O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


V POSTELI JEDEN NAVÍC - A NAVÍC JEŠTĚ NĚCO PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 30 květen 2019
Běžně se tomu říká „švédská trojka“. Ale jestlipak víte, jak to opravdu vzniklo? Označení sexu v trojici (nejčastěji dvou žen a jednoho muže) má prý pocházet ještě ze středověké severní Evropy, kde muži byli dlouho na vojenských výpravách, a přebytek žen si to řešil tímto způsobem. Finská trojka se říká kombinaci dvou mužů a jedné ženy. (Že by u Finů byl přebytek na druhé straně?)

 

 


Image result for DVĚ ŽENY A JEDEN MUŽ V POSTELI

 

 

Funguje to jako „švýcarské hodinky“. S „francouzským šarmem“ tedy nyní probereme do své slovní zásoby některá spojení, ale kdybychom měli některá vysvětlit, odkud pocházejí nebo jak vznikla, byla by to pro nás „španělská vesnice“. Případně „kanadský žert“. Ale - někdy je to naopak jednoduché. 

Původ frazeologických spojení typu "pije jako Rus" případně "italská domácnost" nebo "anglický humor" také netřeba nějak zvlášť vysvětlovat.

!Španělská chřipka" se skutečně rozšířila v roce 1918 ze Španělska, a země opravdu bývala kdysi centrem výroby kytar, nazvaných proto i španělky, a plemeno dalmatin také pochází zřejmě z Dalmácie.

 

Image result for DALMATIN

 

 

Za jejich vznikem jsou stereotypy, které hovoří nejvíce o našich obrazech, představách a předsudcích vůči jiným národům či etnickým skupinám. Nejen v Bulharsku se používají fiktivní bulharské konstanty, flámují nejen Vlámové, a nejen "cikáni" kradou a lžou. Mnohé fráze však zůstávají ustálené v jazyce dávno poté, co pominuly skutečnosti, na které odkazovaly.

"Například zastaralost výrazu „kouří jako Turek“ nevyřadila z používání tento jazykový stereotyp, přestože dnes je už obtížné určit, který národ holduje nikotinu více.

Turci nám přímo nedali ani zalévanou kávu, u nás nazývanou „turecká, či turek“, neboť oni tu svou vaří v džezvě. (Jak vidět, ve skutečnosti je příběh vzniku některých běžných slovních spojení zcela jiný.)

Takže – „španělská vesnice“ - tento výraz se k označení něčeho, čemu nerozumíme, používal už od 16. století, na svědomí to zřejmě mají úzké uličky tamějších vesniček, ve kterých se člověk snadno ztratí. Vtipné je, že Němci používají v těchto případech výraz česká vesnice - "Böhmisches Dorf", který vznikl zřejmě podle zkušenosti Němců v Sudetech.

Angličané říkají: "It 'Greek to me!" Případně "That' s Double Dutch!" A zajímavost: v Polsku se k označení něčeho nejasného a trochu popleteného uchytilo nedávno spojení „český film“.

Známé „španělské ptáčky“, tedy sepnuté plátky masa, plněné vejcem, okurkou, hořčicí a uzeninou – bývaly oblíbeným pokrmem císaře Rudolfa II., a připravoval mu je jeho španělský kuchař; odtud tedy pochází i jejich ustálený název. Ve Španělsku však toto jídlo budete hledat zbytečně, tento recept je spíše součástí židovské kuchyně.

 

Related image

 

 

A „švédské stoly“ – tedy způsob servírování jídla na jeden stůl, ze kterého si každý vezme, co chce. Nejčastěji se takto podávají ryby, ale i salámy či šunka a zelenina. Po švédsky se tomuto způsobu říká "smorgasbord", co přesně znamená stůl, při kterém si děláme chlebíčky.

Příkladem takového servírování je i vánoční stůl Švédů "julbord". Jeho předchůdcem byl ve středověku "brännvinsbord", na který se dávaly drobné kousky jídla, podávané k alkoholu. A jak se to rozšířilo? Tuto formu pohoštění zvolili ve švédském pavilonu na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939, odkud se po úspěchu dále rozšířila. V Norsku se používá výraz "koldtbord" čili studený stůl.

