O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

NEBOJME SE BANKOVNICTVÍ PDF Tisk E-mail
Středa, 24 duben 2019
Drzé čelo lepší poplužního dvora – aneb slušně, ale sebevědomě si nedáme všechno líbit. Heslo „Náš zákazník náš pán“ platí absolutně i ve finančním světě, respektive i při finančním rozhodování. Sice to na první pohled nevypadá jako klasický obchod, kde je prodávající na jedné straně a kupující na druhé, ale je to tak. Tudíž i když si chceme půjčit, nejdeme do finanční instituce v podřízeném postavení, jako prosebníci, ale jako sebevědomí zákazníci, kteří si jdou koupit službu.

 

 

 

 

Za tuto službu přece platíme, a to v podobě úroků, poplatků a dalších plateb. Problémem může být právě psychologická stránka věci. Nejenže bankovní a pojišťovací služby a produkty nepůsobí jako klasické zboží, tudíž se i my pak méně cítíme v postavení standardních zákazníků, ale navíc při fyzickém (osobním) poptávání finančních služeb máme vždy proti sobě prodejce (zprostředkovatele, úředníka), který bude vždy z definice věci ve výhodnějším postavení z hlediska znalostí, informovanosti, připravenosti a také psychiky.

 

Konec finančních negramotů v Čechách - <a mce_thref='patrik-nacher-r21690.htm'>Patrik Nacher</a>Konec finančních negramotů v Čechách - <a mce_thref='patrik-nacher-r21690.htm'>Patrik Nacher</a>

Konec finančních negramotů v Čechách - <a mce_thref='patrik-nacher-r21690.htm'>Patrik Nacher</a>

U obvyklého nakupování na nás nikdo (kromě reklam) nečiní nátlak, dáváme věci svobodně do košíku či vozíku, můžeme je vracet zpět do regálu, můžeme promýšlet, jen tak jezdit, věci si prohlížet, číst, studovat, dokonce můžeme i telefonovat manželce nebo příteli na telefonu a průběžně se radit. To na pobočce finanční instituce moc nelze, protože se nám někdo konkrétní věnuje.

 

V takové situaci pak platí nepřímá úměra – čím déle s poradcem sedíme a probíráme různé možnosti, tím hůře se pak říká „ne, potřebuji si to v klidu doma rozmyslet“. Jinak řečeno, roste pravděpodobnost, že si koupíme produkt, který jsme původně ani nechtěli, nebo který rozhodně není na trhu ten nejvýhodnější.

 

A stejně jako u standardního nákupu kontrolujeme účtenku a její jednotlivé položky, a když jsme se zbožím nespokojeni či nefunguje, jdeme jej reklamovat, totéž činíme i u finančních služeb a produktů. Kromě samotné reklamace lze zaslat stížnost i na ombudsmana dané banky (pokud jej finanční instituce má), manažera kvality či ředitele oddělení péče o zákazníky nebo se poté obrátit na specializovanou instituci – Finančního arbitra ČR.

 

 

 

TIP: v případě naší úspěšné reklamace dostaneme zpět nejen to, co bylo předmětem sporu, ale můžeme požádat i o proplacení účelně vynaložených nákladů, jako například znalecké posudky či právní rozbory.

 

 

Pro plastický pohled zde uvedu příklad, kdy byla stížnost (ani vlastně nešlo o reklamaci) naopak zcela mimo mísu. Jeden klient si stěžoval bance, že se mu někdo naboural do jeho internetbankingu a provedl mu tam nějaké transakce. Popsal bance stav věci, ale té se to moc nezdálo. Klientovi zase přišlo, že banka nekoná, vyhýbá se odpovědnosti, a tak se obrátil na televizi, aby mediálním tlakem stížnost popostrčil dopředu.

Společně poté naběhli do banky a jali se řešit útok na klientův účet. Když na místě klient provedl přihlášení do svého internetbankingu, bylo všechno v naprostém pořádku. Jak je to možné, ptali se klient i redaktor?

