve stadiu plodu, chcete-li, nicméně ve stadiu, kterým prošli úplně všichni lidé, včetně těch nejgeniálnějších i těch méně chytrých,kterých jsme se tu například nedávno vehementně zastávali.

Vím bb, že Ty jsi altruistka, bylas to naneštěstí zrovna Ty, kdo to "mločí" přirovnání použil, já musím reagovat, nezlob se.Dlouho jsem se tomu tady vyhýbala, protože vím, že to může spustit lavinu nesouhlasných argumentů.
Jestli chcete, tak mě ukamenujte.
A Igorova slečna zabila jejich společné dítě - doufám, že její důvody byly sakra pádné smilies/undecided.gif

PS: zdravotní a jiné opravdu závažné důvody k potratu jako zdravotnice uznávám.
květen 13, 2009 17:32
.. : kolemjdoucí
Igorova partnerka prokázala zdravý úsudek a Igor by měl být rád, že má rozumnou ženskou a držet se jí. A zaplať pánbůh, že jsme ateistická země, ještě aby do toho kecali náboženští poblouznilci.
květen 13, 2009 17:37
Jezibabka1 : Dáša
Naprosto souhlasím. Navíc se domnívám, že zaměřovat tuto diskusi na téma o interrupcích je zavádějící. Nikde jsem se nedočetla její důvody. Ty asi pan Igor nehodlá prezentovat. Myslím, že žena, která by si s přítelem dobře rozuměla a byla si jista že ji pochopí, bude s ní o tom mluvit a ne vyvádět, by mu to řekla. Měl by se tedy trochu víc zamyslet na sebou než nad svými právy. Z právního hlediska nebyla povinna mu o interrupci říct vůbec nic. Je to jen a jen rozhodnutí ženy. Převeďme si to dál. Budou mít dítě. Kdo bude mít problémy - ON? ne ONA. Kdo bude doma ON? Vezme si otcovskou dovolenou? Mně se moc líbí jak chtějí muži rozhodovat o tom, co máme v takovém případě dělat, ale neříkají, jak nám ulehčí tuto situaci. Další otázka je, jak se to vůbec stalo, jestli selhala antikocepce nebo nebyla atd. Myslím, že je toho hodně. Ale pokud by mi v takovém případě začal chlap mávat před nosem nějakým svým právem, řekla bych mu, že má tak akorát právo odejít. Zřejmě jejich vztah nebyl tak krásný, aby věděla, že se s ním o tom dá mluvit.
květen 13, 2009 17:39
iris : bb
naprosto respektuju tvůj názor a nebudu s ním polemizovat :-)
U mě je to tak, že na okresce zastavím s autem, abych odnesla do trávy šneka nebo žábu, kterou zrovna v oblibě nemám, takže si beru na pomoc noviny apod. Na dálnici, nezastavím, protože nebudu riskovat svůj nebo něčí život, upřednostním tedy život svůj před životem žáby a jsem s tím úplně srovnaná. Zastavím na okresce abych nepřejela žábu,mloka,šneka, když pojedu na poslední chvíli do kina a možná kvůli šnekovi prošvihnu film? Nezastavím, budu se snažit ho objet, nebo nevidět, a nikoho to pobuřovat nebude.
Tím pochopitelně nesrovnávám dítě se žábou, ale - kdo stanovuje, že život plodu našeho druhu má větší hodnotu než narozeného jedince jiného druhu.
Podle mne to není vůbec jednoznačné, myslím si třeba, že kdybychom zastávali jednoznačný názor na interrupci, museli bychom povinně stejné principy prosazovat i jinde - ve věcech např. zkoušení kosmetiky na zvířatech. Někdo zpochybňuje i zkoušení léků na zvířatech - já si to omlouvám pudem sebezáchovy, který nám přirozeně velí léky zdostupnit co nejdříve. Ale kosmetika není životně nutná, stejně tak kožešinové výrobky, které nekoupím i když na to mám, stejně tak kožené výrobky, které koupím, ale jen ty, u kterých si namlouvám, že kůže zvířat byla pouze využita na druhotný produkt po mase, například. Výrobky z kůže krokodýla či hada bych si nekoupila, i když jsou mi hadi odporní a byla bych radši, kdyby se vyskytovali pouze v zoo :-) Co psi, naši přátelé a společníci, zachránci, ochránci - ve Vietnamu visí stažení z kůže na hácích jako u nás vepři a kuřata. A tak bychom mohly pokračovat a obě bychom jistě našly dost argumentů, kterými bychom podložily své názory. Tohle je podle mne jedna z věcí, která má víc možných závěrů a těžko posoudit, který je správnější. Protože sama nemám jistotu, vnitřní vlastní jistotu, co je absolutně dobře a co ne, dívám se na to přes rodiče, hlavně přes matku a docházím k tomu, že má smysl jen ukazovat možnosti, ale rozhodnutí nechat na ní.


