O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


BACHA NA PŘÁNÍ VAŠICH DĚTÍ – MOHLO BY SE VYPLNIT! PDF Tisk E-mail
Pátek, 08 březen 2019
Související obrázekTo si takhle synátor přál kolo, a protože se nám sešly nějaké penízky a byli jsme rádi, že se chce hýbat, tak jsme mu ho tedy koupili. Jako dítě jezdil dost, ale co přišel do puberty, tak to bylo neuvěřitelně líné stvoření. Měl radost a opravdu ve volném čase začal jezdit. Bydlíme na vsi, cyklostezek je tu dost, dá se vyjet do všech směrů, helmu bral jako samozřejmost, tak proč ne.

 

 

 

 

 

Po měsíci se manžel zamyslel, stoupl si na váhu, trochu si povzdechl a odebral se k počítači. A po 14 dnech nám přibylo do garáže druhé kolo, s trošku větší nosností. A začali jezdit spolu. Manžel trpěl, hodně. Přece jen, léta sedavého zaměstnání, 30 kilo od svatby nahoře, no já ostatně taky už dávno nejsem proutek.

 

 

 

 

 

Vraceli se domů ve výborné náladě, sice nejdřív ten mladší prskal, že ho táta brzdí, ale než se léto změnilo v podzim, tak už s ním držel krok a plánovali stále těžší trasy. A mně začalo být doma trochu smutno. A nebyla bych ženská, kdybych si občas nezaremcala, že. Přitom vůbec nebylo špatný plácnout  sebou v sobotu po obědě na gauč s knížkou a mít pár hodin jen pro sebe.

 

 

 

 

 

Na podzim si koupil teplejší oblečení a jezdil až do konce listopadu. Tedy manžel, syn si poklepal na čelo, že v takové zimě jezdí jen cvok a že si počká zas na duben. To manžel tedy nečekal, a už v únoru udělal generálku, nahustil kola a jel.

A pak se tak trochu častěji a častěji začal poptávat, jestli bych nechtěla jezdit taky. No nechtěla, nikdy mi sporty nic moc neříkaly. Když se přihlásil do akce „Do práce na kole“, tak jsem souhlasila, že ten květen nějak přežiju, a že bude mít veškerý komfort a bude jen v práci nebo na kole. Bylo to poměrně drsný a já si uvědomila, že ač se mi to nikdy nezdálo, tak doma zastane poměrně dost práce.

 

Nakonec za květen najezdil 2750 km, v soutěži našeho města byl 2.nejlepší. A za ten ¾ rok zhubnul 25 kg.

 

 

 

 

 

Nejlepší na tom ale bylo, že psychicky pookřál. Samá sranda, úsměv… ne, nenašel si milenku cyklistku, jen mi to kolo nakonec ke čtyřicátinám koupil taky. Nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo brečet. A pak mi řekl jednu krásnou větu: „Pamatuješ, jak se ti nechtělo jet na vodu a dřít se na lodi?“ A mně naskočilo mých 18 let a první voda a mozoly, otlačený záda ze spaní ve stanu, komáři, vítr a déšť… a ta neuvěřitelná radost z každý projetý šlajsny a později z toho, že jsem se naučila kormidlovat, když jsme se rozmnožili a na jednu loď se už nevešli. A dneska si léto bez řeky neumím představit.

 

 

 

 

Takže jsem uvěřila a ve 40 to tedy s tím sportem zkusila. Bylo to hrozný, bolelo mě naprosto všechno, každý kopeček mě rozhodil, že bych bych to kolo nejradši hodila do pangejtu. Kolikrát jsem slítla, to ani nespočítám. Ale bylo to čím dál snazší a hezčí. Když jsem ujela svým prvních 50 km v jednom dnu, začala jsem na sebe být pyšná. Manžel se tomu jen tak usmíval a musím uznat, že se mnou měl a má trpělivost. Pro něj není problém ujet trojnásobek. Když jsem k tomu navíc začala i fotit krajinky, tak už jsem se s tím pohybem smířila naprosto. Jediný, čeho se tedy bojím, jsou nášlapy. To jsou takový ty speciální botičky, co se zacvaknou do šlapek. On si to nemůže vynachválit, já se bojím, že se netrefím. A na to má naprosto odzbrojující argument: „ Kdybych se furt bál, že se netrefím, tak nemáme dvě děti…“ Narozeniny se mi pomalu blíží, letošní sezónu jsme už zahájili oba. Takže uvidíme, možná to nakonec přece jen zkusím...