Nakonec se ukázalo, že se klient místo přihlášení se do svého internetového bankovnictví omylem několikrát dostal na demo účet banky, který měla na svém webu na ukázku.

I to se holt stává...

 ukázka z knížky

Patrika Nachera

 

 

 

Komentáře (6)add feed
... : Josef Kouba
Lord Josiah Charles Stamp, ředitel Bank of England a ve své době jeden z nejbohatších mužů světa, napsal v roce 1937 něco pozoruhodného: „Moderní bankovnictví vyrábí peníze z ničeho. Tento postup je možná ten nejpodivnější vynález v dějinách lidstva. Bankéřům patří Země. Připravil-li by je o ně někdo, ale zároveň jim ponechal moc vytvářet peníze, obratem ruky by jich měli zase dost.
-------------------------
Půjčují si státy, podnikatelé, rodiny, jednotlivci a to je v procentech za půjčení v dlouhodobém termínu dvounásobek i více. Peněžnictví je vážná záležitost a mělo by být jen v majetku státu, nikoliv v soukromém vlastnictví. Neumíte si ani představit, jaká by nastala obrovská změna v celém světovém dění. Bohužel se to nikdy nestane. Toto impérium je velice silné.

duben 25, 2019 10:12
... : *deeres*
Pokud chce někdo nabízet své služby, měl by jasně uvádět, kolik za to chce. Když tedy jsme peněžní negramotové, protože ne každý má ekonomické vzdělání, tak by peněžní ústavy měly u půjčené částky vyčíslit, jak dlouho budeme splácet při měsíční splátkách a v jaké výši. Pak se zájemci o půjjčku nemůže stát, že díky nějaké obezličce, je najednou z výhodného úroku 3,9%, klidně dvojnásobek.
Ne každý ví, co je RPSN a dovede si tedy zjistit, co všechno mimo těch deklarovaných 3,9 % bude muset zaplatit. Máme tu poplatky za vedení účtu, poplatky za tištěný přehled, pojištění schopnosti splácet, pokuta za pozdní splacení, pokuta za opakované prodlení se splátkou,sazba úroků z prodlení, pokuta za předčasné splacení celého úvěru....
To se to těm peněžním ústavům půjčuje cizí peníze , když většině pracujícícho národa chodí mzda na účty a ti jim za to ještě zaplatí.
A dnes není problém si bankovky i vytisknout, už dávno nejsou kryty zlatem a dalším majetkem státu.

Myslíte si, že je náš národní poklad dodnes bezpečně uschován v trezoru České národní banky? Nebo, že by za těch 22 let od rozdělení republik zvětšil? Musíme vás zklamat… V roce 1998 totiž stávající guvernér ČNB Josef Tošovský bez toho, že by byla celá věc zveřejněna, nebo nějak diskutována, (ačkoli se jednalo o zlato patřící celému národu), prodal 56 tun zlata z našeho Národního zlatého pokladu a velkou část zlatých mincí Německu, za německé státní dluhopisy!
Takže když se dnes občas otevřou dveře trezorů ČNB, máme možnost si prohlédnout ubohé zbytky našeho zlatého národního pokladu – zbyla pouze 1/8. Mockrát vám “děkujeme” Tošovský…