květen 13, 2009 18:02
... : bb
no, a žábu šneka ze silnice odnesu, ale maso kuřete nebo vepře sním. i když třeba jen těch, co předtím měli hezký život plný trávy, slámy, čerstvého vzduchu, sluníčka, v zimě sucha a tepla, dobrého krmení, honění a pošťuchování s ostatními pašíky a kuřaty - ale sním
květen 13, 2009 18:08
Igor : Iris
třeba jen nešikovně zformuloval otázku.
Nejde mu přímo o "právo", jak se tu pořád opakuje, chce znát náš názor, rád by slyšel, kdo má podle nás "pravdu".
Pravda také vlastně neexistuje, že? Každý vnímáme problém svýma očima, máme na něj svůj náhled, máme svoji pravdu. Možná chce znát východisko a chce poradit, proto ho zajímají i naše názory a postřehy.
Tak neberte Igora za slovíčko.
Základní problém je ten, že dívka, se kterou žije skoro 4 roky mu nesdělila, že s ním čeká dítě. A rozhodla sama o ukončení tohoto těhotenství bez jeho nejen třeba nedůležitého souhlasu, ale i bez jeho vědomí, což je hnusné a svědčí to jen o tom, že vztah není partnerským vztahem v pravém smyslu toho slova. Důvěra je hodně důležitá kategorie v jakémkoliv partnerském vztahu, o čem je třeba ještě mluvit?
A jestli měla slečna pocit, že se s ním nedá mluvit o tak zásadních věcech, proč s ním tedy vůbec žila a spala?
květen 13, 2009 18:13
bb : Iris
já s Tebou jednouše souhlasím a ty šneky odnáším také smilies/smiley.gif
květen 13, 2009 18:16
igor toho : mura1
predevsim hodne nevyslovil.
treba: jake byly ty padne duvody? rekla mu to pak ona sama nebo se to dozvedel odjinud? jak by reagoval, kdyby to vedel predem?
květen 13, 2009 18:26
muro : Iris
máš recht, jestli ty pádné argumenty se slečna bála Igorovi předem sdělit, už to samo o sobě nebylo v pořádku, neboli nesvědčilo o jejich dobrém a důvěryhodném vztahu
Nebo ty pádné argumenty (nedovedu si představit jaké..) Igorovi neřekla předem vědomě, protože je chtěla utajit, a to je ta samá hra - nesvědčí to o důvěře a dobrém vztahu, je to dokonce o trošku horší, mám teď na mysli čistě teoreticky nějaké závažné zdravotní důvody, o kterých by Igor možná i mohl vědět jako budoucí manžel.
Anebo ty pádné argumenty nebyly až tak pádné a vyrobily se uměle ex post jako jakási omluvenka, což také není nic moc.
Igor toho moc nevyslovil a asi také nevysloví, zatím nepřidal ani slůvko.

květen 13, 2009 18:39
No tak zase jednou : Krakonoš
můžu říct, že enčé napsal všecko podstatný, co bych k tomu mohl říct. Bez vohledu na všecku další vomáčku, co tu zazněla a ještě zazní, pro mě by tohle byl naprosto nepochybnej důvod k ukončení vztahu. Moje "partnerka" má ke mně podobnou důvěru, jako kerákoli holka na jednu noc. A asi tak já můžu věřit jí. Není vo čem mluvit.
květen 13, 2009 19:16
Krakonoš : Iris
vy chlapi to dokážete napsat úderněji, ale v podstatě se shodneme, ne ?
Igor by si měl vzít hlavně vaše mužské rady k srdci, pokud sem ještě občas zabrousí.. smilies/wink.gif
květen 13, 2009 19:20
Igore : mia
Je to vždy žena,která má právo se rozhodnout ,zda si dítě ponechá anebo ne.Její rozhodnutí je třeba akceptovat,protože jen ona sama musí vědět,zda se cítí na to být matkou nebo ne.Vůbec ji neodsuzuji,i když sama jsem nikdy interupci nepodstoupila a svým dcerám bych ji případně také nedoporučila.Moje třetí těhotenství bylo rizikové a za čtyřměsíční pobyt na gynekologii jsem viděla smutné dohry těchto zákroků u několika žen,takže z tohoto důvodu.Pokud Vám tohle neoznámila pak se domnívám,že měla strach,že ji budete přemlouvat.Důvodů,proč dítě nechtěla může být mnoho,ten pravý zná jen asi ona sama.Každopádně to vypovídá leccos o vašem vztahu.Možná nahlížíte na věci odlišně a málo komunikujete,proto Vás její jednání zaskočilo.Mluvte spolu více a budte jí oporou,jistě i pro ni to nebylo lehké rozhodnutí a možné následky ponese hlavně ona.Své křivdy ted dejte stranou,chcete-li být partnerem,se kterým lze počítat do budoucna.Přeji Vám oběma do budoucna více pohody ve Vašem vztahu.
květen 13, 2009 19:50
Kdybych já : Ivča
šla na interupci a partnerovi to neřekla,asi by to bylo z důvodů,které už tu zaznělysmilies/cheesy.gifítě by nebylo partnerovo nebo bych s ním to dítě nechtěla vychovávat...

