O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


CHALOUPKY POD HORAMI PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 04 říjen 2018
Související obrázekMěsíc říjen je měsícem oslav české státnosti. V mnoha městech i menších obcích se budou konat různě pojaté kulturní programy. K těmto oslavám v minulosti neodmyslitelně patřily i vlastenecké písně. I u nás v obci bychom rádi v rámci oslav do kulturního bloku zařadili některé z nich. Obsáhnout ovšem sto let písňové tvorby není vůbec snadné.


.

 

 


V prvním okamžiku mne napadla skladba jen jediná (vztahující se k neblahému roku 1938) - Chaloupky pod horami, kterou si pamatuji ze seriálu Byl jednou jeden dům. Trochu se rdím, že mne jako první nenapadla Masarykem milovaná píseň Ach synku, synku.

Hledala jsem tedy vlastenecké písně či protestsongy na internetu. A ptala se v duchu sama sebe, zda jich je vůbec tolik, aby obsáhly  období 1918 - 2018. 

 

 

 

 

 

"Hej Slované" - touto slovanskou hymnou často končívaly oslavy významných výročí po první světové válce. 

 

Rok 1938 jsem spojila s písní U našich kasáren nebo zmiňovanými Chaloupkami pod horami. K nim přidám pro čtenáře Kudlanky ještě zmínku o autorovi hudby Františku Voborském (1906 - 1984). Tento rodák z Hrobů u Tábora byl mj. i malířem, autorem komiksů o Pepině Rejholcové. Chaloupky pod horami mu však zlomily vaz, za války ze strachu kolaboroval. To však nic nemění na kráse této písně, kterou předkládám k poslechu.

 

Válečné období bych spojila s písněmi Karla Hašlera. O Karlu Hašlerovi jsem už na Kudlance kdysi psala. Jeho život se završil v koncentračním táboře, ale jeho písně jsou tu stále a stále patří mezi milované.

 

Pak ale přichází únor 1948 a tady jsem tedy nenašla nic, co by odpovídalo mé představě. S rokem 1968 může být spojen Karel Kryl, Marta Kubišová. Karel Gott v té době zpíval třeba Hej páni konšelé nebo Pošli to dál, Eva Pilarová Jdou domů vojáci. Mne napadla ještě skladba z filmu Všichni dobří rodáci režiséra Vojtěcha Jasného, je řízná, svižná, k odlehčení. 

 

Tak zatím jsem došla k roku 1968, budu pátrat dál.

 

Co vy?

Jaký je váš názor na vlastenecké písně?

Jakou skladbu byste zařadili vy?

 

Nemusí jít nutně o píseň vlasteneckou, ale takovou, která vznikla v přelomových letech naší historie a skrývá určité poselství. Už předem díky za tipy.

 

 

 

 

Ještě si závěrem dovolím vám poslat jednu moc hezkou píseň - Starej harmonikář. Našla jsem ji ve vlasteneckých písních na youtube. Je od Františka Blahníka (jeho synové - dvojčata zpívali a hráli na harmoniku ve filmu Nebe a dudy, bylo jim teprve nějakých 5 let). Dvojice Franta Blahník a Eda Gratz nabízeli publiku tehdy i slavné Akáty bílé aj.

 

Příjemný poslech

a těším se na vaše odkazy!

 

MIA

 

 

Komentáře (22)add feed
... : David X
Měsíc říjen je měsícem oslav české státnosti


Tohle je blbost, česká státnost se oslavuje v září, ne v říjnu.