Z Itálie je „Ruské vejce“ -  podle legendy kdysi toto vajíčko natvrdo uvařené, doplněné vlašským (čili italským) salátem měli prý připravit Italové pro ruské hosty, přičemž měl vzniknout i tento název.

 

Známá „ruská zmrzlina“, tedy ta báječná lahodně smetanová, podávaná mezi dvěma oplatkami, se vyráběla v sovětském Rusku od 30. let minulého století. Už tehdy se vyvážela i do bývalého Československa. Její boom však nastal v 80. letech, kdy se výroba i díky masivní výstavbě nových továren zvýšila o 60 procent. Ruská zmrzlina se tak dostala do všech zemí východního bloku. V 90. letech ji však z trhu vytlačily západní mražené výrobky. A zmrzlina, která se dnes prodává pod touto značkou u nás, už není vyrobena v Rusku a nemá ani takový obsah tuku, jako původní kvalitní smetanové výrobky.

 

Related image

 

 

„Ruské kolo“ - tento druh zábavy vymysleli v Americe na konci 19. století, o její rozšíření se však skutečně postarali ruští majitelé kolotočů. Jednou z nejstarších atrakcí tohoto druhu bylo kolo ve vídeňském parku Prater, zprovozněné už v roce 1897. I proto se například v němčině označuje ruské kolo jako vídeňské (Wiener Riesenrad).

 

Oblíbené „francouzské brambory“, jídlo složené z brambor zapékaných s uzeninami, někdy i s vajíčkem, smetanou a sýrem dostalo název francouzské brambory zřejmě proto, že král Ludvík XIV. si mohl mezi prvními Evropany pochutnávat na bramborách čerstvě dovezených z Ameriky. V samotné Francii se podobné jídlo jmenuje "tartiflette" a zpropagoval ho v 80. letech z komerčních důvodů jistý výrobce sýra.

 

Image result for francouzský klíč

 

„Francouzský klíč“ – tak tady fakt nevím.  Proč se nástroji pro utahování a dotahování říká francouzský klíč nejen v Čechách, na Slovensku, ale i v Maďarsku či Bulharsku, mi není neznámo. Zajímavé je, že ve Francii či v Německu, Portugalsku i Španělsku se klíči s nastavitelnou hlavicí říká "anglický", protože ho vynalezl v roce 1842 anglický inženýr Richard Clyburn. Jiní považují za jeho vynálezce zas Angličana Edwina Bearda Budding. V Dánsku, Polsku či Izraeli se označuje jako švédský, protože to byl právě švédský vynálezce Johan Petter Johansson, který získal v roce 1891 patent na zlepšený nástroj, který se prakticky používá dodnes.

 

Starý známý „kanadský žert“ vznikl u českých meziválečných trampů, kteří považovali Kanadu za zemi, ve které vám prominou, pokud si ze svých přátel či kolegů trochu víc vystřelíte.

 

A konečně „bludný Holanďan“ - označení pro bezcílně potulujícího se člověka, vychází ze středověké severské legendy o námořníkovi, který podepsal smlouvu s ďáblem. Posádky lodí prý občas v mlze vídali jeho opuštěnou loď.

 

Related image

 

Jo, a jak vznikl název pro jistý druh polibku „francouzák“?

Pokud to víte, napište do komentářů,

nebo si počkejte do příště…

 

d@niela

 

 

Komentáře (9)add feed
... : *deeres*
Tatarský biftek, vídeňský řízek,boloňské špagety, budapešťská pomazánka, americké brambory....
Češi jsou na vymýšlení blbostí machři.
http://www.ceskaprirovnani.cz/vsechna-prirovnani

