O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


"CIZÍ" SLOVA PDF Tisk E-mail
Úterý, 14 květen 2019
Moje babička Otylka byla původem Sudeťačka. Její čeština (ač se tam "u nich" mluvilo jen německy) byla úchvatná, snažila se, seč mohla, aby nikdo nepoznal, odkud že je. Ono to totiž po válce bylo hodně nebezpečné, mluvit německy... Když si její nejstarší vzal „Pražandu“, odstěhovala se ze severu do hlavního města i ona. Bydlela pak v takovém minibytečku v Argentinské ulici.

 

 

 

 

 

Za hlavními dveřmi byla dlouhá chodba, z níž vedly po stranách několikery dveře – za každými byl jeden nájemník. (Dřív se ty větší byty rozdělovaly mezi několik partají.) Její pokojíček byl velmi malý, ale příjemný. Po obou stranách postele (jedna pro ni, druhá pro hosta), mezi nimi vchod na balkónek, na konci jedné stůl se židlí, pak ve výklenku malá kamna, naproti stolu kredenc a vedle umývadlo. Bylo tam ale nádherně, protože tam byla ona.

 

 

image 0 Za mala mne babička hlídávala, a později, jako školačka, jsem za ní chodila každý den – ze školy domů, a šupky hupky za babičkou. Naučila mne plno zajímavých věcí, šití, háčkování, pletení, vyšívání, a stále při všem úžasně vyprávěla. Děda byl železniční inženýr, hodně cestovali, ale brzy umřel. Ona se už pak nevdala, a i když se její děti rozletěly do světa, zůstala tam nahoře sama.

Až pak, v pětačtyřicátém, se dostala do Prahy. A i tady pak už byla sama. No – sama…

O sobotách za ní chodil strejda Eman, v neděli strejda Otta, občas přijela z Unhoště teta Ládi. Každý pátek můj táta. Babička tak věděla absolutně o všech všechno, co se kde v které rodině šustlo, a díky ní o sobě navzájem vědělo i celé příbuzenstvo. Byla báječná, hodná, všichni ji měli rádi. Nikdy na ni nezapomenu.

 

 

Ale proč vám o ní píšu:

Nedávno jsem během řeči použila jedno z následujících slov, které jsem pochytila od babičky, a můj syn se nesmírně pohoršil, jak že to mluvím, co je to za vulgarismy nebo ošklivý slang?

 

 

Tak jsem si sedla, zkusila zavzpomínat, a pár těch  "vulgarismů" - germanismů se snažila napsat. Jestlipak všichni znáte jejich význam? Nebo – vzpomenete si taky na nějaké?

 

 

Tépich, cimra, veškostn, šláfcimr,

sichrhajcka, kinkostn, šrajtofle, tyštuch, šnuptychl,

šmuk, šraubncír, augenráfek,

fangle, hapták, fuška, majstrštyk,

šmirgl, vercajk, kauf,

kvelb, šunt, švorcák, fryštyk, pajšl,

šnycl, firhaňky, šláfrok,

ajnclík, štrozok,

filcka, kastlík, ajznboňák,

šaltpáka, ánunk, štorc…

 

A tak jsem si uvědomila, že tyhle germanismy, které ještě mnohdy s námi žijí, jsou těmi mladými zcela zbytečně považovány za něco nepřístojného. I když je to vlastně historická kategorie, nemusíme je odmítat. O to se pokoušeli lingvisté již od národního obrození, ale bez většího úspěchu. Ať chceme nebo ne, germanismy v českém jazyce jsou a budou s největší pravděpodobností i nadále.

 

 d@niela

 

 

 