Český stát totiž nebyl založen v roce 1918, ale už o 1000 let dříve.
říjen 05, 2018 04:27
... : mia I
Davide díky za reakci. Tento termín se ale používá např. zde http://brussels.czechcentres.cz/cs/1918/

Oslavy probíhají různé dny v říjnu (nikoliv tedy pouze 28. 10., ani u nás v obci to nebude tento den) a nemají připomenout jen samotný rok 1918, ale i jiné osudové roky v našich dějinách.
říjen 05, 2018 06:54
... : Míša šíša
Díky, Mio, za pěkný článek. S výběrem vlasteneckých písní ti asi neporadím, ale volba "Chaloupek" je určitě dobrá. Mám tuhle písničku moc ráda, moje babička se jí něco nazpívala.
Je ohromně zajímavé, jaký osud autora této písně potkal, a to právě díky jejím slovům. Kdyby měl někdo zájem, tak zasílám odkaz na článek: https://plus.rozhlas.cz/frantisek-voborsky-a-jeho-chaloupky-pod-horami-6541748

No a protože píseň vznikla jako reakce na Mnichov 1938, tak ještě upozorním, že k 80.výročí této události byla vydána kniha "Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938", kde jsou dobové fotografie a výpovědí cca 200 Čechů, kteří tenkrát museli opustit své domovy.
říjen 05, 2018 08:02
... : mia I
Míšo ono je to trochu matoucí. Já jsem se domnívala, že František Voborský je autorem textu i hudby Chaloupek. Z těch článků o FV to tak působí. Ale pak jsem četla např. na you tube, že autorem textu je Josef Dalecký. Proto jsem v článku uvedla Františka Voborského pouze jako autora hudby.
říjen 05, 2018 09:52
... : NČ
Nerad kazim všeobecnou povznesenou náladu. Jen bych rád podotknul, že Masaryk (Mesárik) byl dost velkej *****.
Jinak Chaloupky pod horama je pěkná melodická písnička, hrál jsem ji v Západním Německu snad stokrát. Štkají u ní především po právu vykopaní sudeťáci.
To jsou ty paradoxy, jak by jistě řekl Vašek.
říjen 05, 2018 14:55
... : doktor
Díky NČ,dobrý komentář.
říjen 05, 2018 15:36
... : mia I
Nč náladu nekazíš. Kdysi mi strýc, ročník 1922, říkal o Masarykovi a ovace to nebyly. Je to věc názoru. Já tu dobu nezažila, stejně jako válku a ani odsun Sudeťáků, které zmiňuješ. Je to opět věc názoru. Třeba v Rejštejně jsem zažila na hřbitově pána, měl za ženu Němku a ten tvrdil, že soužití tam bylo pohodové, ať mluvil někdo německy nebo česky. Hodně čtu kroniky v digitální podobě a tam zase to soužití tak pohodově vylíčené není. Ale zase může být subjektivní názor daný osobou kronikáře.

Necítím se kompetentní tvrdit, zda odsun byl spravedlivý nebo ne. Nemám v tomhle , na rozdíl od mnohých, jednoznačný názor. Co si troufám tvrdit naopak naprosto přesvědčivě je fakt, že to co se stalo s českým pohraničím po odsunu Němců je naprostá prasečina. Poslední měsíc jsem byla třikrát na Šumavě a ten deficit oproti bavorské straně Šumavy nikdy nedohoníme. To, že chalupy po Němcích zdědili reemigranti, často analfabeti bez jakéhokoliv vztahu k půdě, k majetku a to co způsobila činnost armády v pohraničí je ostudné. Pátrám občas po zaniklých osadách na Šumavě a už poznám, kde kdysi stála stavení, osada. Poznám to podle ovocných stromů, alejí a je to zvláštní pocit.

To, že se odstřelovaly domy, ničily kostely, bagry jezdily po lidských ostatcích (Nový Svět u Borových Lad) je ignorantství, neúcta a hnus všech hnusů. A paradoxem je, že obnova těchto pietních míst , hrobů, kaplí se děje ve značné míře zásluhou odsunutých Němců, bez jejichž financí bychom to prostě "nedali". Přitom je to naše ostuda, co se rozkradlo, zničilo a zplundrovalo. Oni opouštěli své domovy udržované po všech stránkách .


