PSI, KRÁLÍCI A "VELKÉ HŘÍCHY"
Úterý, 03 březen 2009

 Jak už jsem někde psala, tu minulou noc jsem nechtěně proflámovala a tak jsem byla celý den za dokonalého mimoně. Ne že bych nevěděla, jak se jmenuju, kolikátého je a kdo je prezidentem (to jsou prý otázky, které se dávají lidem, když lékař potřebuje zjistit, jestli jsou "v obraze". Nu, v obraze jsem byla, i když mírně zamželém, roztřeseném...

 

 

 

 

     Po uvítání, vybalení, uklizení, nakrmení a uložení drahé tříčtvrtky jsem zalezla do svého milovaného lože, s předsevzetím, že nejmíň do odpoledne mi může být celý svět ukradený. Nojo - jenže to bych si nesměla zapomenout vypnout telefony a především hlavu. Však to znáte - člověk je unavený, nemyslí mu to - tak si lehne a v tom mu začne v hlavě šrotovat, najednou se vyklubávají nejrůznější řešení problémů... a tak člověk kluše tu k telefonu, tu k počítači, protože si musí ověřit, jestli to, co právě vymyslel, je kardinální blbost nebo docela prima nápad. A - jak to tak u počítačových závisláků bývá... už mechanicky kontroluju komentáře, čtu poštu. Panebože, dneska jsem se tedy nachechtala... a pevně doufám, že i ty, na "jejichž dotazech" se poněkud uvolnila stavidla, se kvůli tomu nezlobí (ostatně, jak asi víte, většinu větších problémů ještě duplicitně řeším přímo s dotyčným člobrdou).

 

 

     Nojo, to s tím králíkem... Připomněli jste mi krásná léta, kdy jsem si takhle jednou v pondělí pronajala v Černošicích rozestavěný domek se stavebním bincem vůkol (místo zahrady, cesty, garáže atd.). V pátek jsem naložila děti do auta, a v pondělí tam šly do školy... A - já se začala přeorientovávat na venkovanku. Nevím, jestli jste někdo zažili, co to je, když totální neznalec má najednou zatopit dole v kotli, aby se vytopil barák. Párkrát jsem zapomněla pohnout s takovou důležitou páčkou a téměř odstartovala kotel k nebesům... Ale - i to byl už úspěch, protože to znamenalo, že se mi vůbec podařilo nějaký ohýnek rozdělat...

    

      Asi po týdnu se ke mně přivinulo mé starší dítě, nasadilo ty nejkouzelnější kukadla a nejúlisnějším hláskem se mě jala přemlouvat, "že nemáme žádný žvížátko, žádnýho pejska, každej ho má, mami, takle nás vykradou, a nemáme ani slepice, podívej a vedle mají králíčky a tamhle taky, a holky ve škole mi říkaly..."  Nechala jsem se blaženě oblbovat a teprve ke konci jsem si z jejího drbotění uvědomila, že v té díře, co jednou bude garáž, je ve velké škatuli "něco" - co se později ukázalo jako jedenáct králičích miminek..  Už jsem to tu mnohokrát psala, jakou jsme pak měli farmu, jak jsme králíky pásli.  Robert se rozhodl prokázat jejich prudkou inteligenci a cvičil je... Taky dětem jednou v nestřeženém okamžiku dva králíci zabloudili do igelitového domečku, který si hrál na skleník a kde jsem pyšně odchovávala moje první salátky atd... Myslela jsem - druhý den ráno -  že vztekem sežeru děti, ale raději jsem to o pár měsíců provedla s ušáky. Přiznávám a chlubím se, později jsem byla na sebe nesmírně pyšná a jsem dodneška, protože jsem těm svým panelákovým chcípáčkům poskytla asi to nejlepší, co jsem zvládla. Dnes se tomu říká biohospodářství a pobyt na zdravém vzduchu. (O dennodenní šílené špíně obou dětiček ani nemluvě. Prala jsem jak Pračka Stěpanida.)

