ČTYŘNOZÍ POMOCNÍCI
Úterý, 22 červenec 2008

Existuje v dnešní době veliká řada různých kompenzačních pomůcek. Některé nahrazují člověku končetiny, jiné mu pomáhají třeba dýchat nebo udržet rovnováhu. Zkrátka zkvalitňují jeho život alespoň do té míry, že jej může žít v jistém slova smyslu zcela plnohodnotně. Jsou ale situace, které vám ani ten nejdražší vozík za statisíce korun či nejmodernejší protéza nijak neulehčí.

 

 

 

 

 

 

      Invalidní člověk většinou potřebuje asistenta, a to tím více a častěji, čím více mu jeho hendikep brání v "normálním" životě. Zní až neuvěřitelně, že takovým asistentem může být někdo, kdo na vás má vždy čas a je téměř nezatížen soukromými aktivitami i náladou. A nejen to. Onen asistent, o kterém je řeč, může být vašim společníkem po celý jeho život a neopustí vás ani kvůli vlastní rodině - tou jste totiž vy.

 

     Ano, jedná se o asistenční a jinak užitečné psy. Na letošním Rehaprotexu (výstava kompenzačních pomůcek) jsme se setkali s institucí zajišťující výchovu a výcvik asistenčních psů. Typů postižení je mnoho, a proto je také několik oblastí, nebo chcete-li specializací, ke kterým jsou konkrétní jednotliví pejsci vedeni. Zřejmě nejznámější jsou psi vodící neboli tzv. slepečtí. Vodící pes je velice praktický pro nevidomou osobu nejen pro jeho schopnost dovést svého pána či paní na určité místo (například na poštu, do zaměstnání, domů apod.) a tím ulehčit nevidomému celou řadu denních rituálů, ale také pro jeho schopnost upozorňovat na překážky v cestě, čímž v některých případech plně nahradí funkci hole.

 

    Další druh specializace u takto cvičených psů je služba sluchově postiženým lidem. Těmto psům se říká "signální psi". Signální pes upozorňuje svého pána na důležité zvuky v jeho okolí, jako je třeba zvonek u dveří, alarm, pláč dítěte nebo dokonce příchozí fax. Záleží jen na tom, na jaké zvuky takový pes bude reagovat (a samozřejmě jakým způsobem), a na které nikoliv. Například, když někdo zvoní u dveří, pes k nim svého pána dovede apod.

 

     Asistenční psi jsou cvičeni zpravidla tak, že jsou schopni podávat předměty různé velikosti i tvaru. Například, když vám spadne na zem tužka, lžíce nebo mobilní telefon, nemusíte čekat na pomoc zvenčí. Stačí požádat svého čtyřnohého kamaráda a on vám to rád podá. Dál tito psi například umí rozsvěcet a zhášet světlo, otevírat dveře, vytahovat prádlo z pračky a nejspíš ještě mnoho věcí, o kterých se člověku jen zdá - do doby, než to vidí na vlastní oči.

 

     Když si vyrazíte na mechanickém invalidním vozíku na nějakou delší trasu, jistě vás časem bolí ruce a potřebujete si odpočinut. Můžete za jízdy, protože vás asistenční pes, který je pro to vycvičený, potáhne. Je však třeba mít na mysli, že jeho tlapky jsou pomocné, nikoliv dělnické. Vzhledem k tomu, že běžně cvičená plemena nejsou tažná, jde spíš o pomoc při jízdě. Každopádně vám asistenční pes může pomoci překonat celou řadu různých úskalí, k čemuž byste zřejmě potřebovali druhou osobu. Udělá to pro vás někdo jen za střechu nad hlavou a stravu?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     Canisterapie, další oblast, je léčebný kontakt psa se strádajícím člověkem. Ať už se jedná o osamělé lidi v domovech důchodců nebo o dlouhodobě nemocné a postižené děti, pes vždy zvedne jejich náladu a pomůže tak snášet lépe útrapy zbytku dne. Přispívá také k rozvoji rozumových a citových schopností postižených dětí. Nejen mazlení a hraní dává dětem a straým či opuštěným lidem radost, ale i takové cvičení se psem je pro děti přijatelnější. Takto pes zase přispívá k rozvoji pohybových schopností dětí. Canisterapeutický pes je velmi užitečnou "pomůckou" pro lékaře. V některých institucích bývá pes umístěn i trvale.

 

     Pes provází lidstvo již od úsvitu dějin. Slouží mu věrně, a to jen za misku jídla a pohlazení. Ač lidé - ke své ostudě - nezacházeli se psy zrovna v rukavičkách. Pejskové bývali často týráni, biti nebo zabíjeni. Ale nikdy svého člověka neopustili. Třeba jsou moudejší než celý homo sapiens sapiens, co se tak kasá svým velkým logickým mozkem - ale jeho tělesná schránka je zatraceně křehká a nedokonalá.

 

    Někde jsem četla, že ten, kdo řekl, že štěstí se nedá koupit, zapomněl na štěňata. A proto, chlapci a děvčata, pěstujte štěňata, budou vás bezmezně milovat, chránit a pomáhat vám po celý svůj nedlouhý psí život.