říjen 05, 2018 22:36
... : zuza
Prasečina byla válka, a tu snad vyvolal kdo? Odsun, to není otázka názoru...
říjen 06, 2018 06:02
... : NČ
Jen krátce, též jsem nezažil, znám z vyprávění.
"Po právu" určitě vyhození Němců bylo (prezidentovy dekrety a Postupimská konf.). Spravedlivý ke všem jistě nebylo, ale posuzovat dobu a chování lidí pár dnů po skončení války, je dnešníma očima prakticky nemožný. Velmi často nebývá právo v souladu se spravedlností. To i dneska.
Co se týče následnýho plundrování pohraničí, naprosto s tebou souhlasím.
říjen 06, 2018 06:07
... : *deeres*
Mio, mohu jedině nesouhlasit, odsun sudetských Němců byl správný krok. Devastování pohraničí je děsný, ale to byl jenom následek. Uběhly desítky roků a stále můžeš od některých Němců slyšet "Es kommt der Tag!" Byli to sudetští Němci, kteří zradili svou vlast a označili svoje spoluobčany české národnosti za podlidi a vyháněli je ze svých domovů. Mohla si vidět třeba Vlak do dětství a naděje.
Moji rodiče, táta i máma se narodili jako poslední z deseti sourozenců, máma 1917, táta 1910. Oba jako mladí zažili Mnichov, táta mobilizaci i demobilizaci. Táta zemřel, když mně bylo pět, tak nevím, co by říkal, ale vím, co říkali a jak dopadli jejich sourozenci.
Tátovu sestru, tu i s dětmí hnali henleinovci z Mojžíře (dnes část Ústí nad Labem), jenom s taškou a věcmi, které měli na sobě. Mohli být rádi, že si zachovali život,jejího manžela, železničáře málem umlátili k smrti. Další tátova sestra, ta zemřela s celou rodinou při nesmyslném americkém bombardování Kralup nad Vltavou. Přiženěný strýc pocházel z Veselíčka, přežil jediný se svou sestrou, z široce rozvětvené rodiny. Němci tam na konci války, pro údajnou pomoc partyzánům, popravili v Javoříčku všechny muže, včetně jeho patnáctiletého bratra. Strejdovi paradoxně zachránilo život to, že byl nuceně nasazen na práci v Drážďanech, stejně, jako teta, později jeho manželka. Teta tam otěhotněla a při bombardování potratila a málem umřela, už nikdy pak nemohla mít děti. Další bratr bojoval po boku Rudá Armády, v 39. uprchl přes Slovensko do Polska a byl v 1.čs praporu, ten se z války nevrátil.
Další mámin bratr utekl před transportem s cirkusem až do Ameriky, koncentrák mu hrozil jenom proto, že byl Sokol. Táta v Drážďanech nebyl, byl krejčí specialista na kožené oděvy a celou válku musel šít v Praze gestapákům kabáty. Máma Drážďanům také unikla, jenom díky knězi ze Svatovítské katedrály, který zfalšoval ohlášky a brzy na to otěhotněla. Ale její další sourozenci a ani bratři a sestry od táty, takovou kliku neměli. Tahle generace nezapomínala, jenže dneska jsou ti lidé už po smrti, nebo Mnichov zažili pouze, jako děti.
Mnichov to byl pořádný kopanec českému národu, při mobilizaci prý někteří vojáci uvažovali i o sebevraždě. Nebyli to jenom Němci, utrhli se Slováci s Tisem, členem Henleinovy strany a nároky na Československé území vzneslo tehdy i Polsko a Maďarsko.
Dneska můžeme jenom uvažovat, co by se tehdy stalo, kdybychom se Němcům postavili. Měli početní převahu, ale my měli už dost slušné opevnění řopíky i když nebylo zdaleka dokončené a na rozdíl od Němců jsme byli i dobře vyzbrojeni. Němci měli jenom leteckou převahu. Nejspíš by Praha dopadla stejně, jako Varšava a ztráty na životech by byly obrovské, ale zachovali bychom si hrdost.
Často čtu zpochybňování atentátu na Heydricha. Prý kolik to stálo životů. Kritici si ale neuvědomují, že nebýt těchto vyjímečně statečných lidí, už bychom na tomto území nežili, pokud bychom se vůbec narodili.
Heydrich měl za úkol Čechy vyhladit, ti, podle Němců více přizpůsobiutelní, by byli přiřazeni k otrocké práci pro Němce a germanizaci. Ti ostatní by skončili na Sibiři, nebo na střelnici v Kobylisích.
Němcům se to jejich zahrávání s eugenikou vymstilo. Nejdříve hlásali čistou germánskou rasu a teď už jim pomůže jenom Alláh.
Skvělý komentář Štěpána Chába:
https://www.krajskelisty.cz/ustecky-kraj/20561-tschechischer-hund-raus-raus-rvali-na-nej-sousedka-vzala-sekeru-a-take-si-pridala-dusledky-mnichovske-zrady.htm
říjen 06, 2018 13:04
... : zuza
deeres, děkuji, zrovna tak dopadla má rodina....
říjen 06, 2018 14:24
... : *deeres*
....při mobilizaci prý někteří vojáci uvažovali i o sebevraždě.....

