PENÍZE, PENÍZE, JSOU NADE VŠE?
Čtvrtek, 05 srpen 2021
Transparent Roll Of Money Png - Roll Of Money Png, Png Download ,  Transparent Png Image - PNGitemPapírové peníze jsou v současnosti považovány za něco zcela samozřejmého. Jejich existence a běžné používání je ale věc z historického hlediska poměrně nová – dlouhou dobu byl totiž využíván výměnný obchod a také mince, vyrobené z nejrůznějších kovů. Zatímco v Číně se papírovými penězi platilo už cca kolem roku 900, Evropa si na první bankovku na papíru musela počkat až do léta roku 1661.

 

 


Kdy a kde se poprvé objevily papírové peníze?

Ale zpátky k těm nejstarším papírovým penězům – ty se objevily koncem 10. století našeho letopočtu v Číně. Prapůvodní bankovky se objevily údajně již v sedmém století ve staré Číně. Nosit s sebou těžké kovové mince bylo pro Číňany nepraktické, a proto je nechávali u obchodníků. Ti jim vždy při převzetí vystavili stvrzenky, které pak sloužily při obchodování.

 

Lidé tehdy začali ukládat hotovost do obchodů výměnou za převoditelné depozitní poukázky. Začátkem 11. století pak začala skupina obchodníků vydávat peníze, které se nazývaly JiaoZi a které mohly být deponovány, obíhat a být směňovány za kovové peníze. Na těchto penězích byly zobrazeny krajiny a postavy. Každý obchodník využíval tajné značky na penězích, které vydával – tak mohl identifikovat svoje papírové peníze, když byly vykupovány.

 

JiaoZi byly tištěny z rytých dřevěných desek (stejným postupem jako při knihtisku) s černým a červeným označením svojí registrace. Problém spočíval v tom, že dřevěné tiskové desky nebyly příliš trvanlivé, ovšem současně muselo být vytištěno velké množství papírových peněz. Muselo být tedy vyryto mnoho dřevěných desek, přičemž bylo velmi obtížné, nebo dokonce prakticky nemožné ručně vyrýt všechny vzory naprosto stejně.

 

JiaoZi tedy byly druhem směnky. Někteří obchodníci však nebyli schopni na vyžádání vyměnit papírové peníze za mince, a proto byla vláda okolnostmi donucena převzít dohled nad jejich vydáváním. První vládní papírové peníze byly vydávány roku 1024 a vypadaly skoro stejně jako JiaoZi. Když čínská vláda převzala tisk bankovek, zavedla techniku tisku z měděné desky, což umožnilo vytvářet více identických desek.

 

K výrobě bankovkového papíru byla využívána vnitřní vrstva kůry z moruše. Roku 1168 zřídila vláda první papírnu. Nejstarší čínské papírové peníze byly opatřeny pečetí vydavatele. Hodnoty dávných čínských bankovek byly vpisovány ručně (analogicky se postupovalo o několik století později i Evropě, např. ve Velké Británii po založení Bank of England).

 

 

 

 

První zprávy o čínských papírových penězích přinesl do Evropy francouzský kněz Vilém z Rubruku v roce 1254 – jeho informace však zapadly, a to na zhruba 400 let, neboť evropské země na to ještě nebyly připraveny.

 

O mnoho lépe nedopadly ani emise tzv. asignátů, vydávaných v letech 1790–1797. První důvěryhodnou francouzskou cedulovou bankou se tak stala až Banque de France, kterou v roce 1799 založil Napoleonem Bonaparte (jako první konzul).

 

V roce 1705 založil falcký kurfiřt a jülišsko-bergský vévoda Josef Vilém II. v Kolíně nad Rýnem Banco di gyrod´affrancatione, která začala již v průběhu roku 1706 vydávat nejstarší papírové peníze ve střední Evropě.