 

 

 

 

 

 

     Psi... do Černošic si dcera už vezla psí miminko, které jedna babka na Jižním Městě vytáhla z kontejneru a Lenka zachránila. Byl to neskutečný kříženec, rasa Kainkurv von Banhof, dostalo to jméno Ajka a všichni jsme ji milovali. Jenže - když milá Ajka začala jít do puberty, byli kolem nás desítky těch šlechtických čoklů, co je ti fajnoví lidičkové z okolních vil chovali. A - vůbec se nechovali (ti psi) tak, jak jim jejich rodokmen velel. (A pak chtějte po dvounožcích, aby bojovali s hormony). Ještě dnes mě jímá hrůza z té háravé doby... Postupem času se k nám dostalo ještě čtyři až pět dalších nalezenců všech velikostí. Přiznávám, že jednu obludku jsem přitáhla i já, já, která se do té doby všeho, co mělo čtyři tlapky a kousavou tlamu, šíleně bála.  Šinu si to takhle utahaná od vlaku do kopce, když tu vedle cesty, v hustém křoví, se mele nějaké obrovské světlé zvíře... Poznala jsem, byla to velká doga, kterou měli v jedné z těch supervilek, cca pár metrů od nás. Představte si, že oni ji tam měli na silném laně u zabetonovaného sloupku. Ta chudinka potvora - nevím jak - sloupek stálým divočením vykvedlala, vyrvala, nevím jak se dostala i přes plot a - právě díky tomu lanu se neskutečně zamotala v křoví. Chudák, už byla téměř uškrcená... Jo, ještě bych měla říct, že se jí lidi dost báli.

 

     Když jsem viděla to totální zoufalství, ona už jen tiše kňučela, stála tam, protože se vlastně už ani nemohla pohnout!, a mě ani nenapadlo, abych se bála... Vervala jsem se k ní a začala ji pomalu rozmotávat. Pesa mi jen olizovala obličej a ještě trochu pokňukávala. Podařilo se mi ji rozvázat. A teprve pak jsem si uvědomila, že tohle zvíře, co jsem měla až do pasu, je to, kolem kterého (řádně uvázaného a za kovovým plotem) jsem chodila obloukem. Tak jsem jí ještě řekla, že už jako musím domů, a ona by měla asi jít taky - jenže - ona šla za mnou. Jak ovečka. Lehla si na zápraží a vytvořila tam menší Středočeskou pahorkatinu. OK, tak jsem vzala umývadlo, natočila vodu a ještě jí obětovala zbytky od večeře. Chlemt chlemt, blems blems, a všechno bylo čistoprázdné.

 

     Byla u nás asi 14 dní. Než se páníčkové vrátili z dovolené. Prostě - prý si on myslel, že ona domluvila pro jejich psa krmení, ona si zas myslela totéž o něm... No, kdyby ten pes neměl spotřebu jak celá naše rodina dohromady, tak bych si fakt něco podobného jednou pořídila, ale ....

 

 

 

    

      Ty hříchy si nechávám až nakonec. Ano, místopřísežně se kaju. Určitě ty, co už čtou kudlu delší dobu, vědí, že mne můj manžel těžce tyranizuje: kupuje mi věnečky, větrníky.... a já, dortíčkový narkoman, pokaždé podlehnu. Jednou dokonce koupil asi 20 kousků, vzal si dva a zbytek zazdil do lednice. Den dva jsem neměla oči ani srdce - oba orgány byly přisáté na dveře lednice, vnitřním zrakem jsem tam bloudila, rozbalovala balíček, ochutnávala sladký krém se šlehačkou, ulamovala kousky polevy... No uznejte, není to hrozné? Proč já nemiluju víc maso?

 

      A cože mi zase Jirka provedl? Nic jiného. Pochopitelně - šel si po obědě na pivko a vrátíl se se známým balíčkem. Já si právě udělala další dávku kafe pro mrtvoly, když s tím nadělením vplul do obýváku. Ale - tentokrát jsem se netrápila zbytečnými výčitkami: "Dej sem moje dva kousky, neřáde!", oslovila jsem něžně manžela a blaženě se zahryzla...