To je samozřejmě blbost, správně ...demobilizaci..
říjen 06, 2018 15:15
... : mia I
deeres ale s čím nesouhlasit? já přece nikde nepíšu , že to byl nesprávný krok. Zrovna tak ale netvrdím, že to byl správný krok. Řekněme, že můj názor je neutrální. Nemám na rozdíl od Tebe jednoznačný názor.

Kdybych zažila válečné útrapy, možná bych po válce byla také nekompromisní a hnala je bičem. To neříkám, že ne. Válka byl zločin nejvyššího kalibru, to vůbec nezpochybňuji, o tom přece žádná. A my válku nevyvolali to je jasné. Jen si říkám, že jsme si moc nepomohli. Němce jsme vyhnali a v otázce poválečného osídlování pohraničí jsme se ukázali jako naprostí neumětelové. Kde taky vzít více jak statisíce lidí, navíc se vztahem k půdě a dalším věcem? Ale co jsme dokázali s tím pohraničím? Akorát devastaci. Je tak těžké si to přiznat?

říjen 06, 2018 15:44
... : *deeres*
Mio, nechápu, že když se zabýváš kronikami, tak tvůj názor je neutrální. V análech musí být paměť národa. A Němec pořád bude Němcem a vždycky se bude snažit zadupat nás do země.
Táhne se to od doby vlády saského vévody Jindřicha Ptáčníka a možná i dál do minulosti a vždycky to tak bylo, že po období klidu, se na nás od germánů valí pohroma.
Na základě jakési zprávy anglického lorda Waltera Runcimana, který byl vyslán jako pozorovatel do prvorepublikového Československa , byla uzavřena Mnichovská dohoda. Státy, které dohodu s Němci uzavřely si moc nepomohly. Němci získali průmyslové Sudety a veškerou naši výzbroj a pak to rozjeli i proti nim.
Pro lorda Runcimana byli Češi na svém výsostném území vetřelci:
Čeští úředníci a česká policie, základně mluvící nebo nemluvící německy, byli ve velkém jmenováni do vedení čistě německých krajů. Čeští zemědělci byli podporování v osidlování půdy zabavené Pozemkovou reformou německému obyvatelstvu. Pro děti těchto českých vetřelců byly ve velké míře stavěny školy. Obecně se věří, že české firmy byly podporovány na úkor německých v kvótách státních smluv a stát poskytoval podporu a práci pro Čechy ochotněji než pro Němce. Věřím, že tyto stížnosti jsou dobře odůvodněné. Po dobu své mise jsem neshledal žádnou ochotu ze strany československé vlády pro napravení nebo něco obdobného v adekvátním měřítku.“

