V končícím roce jsme byli v celé západní civilizaci svědky událostí, jejichž většina má v pozadí pokračující zásadní spor této doby mezi aktivistickým univerzalismem a konzervativní opozicí. Poslední britské volby ukázaly, že Britové zvolili lokalismus a z EU opravdu odejdou. Tím více jsme v hledáčku univerzalistů nyní my a vidíme jejich sílící tlak, protože my jsme nástupiště proti Polsku.

Máme za sebou období vánočních svátků, rovněž jsme „přežili“ Silvestra a Nový rok, tedy dobu, která je mj. na televizních obrazovkách spjata i s větší nabídkou pohádek a dětských filmů. Proto jsem do dnešních hádanek vybrala tři herce, kteří začínali svoji hereckou dráhu právě v dětských filmech. A co víc, všichni tito tři debutovali ve filmu Káťa a krokodýl z r. 1965. Viděli jste ho?

Tak jsem si četla, co všechno a jak se „falšuje“ – například že do rajských kečupů se přidávají jablka, aby se jimi nahradila dražší rajčata. A pak jsem náhodou objevila přímo jablečný kečup. Ani jsem netušila, že existuje. Jelikož jablek máme doma ještě dost, rozhodla jsem se ho zkusit uvařit. A musím vám sdělit, že je to výborná omáčka k masu.

Švýcarsko = země se sedmimilionovou populací má armádu o síle 1.365.220 vojáků (údaj z roku 2010). Profesionálních je z nich pouze 3,600 příslušníků letectva, speciálních jednotek a výcvikových instruktorů. Ostatní jsou příslušníci milice. Každý dospělý muž při dosažení věku 19 let „vyfasuje“ od státu kompletní výzbroj a výstroj.

To, že vaření beru jako druh meditace, je o mně celkem známý. Myslím, že už jsem to tady i psala. Jak mě na vaření baví hlavně to, že vím, jak to dopadne, když to udělám podle předpisu nebo ještě lépe podle zkušenosti a vyberu ty nejlepší ingredience. (Omlouvám se za cizí termit, ale slovo surovina ve mě evokuje slovo surový a surovýho já už v životě nic nepotřebuju.)

Dnešní povídání ze Šumavy bude patřit Královákům. Králováci byli někdejší obyvatelé Šumavy, sídlící v oblasti od Svaté Kateřiny až po pramen Vltavy, tedy v oblasti tzv. Královského hvozdu. Historické prameny se o těchto obyvatelích Šumavy zmiňují od 14. století, kroniky ještě dříve. Šlo o německé osadníky, kteří střežili hranici, zemské stezky a zlaté doly, věnovali se také těžbě dřeva a pastevectví.

Když jsem se ráno courala zdejším parkem s mým milovaným pesem (kolem časné deváté hodiny), potkávala jsem se s druhou várkou psích venčitelek a venčitelů - tedy těch, které jejich čtvernožci nechají doma, dokud se nerozjasní. A jak to tak bývá, slovo dá další várku slov. "Jé, mně vám bolí rameno", "Nojo, a kdybyste věděla, jak je mně, ta moje krční páteř...", "No, dámy, vy jste ještě fit, ale já už si ani nezavážu tkaničky..." - bylo těch nářků několik habadějů.

Ještě před pár lety byla hormonální antikoncepce téměř zázračným řešením na celou řadu menších i větších ženských potíží. Pilulky bezstarostně polykaly zralé ženy, ale i mladé dívky, které věřily, že se jim zlepší pleť a hlavně zjednoduší život. Brát hormonální antikoncepci bylo stejně samozřejmé jako nosit v kabelce růžové prášky na bolest hlavy. Teď ale vše jinak. Z kdysi vychvalované pilulky se stal zákeřný zloděj ženskosti, který ničí zdraví i život.

Trochu slunce do zimních dnů! Vzpomeňme na jednoho loni zesnulého blázínka. Bylo mu pouhých dvaapadesát… Panu Konečnému, původem z jihomoravských Boskovic. Přes nejrůznějsí zaměstnání se propracoval k tomu vyvolenému. Stal se z něj zpěvák, tanečník a šoumen, herec a módní guru, frontman skupiny Šum svistu. Miloval žlutou barvu, tygry, lvy a další exotická zvířata. A tanečnice...

Podle některých zdrojů je v České republice 68,5 tisíce lidí bez domova, dalších 120 tisíc je ztrátou střechy nad hlavou bezprostředně ohroženo. Nejhorším obdobím jsou zimy, kdy jim hrozí smrt umrznutím. Ne všichni přitom mohou využívat nocleháren nebo služeb azylových domů.Mezi nejběžnější důvody patří zdravotní potíže, vlastnění psa nebo sociální fobie. Kvůli těmto aspektům jsou lidé bez přístřeší odříznutí od pomocných institucí nejčastěji.