Iris,myslím,že je spousta lidí,co spolu žijí a spí a současně spolu nejsou schopní mluvit o zásadních věcech...kolikrát spolu ani nemají moc společného,jen se třeba bojí zůstat úplně sami... smilies/undecided.gif




květen 13, 2009 20:00
Igore : johana
zamysli se nad tím, jestli je to ta pravá žena tvého srdce se kterou chceš jít životem. Jestli odpovíš ano, pak se taky zamysli nad tím, kdo z vás dvou nosí kalhoty. to znamená, kdo z vás dvou je vůdčí ve vašem partnerství. pokud řekneš, že ona, tak se vzmuž, postav se na vlastní nohy, zapomeň na práva a nepráva, kdo komu a co. Sedněte si spolu, vem ji za ruce a řekni jí, že ji máš rád, že o ni stojíš a že chceš udělat vše proto, aby byla šťastná.Že jste dva a že není na nic sama. Zapomeň na to co se stalo a udělejte vše pro to, aby ten druhý vždycky měl za kým jít. O to totiž v tom partnerství jde, aspoň podle mě. Abyste byli tým a ne dvě děti, které se hádají o misku guláše. Dítě není hračka a pokud nedospějete, neměli byste ho mít. Každý v životě dělá chyby, záleží, jestli se z nich dokážete poučit.
Pokud si však už nemáte co říct nebo necítíte, že ten druhý přes všechny chyby je asi ten pravý, tak je škoda plýtvat časem a jděte od toho pryč.
květen 13, 2009 20:41
... : johana
ani jsem si nevšimla, že vlastně to samé přede mnou napsala Mia. tak snad si z toho tady něco Igor vezme
květen 13, 2009 21:30
ihned bych využil svého "práva odejít" : jar
pokud by mi partnerka něco takového provedla. Tohle není o problému právním, z tohoto pohledu není co řešit (ona byla v právu), ale o partnerství. Pokud je její tělo jen její a chce si oněm rozhodovat sama, pokud je její osud a život jen její a chce si o něm rozhodovat sama - žádný problém. Není nic jednoduššího, než ji od vztahu osvobodit - prostě ji nechat být a odejít. Naopak to samozřejmě platí taky - má partnerka "spoluvlastní" (řečeno hloupě) i mé tělo a můj život a spolurozhoduje o něm - jinak by náš vztah vůbec nestál za tu námahu. Takže můj pohled na věc - ta holka nestojí za vztah. Howg
květen 13, 2009 21:53
Nemuzu nez souhlasit : Alena P-H
s jar. Pokud jste skutecne partneri nejenom pro sex - pak to tehotenstvi bylo vas obou a oba jste se meli rozhodovat. Zena ma konecne slovo uz tim, ze se vyvoj decka odehrava v jejim tele, ale k rozhodnuti jste meli jit spolecne. Tezko rict vice slov o tve pritelkyni - ma jiste pravo rozhodnout jak sama citi. Ale podle mne, vas vztah nestoji za moc a do zivota by jsem s partnerem, ktery dela tak dulezita rozhodnuti beze mne a bez meho vedomi - urcite jit nechtela.
květen 13, 2009 23:18
... : mia
Musím říct,že jsem počítala s tím,že reakce nebudou a ani nemohou být jednoznačné.Ale velmi mě zaráží tentokrát názory pánů.Jestliže Igor napíše,že si myslí,že oba považovali vztah za vážný pak mi to po 3,5 letech chození přijde nepřirozené.Takovou věc by měl vědět,ne myslet..Ani jeden z chlapů nenaznačil,že by ho nějak zajímalo partnerčino zdraví.Tento zákrok totiž byť je nazýván miniinterupcí není určitě bez rizika.Vesměs všichni uvádíte stejně jako Igor,že byste řešili svoji uraženou ješitnost.Ani jeden neuvedl,že by se zajímal o to jak se partnerka cítí psychicky.Přitom takový zákrok obnáší obvykle trauma nejen z vlastní interupce,ale i z toho co vidíte kolem sebe.Opravdu mužský a ženský pohled je tady diametrálně odlišný smilies/cry.gif
květen 13, 2009 23:28
Milá mio, : Krakonoš
kdo tady hovoří vo uražený ješitnosti? Já mluvím vo vztahu. Jestliže mám s někým vážnej vztah a jsme voba dospělí jedinci, který žijou soběstačnej život, nevidím jedinej důvod k zabití nenarozenýho dítěte, nebo chceš-li plodu, který z toho vztahu vzešlo. Pokud moje partnerka dítě nechce, nebo ze zdravotních důvodů třeba nemůže bez rizika mít, předpokládám, že ve vážným vztahu vo tom budu vědět, protože mi udělá tu laskavost, a sdělí mi to. Pokud v takovým případě přesto nedopatřením votěhotní, pochopím její rozhodnutí jít na potrat, ale opět - očekávám ve vážným vztahu , že mi to řekne a že to bude rozhodnutí naše, společný.
Pokud se mnou moje partnerka vo takhle zásadních věcech, jako je její zdravotní stav, schopnost či ochota donosit dítě a rozhodnutí jít na potrat, nekomunikuje, nic takovýho jako vážnej vztah mezi náma nebylo a není. Pak nevidím jedinej důvod, proč v takovým nevztahu setrvávat a proč se zajímat vo její psychickej stav (jestliže mi není nic do čistě jejího vosobního potratu, není mi pak nic ani do jejího čistě vosobního psychickýho stavu). V tom případě fakt nevím, jak by se něco takovýho dalo ještě nazvat vážným partnerským vztahem. S ješitností to nemá co dělat.
květen 14, 2009 01:28
Zajímavý, jak se s Krakonošem shodneme : NČ
Zabití nebo vražda? V tomhle případě se nejedná o neúmyslný zabití, nýbrž promyšlený a plánovaný.
A dál se tady vyskytuje: "je to její tělo a její rozhodnutí". No ano! Jenže v partnerskym vztahu, kterej by měl mít perspektivu se nějak automaticky předpokládá, že skutečně důležitý životní rozhodnutí se alespoň sdělí, néže utají. Pro něj je to její rozhodnutí důležitý ze dvou hledisek.
Zaprvé vypovídá o jejím charakteru a životnim názoru. Např. já osobně bych do osoby (ani se mi nechce psát ženský), co považuje počatý dítě za mloka nebo za jakejsi obtížnej výrůstek, kterej se hází do koše, nedloub ani násadou vod koštěte. Ale jinýmu chlapovi to třeba tak nepřijde. Takže on by měl tenhle její názor docela jistě znát aby ho mohl porovnat se svym názorem.
Zadruhý by nebyla první ani poslední, která po potratu už nebude moct mít dítě (znám). I s touhle variantou by on měl bejt seznámenej, aby se zachoval. Třeba by mu to nevadilo nemít děti, třeba vadilo, co já vim? Vim ale určitě, že měl vědět předem, že s touhle partnerkou taky nemusí mít šanci stát se tátou! Je obvyklý, že při svatebnim obřadu se přímo oba zavazujou, že jsou vzájemně informovaný o svym zdravotnim stavu. A tohle pravidlo ona porušila se všim všudy. Ke vzájemný důvěře přeci nemusí bejt nutně slib na radnici a štempl ve vobčance.
květen 14, 2009 06:41
Ale je něco pravdy na tom, : saffron
že se tu operuje s pojmem vážný vztah,ale podle čeho to Igor usuzuje, že jde o vážný vztah? Proto, že jsou spolu "delší" dobu a bydlí spolu - to přece vtah vážným nedělá? Když spolu neřeší vážné věci není to vážný vztah, ale teď se jím může stát smilies/wink.gif. Záleží jen na jedné věci, jestli si dokážou sednout a vážně si promluvit o věcech, o kterých si zatím každý přemýšlí sám a sladit je do představy společné budoucnosti. Jinak je to o všem jiném než o vážném vztahu.
květen 14, 2009 07:05
Nojo Saff, : NČ
V tom to právě je. On to vidí jako vážnej vztah - ona ne (nebo jo?), spíš ne. Vždyť oni si neřeknou vůbec nic!
Takže jestli on chce, jakože chce, mít vážnej vztah, měl by to s touhle dívčinou skončit.
květen 14, 2009 07:28
... : Vodoměrka
Sice jsme nikdy o svatbě nijak vážně nehovořili, ale myslím, že jsme oba náš vztah považovali za vážný.