Příklon sudetských Němců k Henleinovi a následně k nacistickému Německu, to byla jenom snaha přepsat výsledky první světové války a vytvořit pro německý národ největší Lebensraum. Ta německá rozpínavost tu byla vždycky. Byli to oni, kdo rozpoutali hned dvě světové války a mohu si jenom přát, aby nenaplnili brzy svoji tradici. A pak nějaké vybydlené vesnice nám budou úplně jedno!!!
říjen 06, 2018 16:22
... : mia I
deeres ale právě v těch kronikách třeba čtu věci, které mají různé úhly pohledu. Jsou kronikáři, kteří napsali, že se nám Němci smějí za české školy, ale třeba jen jedna kronikářka měla odvahu napsat, že se nám Němci smáli právem, protože ta česká škola byla ubohost co se týče vybavení.

Ty argumentuješ pořád válečnými hrůzami, které já přece vůbec nezpochybňuji. To přece píšu. Já se zabývám pouze jedním a to je odsun Němců, u kterého si nejsem jistá, zda byl rozumným krokem. Vzhledem k tomu, co v pohraničí následovalo později. Nejde jen o vybydlené vesnice, vždyť jsou tam tisíce hektarů půdy, lesů, byly tam kostely, kaple, hřbitovy a co tam zůstalo?
říjen 06, 2018 16:48
... : *deeres*
Mio, tak jenom kousek z Chábova článku:
Dá se odsun chápat z emočního hlediska? Stát i s celou Evropou si prošel neskutečně ničivou válkou, byl zlomen Mnichovem a, mimo jiné, světové mocnosti se usouhlasily na tom, že ponechání sudetských Němců v Sudetech do budoucna vyvolá další rozmíšky, které mohou skončit tragédií. Takže odsun proběhl za souhlasu mocností.
A něco z mých vzpomínek. Už jsem psala, že léta jsem jezdila k tetě, kousek od Šumperka. Když se ona a její manžel vrátili z Drážďan, neměli kde bydlet. Strejda měl vyvražděnou rodinu v Javoříčku, vypálený rodný barák a tetka byla pražanda.Tak si koupili po němcích vysídlenou kovárnu, strejda byl vyučený kovář. Po nějaké době do vesnice začali jezdit děti vysídlené rodiny, východní Němci. Teta uměla perfektně německy a byla velice společenská a tak se začali obě rodiny pravidelně v pohodě stýkat. Pak ale přijela jejich dospělá dcera, vnučka vysídlených Němců. Teta si od ní vyslechla, že je to jejich dům, co jim tetka ukradla a že oni se stejně jednou vrátí pro svůj majetek. Tetina pýcha, sklo a porcelán ve skleníku, ten prý patřil její babičce. Těžko, teta škudlila z výplaty, aby si mohla dopřát kousek broušeného skla a já jí vždycky vozila nějaký kousek cibuláku.
Když ta dobračka chtěla tetce začít rozebírat schody na půdu, kam si údajně její babička schovala šperky, přišel strejda a z baráku jí vyvedl. Němec se prostě nezmění.
To, co se tam děje dnes, to je jenom důsledek toho, že si tam natahali Turky, protože nechtěli dělat sami podřadné práce. Tím to začalo a dneska podle Merkel islám patří k německé kultuře.
říjen 06, 2018 18:40
... : mia I
deeres dobře. Ty pořád poukazuješ na Němce, ale pořád opomíjíš nás. Co jsme v té vysídlené oblasti dokázali, když jsme ji tak moc chtěli? Jaký byl výsledek? Zplundrované, vyrabované statky, vesnice srovnané se zemí , naprostá neúcta a arogance k církevním památkám. A co hůř deeres. Na hranicích dráty a na nich se střílelo do vlastních lidí. Ne do nepřítele, ale do lidí, kteří byli ze stejného národa. Netvrdím, že všichni, kteří utíkali byli beránci nebo čistí jak lilie. Ale těch , kteří jen toužili jít jinam bylo dost a skončili buď v drátech nebo na šibenici.
říjen 06, 2018 19:08
... : *deeres*
Tak to přeháníš, polovina mojí středoškolské třídy emigrovala. Spousta se jich po 89.roce zase vrátila, protože doma, je doma. Znám osobně i ty, co nejdříve emigrovali a pak, když zjistili, že jim tam pšenka nekvete, tak se zase dobrovolně vrátili a omlouvali se v televizi.
Dneska bych byla ráda, kdyby ty dráty na hranicích zůstaly, stejně jako celníci a armáda.
Pohraničí zůstalo zplundrované, jednak na tom měla zásluhu naše armáda, něco vybydlela i ruská armáda a něco zpustlo, protože se tam nikdo už nevrátil. Lidské objekty spadly a příroda se vrátila ke své podstatě. Není náhoda, že zrovna ve vojenských újezdech se zachovaly rostlinné a živočišné druhy, které jsme my lidé svou činností vyhladili.
říjen 06, 2018 19:35
... : zuza
mio, vzorek z mála kronik, není to vůbec jasné a průhledné... Přecházíš z tématu na téma jiné... Proč neustále Čechy tak odsuzuješ a Němce vyzvedáváš? Kolikrát,když jsem se vracela z cest po Evropě i Americe jsem si říkala, proč v Čechách je nezájem opravovat nemovitosti a Morava je jiná.
Ale to jsou Češi, všichni jsou lepší než naši...
říjen 06, 2018 19:49
... : mia I
deeres v padesátých letech prošel málokdo. Tam opravdu končili lidé špatně. Mj. třeba Jiřina Štěpničková za přechod hranice dostala flastr jako hrom a čtyři její herečtí kolegové pro ni navrhovali trest smrti. Ta čísla zemřelých na hranici by se možná nechala dohledat.

