Jsou dny, na které se člověk těší celý rok. První den v práci po návratu z dovolené mezi ně nepatří. Pro normálního člověka je návrat z zpátky do kanceláře jednoduše nepříjemný. První dny v práci býváme otupělí a nesoustředění. A vlastně trochu líní. Na řadu lidí navíc padne zvláštní splín, jehož výskyt je tak častý, že pro něj například v angličtině vymysleli i název – říká se mu post-vacation blues.

Tak jsem si dnes koupila libru švestek... v přepočtu za 60,- Kč. A rozhodla se, že udělám švestkové knedlíky. Jenže - nemám polohrubou ani hrubou mouku, nemám tvaroh měkký ani tvrdý.. No, to jsem zvědavá, jak to spatlám :-))). Když jsem tu nedávno četla, jaké máte v Čechách úrody okurek, tak jsem téměř ronila krokodýlí slzy. Kupuju si tu za stovku šest malých cuket, ze kterých se vlastně taky dá udělat salát, ale - nejni to vono! Tedy, nepíšu cenu, že bych tu skuhrala, to ne, zase tu je levné jiné ovoce (banány, papája, avokádo, mango, liči atd.) ale... už se těším zas na český jídelníček. Takže - jak švestkové knedlíky děláte vy?

13. srpen jako Den leváků vyhlásila v roce 1976 Mezinárodní asociace leváků (Lefthanders International). Chce tak upozornit na problémy, s kterými se leváci v pravorukém světě dennodenně potýkají. Mezinárodní den leváků je zároveň oslavou této jedinečnosti, která jde nezřídka ruku v ruce i s vyšší inteligencí, lepší pamětí nebo řečnickým uměním. Důvodem je zvýšení zaměření pozornosti na leváky a na problémy, se kterými se každodenně potýkají. Protože většina nástrojů, přístrojů, nářadí a ostatních věcí se vyrábí stále jen pro praváky. Klasickým příkladem je například otvírák konzerv :-)))

HORKO. Horko je teď skoro všude. A záleží jen na konkrétním místě, kde se kdo nalézá, jak se to dá snášet. Samozřejmě, že někde u vody, a pokud jste zrovna pánem svého času, je to lepší, než ve vařící tůni velkoměsta, kde lidi bez klimatizace zachraňují jen bezcílné toulky přechlazenými obchoďáky. Podle všeho si na podobná léta budeme muset zvyknout, respektive se jim nějak přizpůsobit.