Třeba jenom nechtěla dítě za svobodna, ale až po svatbě... smilies/wink.gifAle pořád to budou jen spukulace, pokud se Igor nějak blíž nevyjádří a neupřesní třeba některé detaily.
Možná by bylo dobré pro Igora, kdyby jen nemyslel, ale přímo věděl, jak na vážnost či nevážnost vztahu nahlíží jeho přítelkyně, případně proč to vidí jinak a proč tak jednala. Možná je ve skutečnosti všechno úplně jinak...
květen 14, 2009 07:34
Peter : wendy
nečítal si dobre. Už to, po čem voláš, tu před tvým příspěvkem zaznělo.
smilies/smiley.gif
květen 14, 2009 07:39
... : Sandra.
Já naprosto souhlasím s tím, co napsali NČ, Krakonoš a jar. A ještěk tomu jejímu psychickému stavu, kterým tu některé argumentují- možná by její psychický stav nebyl tak hrozný, kdyby kromě svým popotratových stavů nemusela ještě řešit partnerskou krizi.
Slovy Karla Čapka-
Jsme dva. Dva na všechno
- na lásku, na život,
na boj i bolest
a na hodiny štěstí.
Dva na výhry a prohry
na život i na smrt – dva.
...a o tom by parterský vztah měl být, Igorův zjevně není a vyčítat mu, že dostatečně nechápe psychický stav své partnerky? Ani se mu nedivím. Co když si dítě přál? Co když chtěl alespoň dostat šanci najít nějaké řešení (třeba má takovou práci, že by mohl s dítětem zůstat doma, nebo se o péči podělit fifty fifty, co my víme). Každopádně, pokud jeho partnerka od něj očekávala nějakou podporu, měla mu to řict předem, ne dodatečně. Sice by asi následovala diskuse, možná by se jí snažil přesvědčit a třeba by jí to bylo nepříjemné, ale bylo by to jejich společné rozhodnutí a od něj by pak mohla očekávat nějaku podporu...
květen 14, 2009 07:51
... : Sandra.
Koukám, že jsem to napsala jak hotentot, ale myšlenka je snad jasná:-)
květen 14, 2009 07:54
Právo a povinnost : Dáša
Ať to Igor myslel jakkoliv, použil slovo "právo". Jestliže má někdo na něco právo, má jiný odpovídající povinnost. Další otázkou je, jestli v plnohodnotném vztahu /a uvědomme si, že o hodnotě vztahu nevypovídá snubní prsten/ má svoje oprávnění slovo povinnost. Položme si otázku jinak - byla to povinnost Igorovy přítelkyně, informovat jej o interrupci? Nebyla. Postavíme-li si takto partnerské vztahy vůbec, můžeme zauvažovat o tom, jestli jsou partnerské vztahy založeny na právech a povinnostech nebo na něčem jiném. V historii bylo období, kdy někdo rozhodl o sňatku dvou lidí a žena, která svého manžela před svatbou nikdy neviděla, se musela večer svléknout /což v té době při výchově žen nebylo snadné/, vlézt do postele a čekat, co se bude dít. Když měla štěstí, bylo to hezké, když měla smůlu, prosila ráno boha, aby už nikdy a přesto musela večer do stejné postele se stejným hulvátem, který ji nechal zbitou, zničenou, krvácející a šel si hledat povyražení ještě jinam, kde se choval stejně. Ani služka neměla právo odmítnout. To byla povinnost. Je rozdíl mezi chci a musím. Jestliže je vytvořené dobré prostředí, jestliže vím, že s partnerem mohu diskutovat, vysvětlit mu svůj postoj a hledat společný názor, tak to udělám. Jestliže nemohu, mám obavu, že mě nevyslechne, bude si prosazovat svoje bez ohledu na moje důvody, tak to neudělám. Je dobré, pokud partneři k sobě mají důvěru a mají se rádi natolik, že se k sobě dobře chovají protože chtějí a ne proto, že musí. Při musí je totiž vždycky otázka, co když to neudělám.
Igor a jeho partnerka neměli tento vztah vytvořený. Sám fakt, že čekala dítě, neřekla to svému partnerovi a rozhodla se sama mluví o tom, že měla obavu, že přítel by její argumenty nepřijal. Na tom, že jejich vztah byl takový, jaký byl mají zásluhu oba. Jedinou možností pro jejich setrvání ve vztahu je uvědomit si to a budovat na opravdu jiných základech. Pokud to nedokáží, je lépe vztah ukončit, ale bez pocitu, že za to může ten druhý.
květen 14, 2009 08:26
Asi budu opakovat, co bylo již řečeno : David X
Ve skutečně rovnoprávném vztahu by mělo platit, že pokud mám mít svůj díl zodpovědnosti, musím mít taky podíl na rozhodování.
Dotyčné by se asi nelíbilo, kdyby se po oznámení "Čekáme miminko" dočkala odpovědi "Je to tvoje tělo, tvoje dítě, poraď si jak umíš, já jdu o dům dál."

