O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


PROBLÉM JAKO HROM PDF Tisk E-mail
Úterý, 18 prosinec 2018
 Dobrý den, vážení. Radil jsem se s kamarády, radil jsem se se známými, díval jsem se na různé poradny, a stejně jsem se ještě nerozhodl. Nevím, je to hrozné dilema. Zkusím to u vás, čtu už Kudlanku delší dobu, a vím, že tu poměrně rozumně radíte. Takže – je mi sedmdesát, jsem chlap, co poznal hodně ženských, dvě jsem měl za manželku. Ta poslední mne bohužel opustila nedobrovolně před pár lety, a mně je po ní dodnes smutno. Ale – toho se můj veleproblém netýká.

 

 

 

 

Bydlím už cca 40 let na jednom pražském sídlišti. Nastěhoval jsme se sem brzy po narození prvního kluka, kterého jsem měl s první manželkou. Po rozvodu jsem dostal kluka do péče já, bejvalka odešla do jiné náruče. Pak jsem měl postupně pár dalších vztahů, a po cca deseti letech se podruhé oženil. S tou odchovali společně ještě další dva kluky. Kluci už jsou všichni z domova pryč a já zůstal sám. Ale – zas až tak moc si nestěžuju. Jenže – nedávno přišel ten nejmladší, že se rozhodl si na hypotéku koupit byt na jednom novém, ještě neexistujícím, pražském sídlišti, tedy, vlastně někde na volném území na kraji Prahy. Ten dům má stát do dvou let, zatím budou dva, plánují se další tři. Obrovské, vysoké, široké...


A táto, já bych rád, kdyby ses tam nastěhoval taky… Tzn., že bych si ten nový byt, stejně jako on, zatím jen objednal, zaplatil nějakou tu základní částku, a až to bude hotové, tak se tam nastěhoval. Že až to bude, tak tam bude všechno krásné a nové, že tady, co bydlím, je to už omšelé a vůbec.

A že by se o mne pak mohl víc starat, když by mne měl „u ruky“.


V něčem má pravdu, ale já si říkám taky ta „proti“.

Tady mám za ta léta plno známých, je tu kousek jedna sympatická hospůdka, kde se scházíme s kamarády, všude okolo už je vlastně město, hotové ulice, obchody, je tu "můj" doktor i poliklinika, jsou už „natažené“ silnice, na nich autobusy, do centra to mám za pár minut. A tam by to bylo zase všechno absolutně znova, od začátku. Nehledě na to, že za ten téměř stejně velký byt bych měl dát jednou tolik, než bych – i při dnešních docela příjemných cenách – dostal za tenhle, co v něm žiju.

 

Jenže kluk dělá smutný oči, že určitě ještě vydržím v pohodě dalších dvacet let, a že by to bylo moc fajn.

 

Asi vím, co mi napíšete, abych byl sobec, jenže – i když mám s klukama se všema dobré vztahy, tak nejvíc a nejčastěji za mnou jezdí právě ten nejmladší. A na to, abych si našel nějakou ženskou, už nemám náladu. I to jsem zkoušel a mám podobné zkušenosti, jako jsem četl právě tady.

 

Takže co?

Jak byste to řešili vy, být v mé situaci?

IGOR

 

