O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

CHYBÍ MI MOJE "POLOVINA" PDF Tisk E-mail
Středa, 12 červen 2019
Nevím, jestli si píšu o radu. Asi totiž na to žádná opravdová rada, návod, jak mám dál žít, není… Nedávno mi zemřela žena. Byli jsme spolu 48 let, měli jsme pohodové manželství, přivedli jsme na svět čtyři úžasné děti, máme vnuky. Ale teď jsem úplně sám. Zvládnul jsem pohřeb, všechno, a až doteď jsem, zdá se, "fungoval".

 

 

 

 Jenže teď, po měsíci, sednul jsem si ráno ke stolu a jako bych dostal ránu, uvědomil jsem si, že už jí nikdy neuvidím. Že už budu jen sám. Myslel jsem, že umřu, bylo mi tak strašlivě, brečel jsem a byl jsem na tom tak špatně. Syn se mi snažil vysvětlit, že teď, když je po všem, že je to normální, že jsem mohl přestat fungovat, protože jsem si to už mohl dovolit se konečně složit. Souhlasím s ním, ale nevím, co mám dělat dál. Je mi strašlivě smutno, nedokážu si představit další hodinu, natož další den bez manželky. Opravdu se cítím, jako že zemřela polovina ze mně...

 

Nejradši bych se nechal zavřít do Bohnic pod prášky, nebo prostě jen usnul, a už se neprobudil.

Karel

 

 

 

Komentáře (6)add feed
... : *deeres*
Na to rada žádná není, prostě tu bolest musíš přežít, časem se otupí a pak už zůstanou jenom hezké vzpomínky. A ty máš ještě rodinu, máš pro co žít.
Mně ségra umřela, nebylo jí ani šedesát, spolu s manželem žili 42 let. Švagrovi bylo téměř sedmdesát, ale mechtěl zůstat sám. Starší syn se mu dal ke katolické sektě a s námi se nestýká a druhý byl vážně nemocný. Švagrovi chvíli trvalo, než našel tu pravou, nakonec si našel vdovu a jsou spolu už teď deset let. Jen díky tomu přežil smrt svého syna, sám by to asi neustál.
červen 13, 2019 08:43
... : Moira
deeres,
to je smutny pribeh. Nekdy si rikam, jak mají nekteri lide tezky osud a proc se to deje zrovna jim. A pak me napadne, ze zrovna ja mam neuveritelne stesti a mam dosud oba rodice ve vyborne kondici, zdravou dceru a skvělého zdravého vnuka... V podstate každý den si rikam, ze mam stesti a prosim, at to tak vydrzi stále....
červen 13, 2019 10:20
... : Moira
Karle,

je to velmi tezke si představit, ze budes zit dal sam. Asi to chce velkou silu a presvedceni, ze bude lip. Chce to cas, hodne casu. Tady je kazda rada spise na draka.....
červen 13, 2019 10:22
... : toulavejV
Karle, je dobrý si uvědomit, že život probíhá jako sinusovka. Plusy střídají mínusy, je to tak u každýho, jenom u každýho je to střídání jinak častý a má jinou intenzitu, výšku i hloubku. Ale zažije to každej. A tak je dobrý vědět, že když jsi dole, úplně na dně, může to už jít jenom nahoru, zase bude líp, to není propaganda, jen životní zkušenost.
Já byl na dně víckrát, tak to vím. A vždycky jsem se z toho časem vyhrabal, sám. Bez psychologů a jiných berlí a žil spokojenej život, než jsem zase neočekávaně byl na dně. Až vloni, zase najednou, jsem měl zlomenou nohu v krčku a bez těch berlí jsem se přes půl roku neobešel, bylo to nekonečný a vypadalo to, že už chodit normálně mi není souzeno. Navíc jsem si potrhal vazy a svaly na pravým rameni, ruka pro cokoliv nahoře nepoužitelná, ani na podrbání :-). A jsem pravák, holý neštěstí. Jak já toužil zase chodit normálně a hlasovat pravou na schůzi :-). Po roce už hlasovat zase můžu i když trhat ovoce nad hlavou ještě moc nejde. A v srpnu vyrážím do Slovenskýho ráje a Vysokých Tater, ukázat malýmu hory, projít tiesňavy i horský stezky. Trochu i plavat prsa tou pravou se dá. Není to jako před tím, ale jde to, MUSÍ, když chceš . . .

Taky to zvládneš, čas ti pomůže, ale i ty musíš chtít . . .
červen 13, 2019 11:23
... : Milene
Ztratit někoho, koho máš rád je vždy velmi smutné. Ale není přece pravda, že jsi zůstal sám. Píšeš, že máš 4 děti. To je přeci fajn. Co kdybyste děti neměli? A takové řeči, že prášky a nebýt. Jak by k tomu přišla tvoje vnoučata. Teď přišla o babičku a ještě o dědu? Vždyť je to taková radost vidět vnoučata vyrůstat, trávit s nimi čas, pomáhat je vychovávat, povídat si s nimi, blbnout.....

Takže fungovat určitě musíš. A moc Ti to přeju.
červen 13, 2019 13:54
... : doktor
Karle neumím Ti pomoct ani poradit.Letos v červnu ( 18. ) máme s manželkou 53.výročí. A jaj se říká "někdy bych ji bacil ...",ale opravdu se děsím okamžiku ,kdybych tu zůstal sám.Též si to neumím představit.Karle,nejsi v takových situacích sám.Zvládneš to!Držím palce. Karel
červen 14, 2019 12:23
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]