 

     Na závěr přikládám fotky kouzelné asistenční pejskové Odetky, která miluje mou kamarádku Olinku a je její ochranou a pravou rukou - resp. tlapkou.

 

     A popřejme jí dlouhý, šťastný a spokojený psí život, plný lásky a dobré spolupráce.

 

DALŠÍ OBRÁZKY UVIDÍTE VE ZDEJŠÍ GALERII

(poslední řádka v seznamu rubrik)

 

S láskou ke všem zvířátkům -

Alena Puntíkovaná

 

 

Komentáře
:-) : bb
fešanda šikovná. a ten pruh na hřbetě - nezapomněla se Odetky babička někdy s nějakým krasavcem od Ridgebacků? :-)
červenec 22, 2008 13:28
to nevím, : alena puntíkovaná
ale Olinka ji má hlavně na to, aby se nedfostala do glykemického kómatu. Pejska jí kontroluje hladinu cukru v krvi..člověk by neřekl, co takový pes všecko umí.
červenec 22, 2008 14:51
Alenko : Helena C H
a jak ji to pejskova kontroluje? Ja jsem v televizi videla pejska cviceneho na ruzne pomocne ukony. V hlave me hlavne utkvelo, jak otevrel susicku a vyndal pradlo ze susicky do kose. No to jsem zirala.
červenec 22, 2008 19:13
jo, je to jako když psi hledaj bomby nebo drogy : alena puntíkovaná
prostě tu chemickou změnu v těle cejtěj dřív než člověk.
červenec 22, 2008 19:45
Aha takze : Helena C H
po cichu to pozna. No jo, to me taky mohlo napadnout. smilies/smiley.gif Oni pejsci vubec citi ruzne veci drive, rika se, ze treba i blizici se tornado, nebo nejaka jina prirodni katastrofa je pejskum jasna daleko drive, nez to dojde nam.
červenec 22, 2008 22:21
nejen diabetes : petr v.
Pes dokáže u epileptika prý vycítit blížící se záchvat a upozornit ho - takže vypne sporák, sleze z kola, sedne si (tedy páníček,ne pes :-) )
červenec 22, 2008 22:50
já mám někdy pocit, že čtou i myšlenky. : alena puntíkovaná
Teď jsem si zrovna pomyslela "Sakra to je hodin, měla bych dát toho psa vyčůrat" /mám na mysli svého ořecha Fifinku/- no a jen mi to blesklo hlavou, Fífa opustila křesílko a vrtí ocáskem. smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
červenec 22, 2008 22:51
Možnosti psů na poli pomoci potřebným : Myška
stále ještě nejsou všechny vyčerpány a objeveny. Je úžasné, co všechno lze psy naučit. O to víc je zarážející, že v podstatě pořád jsou asistenční psi (bráno v globále všechny "odbornosti") spíše na okraji zájmu, a podpora od státu na jejich výcvik je mizivá, a prostředky byly a jsou získávány ze soukromých zdrojů (nemám čerstvé informace, možná, že už je to jinak). Když si vzpomenu na dobu předrevoluční, tak výcvikáři psů v naší republice slepeckých se dali spočítat na prstech jedné ruky, jiné specializace se necvičily. Fandím všem, kdo jsou schopni asistenční psy vycvičit, nebo i jen si vzít štěně do předvýchovy, a po roce je odevzdat k výcviku.
Psi jsou pomocníci nejen pro handicapované, ale i pro policii, celní správu a armádu. Naši psi byli vždy ve světové špičce jak ve všestranném, tak ve speciálním výcviku, a řadu metod od nás převzal celý svět. Naši vyhledávači drog, výbušnin, zbraní, lidí, a to i mrtvých, jsou vyhledáváni a zakupováni pro službu po celém světě - USA, Japonsko, Evropa,...
O to víc mě mrzí a štve, že díky několika neukázněným majitelům psů, kteří nezvládli výchovu (poslední případ argentinské dogy do toho neřadím, protože si myslím, že argentínu pokousaný muž dlouhodobě dráždil přes plot, a pes se zachoval přiměřeně) se na kynology pohlíží s despektem. Pokousaných lidí je ve srovnání s oběťmi dopravních nehod mnohonásobně méně, a přesto nikdo nepořádá hon na čarodějnice na majitele aut.
červenec 23, 2008 07:32
Ach ten slovosled... : Myška
To je tak, když se do vět přidává... Omlouvám se.
červenec 23, 2008 07:33
Odetka - pruh na hřbetě - : Myška
není náznak ridge, někteří psi jej mají, je to něco jako úhoří pruh - někdy i tmavší pruh srsti. Ridge je opačně rostoucí srst.
červenec 23, 2008 07:36
... : bb
vím, že ridge to má proti, zdálo se mi z fotky, že Odeta taky
náš bílý bulteriér má na hřbetě pruh delší srsti, nebo spíš bych měla napsat delších štětin :-), v zimě se mu nad ocasem mírně zvlní, což vypadá komicky
jen on, ani vlčák, ani baset, ani kolie

červenec 23, 2008 10:15

Powered by Azrul's Jom Comment
busy