O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

TOULKY ŠUMAVOU - PO STOPÁCH ZLOČINŮ - 1. PDF Tisk E-mail
Středa, 04 září 2019
Přejít na obsah
TOULKY ŠUMAVOU - PO STOPÁCH ZLOČINŮ - 1.
Strana 2
Šumava – tajemná, drsná, krásná, mnoho přívlastků by se pro ni nechalo najít. Dnešní vypravování však bude jiné, nebude o krásách přírody, o podmanivé krajině. Podíváme se na odvrácenou tvář Šumavy, přiblížím Vám několik šumavských mordů, které ve své době vzbudily pozornost a které leckdy měly pohnuté pozadí.

 

 

Pohnutky, které vedly pachatele k jejich zločinům, byly různé a někdy nenacházeli ti dotyční jiné východisko ze své situace. 

 

  

 

Tak tomu bylo v případě mordu  z třicátých let minulého století,

který uvádím jako první.

 

Horská Kvilda byla místem narození jisté Emílie Luksch, dívky z rodiny vyhlášených šumavských kameníků, kteří zhotovovali kamenná koryta, kamenná boží muka a podstavce pod litinové kříže. Kolem roku 1930 se tato dívka seznámila s Franzem Gruberem z Filipovy Huti a byla z toho láska jako trám. Mladí lidé svůj vztah zpečetili sňatkem a Emílie se přestěhovala za Franzem do Filipovy Huti.  Ve Franzově rodině však na ni nečekal nejen novomanžel, ale i jeho otec, těžce tělesně postižený bratr Emil a slabomyslný bratr Karel. Ostatní Franzovi sourozenci již byli z domu pryč.  

 

Mladá hospodyňka měla plné ruce práce. Tolika mužům prát, vařit, obhospodařit dobytek, sušit v létě seno, uklízet. Franz pracoval v lese a vracíval se až k večeru.  Starý Gruber byl zlý, neštítil se Emilii uhodit, dokonce i kopance dostávala, pokud něco bylo špatně uděláno.  K tomu dva bratři, kteří nalhávali okolí, že jim Emílie nedává najíst.

 

Působivé okolí šumavské Modravy se objevilo i na pohlednicích.

 

 

Nešťastná mladá žena byla jako v kleštích, cítila bezvýchodnost své situace, od Franze slyšela stále jen plané utěšování, že se situace zlepší. Nelepšilo se nic, a tak se chtěla vrátit ke svým rodičům.  Ti byli ovšem zásadně proti. Nechtěli nechat padnout stín hanby na svoji rodinu. Tak to přikazovala tehdejší doba svázaná předsudky a konvencemi.  Navíc sousedé na Emílii hleděli přes prsty poté, co se začaly šířit nepravdy o tom, že Franzovým bratrům nedává najíst. Měli ji za lakotnou ženu.

 

V r. 1931 náhle zemřel za velkých bolestí žaludku Franzův dementní bratr Karel. Šuškalo se, že mohl být otráven, ale žádný důkaz pro takovéto fámy se nenašel a tak Franz spočinul na kvildském hřbitově. O rok později skonal starý Gruber. Ten už měl, jak se říká, svůj věk a nikdo se tedy nad tímto faktem nepozastavil. Rok se sešel s rokem a do třetice další úmrtí, velmi podobné Karlovu – slabomyslný Emil opět zemřel za velkých bolestí žaludku.

 

Tehdy se už začaly stahovat nad manželským párem Emílií a Franzem mraky. O případ se začal zajímat tisk i četnictvo. Následovala exhumace těl, a pitva ukázala u všech tří těl otravu arzenem. Při domovní prohlídce se navzdory tvrzení manželů, že žádný jed doma nemají, našly sáčky s jedem. Nebožtíci dostali doslova koňskou dávku jedu, 40 smrtících dávek arzenu.

 

Dalším šetřením bylo zjištěno, že vrahem byla pouze Emílie, která odešla od soudu s rozsudkem smrti.  Nešťastná rodina Lukschova psala dopis prezidentské kanceláři o milost pro svoji dceru. Jistě si také uvědomovali, že kdyby nešťastnou Emílii přijali domů nazpět, když je prosila, nemusela situace dojít tak daleko. Nakonec Emílie Gruber dostala od T. G. Masaryka milost, trest jí byl zmírněn a později, r. 1953, se vrátila na Šumavu.

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]