O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

O VELVARSKÝCH TVRDOVAJEČNÍCÍCH PDF Tisk E-mail
Pondělí, 22 duben 2019
Related imageO Velikonocích se psalo všude možně, chtěla bych se proto zmínit o „TVRDOVAJEČNÍCÍCH“. Pokud nevíte, o koho se jedná, nehledejte ve slově žádný jiný než doslovný význam. Protože jde o jeden pradávný „moudrý“ nápad obyvatel Velvar, hezkého českého města. Jedná se o pověst, která pochází z doby, kdy se stavěl Karlův most. Na jeho stavbu se totiž vozila vajíčka, která se prý přidávala do malty, a to ze všech obcí, které byly někde poblíž.
 
 

 

 

 

Velvaráci, asi jejich "představitelé" (protože jen politici mají tak úžasné nápady), vymysleli, že oni vajíčka povezou uvařená natvrdo, aby se jim po cestě nerozbila. Když s tímto nákladem dojeli na Karlův most, zjistili, že vajíčka uvařená natvrdo se do malty přidávat nedají… A proto se dodnes Velvarákům říká „tvrdovaječníci“, a oni si z té pověsti v posledních letech udělali i báječnou zábavu.

 

Spolek Natvrdlí z Velvar již čtvrtým rokem pořádá akci nazvanou Vajíčkobraní na Karlově mostě. V rámci tradice proto i letos přinesli do Prahy členové spolku nůše vařených vajec. Vajíčkobraní se nejprve koná na náměstí ve Velvarech - týden před Velikonocemi. Pořádá se tam řemeslný trh s rozmanitým doprovodným programem. V sobotu večer se poté vejconošové vydávají s nůšemi plnými velvarských vajec na noční pochod podél Vltavy do Prahy.  I letos přišli v dobových kostýmech. Jejich rodiny a další návštěvníci se do Prahy vydali z Velvar parním vlakem.

 

 


 

 

Nosiči vajec přešli přes Karlův Most v průvodu, kde se na transparentech objevovala hesla jako „Bez vajec nejsou koláče“ nebo „Praha vejce Evropy“. „Dnešní velvarští se k tradici hrdě hlásí a razí tvrdovaječnictví jako zásadní světonázor, spočívající ve schopnosti vysvětlit si rozličná nařízení po svém a lépe, což začíná být v dnešním světě stále užitečnější,“ píše o sobě spolek Natvrdlí na stránkách města Velvary.

 

 

 

Image result for vELVARŠTÍ TVRDOVAJEČNÍCI

 

 

A když už si o nich čteme: první písemná zmínka o Velvarech pochází z roku 1282. Vznik jména Velvary uvádí kronikář Václav Hájek z Libočan do souvislosti s bojem proti Maďarům. Maďarský vojevůdce měl v noci sen, jak mu nějaký muž podává střídku chleba. Pojmenoval proto město střídka chleba, což je maďarsky Belvar a počeštěno to znělo jako Velvar.

Podle jiné domněnky je název odvozen od slova var, což ve staré češtině znamenalo obydlený dům. A vyskytl se i názor, že šlo o obec velvarů, tedy lidí, kteří mnoho vařili. Slovo var však nejpravděpodobněji označovalo místa, kde ze země vyvěrají prameny.

 

 

Image result for vELVARŠTÍ TVRDOVAJEČNÍCI

 

 

Pak až král Vladislav obec Velvary povýšil na královské město podruhé v roce 1482. Podruhé proto, že na začátku roku 1482 postihl město Velvary velký požár, při kterém shořely všechny písemné doklady o tom, že Velvary byly královským městem již jednou jmenovány. Velvary také současně získaly právo vařit pivo, pořádat trhy a opevnit se hradbami, což také vzápětí udělaly. Až do poloviny 19. století bylo městečko důležitou zastávkou na staré cestě z Prahy do Saska.

 

 

Image result for vELVARŠTÍ TVRDOVAJEČNÍCI

 

 

 

Město Velvary bylo opevněno hradbami a vstup byl možný čtyřmi branami: Pražskou branou, kterou vystavěl na jižní straně náměstí za purkmistra Jiřího Mydláře v roce 1580 stavitel Bartoloměj Vlach. Roudnickou branou, která byla v roce 1841 z neznámých důvodů zbourána. A bránou Malovarskou, na jejímž místě později vznikla renesanční brána Slánská. Ale ta byla později zbourána na příkaz paní hraběnky, které prý stínila do zahrady. Chržínskou bránu tvořila vlastně jenom vrata mezi dvěma zděnými pilíři. Dodnes se zachovala jen brána Pražská. Vedle Roudnické brány bývala Panská hospoda.

 

K téhle velvarské Panské hospodě se s největší pravděpodobností váže vznik známé písně Ó Velvary.

Podle místní tradice stála u jejího zrodu událost z přelomu ledna a února roku 1591, kdy byla v Panské hospodě Jáchymovi z Bílé odcizena truhla s 996 tolary. Málokdo dnes ví, že spor, jestli mu byly peníze odcizeny, nebo zda je propil, se táhl mnoho let a dědil se z generace na generaci. A proto píseň Ó Velvary nesložil Jáchym z Bílé, ale až některý z jeho potomků.

 

 Tak ať žijou Velvary a velvarští "tvrdovaječníci"!

d@niela

 

 

 

Komentáře (2)add feed
... : *deeres*
To nám zase stoupne cholesterol, než se zbaští, co jsme vykoledovali. Ve městě se to moc nedrží, ale tady včera prckové i větší děti běhaly po vsi s košíky, jak zběsilí.
Velvary mám odsud kousek, je to moc hezké městečko, ale o tvrdovaječnících slyším poprvé. Hezký!
duben 23, 2019 08:21
... : doktor
Danielko moc hezké povídání.Známé,ale ne v tak hezkém balení.
duben 23, 2019 13:11
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]