Komentáře (9)add feed
... : mamča
No, já bych se nestěhovala, ale každý to má jinak. Starý strom se nemá přesazovat. Už z těch uvedených důvodů :
Tady mám za ta léta plno známých, je tu kousek jedna sympatická hospůdka, kde se scházíme s kamarády, všude okolo už je vlastně město, hotové ulice, obchody, je tu "můj" doktor i poliklinika, jsou už „natažené“ silnice, na nich autobusy, do centra to mám za pár minut. A tam by to bylo zase všechno absolutně znova, od začátku. Nehledě na to, že za ten téměř stejně velký byt bych měl dát jednou tolik, než bych – i při dnešních docela příjemných cenách – dostal za tenhle, co v něm žiju.
Pokud budeš Igore potřebovat nějakou péči, tak syn s ev. manželkou a dětmi bude od nevidím do nevidím v práci a na nějaké starání nebude mít čas. Spíš to vidím, že by měl rád nablízku "dědečka", co vypomůže s případnými vnoučaty.
Na případné "starání" jsou pečovatelské služby, které si budeš moct zaplatit jen tehdy, pokud se nevydáš ze všech úspor, což pořízení nového bytu hravě zhltne.
Ale je to můj názor, nenutím Ti ho.
Sama jsem se s manželem odstěhovala na důchod mimo Prahu. Ale my jsme na to dva, a prostředí kam jsme se stěhovali, důvěrně známe.
prosinec 18, 2018 11:12
... : zuza
mamča má pravdu, starý strom se nepřesazuje... a péči vidím taky tak
prosinec 18, 2018 11:45
... : doktor
Platit za něco co neexistuje ?To není o tom kolik je mi let!
prosinec 18, 2018 12:37
... : NČ
Celý už napsaný mi to vypadlo, tak ještě znova:
Mamčo a Zuzo. SAMOZŘEJMĚ !!! Dělat sluhu klukovi, event. i jeho dětem? NIKDY! A pokud se dostaví bezmocnost nebo málomocnost, bejt odkázanej na kluka nebo snachu? NIKDY!
Pro ten případ existujou dneska dobrý staro bince, každej má svou garsonku, bydlí, chodí ven jak chce nebo jak může, žrádlo se slevama a jen to, co si kdo z nabídky objedná, doktor i ošky po ruce .... Ono je i dost pravděpodobný, že až dědek bude nepoužitelnej, synek ho rád do starobince doveza vlastním autem.
BYDLET S DOSPĚLEJMA DĚTMA? ZTRATIT SVÝ SOUKROMÍ? NIKDY!
prosinec 18, 2018 17:19
... : NČ
Víš co, dědku Igore? (ve svejch 70ti si můžu dovolit, ti říct dědku)
Není to problém jako hrom. To jen ty si ho, z tak strašně jednoduchýho rozhodnutí, sám děláš.
prosinec 18, 2018 17:24
... : *deeres*
Mám stejné dilema a to bych šla do hotového. Ty můžeš leda tak přijít o prachy.
Co já na to? "Ani mně nehne!"
prosinec 18, 2018 19:28
... : Krakonoš
Jsem to teda pochopil tak, že dědek Igor má jít do svýho vlastního samostatnýho bytu, ne bydlet dohromady s dospělejma dětma. Takže to by mi na tom vadilo jako poslední. Horší je to s těma známejma, prostředím, hospůdkou, atd. (i když hospůdka může za rok nebejt). Ale úplně nejhorší je, že má zase někdo skládat někde nějaký prachy dopředu. Probůch lidi, vám ten h-systém nestačil? Nikdy ani za nic nezaplatím někomu za slib, že jednou někdy něco bude. Prostě - napřed postav byt a já si ho pak vod tebe koupím; a jestli to tak neumíš, jdi do hvězdy.
prosinec 18, 2018 20:54
... : NČ
Motaj se tady dva problémy dohromady.
1) Stěhovat se ze svýho současnýho do nějaký *rdele jen proto, že budu bydlet vedle synka.
2) Dát prachy za kvartýr, kterej ještě není.
Nečetl jsem pozorně a tak jsem původně myslel, že má jít o jeden kvartýr společnej, velikej, dřív se říkalo dvougenerační.
Podle mě se na principu ale nic nemění. Začalo by to vzájemnou výměnou klíčů, postupně by to jelo přes různý služby, nákupy, vaření, hlídání, nehlášený přicházení coby samozřejmost "přeci před sebou nemáme tajnosti". Soukromí v řiti! Prostě NE!

Co se týče zaplacení za nestojící byt, to je ohromná ošemetnost, ale momentálně je to v Praze, aspoň pokud vim, jediná možnost, jak se dostat k funglnovýmu kvartýru. Riziko se dá minimalizovat pečlivým ověřením důvěryhodnosti investora, stavitele a stavebního dozoru. Jistě taky vlastním sledováním postupu výstavby. Pořádná smlouva je samozřejmostí. No, a když se o tohle všechno postarám, tak se pro jistotu i vyplatí, aspoň jednou tejdně se chodit modlit. Já osobně bych do toho nešel ani za nic (neumím se modlit), ale i znám lidi, kteří do toho šli a už bydlej fajnově. Taky v Česku nestavěl jen H-systém, stavěli i solidní investoři.

prosinec 19, 2018 04:26
... : toulavejV
Jestli je to tak, že si máš vyměnit stávající vyhovující byt za stejně velkej jinde, ale za dvojnásobnou cenu o pár melounů navíc doplatit ve stejný lokalitě, tak to může udělat jenom blázen. A že se dá nějak ošetřit složení prachů předem? No H-Systém to názorně ukázal, že to nejde! Když není z čeho brát, tak se nedá z ničeho nic vrátit, to je snad jasný. V tomhle světě je zaručená jenom smrt a daně. A obcházet stavbu si můžeš jak chceš, stejně nepoznáš, jestli je všechno vpořádku nebo ne, když nevidíš do financování stavby. Když máš těch pár melounů na novej byt, nechal bych si je a v budoucnu z nich financoval svý potřeby, třeba dojíždění syna za tebou, protože pak by se mu chtělo přijíždět a postarat se o tebe určitě víc :-)
prosinec 19, 2018 12:35
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]