 

Opravdu nejstarší evropské papírové peníze byly vydávány ve Švédsku, a to od roku 1654 prostřednictvím Stockholm Banco (jinak nazývané Palmsturcha Banken) a od roku 1668 prostřednictvím Ricket Standers Bank, ze které se postupně vyvinula Sveriges Riksbank, neboli současná centrální banka Švédského království. Jednoduše – nebylo dost stříbra, takže „papíry“ se vydávaly kvůli nedostatku stříbrných mincí.

 

 

File:Sweden-Credityf-Zedels.jpg - Wikipedia

 

 

V Anglii byla od roku 1694 oprávněna vydávat bankovky Bank of England. Kromě ní se na této činnosti nesměla podílet žádná velká banka. Emise bankovek byla ovšem povolena drobným venkovským spořitelnám neboli tzv. Country Banks, jejichž emisím zaručili všeobecnou akceptovatelnost londýnští makléři, nazývaní Bill Brokers.

 

Ve Francii se staly prvním předstupněm ke státním dluhopisům již na přelomu 17. a 18. století tzv. billets de monnaie. Byly to kvitance státní mincovny o dodávce staré mince, které opravňovaly dodavatele k obdržení stejného obnosu v právě vyrážené minci nové.

 

V Rakousku došlo poprvé v roce 1762 (za vlády císařovny Marie Terezie) k emisi papírových peněz, tzv. bankocetlí (Banco-Zettel), tedy prvních papírových peněz na našem území. Vydávány byly pod hlavičkou Wiener-Stadr-Banco, která byla založena již v roce 1705, a to na základě dohody habsburského dvora s vídeňskou městskou obcí.

 

Do peněžního oběhu bylo vydáno celkem 1,4 milionu kusů v celkové hodnotě 18 milionů zlatých, a to v nominálních hodnotách 5, 10, 25, 50 a 100 zlatých, které byly povinny přijímat veškeré veřejné pokladny až do poloviny placené částky. V soukromé sféře však zůstávalo jejich používání naprosto dobrovolné.

 


 

 

V Prusku byla vydáváním papírových peněz pověřena Königliche Giro – und Lehnbanco, která byla založena v roce 1765.  Od roku 1772 obíhaly papírové peníze také v Sasku.

 

Na českém území se poprvé objevily bankovky v době vlády císařovny Marie Terezie - byly emitovány 15. června 1762. Tehdy se jim ovšem říkalo bankovní cedule neboli bankocetle. Tím ale historie platidel v českých zemích nekončí – pozdější československé i české bankovky se například dočkaly uznání i v zahraničí.

Jejich první emise byla v hodnotách pět, deset, 25, 50 a 100 zlatých; v roce 1771 při druhé emisi přibyly nominály 500 a 1000 zlatých. Bankovky byly tištěny jen z jedné strany papíru a většinou jednobarevně, se suchou pečetí a ručními (později tištěnými) podpisy.

 

 

Wiener-Stadt-Banco-Zettel - Münzen, Medaillen und Papiergeld 2018/05/25 -  Vyvolávací cena: EUR 2.000 - Dorotheum

 

 

Bankocetle měly sloužit k financování sedmileté války proti Prusku (1756 až 1763) a k umořování státního dluhu. Emisním ústavem byla Vídeňská městská banka, úzce propojená se státními úřady. Nekontrolovatelný tisk bankovek, podnícený často snahou vylepšit státní rozpočet, ovšem vedl ke známému krachu v roce 1811, z něhož se obyvatelstvo vzpamatovávalo dlouhá léta.

 

Česká koruna má své kořeny v rakousko-uherské koruně. Po vzniku samostatného státu v roce 1918 byly původní rakousko-uherské bankovky okolkovány a staly se z nich první československé státovky. Úkolem vytvořit novou měnu byl pověřen ministr financí Alois Rašín. Jeho reformu v roce 1919 přijalo Národní shromáždění a ještě v dubnu téhož roku vznikla koruna československá (Kčs).

Na tvorbě prvních bankovek samostatného Československa se podíleli umělci jako Alfons Mucha či Max Švabinský, jehož tisícikoruna z roku 1934 byla vyznamenána na výstavě umění v Paříži.