Co se týče potratů jako takových, svět je rozdělen a asi se jen tak neshodne. Můj názor je, že umělý potrat je určitě zabití (zabít se dá i améba !) možná i něco víc.
Někdo tady zmiňoval, že plod v okamžiku potratu má velikost i duši mloka. Velikost možná, ale duši ? Jak se to poměřuje ? Kde berete tu jistotu ?
Neříkám, že plod je schopen už v okamžiku početí vnímat Straussovy valčíky, ale kde je ta ostrá hranice, kdy se z polypu, který můžete zamáčknout a hodit do koše, stává opečovávané miminko ? Já to nevím, bojím se, že to neví nikdo z vás a dokonce že to neví ani slovutní páni doktoři.
Nejmladší zachráněné dítě u nás (za vyložení neskutečných prostředků) mělo 22 týdnů, nicméně umělý potrat je za určitých podmínek legální až do 24. týdne... Dva stejně staré plody: o život jednoho se lékaři rvou všemi silami, ten druhý sprovodí ze světa a hodí do odpadu. Obávám se, že rozdíl je jen v našich hlavách.
Už v okamžiku početí je plod geneticky kompletní, je to hotový tvor s potenciálem stát se člověkem, s budoucností, s celkem jasně danou čárou života, kterou potratem násilně přervete.
Nejsem pro zákaz potratů zákonem, ale není proč si nalhávat, že umělý potrat je nějaký banální zákrok bez následků, který se týká jen a jen matčina těla.

květen 14, 2009 08:53
Krakonoši : mia
Jsem ráda,že jsi reagoval,chtěla jsem znát odpověd mužů.Ty píšeš,že ve vážným vztahu atd...Já s Tebou naprosto souhlasím,že ve vážném vztahu takové problémy řeší partneři společně.Tady jsem chtěla poukázat na skutečnost,že ve vztahu zcela určitě nebylo něco v pořádku a Igor namísto toho,aby se začal více zajímat o partnerčiny pocity reagoval zcela neadekvátně-hádka,pocit ukřivděnosti.A vy chlapi ho ještě podpoříte-nebylo to asi tvoje,jdi od ní...Takže ženu,která je v podstatě v šestinedělí,s níž jste žili 3,5 roku ona ted podstoupila potrat nasadíte poslední "ťafku" rozchodem.Přece Igora by mělo hlavně zajímat,co ji vedlo k tomu,že se tak rozhodla,měl by zapřemýšlet více o tom,zda na jejich vztahu poctivě pracoval,zajímal se o to,co mu partnerka říká nebo se jen spokojil s tím,jak vztah běžel.Ted řve,chce něco řešit.
květen 14, 2009 09:12
Dášo, : David X
Formálně má Igor právo jen na to, co je stanoveno zákonem, ale na to se asi neptal, jemu šlo zřejmě o "morální právo".
A to zřejmě má. Na tom, že kromě "práv" existují i "povinnosti" a "zodpovědnost", nevidím vůbec nic špatného. Dnes je sice běžné, vyzobat si ze všeho jen ty příjemné stránky ("práva") a ty nepohodlné hodit za hlavu, ale takhle to nemůže fungovat donekonečna.
Právo a povinnost jsou jing a jang, jedno bez druhého nemá smysl a je to tak dobře. A práva i povinnosti jsou součástí každého vážného vztahu, po příchodu dětí dvojnásob.
K druhé části příspěvku: asi bys neměla tolik číst historickou beletrii. Samozřejmě, že se takové věci stávaly, dnes se snad nestávají ? Jako v každé době, záleželo hodně na charakteru. Těžko mě takové zkazky přinutí, abych šmahem odsoudil svoje předky jako surová bezcitná prasata. Představa, že až naše generace vynalezla oboustranně příjemný a naplňující sex je směšně naivní. Jen se o tom dřív tolik nekecalo.