Komentáře (9)add feed
... : NČ
Slova celkem dobrý, většina uplně běžně používaná (jen pár neznám).
Srandovní je taky překlad slova "imrvére", což česky je "furt".
Nojo, tomu se žádnej jazyk neubrání, dyť ani ti Němci. Dost z toho ani není původní německý, pochází to z latiny. Když slyším svý vnuky, bavit se mezi sebou, hemží se jim to slovama "kůůl" a mnohejma jinejma, který si teď zrovna nepamatuju, sice jim, se svou mizivou znalostí angličtiny, rozumím, ale připadá mi to docela zvláštní. Spíš ovšem srandovní, než, že by to nějak uráželo můj češtinskej krasocit. Dyť už i my, staří, jsme si hravě zvykli třeba na "ímejl", teď už spíš jen "mejl", nebo svícení "ledkama" ... A tak je to přeci docela fajn.
Skutečná jazyková nádhera je ovšem třeba čtení Jiráska nebo Čapka, před jejichž mistrovstvím, krásou jazyka, kterej zní tak nádheně archaicky, pokaždý žasnu. Jednim slovem - lahůdky! K jazykovým lahůdkám patří i texty pana J. Suchého. Si vzpomínám, jak kdesi vykládal, jak ho štval prapůvodní čundráckej text "Klementajn", tak se rozhodl písničku otextovat znova. Neřešitelnym oříškem ovšem prej bylo, že když se do toho pustil, zjistil, že skutečná čeština neobsahuje ani jediný slovo, který končí na "..ajn".
Pěkný ráno všem. Rádio říkalo, že dneska je poslední ledovej den, od zejtřka začne skutečný jaro a víkend (zase nečeský slovo) až 23 C. Dost dobrý!!!

květen 15, 2019 04:58
... : mamča
Taky většinu těch slov znám, i když je nepoužívám. Používal je můj tatínek, který měl tu smůlu, že byl ročník 1924, takže byl totálně nasazený v Německu. Nevzpomínal na ta léta v dobrém, ale ta německá slova mu tak nějak zůstala pod kůží.
květen 15, 2019 06:09
... : Míša šíša
Těch počeštělých německých slov je "hafo", ale teď si vzpomínám z těch nejmenovaných akorát na "šraňky". Můj dědeček v momentu nějvětšího rozhořčení říkával "himlhergot" a "krucifix", sice rouhačské to nadávky, ale v podstatě byl slušňák. To já říkám "ku*va" a "do p*dele". smilies/kiss.gif
květen 15, 2019 07:14
... : Míša šíša
Jinak, Dani, dík za hezký článek.
květen 15, 2019 07:16
... : Markéta
Slovo "ucaprtaná" - jak to já ho jako dítě nesnášela smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
květen 15, 2019 07:50
... : *deeres*
Znám význam všech, protože rakouská babička, žižkovský děda. Nejenom, že znám, já jako dítě neznala adekvátní český výraz a pančelka , když jsem nastoupila do školy,z toho pokaždé málem měla infarkt.
Špajz, štokrle, šuplík,špígl, vaškostn, karfiol, tépich, kapna, štrumpfle - znám jich spousty. Některá slova čeština pohltila, některá upadla v zapomnění. Český jazyk si nepůjčoval jenom z němčiny, také z ruštiny, klidně i z latiny,nebo řečtiny, kdy výraz převzal jiný národ, a teprve poté k nám doputoval.
Svůj svérázný jazyk mají světští a cirkusáci, nejspíš proto, že tam ne všichni jsou Češi. Tam bych si kolikrát ani netroufala uhodnout, co ten výraz vlastně znamená.
Umíte třeba přeložit větu z Cirkusu Humberto?
Hé, mon p’tit, tu as fait une belle courbette! Mais tu n’es pas du métier, quoi? Du bist nichst vom Zirkus, was?“

květen 15, 2019 09:51
... : doktor
Danielko děkuji.Chtě nechtě jsem zavzpomínal na mojí maminu.Naši žili v pohraničí několik generací,jak ze strany mamky,tak i taťky.U nás se běžně používala některá uvedená slova dost dlouho po válce a nebyly považovány za germanismy ,ale docela hormální mluva.Jasně časem se vše co připomínalo časy minulé zametlo do propadliště.Vzpomínám jak máti vyprávěla,když byli odsunuti z domova ( v Krásném Březně ) a otec dostal ubytování i zaměstnání jako železničář v Roudnici a matička šla poprvé nakupovat do ryze českého krámu.Chtěla v lahůdkách koupit zavináče a látkách trnky.Zavináč byl rolmops a trenky glotky.Jasně,že na ni koukali jako na blázna.
květen 15, 2019 11:59
... : marty
Většinu těch výrazů znám a běžně používám. Ale brněnskej "hantec", to je pro mě divočina. Nedávno byla Manéž B.Polívky a tak padlo slovo " hercna"....kdo by to řek, že to je srdce?? smilies/cheesy.gif
květen 15, 2019 15:46
... : d@niela
Nojo, herc... když jsi napsala i "překlad", tak už mi to došlo...
květen 15, 2019 17:07
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]