V období protektorátu a druhé světové války obíhaly na českém území kromě koruny i jiné měny, například německá říšská marka. Únor 1948 pak znamenal začátek socializace Československa ve všech směrech, bankovnictvím v roce 1953 těžce zahýbala měnová reforma.

České bankovky se opět výrazně změnily po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky v roce 1993.

Po překlenovacím období byla zavedena nová platidla, která s obměnami platí dodnes. 

 

 

 

Komentáře
... : kim
Já si myslím, že na výměnném obchodu zase brzo skončíme.
srpen 05, 2021 23:50
... : d@niela
Přesně - a bylo to vždycky stejný - vydává se víc a víc těch barevných papírků... které jsou ale "podložené" snad jen loňským sněhem. smilies/grin.gif

Dneska jsem zas byla nakoupit, a už si říkám, že budem chodit jako naše prababičky: s taškou peněz pro jeden rohlík. HROZNÝ!!!
srpen 06, 2021 00:01
... : mamča
kim : Tady na "Wenkově" už výměnný obchod funguje. smilies/cheesy.gif Zatím jako sousedská výpomoc. např. :Sousedka napeče dobroty, přinese ochutnávku. Já jí dám vajíčka od našich slepic. Pak se třeba nám urodí meruňky a sousedům ořechy, Tak si to vzájemně vyměníme. Druhá sousedka přinese med, já jí za to dám domácí džemy.
A tak tu žijeme na tom našem dvorečku.
srpen 06, 2021 07:02
... : mila1
My jsme takový výměnný obchod provozovali v době, kdy žil ještě můj táta. Je zajímavé, že jemu se na zahradě vše urodilo, měl zasazeny 4 stromy broskví a ty postupně rodily a bylo jich tolik, že koše ovoce putovalo k sousedům a od sousedů k nám zase později hrušky. Po tátově smrti se o zahradu starám já a kromě krásného trávníku se mi nic nedaří. Speciálně letos, jediné, co mi narostlo v obří velikosti, jsou cukety, ale ty nikdo nechce, tak je cpu do všech jídel, co mne napadne. Mám taky pocit, že letos je víc mšic než jiné roky, takže mi napadly stromky se švestkami.. Jelikož ovoce nestříkám, jak to dělal táta, tak to podle toho vypadá.
srpen 06, 2021 10:01
... : *deeres*
Až jednou klekne elektřina,díky zeleným mozkům, tak jsem moc zvědavá na lidi, co budou existenčně zavislí na virtuálním světu. K čemu jim asi tak budou jejich virtuální prachy? Ty ve slamníku také budou jenom papír a tak vylezeme na stromy a začneme znovu. Možná!
Kdysi dávno, když jsme v práci začínali s počítači, tak se evidence dělala dvojmo, jednou databáze PC a hezky postaru papír a tužka. Pak jednou programátorům klekla síť a když to konečně dali dohromady, tak se zjistilo, že se některá data ztratila. Předtím jsme nadávali na dvojí práci a najednou jsme byli vděční za staré evidenční karty. Znovu jednotlivá oddělení podle karet smolila všechno zpět do počítačů. Materiálová účtárna, mzdová účtárna, zásobování, sklady, obchodní úsek, expedice. Nebýt karet, tak jsme byli pěkně namydlení.
srpen 06, 2021 10:10
... : doktor
Děkuji za průžez oborem,kterého všichni chcánechá musíme brát v potaz.Hezké odpoledne.
srpen 06, 2021 13:01
... : mamča
*deeres* : A co zálohy (dump), ty se nedělaly ? My jsme už na sálových počítačích (r.1972...a víc) každý večer zazálohovali všechny disky na pásky, takže vždycky bylo kam se vrátit. Na PC jsme pak zálohovali vlastní data napřed na diskety, pak vypalovali na CD, a později na flash disky. Vždycky bylo kde najít poslední stav, nebyl-li na síti.