 

     No, mám já ještě šanci být šlank? Uvidíme - pozvu paní Ivu Málkovou  - slíbila mi to. (Jéje, další telefon... celý den to tu drnčí, jeden za druhým - naše tři paneláčky budou měnit okna a portály. Takže se vyřizuje, vyřizuje...)  Ještě udělat nějaký ten článek, abyste měli na zítra zábavu.... Jsem moc ráda, že vás všechny mám, bando kudlančí...

 

d@niela

 

 

 

Komentáře
Též jsem neměla absolutně v úmyslu nikoho urazit, : Eva
snad je možno můj rozdováděný dnešek přičíst tomu, že celý den dělám účetnictví! Umím to, rozumím tomu, ale přesto to z duše upřímně nesnáším smilies/cheesy.gif Ještě, že takové daňové orgie mám jen 1x v roce smilies/wink.gif To je přesně kozel zahradníkem smilies/wink.gif
A díky "všímavým spoluobčanům", kteří mají léta dojemnou péči, abych třeba extrémně nezbohatla, což tedy nehrozí ani omylem, to musím vykouzlit zvláště pečlivě smilies/wink.gif
březen 03, 2009 21:56
Též se kaju, : Vodoměrka
i já jsem přidala pár komentářů naprosto od věci do jiných témat... já to zase vysvětluji svou už druhou návštěvou zubního lékaře a přestálým stresem a bolestí... daňové orgie mě budou čekat, protože za svou krátkou dobu pracovní schopnosti v loňském roce mi naše mzdová stačila udělat ve všech třech měsících chybu v daních, jednou mi nestrhla slevy na děti, potom to opravila, ale pro změnu opravila jen to staré a za zmíněný měsíc mi zase neodečetla dvě děti, no a potřetí mi to pro změnu neudělala vůbec, ani opravu, ani nezohlednila mé dvě děti, které stále dále mám... hahaha... takže si to musím udělat sama, páč jim ty peníze jen tak do chřtánu dobrovolně nedám smilies/wink.gif
Ale Daní, je fajn, že se stačíš při svých manželských hrátkách ještě kukat sem na kudlu... a těma dortíčkama jsi mi udělala takový chutě, že nevím, co si počnu, když vezmu v potaz, že mám jen sáček dětských piškotků a ten je poloprázdný a pár dětských přesnídáveček... a v mrazáku krabičku malin, ale nemám k nim vanilkovou zmrzlinu, abych je udělala horké smilies/wink.gif smilies/smiley.gif No, budu si tu chuť nechat zajít... raději se budu věnovat hledání jarní bundy velikosti 80 na aukru... hahaha... ještě, že ten můj andílek krásně spinká a nechá maminku řádit na internetu....
březen 03, 2009 22:11
ale - holky, já věřím že se nikdo neurazí, to je přeci hloupost :-))) : d@niela
tak osmdesátka říkáš? smilies/wink.gif
březen 03, 2009 22:37
Jo, Daní, : Vodoměrka
to kdybych si byla jistá tou osmdesátkou... ale nejspíš jo, i když jsem právě zjistila, že co výrobce, to jiné číslování a jiná velikost toho samého... to dítě děsně rychle roste... já to za ty roky už krásně zapomněla a teď mě to znovu a znovu udivuje... ale je tak děsně hodná, že tomu nechci věřit... u zubaře vydržela celé vrtání v kočárku, až potom, když na ni sestřička nemohla mluvit, tak se začala přitahovat za okraj kočárku do sedu, ale protože to ještě neumí, tak se začala kulit na bříško a přehazovat nožku přes okraj kočárku a tak musela do náruče paní laborantky a to se jí líbilo, když s ní holky obešly celou zubní ordinaci včetně laboratoře, čekárny a já nevím čeho ještě... jo, je to zlatíčko... to bude mít asi po tatínkovi smilies/wink.gif
březen 03, 2009 22:45
... : Justík
no neurazí, jen jsme se troche dotknuli nějakého Radůnka.. Ale ten už se raději neozval smilies/grin.gif
březen 03, 2009 22:45
No jo, Radunek :-) : Vodoměrka
se neozval... asi raději povídá přes ICQ nebo podobné kecálky, aby se nemusel čertit nad našimi nemístnými komentáři...
březen 03, 2009 22:47
... : Justík
škoda.. Jinak by si přečetl, jak se tu pěkně kají hříšníci smilies/grin.gif To by ho potěšilo
březen 03, 2009 22:50
Oooo : Sipik
Ty si nam napisala krasny clanocek. Dani, ked si na niecom pochutnavas, nesmies!! mat vycitky svedomia. To z nich sa pribera. Ked si to nebudes vycitat, tak od tej radosti co Ti to sposobi este aj schudnes smilies/wink.gif
březen 03, 2009 22:59
Sipik, : Vodoměrka
ale funguje to jen ve chvíli, kdy o tom víš, nebo ne? Já se táááák radovala ze všech těch dobrůtek, co jsem kdy snědla, ale už jen při prvním pohledu a nadechnutí vůně jsem měla hned půl kila nahoře... to muselo být ale tím, že jsem nevěděla, že od radosti se chudne... hahaha... smilies/wink.gif
březen 03, 2009 23:12
copak chudne - chudá už jsem : alena puntíkovaná
akorát bych potřebovala zhubnout. smilies/grin.gif
březen 04, 2009 04:57
Bodka : Sipik
Koza smilies/grin.gif smilies/grin.gif
březen 04, 2009 06:25
Vodomerka : Sipik
Ale to nevadi, nechajme ju v tom, nech sa netrapi smilies/wink.gif Moze trosku pribrat, hlavne ze bude stastna. Taka inteligentna zenska a trapi sa kvoli nejakemu casopismi stanovenemu standardu. Stavim sa, ze v Afrike by bola za vychudnutu. smilies/grin.gif
březen 04, 2009 06:30
... : kárl

