O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


ZAŠLÁ SLÁVA - RINGHOFFER, INWALD A OSTATNÍ PDF Tisk E-mail
Úterý, 03 září 2019
Přejít na obsah
ZAŠLÁ SLÁVA - RINGHOFFER, INWALD A OSTATNÍ
Strana 2
Výsledek obrázku pro františek ringhoffer I.
Pražský Smíchov, jak už jsem jednou zmínila v Pražských toulkách, se kdysi nazýval „Stokomínový Manchester“. Bývalo tu množství továren a pro zaměstnance také kolonie dělnických domků na Mrázovce. Dnes už slávu továren a továrníků připomíná jen pár budov. Smíchov se změnil k nepoznání, tam, kde kdysi kouřily komíny a kráčeli dělníci s bandaskami a svačinou, pulsuje moderní, dynamický ruch velkoměsta.


 

 


Málokdo z těch, kdo vidí čelní stranu prodejny se značkovou  obuví v Plzeňské ul. 233/10,  tuší, že jde o štít bývalé Ringhofferovy továrny. Málokdo tuší, že malá vila utopená v křížení silnic Plzeňská a Kartouzská, je bývalý zámeček baronky Ringhofferové (Kartouzská 20/7).  Tam, kde dnes stojí budova Meet Factory (Ke sklárně 3213/15) se dříve radilo vedení firmy Inwald o další strategii výroby skla. Správní budova bývalé továrny Inwald zůstala, továrna samotná však byla zbourána.

Historie Ringhofferů sahá až do 18. století.

 

Výsledek obrázku pro ringhoffer

 

 

Tehdy tovaryš František Ringhoffer přišel hledat z Uher do Prahy obživu a kolem r. 1771 si zřídil dílnu na výrobu měděného zboží na rohu Mariánského náměstí a Platnéřské ulice, kde vyráběl zejména varné pánve pro pivovary. Byl úspěšný a tak svoje jmění rozšířil. Navíc se stal členem městské rady.

 

Po smrti otce Františka převzal v r. 1827 živnost syn Josef a svého otce v podnikavosti a úsilí rozhodně nezapřel. Rozšířil dílnu i výrobní sortiment a začal nabízet speciální zařízení pro cukrovary a lihovary. V r. 1832 se stal vrchním mistrem kotlářským a získal monopol na výrobu měděného zboží v celé zemi.

 

Související obrázek

 

 

Dalším z generace Ringhofferů byl opět František (1817-1873), ten již studoval na polytechnice v Praze a sbíral zkušenosti během stáže v západní Evropě.  Přestěhoval firmu do větších prostor v Opletalově ulici.

 

Rozhodl se také přeorientovat výrobní náplň na železniční vagóny. Za tím účelem koupil pozemky na Smíchově. Bylo to velmi moudré rozhodnutí. Vždyť konkurenci  - až do r. 1882, kdy zahájila výrobu Tatra Kopřivnice - žádnou neměl.  R. 1867 přidala firma výrobu salonních vagónů. Nejslavnějším z nich se stal vagon vyrobený r. 1930 k osmdesátým narozeninám prezidenta Masaryka.

 

Výsledek obrázku pro ringhoffer

 

Prezident Masaryk v něm cestoval velmi rád a po každé cestě přišel rukoudáním poděkovat strojvůdci za bezpečnou cestu. Tento vagón vezl prezidenta i na poslední cestu do Lán. Užíval ho i Edvard Beneš. Za války tímto vozem jezdil pouze Emil Hácha. V r. 1968 hrozilo, že se vagón barbarsky zničí. Naštěstí k tomu nedošlo.

 

Mr004

František Ringhoffer byl zvolen r. 1861 starostou na Smíchově.

Osvědčil se i jako zaměstnavatel.

V jeho továrně fungovala Dělnická nemocenská pokladna , sbor záchranářů, a r. 1870 nechal na severním svahu Bertramky vystavět kolonii jednopatrových dvojdomků – Mrázovku (někdy nazývanou Betlém).

 

 

 

Čtvrtým Ringhofferem v pořadí, byl opět František (1844-1909), byl na gymnáziu spolužákem Jakuba Arbese a Julia Zeyerea, učil ho suplent Jan Neruda.  Ač se chtěl původně věnovat vojenskému povolání, převzal po smrti otce podnik a nevedl si vůbec špatně. Kromě již zaběhnutého výrobního programu se proslavil tím, že r. 1891 dodal první vozy lanovky na Letnou.

Produkce firmy putovala i daleko do zámoří.

 

Dostat náklad ze Smíchova na jediné nádraží, dnešní Masarykovo, však byl těžký hlavolam.  Používal se k tomu valník se železným podvozkem a tři, čtyři páry zdatných koní, vagón vážil 5 tun a tendr dvakrát tolik. Jezdilo se přes Karlův most a až s výstavbou Vyšehradského mostu se Karlův most zbavil této zátěže.

Nutno ještě zmínit, že Řetězový most Františka I. vůbec zátěž vagónů nevydržel, nebezpečně se rozhoupal a vystrašení dopravci se vrátili zpět.

 

I v této době bylo o dělníky slušně postaráno  - věrnostní příplatky, levné bydlení, stálá lékařská služba. Požární sbor zdejší továrny přijel jako první k požáru Národního divadla, vděční herci pak sehráli 10. května 1884 první zvláštní představení jako výraz díků právě pro dělníky ze Smíchova.

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]