 

 

 

 

A jestli už konečně začne jaro, tak přestane zahálet i to třetí kolo v garáži a vyjede s námi zase i strůjce toho všeho. Doufám, že se staříkama furt ještě bude chtít, když už je velkej chlap s občankou…

 

 

A co vy, pustili jste se někdy do něčeho,

čeho jste se báli,

a pak vám to přišlo super?

 

 

KYTTKA

 

PS: Já teda zhubla jen 10,

ale není všem dnům konec…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře (9)add feed
... : mia I
"kdybych se furt bál, že netrefím, tak bychom neměli dvě děti" smilies/grin.gif smilies/grin.gif


Jinak STREJDO všechno nejlepší k dnešním narozeninám, pokud čteš. Omlouvám se, že přání dávám pod tenhle článek, ale snad mi bude prominuto.
březen 08, 2019 06:07
... : *deeres*
Nejkrásnější pohled na krajinu je prý ze hřbetu koně. Kolo kůň není, ale podle fotek to bude taky skvělý. Jen vyleze trochu sluníčko, tak já mám hned cukání popadnout chlupáče a vyrazit alespoň na celodeňák někam do přírody. Na kole už dávno ne, protože to by mne psi asi zabili, nejsou to týpky, co by poslušně běhali někde vedle kola. Stejně tak bych se zabila na nášlapných pedálech, ony by stačily i obyčejné klipsy, nikdy jsem z nich nedokázala včas a bez maléru vytáhnout nohu.
Nášlapky jsou snad mnohem vhodnější někam na silnice a cyklostezky, v lese to asi nebude nic moc.
Ale já se kdysi zmotala jenom na Favorita a botasky, dneska to už je o něčem jiném.
Kyttko, chválím, že alespoň někdo další napíše nějaký článeček na Kudlu, že to není jenom na šéfové.
březen 08, 2019 07:48
... : *deeres*
Tak jsem se koukla na dnešní datum a on neslaví jenom strejda, ale celá ta lepší polovina lidstva.
Tak oslavenci i oslavenkyním přeji dnes opravdu krásný den!
březen 08, 2019 07:54
... : Míša šíša
No jo, vždy tento den nám ženám tady NČ se strejdou přáli... a každý rok se kolem toho rozvířila bouřlivá diskuze. Tak letos holt ostrouháme. smilies/kiss.gif

Strejdo Péťo, kdybys náhodou zavítal, tak všechno nej-nej. Doufám že jsi zdravotně vpořádku.
březen 08, 2019 08:54
... : NČ
Ale já vám rád popřeju. Jen jsem to měl dneska doteď trochu rozlítaný, to by bylo taky na samostatnej článek, ale zájem tak upadá, jak od redakce, tak i od čtenářů(ek), že mě to, popravdě, už ani neba. Sice tady čtu, někdy reaguju, ale psát samostatný článečky, odsouzený do koše … koho by to bavilo?
Všem dámám teda přeju k dnešnímu (komunistickýmu) svátku jen ty nejkrásnější zážitky, nejen dneska, ale nafurt. A víc, než zdraví, vám přeju štěstí. Na Titanicu prej byli zdraví skoro všichni a bylo jim to prt platný, protože neměli štěstí.
A protože občas o sobě slyším nebo čtu, že jsem pěkná **rva, přeju k MDŽ i sobě..
TAK JEŠTĚ JEDNOU, KRÁSNEJ DEN I DNY DALŠÍ.
PS: Strejdovi Masterovi též vše nejlepší k narozeninám.
březen 08, 2019 10:01
... : Míša šíša
NČ, děkujeme.

Ale jen piš články, prosím tě... Nevím jak je na tom se zájmem redakce, ale já si tvůj článek pokaždé a ráda přečtu. A domnívám se, že nejsem sama (aby sis nemyslel, že máš psát jen pro mě).
Je fakt, že poslední dobou moc v komentářích nereaguju, ale slibuju, že se u tvých článků polepším. smilies/grin.gif
březen 08, 2019 10:21
... : doktor
Kyttko,kytičko,díky za bezva písáníčko.Docela to kopíruje zážitky cyklistické mé dcery a zeťáka.Zeťak je třída a dceři koupil elektrokolo,aby mu stačila.Dcera je po operaci srdíčka.Nyní je spokojený zeť a dcera šťastná.
březen 08, 2019 12:56
... : strejda
Zdravím MIU a Míšu šíšu. Děkuji Vám děvčata za přání. Jenže-co si budeme nalhávat...Je to vysoké ažaž a ani trochu to není kulaté. Takže byl to den jako každý jiný. Ale díky Vám. A ještě jsem chtěl dodat, že stále ještě žiju. :-) Ahoj
březen 12, 2019 18:08
... : mia I
Strejdo, prima že jsi se ozval smilies/smiley.gif
březen 13, 2019 09:48
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]