duben 25, 2019 12:05
... : Krakonoš
Ale my už jsme viděli tu vobrovskou změnu, co tu nastala, když bylo peněžnictví jenom v rukou státu. Takže si to umíme představit, milej Koubo. Možná tobě se ta změna líbila (proto jsi patrně zdrhl jinam), mně ani trochu. Takže sorry jako, nestane se to, dokud zase leví blouznivci po ztrátě paměti většiny vobyvatel na chvíli nezvítězej. smilies/cheesy.gif
A k národnímu pokladu - v moderní ekonomice je národním pokladem jenom to, co národ dovede vytvořit - jeho práce, um a výsledky obojího. Nikoli zlatý cihličky v trezoru. Z těch ti nikdy nic nepatřilo ani patřit nebude, nikdy je neuvidíš a víra v ně je ti ještě mnohem míň platná než víra v Boha. smilies/cheesy.gif
duben 25, 2019 16:10
... : Josef Kouba
Připomínám, že to co se dělo při rozkrádání státu v české bance nemá nic společného s profesionálním vedením. V Kanadské BC je několik podniků ve vlastnictví státu, a to na vysoké profesionální úrovni. ( BC Hydro, pojištění aut, lodní doprava mezi ostrovy, úrazové pojištění aj) Vedení těchto podniků je královsky placeno a je dlouhý čekací list na práci v těchto podnicích.
duben 25, 2019 19:19
... : *deeres*
Není to náhodou tak, že český peněžní sektor je v rukou zahraničního kapitálu. Kteří politici asi umožnili, aby se na nás zahraniční banky takhle krmily, bez možnosti odvolání. Jak za to asi ti politici byli odměněni?
Krakonoši, když už ignoruješ holé skutečnosti, tak se alespoň podívej na grafy Českého statistického ústavu.
https://www.czso.cz/documents/10180/20555419/1804120221_23.pdf/bbd4fa5d-40f3-4e3b-ac8d-3d0144b69d5d?version=1.0
V čem vlastně tkví takový obchodní úspěch bank působících v České Proč přečkaly krizi bez
úhony, když se jejich „matky“ topily v problémech? Důvodů je víc: především, zahraniční investoři získali při nákupu banky očištěné od špatných pohledávek. Mohutné kapitalizaci nic nebránilo. Už od roku 2002 byla jejich ziskovost velmi vysoká a návratnost vloženého kapitálu nad evropským
průměrem. Zatímco západní banky ve větší míře chodí pro zdroje na kapitálový trh, jejich dceřiné
společnosti v ČR používají již zmíněné velmi levné vklady klientů. Zobchodovávají je, což se
pozitivně promítá do jejich marží.
I když část zisků, kterou si stahují „matky“ zpět v podobě dividend,je obrovská, zůstává nerozdělená část z hospodářských výsledků předchozích let v úhrnu také velmi výrazná – zadržené zisky bankovního sektoru České republice činily koncem předloňského roku 124 mld. korun. I proto se jejich kapitál a rezervy blíží hranici půl bilionu. Prostor pro aktivní obchody pro pokrytí svých rizik tedy mají široký, ale peníze do ekonomiky nepouští – firmám začaly opět půjčovat až loňský rok(2011). Do té doby stavy firemních úvěrů klesaly. Neuvolňují ani poplatkovou politiku. Proto byla kapitálová přiměřenost v českém bankovním sektoru v roce 2010 dvojnásobně vyšší proti tomu, co předepisují světové konvence obezřetného fungování bank. Rostla i za krize. A banky v České republice měly štěstí - jejich portfólia cenných papírů neobsahovala ve větší míře rizikové strukturované instrumenty,které dokázaly srazit na kolena i banky globálních rozměrů. Je za takových okolností vůbec možné přečkat krizi jinak než v pohodě?

Ta analýza je z roku 2012 a jestli myslíš, že se něco od té doby změnilo, tak ne, ždímou nás stále.
Že by pomohlo zdanění bankovního sektoru? Ani náhodou, oni nás mají totiž v hrsti a paradoxně by to pouze přineslo břemeno peněžní zátěže na klienty, stejně, jako se to stalo v Maďarsku.
duben 26, 2019 09:13
... : NČ
Sorry jako, Dani. Ale co tady s takovym článkem? To si fakt jako myslíš, že to tady čtou blbci, kteří potřebují poradit?
I když vlastně, podle určitých znaků se i tady vyskytujou. Ale zase - proč radit blbci? Ten si stejně poradit nedá, ten ani netuší, že je blbec. Kdyby tušil, už by nebyl blbec.
duben 28, 2019 15:13
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]