O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


ŠUMAVSKÝ OBR PDF Tisk E-mail
Neděle, 11 srpen 2019
Související obrázekPři cestách Šumavou jsem u silnice v Horské Kvildě (Horská Kvilda není od obecného pojmu hory, ale protože spadala pod město Kašperské Hory, tím se odlišila od blízké jednoslovné Kvildy) uviděla dřevěnou sochu obrovských rozměrů. Socha znázorňuje mužskou postavu v životní velikosti a tím obrovitým člověkem byl Sepp Rankl, známý šumavský silák, o kterém píše spisovatel Karel Klostermann ve svém díle „V ráji šumavském“.
 
 


 

 

Sepp Rankl, vlastním jménem Josef Klostermann, se narodil 16. 1. 1819 na samotě Ranklov u Zlaté Studny (Goldbrunn). Ta leží mezi Churáňovským vrchem a Horskou Kvildou.  Od mládí vynikal svým vzrůstem, ve 20 letech měřil již 210 cm, později 213 cm.  Jeho povaha byla dobrácká, poklidná, hlas prý měl až dětský, což ostře kontrastovalo s jeho hřmotnou postavou. Možná šlo o nějakou hormonální poruchu.

 

 

Výsledek obrázku pro Die Penzion Rankl-Sepp

 

 

Sepp pocházel z deseti dětí a po smrti otce hospodařil na Ranklově. Svoji nevěstu si vyhlédl velmi kuriozním způsobem.  Jednoho dne pomáhal kosit louku u Krickelových na Zhůří. Když byl pak pozván do sednice k obědu, zálibně se zahleděl na nemluvně v kolébce. Děcko se na vzrostlého horala usmálo a tehdy si on umínil, že holčička bude jednou jeho nevěstou. A tak se také stalo.

Cecílie Krickelová pak povila Seppovi sedm dětí.  Když se brali, bylo Seppovi 45 let.

 

 

Související obrázekV kraji, kde vládne drsná příroda a člověk musí hledat sílu především sám v sobě, se lidé často v modlitbách obraceli k Bohu, věříce, že se jim dostane duchovní posily.  I Sepp byl člověkem zbožným, chodíval do vzdáleného nicovského kostela na bohoslužby, nejprve sám, později s celou rodinou. Býval štědrý, o vánocích posílal na faru vánočku bohatě posetou rozinkami, o posvícení husu, na velikonoce jehňátko, na sv. Prokopa tele. 

 

Pro svoji klidnou, dobráckou povahu a ochotu pomáhat druhým byl mezi lidmi značně oblíben.

Mnozí si šumavského obra chtěli vyfotografovat, ale on považoval fotoaparát za čertův vynález a až lstí se podařilo získat jeho jediné foto. Tehdy mu namluvili, že budějovický biskup by rád viděl jeho podobiznu. No a biskupovi už se neodvážil odporovat.

 

 

O šumavském silákovi se vyprávělo mnoho příhod. Za všechny jsem vybrala tuto:

 

Na svátek Panny Marie Sněžné bývá v Kašperských Horách pouť. Tehdy přicházeli do města poutníci ze všech koutů a lákala samozřejmě i různé podnikavce. Jakýsi chytrák ve vidině zisku zhotovil siloměr. Na železném podstavci byly hodiny s ručičkou, pod hodinami se nacházel bytelný nárazník, do kterého se tlouklo palicí. Podle síly úderu vyletěla ručička a ukázala čas na hodinách. To vše za 4 krejcary. Podnikavec se snažil pouťové návštěvníky nalákat výhrou až 10 zlatých, ovšem pokud ručička vyletí na dvanáctku.