březen 04, 2009 08:21
Karl, neříkej, že pěstuješ takovýhle nádherný "chlupatý lidi"? : d@niela
ten je tak krásnej....
Hned bych si ho vzala do náruče :-))) Mj. Naše "matka rodu", měla kolem 14 kg a sama si chodila až do kuchyně, kde se pak natáhla u dveří. Tu jsme milovali - a jak to tak bejvá, nakonec nám ji někdo ukradl. Ať mu navěky zhořkne všechno, nařádovi! Sežral nám kamarádku!
smilies/wink.gif
březen 04, 2009 08:31
... : kárl
´ ne takovýho krasavce zatím nemám, ale už se na tom pracuje, tuším, že mi přijede tento týden vlakem odkudněkud z Macochy. Když jsem byla mladší, měla jsem taky takovou krásnou samici, ale bývala doma jako rodinný mazlík. Tohle sežrat ?! smilies/grin.gif smilies/grin.gif
březen 04, 2009 09:07
... : kárl
ale na sraz bych ti určitě dovezla nějakýho superBIOušáka
březen 04, 2009 09:08
Králíci se chovají:-)) : Dalík
za to nás pan profesor vyhazoval od nejvyšším ohodnocením, ale jinak to je krasavec smilies/grin.gif
březen 04, 2009 14:37
No jo, pěstují se rostliny, chovají se zvířata. : Myška
A u těch zvířat je to ještě složitější, třeba u psů. Když máš psa a neodchováváš štěňata, jsi držitel - majitel, když odchováváš štěňata s PP, tedy máš registrovanou chovatelskou stanici, jsi chovatel, a když odchováváš štěňata bez PP, tedy křížence, jsi množitel.
březen 04, 2009 14:46
... : bb
no a moje slečna dcera je spasitel, neb tu nechala v lednici 1sendvič, kousek brownies a pulku charlestona z ranní snídaně co jsme si donesly, takže jsem si mohla tenhle článek přečíst bez úkapu slin
březen 04, 2009 16:15
A my jsme teda i mazlitelé, : Vodoměrka
protože ten náš pesan je mazel od přírody, vtěrka a sotva někam sednu, tak je u mě, práskne sebou na zem, rána jak z děla, jak se svalí, vyvalí se na záda, nastaví své bříško a bílé fiží na prsou a krku a čeká, až ho začnu hladit, škrábat a drbat... a kdybych náhodou zapomněla co dělat, tak se mi vnutí hlavou až do dlaně a paničko, hlaď! Takže jelikož nechceme ani chovat, ani pěstovat smilies/wink.gif, ani množit, ani ho držet zkrátka, abychom byli držitelé, tak jsme mazlitelé, protože Kešonek je vymazlený až až...