květen 14, 2009 09:21
Davide : Iris
výborně, dík za ta slova
květen 14, 2009 10:38
Tuž to se bavim! : Krakonoš
Tak von to nejni po 3,5 letech vážnej vztah? Tož co to je? Zřejmě pokus vo zápis do Guinessovy knihy rekordů v kategorii "nejdéle trvající vztah na jednu noc", jo, už to tak bude, zastihli jsme mladý sportovce při tréninku na rekord smilies/grin.gifsmilies/grin.gif.

Kdyby tady napsal jinej Igor, že žije se svou partnerkou 3,5 roku, z toho 2 roky ve společný domácnosti, nicméně to nepovažuje za vážnej vztah a kdyby navíc Alence tečkovaný fungovalo připojení, měli bysme možnost si tu v mnoha plamennejch příspěvcích přečíst, co je to za egoistickýho hajzla, kterej to nebere vážně a "utíkej děvče pryč vod něj, neztrácej svý drahocenný biologický hodiny, minuty a sekundy, který ti protečou mezi prstama!"
Jenže z dotazu vyplývá, že je to zjevně vopáčně, a tak budeme zkoumat, jestli náhodou Igor špatně "nepracoval na vztahu", protože nelze připustit, že jeho partnerka prostě může bejt jenom egoistická nána - ne, to nutně musí celý bejt vinou Igorový "nepráce na vztahu".