Nevím, jak to zvládáte vy, ale od té doby, co žiju sama, tak se půl dne "probojím". Co zas vyvedu. A jsou to přitom úplně běžné věci, které se mohou stát komukoliv, ale v určité situaci je to vyloženě průšvih. Například: zapomenete si doma klíče. OK, stačí zavolat manželovi, partnerovi, dítěti... Po mírném či větším seřvání volaný přijede a pustí vás domů. Jenže - jste-li sami? Komu zavolat? Jedině zámečníkovi. No, a tohle neplánované rande vás vyjde na "dva litry".

Před patnácti lety začal Ludvík Hess uskutečňovat nápad, jak zachránit nechtěňátka, Od roku 2005 je v Česku už sedmdesát šest babyboxů. V sobotu večer se v této schráně v Blansku objevilo už dvousté odložené dítě. Malý Jan, jak Hess dítě pojmenoval, je zároveň první letošní odložené dítě. Posledním loňským byl zhruba devítiměsíční chlapeček v České Lípě.

Zima převzala pevně svou moc nad krajinou a bude ještě trvat, než ji opustí síly a vládu znovu získá jaro. Ale nás počasí nezaskočí. My nevytáhnem nos z domova, zahřejeme se u hicujících kamen, ale co ta drboť v přírodě? Myslím tím naši bohatou rodinu hmyzu, s krovkami i bez nich, či s polokrovkami, lezoucí i létající. Prostě a jednoduše brouky.

Potřebovala jsem jít na úřad. Napřed jsem tam šla se psem, jen se podívat, kolik tam bude lidí. Super, seděl tam jen jeden jediný pán. Takže fofrem domů, odstrojit Kajouka, ještě jsem si přehodila bundu za lehčí, a už jsem klusala zpět. No, a co mne tam pak čekalo: čekárna zela plnotou :- ))). Ale nebylo to tak děsný; jak jsem si tak všimla, jeden člověk byl „vyřízen“ cca za deset minut, bylo jich přede mnou teď už šest, takže to se zvládne…

Následující tři týdny jsou vyhrazeny Kozorohům - ovšem ve starém horoskopičinci Inků patří tato doba divukrásnému a tajemnému ptáku, bílé - či sněžné - sově. A co podle Inků patří do charakteru „sovích lidí“? Sova v nich prý zrcadlí moudrost, životní zkušenost a opatrnost v jednání. Diskrétní a málomluvná, budí dojem nepřístupné osoby. Není náchylná do unáhleného uzavírání známosti, či bližších vztahů. Ve výběru životního partnera je mimořádně opatrná, detailně zvažuje pro i proti. Nesnáší lidi, kteří jsou hloupí, nebo vypočítaví. Když už řekne své "Ano" je věrná, pozorná a loajální.

Potřebuje vůbec dobrá čína recept? Nestačí jen všechno rychle smíchat v jedné pánvi? Případně maso předem naložit do nějaké marinády á la čína? Pokud toužíte po co nejlepším zážitku, po co nejměkčím a nejšťavatějším mase, pokud chcete zeleninu nechat tak akorát křupavou a přitom téměř měkkou, pokud netoužíte do jídla sypat glutamátové prášky, pokud se chcete dostat co nejblíž originálu, jak jen naše zeměpisná poloha umožňuje, je tahle čína a recept na ni právě pro vás.

To by jeden neřekl, co zvládne davová psychóza. Vůbec nic jsem nepila - pominu-li kapky proti kašli - a přesto jsem před půlnocí měla báječnou náladu a "nejlepší nápady". Díky superskvostným sociálním sítím jsem se dala dohromady ještě s několika dámami - a ač nás dělilo setsakra moc kilometrů, nařehotaly jsme se vynikajícně. No - a hlavně - vymyslely jsme nové SVĚTOVÉ HNUTÍ, které jsme se v danou chvíli i rozhodly založit...

Něco takového říkáme dětem, když už máme všechny návštěvy za sebou, a přesto zase někdo zvoní; a my nemáme ponětí, kdo to je. „Než někomu otevřeš, napřed se pořádně podívej, kdo to je, zeptej se, co chce… Prostě cizím, neznámým, se jen tak neotevírá!" Jenže – my (lidé) jsme nepoučitelní… I my dospělí mnohdy vítáme cizího s otevřenou náručí i srdcem, nabídneme mu všechno, co můžem a máme, a jen v koutku srdce doufáme, že to samé dostaneme i my…

Dneska vám budu vyprávět Pohádku o líný princezně. Líná princezna byla tak líná, že si byla líná i napustit vanu a tak se většinu života sprchovala. No, ale vanu měla krásnou. To jako zas jo. Rohovou. Prostornou a se střešním okýnkem nad ní, takže hvězdy, romantika. Jednou v zimě přišla celá zmrzlá z vyjížďky na koni a tak se rozhodla, že výjimečně nebude líná a napustí si tu vanu…