Paní v důchodovém věku si doma stěžuje manželovi, že už ji úplně ignoruje jako ženu: „Dřív jsi mě pořád držel za ruku...” Manžel ji tedy chytne za ruku. A ona zas: „Kdys mi dal naposled pusu?” Manžel ji něžně políbí a při tom pořádně obejme. V ženě se probudí vzpomínky: „Pamatuješ, jak jsi mě vždy jemně kousal do krku a ramen?” Manžel ji pustí a odchází. Ona naštvaně: „Kam jdeš?”

Tak teď nevím, co je mi trapnější. Jestli si kupovat stahovací kalhotky, nebo maso. Řeznictví je pro mě neprobádaná oblast. Odliším tak maximálně vepřový od hovězího, když je k tomu cedulka. Ale termín kližka nebo karabáček... to už jde mimo mě. Kdyby mi řekli, že je to z buvola, tak jim to uvěřím.

Sáákra, teď jsem to měla na jazyku... Kolikrát si to člověk řekne. A nic, okno jak vrata. Asi to také znáte, ale čím jsem starší, tím je to častějš. Ti trpajzlíci, co mám v hlavě a měli by se v ní starat o kartotéku,  jsou neskuteční lemplové. To, co potřebuji často, klidně zabordelaří někam do suterénu, nebo rovnou do nějakého šuplíčku někde ve sklepě. A ze mne je najednou Felix Holzman: „ Hned, jak jsem vás viděl, tak jsem vás poznal podle obličeje. To byste nevěřil pane Brabec.“ „Vrána.“„Nojo, já věděl, že jste nějakej pták, jenom jsem nevěděl, kerej.“

Muž, který dostal výpověď z práce, si dlouho hledal novou, ale žádnou nenašel. Jednou ho napadlo, že si založí svoji ordinaci. Před dveře této ordinace dal ceduli, na které stálo: Vyléčím každou nemoc za 500€, v opačném případě vám dám 1000€. Jde kolem doktor a říká si, že to je dobrá příležitost, jak si vydělat 1000€, a tak tam jde a říká, že úplně ztratil chuť. Nový doktor se zamyslí a říká: "Sestři, přineste vzorek č.14 a kápněte pánovi kapku na jazyk." Sestra udělá, jak jí doktor řekl a kápne pánovi kapku na jazyk. Ten začne všude kolem sebe plivat a říká: "Fuj, vždyť to je benzín."