MILLION * HOTEL
Úterý, 20 červenec 2021
Tak, a je hotovo. Jsem zamilovaná. Vesmír ve své pošetilosti zamával s mými hormony a způsobil mi akutní mozkovou nedostatečnost. Zmítám se v záplavě fenyletylaminu a můj nápadník to má taky tak. Naše vzájemné souznění narušuje fakt, že ve skutečnosti je naše láska zakázaná. To opět zařídil Vesmír ve své škodolibé pošetilosti, asi abych příliš nezpychla. Ta síla, která řídí naše životy, mě vždy udělá šťastnou, ovšem napůl, neboť mé veselé období obsahuje vždy jedno velké „ALE.“

 

 

 

Vesmír mě také obdařil nezlomným optimismem, a proto na všem negativním najdu něco pozitivního a naučila jsem se věci brát tak, jak jsou a jak k nám přicházejí, protože v domově důchodců nebudu vzpomínat na to, co jsem udělala, ale litovat toho, co jsem neudělala.

 

Zakázaná láska má samozřejmě i své kouzlo. Ukradené chvilky, důmyslné záminky ke společnému setkání byť jen na pár minut, plánování večerů, které musí být vždy speciální… To všechno k zakázané lásce patří.

Při mé smůle, ale možná i při mém štěstí, je můj ctitel opravdu zamilovaný, a tak se naše setkání netočí jen kolem toho „jednoho“ a důmyslnost či originalita mého nápadníka je opravdu neuvěřitelná. Občas se to sice trošku zvrtne, ale Vesmír to asi tak naplánuje, že se přihodí věci, které člověk nemůže předvídat. Jako tehdy večer..

 

Jednou jsem mezi řečí prohodila, že bych ráda zažila noc pod širým nebem, ale s veškerým komfortem. Nenapadlo mě, že můj nápadník patří mezi ty vzácné muže, kteří naslouchají, a mé napůl vyřčené přání vezme vážně. Netrvalo to ani týden, a měli jsme strávit noc na jedné z jeho horských pastvin, kde postavil „skleníkový“ stan uprostřed čerstvě rozkvetlé louky. Vědom si toho, že mé stárnoucí kosti špatně snáší tvrdé a chladné povrchy, dal si na budování našeho jedno-nočního hnízdečka záležet, a tak jsme mohli přespat s veškerým komfortem.

 

Na palety položil ortopedickou matraci s paměťovou pěnou, prachové polštáře i peřiny zajistily měkké a teplé pohodí, a kdyby to nestačilo, měli jsme k dispozici vojenská mobilní kamínka na tuhá paliva.

 


 

 

Zachumlaná do měkkoučkých peřin jsem pozorovala hvězdný roj, kterému dominoval jasný Měsíc, naslouchala jsem něžnému cinkání zvonečků pasoucích se oveček v blízkém okolí, a v tu chvíli jsem byla nejšťastnější na světě, protože takovou krásu člověk zažije opravdu jen párkrát za život.

 

Dokonalý romantický plán získal trhliny, když pasoucí se ovečky vylekal pravděpodobně toulavý pes; stádo o cca dvě sta kusech se přes nás přehnalo coby vlněné tsunami a zbořilo náš provizorní domeček.

 

Ač se cinkání zvonečků může zdát jakkoliv romantické, v takovém počtu a v takové intenzitě to spíš připomínalo start Iljušina, kterému odpadávají špatně přinýtované plechové součástky. Nápadník se snažil zachránit situaci, než se stane něco horšího, a tak v rouše Adamově pobíhal po pastvině a snažil se vyplašené stádo uklidnit. Nezávislému přihlížejícímu by se mohlo zdát, že se jedná o jakousi noční kulturní vložku, kdy nahý pasák uklidňuje bečící obecenstvo, ale když uklouznul na ještě teplém lejně a narazil si kostrč, došlo mi, že veškerá legrace musí stranou a vylezla jsem z peřin, abych mu pomohla.

 

Stačil však jeden vrtkavý a škodolibý okamžik na to, abychom se v zelených fekáliích váleli oba. Měsíc se smál tak, až vypouštěl hvězdné bublinky a my se váleli v orosené trávě, abychom se alespoň z části zbavili rostlinného obsahu, jež vyšel z ovcí opačnou stranou.

 

 


 

 

Za světla čím dál jasnějšího Měsíce jsme klopýtali k zásobníku vody pro ovce, kde jsme se zbavili smradu, jež nabíral na intenzitě. Bdělé sovy nás propichovaly očima, netopýři zmateně měnili dráhy letu a my se smáli tak nahlas a upřímně, až jsme přehlušili neustávající cinkání početného stáda.

Tuto noc jsme už neusnuli. Mokří, špinaví a nevonící jsme zalezli do peřin a smáli jsme se celé příhodě až do rána. Nad ránem se nám podařilo na chvilku usnout, ale záhy nás probudil ostrý jarní chlad a vlhko.

 

Tak jako tak, byl to jeden z nejkrásnějších a nejromantičtějších večerů mého života, na který budu dlouho vzpomínat.

 

Jaký byl váš nejromantičtější večer?

 

Dobrodružka * Veronika

 

 

 

Komentáře
... : andrea
To je tak krásný, přemýšlím, jestli jsem taky něco podobného zažila. Snad jo, pokusím se to dát dohromady a sem napsat smilies/grin.gif
červenec 21, 2021 11:07
... : PATRIK
Přímo to vidím smilies/grin.gif smilies/grin.gif
Moc hezky napsáno a taky bych si dal říct - tedy prožít podobnou příhodu smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
červenec 23, 2021 01:18
... : Veronika V.
Patrik: tak se stav, zaridim ti to tu. I nejakou tu nevestu ti sezenu :-D
červenec 23, 2021 06:54

Powered by Azrul's Jom Comment
busy