bb, sendvič i brownies znám, ovšem ten charleston je mi záhadou... co to je? To fakt neznám...
Jinak mám v kuchyni za prvé v troubě makovec, a dále za druhé tam mám syna, co chodí kolem jak mlsný pes a čeká, až to z té trouby vytáhnu... a to netuší, že bude muset počkat, než zchládne a než ho poleju citronovou polevou smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif
březen 04, 2009 16:28
... : bb
čokoládový dortík
březen 04, 2009 16:34
Jo, čokoládový dortík... : Vodoměrka
tak ten bych si dala... kam se hrabe makovec... aťsi třeba s polevou, na čokoládový dortíček nemá... a já tedy začnu ukapávat (sliny, aby si to někdo nevysvětlil po svém), mám kafe a ujídám Gabče její dětské sušenky... makovec chce ještě pár minut troubovat smilies/wink.gif
březen 04, 2009 16:52
Takže zde, do této : Justík
zpovědnice hříchů se předem přiznávám ku hříchu a prosím všechny v čele s velekudlí, aby mi bylo odpuštěno. Dnes při večerním nákupu jsem potkala v jednom smutně studeném regále opuštěného,skoro posledního pana medovníka. I jala jsem se ho utěšovati,že i jeho si někdo zajisté koupí.. No a věřte x nevěřte on mi potvůrka sám skočil do košíku... A teď provokuje a láká a já se tolik snažím vydržet do zítřejšího kafíčka..Tak, teď se mi ulevilo a zítra si ho (samo bez výčitek)vychutnám,aniž bych přibrala.. (zdá se mi ta teorie trochu nepravděpodobná,ale co.. Někdo kdys řekl "věř a víra tvá tě uzdraví").. smilies/grin.gif smilies/cheesy.gif
březen 04, 2009 20:10
Hm , tak to já dnes z košíku nevyhnala : wendy
krevetový koktejl. Sedl si tam a že půjde se mnou domů. To máš Dani tak - někdo je větrníkožrout a jiný zase masožrout. S tím nic nenaděláš.
Pořídila jsem si knížku "Hubneme ve spánku" že jsem čím dál tím línější. Odvíjí se to celé od glykemické křivky. Lidi se dělí na nomády-masožrouty,a zemědělce-rostlinožrouty. O sacharidožroutech tam tedy nic není, ale ono to dřív neexistovalo, že, ty cukrárny. Jsi Dani vyspělě civilizačně závislá. Tak.
smilies/wink.gif
březen 04, 2009 20:38
PS : wendy
ten králík je fakt úžasnej !!!!!!!!!!!!!!!!!! smilies/cheesy.gif
březen 04, 2009 20:39
Poslušně hlásím : Justík
hřích dokonán - medovník sněden smilies/wink.gif
březen 05, 2009 08:49
... : kárl
nevím jestli to tady můžu ventilovat,ale krom sladkýho, mám asi úchylku na oblečení. Ne, že bych musela za každou cenu brát obchody ztečí. Mám na mysli, že prostě jednou za čas prolítnu obchody, zkouším si všechno možný i to pěkně drahý, někdy se celá ohodím od hlavy až k patě - pak nad sebou vzdychám jaká, že jsem ještě pořád kočka...no a pak to způsobně zase pověsím všechno zpátky a jedu vítězoslavně domů a myslím na to, že pod tou všední slupkou dřímá nevšední žena.
březen 05, 2009 09:05
kárl : Justík