S tím blackautem máš pravdu. Chybí mi už jen "vlastní elektrárna". Ale to bysme museli udělat novou střechu, protože ta stará by to neunesla. Tak holt budeme chodit spát se slepicemi, nebo svítit svíčkama. smilies/cheesy.gif
srpen 06, 2021 13:18
... : *deeres*
Jasně, že dělaly, nebo alespoň se dělat měly. Už v roce 1967 náš podnik jel na děrnoštítkovou Adremu, pak teprve sálový počítač. Ale tohle se stalo až v době, kdy už existovalo oddělení programátorů a správců sítě a my jsme měli na stole osobní počítač a byli na podnikové síti. Takže nezálohovali jednotlivá odddělení, ale správci sítě. Chlapci tehdy tvrdili, že jim to tam někdo schválně všechno zmagnetizoval a proto, že jsou některá data v čudu. Anebo tam měli pouze bordel a tohle byla výmluva.
Také uvažujeme o solárech, ale pořád je na baráku co dělat a na soláry nezbylo. V úterý přijde studnař na obnovení svalené studny. Jednak je vodné a stočné čím dál dražší a my se tak možná zbavíme toho, že po každém dešti je na zahradě 10 cm vody. Jaká bude kvalita vody zatím netušíme, ale jsme hned pod lesem a nad námi jsou hned dva prameny. Ale to tady všude, jenom studánek, co je tady v okolí a klidně z nich bez následků piju. Kromě studánky František u Dobřívu, na té je cedule, že kdo se z ní jednou napije, do smrti na to nezapomene.
https://www.estudanky.eu/8540-pramen-frantisek
srpen 06, 2021 15:31
... : mamča
*deeres* : Jestli ten pramen František není jedová tůňka, vypadá tak. To by pak opravdu do smrti nikdo nezapomněl.
Vlastní studna je výhoda, i kdyby nakonec voda v ní nebyla pitná. Co vody se spotřebuje na mytí, splachování WC, praní...a tu trochu vody na pití si v nejhorším případě koupíš.
My jsme sice napojení na obecní vodovod, ale ve sklepě máme studnu, na kterou kdysi běžel celý dům. Léta jí nikdo nečistil, a voda asi nebude pitná, když sousedům, co se nepřipojili ke kanalizaci, cíleně prosakuje septik. Ale na zalévání zahrádky stačí, a kdyby bylo nejhůř, tak i na mytí.
Soláry jsou můj tajný sen. Ale teď jsem objevila tašky na střechu, co jsou zároveň "solární". Vyrábějí je v několika barvách, a z dálky je nerozeznáš od klasických pálených tašek. Aspoň na jih a západ naší maxistřechy by se hodily.
Cenu toho zázraku jsem ovšem ještě neobjevila...
srpen 06, 2021 16:43
... : Josef Kouba
Ve veškerém finančním kolotoči jsou papírové peníze na celém světě v oběhu přibližně jen 7% a i ty v blízké budoucnosti zmizí. Kšeft s penězi je nejvýnosnější zaměstnání. Malý příklad: Syn si půjčil na koupi domu 700 tisíc. Po 25 letech bance zaplatí 1400 000 a domek je jeho. Kdo se víc nadřel?
srpen 06, 2021 21:23
... : Josef Kouba
Nějak písmenka zlobí, oprava: A nyní si představte jak jsou zadlužené státy. Tam se točí větší peníze. Lidé jsou hloupí, proč nemají své banky se 100% vlastnictvím a peníze by zůstali doma. Komunisti to tak měli.
srpen 06, 2021 21:28
... : mamča
Josef Kouba : A jak si myslíš. že bychom to my, obyčejní lidé, měli zařídit ? Tedy to, aby banky byly ve vlastnictví našeho státu.
Zatím vězíme v "Evropském pozadí" - tedy převážně v Německém, trochu ve Francouzském, a zbytkem, co se nevešel do dříve jmenovaných, v Usáckém.
Nevidím z toho žádnou cestu.
srpen 07, 2021 10:01

Powered by Azrul's Jom Comment
busy