O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Z TEPLA DO ZIMY - 1. PDF Tisk E-mail
Pátek, 25 leden 2019
Přejít na obsah
Z TEPLA DO ZIMY - 1.
Strana 2
Respektive z výletu zas doma. Ano, včera jsem zas žuchla na Havla. V letadle jsem se ověsila všemi svými "příručními" zavazadly, bafla psa, vyzvedla kufřík, a konečně vylezla do pražských minus sedmi.... Z neuvěřitelně příjemného lednového počasí tam někde na Floridě, kde jsem byla týden u vnoučat, dcery a zetě, šup zpátky do jihoměstské reality.
 
 
 
 

 

Cesta zpět byla podstatně jednodušší než cesta tam - sice už ze zvyku počítám i s nejdivočejšími zádrhely, ale tentokrát jich bylo minimum. Jo, to při cestě "tam".... to jsem si užila ...

 

Tak tedy před cca čtrnácti dny jsem ráno, v očekávání pohodové cesty,  zavolala svou oblíbenou (spolehlivou a cenově velmi příznivou) taxi službu. Jenže - telefon na druhé straně byl OFF. Nebylo se možno dovolat a - protože je to jinak služba maximálně spolehlivá - poprvé jsem volala jen půl hodiny před potřebným odjezdem od domu. Co ale  teď? Zkoušela jsem to asi deset minut, pak mi taxíka  poslal syn. Ano, přivolaný taxi-pán mne nakonec na letiště dopravil. Jenže, místo očekávané ceny kolem 400,- Kč maximálně, jsem vysolila víc než její trojnásobek... (mám na památku účtenku).

 

Mj. v tom případě chápu stávkování těchto „normálních“ taxi služeb, protože ty levné jim berou jejich mastné výdělky. Každopádně - s těmihle už nikdy! Na to prostě nemám... Navíc jízda vedla Prahou velice složitě a zdlouhavě... Přitom s mými oblíbenými mohu jet i v největší špičce a mám jistotu, že se vždy zázračně vyhnou všem ucpávkám, jedou rychle, spolehlivě, taxikáři jsou velmi slušní a milí. A cenu vím ještě dřív, než auto přijede. No nic, to jen pro zajímavost...

 

OK, tedy zatím se zadařilo a ocitli jsme se (letěla jsem spolu s Robertem) v letadle do Zurychu. I přes dosavadní zádrhely se všechno stihlo, protože odlet byl o víc jak hodinu opožděn. Dokonce jsme na letišti zvládli malý oběd. Zato v Zurychu...

 

Tam už začala divoká dobrodružství. Naše letadlo do New Yorku bylo zrušené a nic jiného do Ameriky (kamkoliv)   že prý neletí.

 

 

Related image

 

 

A nejspíš toho moc neletělo ani jinam.

Všude byly davy a davy dost otrávených lidí, kteří se nedostali do „svých linek“.

 

Prostě se nelítá, protože je

a) sněhová kalamita, případně jsou

b) na ten den oznámené letištní demostrace a stávky...

 

Nakonec nás Robert na poslední chvíli propasíroval do jediného posledního letadla směr Boston. Z něj už by se prý do NY dalo dojet i autem, autobusem, vlakem… Vletěli jsme tam a už to frčelo ... :-))) V Bostonu  to byl zase nervák. Striktně jsem odmítla jakoukoli možnou jinou cestu, než zase letadlem. Syn byl už po té dlouhé cestě a dosavadních nervácích dost unavený a vzhledem k jeho čerstvě prodělané příšerné nemoci, jsem odmítla riskovat. Robert se ani moc nebránil.

 

Po delším shánění, letištním pobíhání, zjišťování atd. jsme sedli do třetího letadla - Boston-New York... A pak už jen cesta do tamějšího "domů". Nebudu to prodlužovat – za tmy tmoucí jsme se nakonec na Manhattan dokodrcali a přivítalo nás zmrzlé město mrakodrapů.

 

 

 

 

Bylo to dost hektické, ale já si lebila. Věřte mi, je to super pocit, že ač všude kolem mne neskutečný blázinec, já nemusela zařizovat nic, o nic se starat… Po dlouhém životě, kdy jsem všechno a všechny průšvihy měla na hrbu já, jsem si mohla dopřávat pohodu, že se „jen vezu“, že všechno řeší někdo jiný.  Jo, Robert se mi fakt povedl :-)))

 

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]