to je pěkné, že si to uvědomuješ.. Pod většinou slupek se skrývá něco vyjimečné smilies/grin.gif Jinak jednou za čas si podpořit sebevědomí je v této době potřeba.. A tenhle "hřích" má u mě 1*
březen 05, 2009 09:43
kárl : mia
Připomělas mi jednu příhodu asi 12 let starou.Nosily se šponovky a mně moc vyhovovaly.Jenže sehnat nové byl problém většinou byly dlouhé nohavice a u šponovek je zkrácení problém.Brali jsme nějaké prémie a já šla kolem obchodu s luxusním oblečením a vidím ve výloze "sleva šponovek o 50 %".Zajásala jsem,protože v té době jsem pracovala u stav.firmy a na staveniště byly šponovky ideální.Tak vejdu do obchodu a dvě dámy se na mě vrhly jak na kořist a "co si přejete?" v jejich pohledu jsem jasně viděla "ta si určitě nic nekoupí" tak jsem vyslovila své přání,vyzkoušela padly mi perfektně.Tak jdu z kabinky k pultu a "tak vezmete si je?" povídám "ano" "A které?" tak nejistě prodavačka,já na to "oboje".Kárl tos neviděla to překvapení u nich.šla jsem z obchodu jak kdybych měla kožich z norka a dodnes si při téhle vzpomínce připadám jak Pretty Women.A to cos napsala ty je moc milé.
březen 05, 2009 10:12
mia : kárl
smilies/grin.gif smilies/grin.gif jo tady je to ještě někde pořád, stačí jít do některých "lepších" obchodů ve Vaňkovce, sotva vstoupíte, okamžitě vás prolustrují od hlavy až k patě, a ani se nesnaží svůj okamžitej odhad skrývat. No a pak už to jde ráz na ráz, "přejete si" s mírně nadzvednutým obočím ....nedejbože si něco vyzkoušet a pak si to ani nekoupit! Jejich noční můra. smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif
březen 05, 2009 10:33
kárl : mia
No tyhle "hybridy" vyloženě nesnáším studený jak psí čumák,stokrát milejší menší obchůdek s ženskou,která něco prohodí,usměje se.Jinak koukám tak dneska bez šéfa jo? smilies/grin.gif smilies/grin.gif Kocour není doma myši budou mít prééé smilies/grin.gif smilies/grin.gif Je ti to přáno ahoj
březen 05, 2009 10:54
... : babočka jenerál
taky kradu vlastním dětem čokolády, hlavně ty s jogurtovou polevou. Většinou mě přepadne chut´, když jsou zrovna děti mimo dosah, takže se nemám koho zeptat jestli můžu. Ale je to silnější než já. A ty malý potvory mají takovou pamět, pamatujou si všechny mlsy co kde dostaly. Pak se začnou pídit a jdou za mnou už najisto. smilies/wink.gif smilies/undecided.gif nějak blbne pc, zřejmě všichni zaměstanci surfujou, nejde mi tam dát moje jméno, zkouška spojení
březen 05, 2009 13:37
... : babočka jenerál-karl
smilies/grin.gif
březen 05, 2009 13:37
... : kárl
smilies/grin.gif už to fakčí
březen 05, 2009 13:38
už se pakuji : Justík
z práce domů a slibuji, že dnes místo prochajdy půjdem s pesou běhat smilies/smiley.gif (to za ten medovník )...
březen 05, 2009 17:15

Powered by Azrul's Jom Comment
busy