Mio, já jsem nikde nepsal, že dítě nebylo jeho, vůbec si to nemyslím. Já jsem jenom přesvědčenej, že se jedná vo vosobu (myšlena Igorova partnerka), která nedokáže myslet na nikoho jinýho než na sebe. Protože celej ten její těhotensko-potratovej příběh je pouze variace na olympický "já já já jenom já" - MY se nám z toho jaksi vytratilo (já vim budeš oponovat: Zcela jistě Igorovou vinou, jak jinak, že?). A co se tejče poslední ťafky rozchodem, máš to celý popletený: Žena, která přede mnou zatajila svoje těhotenství a následnej potrat, se už se mnou rozešla. Takže já bych svým rozchodem už jenom potvrdil status quo.
květen 14, 2009 11:26
Jestli dovolíte : jednababi
zaujala mě tahle věta "Sice jsme nikdy o svatbě nijak vážně nehovořili, ale myslím, že jsme oba náš vztah považovali za vážný." Zřejmě se tedy nehovořilo ani o případném dítěti a tom, co by, kdyby. Mlčky předpokládat, že partnerka si něco myslí (nejlépe totéž, co partner)i když o tom nikdy spolu nemluvili a pak být dotčený, když se zachová jinak, než předpokládáno bylo je tak trochu alibismus, ne? Sice ve vážném vztahu není nutno uvažovat se svatbou, ale s případným otěhotněním zcela určitě.
květen 14, 2009 11:32
Krakonoši : mia
Co Ti mám na to odpovědět?Asi myslíme oba totéž-v milujícím vztahu když tohle partnerka udělá je to podraz podle mého názoru,ale v příspěvku Igora a Saši marně slovo láska.,miluji hledám.Navíc ted jsou oba plni emocí.Je to jen na nich jak s touhle zkušeností do budoucna naloží.Může je to paradoxně stmelit,když si uvědomí,kde dělali OBA chyby.Nicméně tahle trpká zkušenost se nedá vymazat z hlavy a bude spíš začátkem konce jejich vztahu.Ahoj.A s tím,že dítě nemusí být jeho psal Nč,proto jsem napsala Vy chlapi.
květen 14, 2009 11:45
Jednababi, : Vodoměrka
mluvíš mi z duše. Za vážný vztah považuji takový, kde oba dva spolu mluví o budoucnosti, plánují společný život a případnou rodinu, ale rozhodně nepovažuji vztah za vážný jen kvůli délce trvání... viděla bych to spíš tak, že to společné bydlení byl první takový krok, při kterém si Saša možná myslela, že to bude postupovat dál a vyvíjet se, ale k žádnému takovému postupu nedošlo, takže vyhlídky do budoucna na založení rodiny a svatbu neměla. A na základě tohoto poznání se pak rozhodovala. Možná Igorovi až teď dojde, co a jak... jestli si myslel, že mu čte myšlenky a když mlčí, souhlasí, tak se zjevně spletl...
květen 14, 2009 12:00
Mio, : NČ
pořád to vidim jako nejpravděpodobnější vysvětlení toho zatajení. Ale stejně už to je úplně jinde.
Teď zase pro změnu je šmejdem on, ona statečná světice. Klidně, budiž i tak. K sobě se podle mě i docela hoděj - jedna za vosumnáct, druhej bez dvou za dvacet.
Jediný, k čemu se nehoděj, je rodičovství. Snad až s obouma přestane mlátit zastydlá puberta...
květen 14, 2009 12:00
Vodoměrko : Justík
zdravím tě.. Určitě je v tom hodně pravdy,ale.. já z osobní zkušenosti znám vícero partnerství,ve kterých toho chlap tolik neprobírá - je mím komunikativní.. A iniciátor je osůbka ženského pohlaví.. On se nehrne do manželstvi , ale neznamená to, že by ji třeba nepodržel.. A komunikace není ani z její strany,když tomu nedá ani tu minimální šanci oznámením vzniklé situace..
květen 14, 2009 12:06
No jo, Justíku, : Vodoměrka
ale ne každá žena to bere tak, jako že do toho manželství nebo rodičovství toho chlapa prostě zatáhne "násilím", když už k tomu dojde a tvrdě ho donutí s tím něco dělat... a jestli jsou ti chlapi míň komunikativní, tak to je jen na smůlu... protože pak dojde právě k takovýmto nedorozuměním... zvlášť, když se předtím vyjádřil, že dítě nechce a v nejbližší době na to vůbec nepomýšlí - a jak má potom ta žena vědět, že by ji podržel a stál za ní? Třeba jen nechtěla vypustit ven jediné, co ji mohlo napadnout... tak buď budeme mít dítě a ty si mě vezmeš, nebo se musíme rozejít... třeba se bála toho, že by řekl to druhé... tak raději předešla všemu, čemu by nechtěla dostát a čeho by pak litovala... jo, život je složitý...
květen 14, 2009 12:23
Vodoměrko, : Krakonoš
to už jsou ale jenom spekulace, vo čem ve vztahu mluvili a vo čem né, kam se vyvíjeli a kam né. To si zas já můžu klidně zaspekulovat, že von byl šťastnej, že mu vůbec kejvla na společný bydlení a vo svatbě se nevopovážil ani ceknout, protože cejtil, že by to ambiciózní doktorandku vyděsilo a vona by mu utekla. Takže vyhlídky nemusel mít zrovna tak von. Ale protože tohle už jsou jenom kecy a spekulace, píšu to sem jenom jako příklado a vodpověď tobě. Já - ani nikdo z nás - vo jejich vztahu nic nevíme.
Jinak ze svýho okolí neznám vůbec nikoho, kdo by měl víc jak tříletej vztah se společným bydlením a nepovažoval by ho za vážnej. Představ si, že i lidi, který se nechtěj vzít, svoje vztahy považujou po takle dlouhý době za vážný. Já mám i dost kamarádů s dětma, který spolu žijou bez svatby už třeba 15 let a berou to fakt jako vážnej vztah. Směřování ke svatbě fakt není jedinou možnou variantou vážnýho vztahu. Vono by asi bylo zajímavý založit nový téma, kde bysme si vyjasnili definici vážnýho vztahu smilies/grin.gif Danielo?
květen 14, 2009 12:25
Nč : mia
Ahoj,zdravím.Je to už jen na nich a hlavně další smutný důkaz toho,jak málo spolu lidi komunikují,jak netáhnou za jeden provaz a v konečném důsledku jsou zklamaní,rozčarovaní.
květen 14, 2009 12:25
Krakonoši, : Vodoměrka
jasně, že jsou to spekulace, už jsem to psala někde výš... a nepsala jsem o tom směřování ke svatbě, ale spíš víc o založení rodiny a dítěti... když se nechtějí brát, ať se neberou, ale když plánují děti, měli by o tom mluvit, ujasnit si, kdy, kolik a jak dál... smilies/wink.gif
květen 14, 2009 12:29
Vodoměrko : Justík
neřeším násilné vtažení do svatby nebo dítěte.. Řeším jen to, že už byla ta situace a ona na zálkadě svých pocitů a jeho mlčení vyhodnotila věc tak, jak ji vyhodnotila.. A když jde o život místo spekulace bych volila aspoń férovku,když nic jiného..
květen 14, 2009 12:29
Nojo Mio : NČ
Furt se tu jak červená níť táhne to Kamilino lapidární a nejvýstižnější: Proč jste vlastně spolu?
květen 14, 2009 12:30
... : bb
Pročetla jsem, co se tu od včera k tomu ještě napsalo, a nepřidám nic nového. K tomu, nač se ptal Igor, bych zase jen zopakovala to co jsem psala včera:
Jsem jednoznačně toho názoru, že v právu nebyla, že o tom on, otec dítěte a její dlouholetý a pravděpodobně životní partner vědět měl, měla s ním mluvit o důvodech svého rozhodnutí, o svých pocitech a sdílet to s ním.
Jak by to udělala, kdyby chtěla dítě mít, taky by se prostě rozhodla a zřejmě by očekávala, že se i on zapojí, pomůže, zafinancuje, podepře..?
Jestliže jejich vztah i ona vnímá jako partnerství, tak by neměla sama určovat, co může rozhodnout sama a jeho vynechat, záležitosti, o kterých se budou rozhodovat sami a které si rozhodnou sami, by měli dohodnout spolu, těhotenství nejsou nové boty.