Ruské vejce, nazývané původně Hliňák, prý vzniklo takto:
Vymyslel ji v 50. letech minulého století provozář automatu Koruna (dnes již neexistuje ani automat, ani provozář) na Václavském náměstí v Praze, jménem Josef Hliňák. Udělal s pokrmem takovou díru do světa, že byl dokonce roku 1961 jmenován ředitelem podniku Lucerna-Barrandov. Oč vlastně ve věci „ruské vejce“ šlo? Skladovací prostory jídelního bufetu Koruna byly dost nevyhovující. Jednoho dne tam začala plesnivět naložená červená řípa a sledi z Polska. Ke všemu se propadala skladovací lhůta vajec. Hliňák, aby zachránil, co se dá, rozhodl se k radikálnímu kroku. Donutil šéfkuchaře z Koruny Jiřího Tučnera, aby do českého bramborového salátu s majonézou nakrájel onu poloplesnivou řípu, zapáchající sledě a uvařil propadlé vejce natvrdo. Vzniklý produkt z odpadků nazval Hliňák „ruský salát“. Nechal ho nandat do papírových kelímků, navrch se položilo rozpůlené vejce s propadlou lhůtou, celé se to polilo lžicí majonézy a na vrch pokrmu se položila stroužka naložené červené kapie. Aby vzniklý „vynález“ mohl bleskurychle, bez průtahů, projít schvalovacím řízením komunistického ministerstva vnitřního obchodu, označil Hliňák onu hovadinu „ruské vejce“. Náměstkovi ministerstva Liprtovi namluvil, že to viděl v Kyjevě v hotelu Berjozka. Obratem ruky byl projekt „ruský salát“ a „ruské vejce“ schválen. Automat Koruna se tím zbavil odpadků, které vlastně měly skončit na smetišti. Netrvalo dlouho a pokrm „ruské vejce“ se rozšířil v celém tehdejším Československu. Největší záhadou bylo, že ačkoli pochybným vynálezem byly krmeny i sovětské vládní delegace, žádný z moskevských pohlavárů nevznesl protest, že tyto v Rusku vůbec neexistující produkty, jako je „ruské vejce“ a „ruský salát“, nesou jméno jejich vlasti. Postupem času se tato původní Hliňákova pitomost dostala snad do všech kuchařských publikací studené kuchyně ve střední Evropě. smilies/grin.gif
květen 31, 2019 09:15
... : Moira
deeres,

ty jis dokonala.. Ceska prirovnani - to si poctu!
květen 31, 2019 10:15
... : Moira
deeres,
a jak jsi tam nasla cele tohle povidani? Me to dava jen hesla..........
květen 31, 2019 10:22
... : *deeres*
Moiro, protože jsem dříve narozená a ta historka se vyprávěla už za mého dětství. Ruskému vejci se říkalo i hliňák.
Samotný článek vyšel před deseti lety v Reflexu. Autorem je Jan Nepomuk Albert Bervid-Buquoy z Eligutu, prolhaný rádoby šlechtic, kterého vyhodili z ODS a na zámku, co zíkal za korunu, má památky na Heydricha. Ale to je zase jiná kapitola.

https://www.reflex.cz/clanek/zivot-a-styl/39252/kdyz-lide-blbnou-aneb-roztomile-omyly-ceske-kuchyne.html
květen 31, 2019 10:50
... : doktor
....,že by odpověď podal nějaký Francouz?
květen 31, 2019 12:10
... : NČ
Francouzák bude dozajista souviset i s francouzskym milováním - něco jako hned ve výtahu, aby to pak doma dlouho netrvalo, než se začne.
A víte, jak vzniklo pojmenování místa Nebozízek? To kdysi tam byly lesy a Karel IV. tam při lovu dostal hlad. Vlezl tam do nějaký knajpy a šišlavej hospodskej se ptal, jestli chce kuře nebo řízek. Ale protože šišlal, tak to bylo "kufe nebo zízek?". A Kája si vybral nebo zízek.
Zejtra slunce a 25 stupňů celsia ve stínu!!! Jupííííííííííí!

květen 31, 2019 17:37
... : Moira
deeres,
diky za vysvetleni.

NC,
"Kaja si vybral nebo zizek" - hahhahahahaha... diky za kazde vtipne rano....

A to vite, ze jsou v CR jen dva lide, kteri miluji repku? Babis a Kristelova....

smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
červen 01, 2019 07:07
... : doktor
Ano,díky za každé vtipné ráno,díky NČ !
červen 01, 2019 12:06
... : Josef Kouba
Běžně se tomu říká „švédská trojka“.
Krkonoše kam jsem se po skončení vojny vydal a nikdy nápadu nelitoval, protože autobusy ROH každá týden dovážely nové rekreanty. Mezi nimi i mnoho žen. Nebyly skoupé. Vdaných i svobodných jsem se ptal, zdali zkusili alespoň jednou být v posteli ve třech. Věřte, nevěřte z deseti tázaných 3-4 to zkusili, některé jednou, jiné vícekrát.
červen 02, 2019 08:23
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]