O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

CO JE DOSPĚLOST? PDF Tisk E-mail
Středa, 23 leden 2019
Jsem mladá a v celku běžná ženská. Nepěstuju adrenalinové sporty, nic nevynalézám, chodím do práce, žiju jako statisíce jiných. S přibývajícím věkem si ale říkám, zda proces dospělosti je jen akceptování toho, že se člověk má jen tak plus minus dobře. Čím jsem starší, tím víc si myslím, že to, že jsem dospělá, je jen že jsem si už zvykla na život.


 

Dětství a bezstarostný život skončil, a dospělost jsou jen povinnosti a starosti. Ne, nechci si nějak moc stěžovat, mám se dobře, mám dobrou práci, mám přítele, bydlíme spolu. Jenže si pořád říkám: Tohle je všechno? Takhle to vypadá být dospělý? Jen čas v práci, trocha svobodného volna, sem tam dovolená - o tom snad život není. Nebo je?

 

A tak nevím - mám jen zimní či jarní depresi? Ale když já na to myslím pořád. Pravda, je mi 33, děti ještě nemám, ale nejsem si jistá, zda by rodinný život něco změnil. Nebo jo? Sleduju kamarádky, a že by byly nějak extra nadšené…

 

Má někdo podobně pocity?

A nepište mi prosím, že jsem “rozmazlená, zhýčkaná”,

jak říkám, mám se relativně dobře,

ale…

 

LINDA

Komentáře (7)add feed
... : mamča
No, rodinný život změní tohle přežívání hodně. Jako matka začneš "shánět na hnízdo", pak když se narodí dítě, na čas Ti nezbyde ani chvíle na přemýšlení o smyslu života, či dospělosti. A stejně tak jako třeba tučňáci, zahříváš, krmíš a pipláš to svoje mládě, dokud nedosáhne dospělosti. (Někdy i pak smilies/wink.gif)
V tom je smysl života a nesmrtelnost.
leden 23, 2019 06:47
... : NČ
Nějak jsem nepochopil to závěrečný ale …. "Ale" co jako?
leden 23, 2019 06:53
... : Giotta
I při péči o dítě se člověk občas může občas zamyslet nad smyslem života, tedy zejména nad tou denodenní rutinou. Ráno se musíme vypravit do práce, pak musíme pracovat, musíme jíst, musíme také nakupovat, uklízet a večer nám na vlastní život a jeho radovánky nezbývá energie. Nic se nám nechce, vybereme si něco z telky ke koukání (a druhý den si ani nepamatujeme, o čem to bylo) a pak jdeme spát. S dětma se vše zrychlí a těšíme se, až bude mrně chodit, nebo chodit na nočníček, nebo chodit do školky a časem se přidáme k těm, co si myslí, že život začíná, když děti vylétnou z hnízda. Nebo se těšíme na důchod, až budeme mít volno celé dny.
Pro spokojený život je potřeba si najít a hýčkat nějaké hobby, zálibu, aktivitu. Naplnit tím nynější "prázdné" dny, ale nevzdat se ani když budou děti a málo volného času.
leden 23, 2019 11:02
... : doktor
Lindo,to co popisuješ je jen polovina,druhou si řídíš sama - záliby,koníčky ,kniha,časopisy,kino,divadlo,koncerty ,výlety a ti co mají,tak starosti i zábavy s dětmi.A to je teprve život.Jaký si ho kdo udělá takový jej má.
leden 23, 2019 13:00
... : Anděla
Na život neexistuje návod. Chvála bohu. To je totiž ta největší svoboda. A když ještě nemáte děti? Máte spoustu možností. Chyťte příležitost za pačesy a cestujte, třeba jen na kole po vašem okolí, scházejte se s přáteli, pařte až do rána, choďte do přírody a nasávejte tu nádheru, milujte se se svým partnerem, choďte plavat, cvičit, čtěte. Tolik možností je, jen si v klidu sedněte, popřemýšlejte a pak si řekněte, po čem nejvíce toužíte. No a to prostě udělejte! Ale na ty děti nezapomeňte, děti jsou koření života. smilies/grin.gif
leden 25, 2019 05:24
... : kim
Smyslem života je život sám. Prostě ho žít, zanechat genetickou stopu, nebo zasadit strom. Při narození brečíme a všichni kolem nás se smějí a když budeme umírat měli bychom se smát a ti kolem nás brečet.
leden 25, 2019 07:08
... : magdalenka
Milá Lindo,
mnoho tu už bylo napsáno, o dospělosti, životě, dětech a hledání smyslu. Myslím, že jsi dospělá, ale ne příliš šťastná. Popisuješ se jako automat, který dělá rutinní záležitosti a vlastně ani neví proč. Zdá se mi, že ti chybí nějaký vyšší rozměr života. Někdo ho najde ve víře, jiný v práci, rodině, dětech, v zálibách, někdo potřebuje roky terapie. Každý to máme jinak. Ve škole se to neučí, do kostela asi nechodíš. Každý si na to musí přijít sám nebo se podřídit vůli jiných.
Někdo se věnuje meditaci, jiný cvičení, další filozofuje u piva s přáteli, stane se členem nějaké sekty...
Pro mě je člověk velké dobrodružství a tajemství. A je pravdou, že péče o druhé (např. děti) člověka přesahuje, protože musí podřídit svoje ego bezpodmínečně někomu jinému. Ale rozhodně to není automatické a kdo se na to necítí, ať to ani nezkouší, cena je moc vysoká.
Tak hledej, pátrej, přemýšlej a nacházej. Je dobře, že se kladeš takové otázky. To je začátek sebeuvědomění. Začátek toho, že můžeš mít věci ve svých rukou a spolupodílet se na svém osudu.
leden 25, 2019 12:00
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]