 

Tehdy Seppa známí provokovali, aby také zkusil sílu, že za něho ty 4 krejcary zaplatí. On ale nechtěl, přišlo mu hloupé platit za bouchání palicí.  Když poňoukání neustávalo, změnil svoje rozhodnutí.  Postavil se, rozpřáhl rukama držícíma palici a uhodil. To, co následovalo, bylo jako ze špatného snu. Stojan poskočil, ručička vylétla ke dvanáctce, letěla ještě dál, zatřepala se a zůstala viset ve vzduchu. Dolů už ji nedostali. Vlivem nárazu prasklo péro siloměru a celý siloměr byl, jak se říká, „po smrti“.  Jeho vynálezce nadával, klel a láteřil, sbalil fidlátka, odměnu nevyplatil. Sepp by si ji jistě ani nevzal.

 

 

Hospodaření na Ranklovské rovině v nadmořské výšce 1130 m nebyla žádná slast a uživit tím početnou rodinu prakticky nemožné.  Mrazíky spálily i to málo co zde vyrostlo, kamenitá půda předznamenávala mizernou úrodu.  Sepp měl štěstí, že díky naturálním výsadám zděděným po svých předcích zde rodinu uživil. I tak pásl dobytek, živil se povoznictvím (forman).

S přibývajícím věkem přesídlil do Jáchymova u Stach.  Stachy, na rozdíl od Ranklova a Nicova, byly osídleny českým obyvatelstvem. Seppova čeština byla bídná, ale Seppa zde přijali s otevřeným srdcem.

 

Výsledek obrázku pro rankl sepp böhmerwald

 


Mně se podařilo objevit na hřbitově ve Staších hrob šumavského siláka.  

Zemřel 19. ledna 1888, jeho žena Cecílie ho přežila o 40 let a je pohřbena společně s ním.

 

 

Při psaní článku mne napadlo, proč asi posílal Sepp dar v podobě telete zrovna na sv. Prokopa, 4. července? Sv. Prokop je patron horníků a kostel v Nicově je zasvěcen sv. Martinovi.

Pak jsem se dočetla, že sv. Prokop je i patronem rolníků, tak snad proto? Nevím.

 

MIA,

cestovatelka a úžasná vypravěčka

 

 

 

Komentáře (11)add feed
... : Míša šíša
Mio, odkaz hlásí, že album neexistuje.
srpen 12, 2019 05:35
... : Míša šíša
Tak beru zpět - už jsem se k tomu proklikala.
Prosím tě, kde je ten pomníček ve skále, co je fotografie u článku?
srpen 12, 2019 05:40
... : Míša šíša
Teda koukám na ta tvoje alba - a klobouk dolů. Jsi veliká cestovatelka a máš moc krásné fotky.
srpen 12, 2019 05:47
... : Mikin4
Hezky clanek. Zaujalo me liceni drsnych podminek Sumavy (me zrovna pred 3 dny pomrzly brambory) a poznamka o tom, jak se k sobe chovali Cesi a Nemci pred prichodem toho frajtra s fouskem. A jeho dnesnich nasledovniku... smilies/tongue.gif
srpen 12, 2019 05:51
... : mia I
Míšo tu fotografii vložila Daniela, protože to pro ni bylo asi jednodušší než zmenšovat a vkládat ty mnou zaslané. I proto jsem dala odkaz na ty mé fotky. Možná Březník u Hartmanic?? Fakt nevím.
srpen 12, 2019 06:11
... : mia I
Míšo tak už vím. Dala jsem do googlu obrázků Sepp Rankl a fotka je ze stránek penzionu Sepp Rankl , jde o skalní oltář Královského kamene.
srpen 12, 2019 06:26
... : d@niela
Ano, ano, Míšo a Mio -
Mia má pravdu, já to "trošku" popletla, považovala jsem to za pomníček Seppa. smilies/grin.gif
srpen 12, 2019 07:58
... : doktor
Mio děkuji za pro mne neznámý příběh.Bezva napsané.Až budu na Šumavě,tak již na tuto ojedinělost nezapomenu.Díky.
srpen 12, 2019 12:57
... : NČ.
No, tak víc, než obr, mě vždycky zajímal spíš bobr, i když nejvíc vždycky holátka. Ale to máme každej jinak....
srpen 12, 2019 20:34
... : andrea
NČ, ty jsi ale "kujón"... hezká hra se slovíčky smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
srpen 13, 2019 14:00
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]