A k otázce, která byla nastalena v diskuzi, kterou nepoložil Igor - zda je to zabití, vražda - bych řekla totéž: podle mne není. Samozřejmě, že dítě není mlok a jen trouba si to, co jsem psala, tak mohl vyložit, ale to je jedno. Podstatné je, že to, co se stane předmětem interrupce, není podle mne dítě, je to plod, organismus na úrovni mloka.
A jen troubovi nemůže dojít, že jakmile se začne hrát na city, nazývat to vraždou apod., tak se těm, které se tak rozhodly, zbytečně ubližuje. Normální žena se tak nerozohne lehce, proč jí to ztěžovat, na co kecy o vraždě, na co drastická videa apod. K čemu? Ostatně, dost žen to podstoupí proto, že by to samy nezvládly a partner je v tom nechal, ale bude to jen ona, která bude osočena z vraždy, ne on. Takže ano - v těch 3-5 týdnech, kdy se, pokud vím, provádí miniinterrupce, to není vražda.

3. týden po oplození = 5. týden těhotenství
V třetím týdnu začíná embryonální (zárodečné) období vývoje.
Dvouvrstevný zárodečný terčík je na počátku týdne plochý a oválný. Později se začíná prodlužovat. Horní část (budoucí hlavová část) zárodku se rozšiřuje. Přibližně uprostřed se na ní objeví malé ztluštělé políčko, je to místo budoucích primitivních úst. Na užší dolní části zárodku se uprostřed objeví podélná brázdička (primitivní proužek)


Něco jiného jsou city, pocity, emoce, které prožívá ona i on, ale to v tomto případě nemá smysl pitvat.
květen 14, 2009 12:47
... : bb
podle mne by to rozhodnutí o ukončení těhotenství bez vědomí otce bylo snad omluvitelné jen v případě, kdyby to nebyl dlouhodobý vztah, ale krátkodobý, kdy by asi nikoho z nich nenapadlo přemýšlet o společné budoucnosti.
Ale ne po 3,5 roku trvajícím vztahu. A jak už jsem psala - kdyby se rozhodla to dítě mít, tak Igorovi taky nic nepoví? Kdyby Igor podstoupil vasektomii, taky by jí nevadilo, že jí o tom nepoví, neb jeho tělo jeho věc? Tak důležité věci musí probírat partneři spolu, nebo nejsou partneři.
květen 14, 2009 12:52
Když záměrně vynechám domácí skot, protože slušnost je mi nade vše : NČ
tak už vlastně není, co říct.
květen 14, 2009 13:51
správně, a až tě příště napadne domácí skot, mrkni do zrcadla : bb
a bude všechno v pořádku.
květen 15, 2009 11:31
Jako malý děti : Míša šíša
smilies/grin.gif smilies/grin.gif
květen 15, 2009 12:48
někteří doktoři nerespektují rozhodnutí ženy : Ji
Přišla jsem na to, že jsem těhotná, stalo se to pravděpodobně po tom co jsem se opila a je hodně pravděpodobné, že mi někdo přidal něco do pití. Mám z toho trauma, pan doktor Mudr Šimek, ordinace Na Dlouhém lánu, Praha 6 nerespektoval moje rozhodnutí, pořád chtěl o něčem diskutovat, chtěl na mě a mého přítele machrovat, že má dvacetiletou zkušenost a že alkohol není žádný důvod. Chtěl pořád říkat nějaký praví důvod. Můj přítel mi před doktorem neschodil i když Mudr Šimek do něj pořád "šil" a machroval na nás. Nakonec mi pan gynekoklog Mudr Šimek poslal pryč ať se rozmyslím. Nerespektoval moje jasné rozhodnutí nechat si to vzít, choval se jako netaktní hulvát. Takže teď čekám něco o co vůbec nestojím a jsem z toho úplně zoufalá, vůbec netuším co budu dělat, nechci absolvovat podobnou zkušenost ještě jednou, je to pro mě hodně citlivé, takoví mistři světa, kterým něco člověk říká a v podstatě je to nezajímá by neměli vůbec jednat s lidmi. Kvalitní doktoři mají obsazeno i víc jak měsíc, mělo mi to varovat před gynekologem Šimkem z Prahy 6.
listopad 11, 2009 11:21
Je to těžké... : Kačenka P.
Ahoj Igore,
myslím si, že hlavní roli zahrál strach. I když to zní "blbě" bála se té možnosti, že bys dítě chtěl a ona už by tak neměla sílu udělat to... Zřejmně chce ještě studovat, pracovat, bavit se, vdát se (né s pupkem), je mladá. Být mámou není jednoduché, je to obrovská změna. Chápu jak se cítíš, je to křivda, ale neměj jí to za zlé... Pokud jí máš rád, v klidu to proberte, vím jak se teď cítí... Sama jsem byla v 21letech na potratu. Můj přítel mi tam tehdy doslova odkázal. Bylo mi hrozně... samá kdyby... Jistě teď lituje... Pokud Ti na ni záleží, podpoř jí. V životě se prostě pokaždé všechno nepovede...
srpen 27, 2010 18:22
... : Jani
Sama jsem teď taky v situaci, říct, nebo neříct... jen z důvodu, že vím, že přítel mluvil o tom, že dítě nechce. Bojím se jeho reakce. :-/ ale je mi hloupý to neříct, takže řeknu..přeci jen by to měl vědět, pokud máme mít mezi sebou nějakou důvěru.
listopad 28, 2011 14:08

Powered by Azrul's Jom Comment
busy