Zuzo Němce nijak nevyzvedávám, pokud máš ten dojem, řekni mi v čem konkrétně z těchto příspěvků. Ano odsuzuji Čechy za to co udělali s pohraničím, konkrétně Šumavou, Tachovskem a dále k Chebu. Dost často tam jezdím a mám pocit zmaru a vzteku. Porovnej Šumavu třeba s Krkonošemi. Víš Zuzo velmi dobře se hledají chyby u druhých, připustit si ty své vlastní je už těžší. Souhlasím, že vzorek z kronik není jasný a průhledný, proto ani můj názor není v některých otázkách jednoznačný. Respektuji, že někdo to má jinak. Víc k tomu asi nevymyslím. Zdravím.
říjen 06, 2018 20:10
... : zuza
odsuzovat Čechy... vždy a v každé době se najdou lidé, kteří zneužijí, využijí a jdou dál, vidím to kolem sebe dost často. Dnešní doba není jiná, nebo myslíš že je? Chyby si dokáže přiznat jedinec, ale společnost? Dodržovat zákony? Jen se podívám na silnici a vidím jak to s tím dodržováním čehokoliv je. Nejen západ republiky dopadl tak jak popisuješ, nejezdíš zřejmě na sever Moravy. Víš, toto všechno je jen povídání a tím se to nespraví, jen si vypsáním ulevuješ. Měj se na výletech hezky a nenervuj se, tím to opravdu nespravíš.
říjen 07, 2018 10:18
... : mia I
ano zuzo máš pravdu. V každé době se najde někdo. Němci nám ublížili, ale občas je dobré nastavit si zrcadlo a podívat se také, čím jsme si ublížili sami. Tak jsem to myslela.

Na výletech se nenervuji, to opravdu ne. Udělám si itinerář a pak jedu a hledám stopy zaniklých vesnic, těch úplně zaniklých i těch částečně. Hodně fotím a pak doma prohlížím a užívám si zážitek z výletu. Na Šumavě vstávají postupně z ruin některé kostely, kaple. Je škoda, že z mnoha oblastí vymizel nenávratně život. Jsou věci , které jsou ztraceny nenávratně a byly zničeny zcela zbytečně. A to mi mrzí.
říjen 07, 2018 10:42
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]