Eště že já tohle už mám za sebou... Zajímavé je, že stejně jako vzpomínky na mé studijní zážitky, tak vzpomínky na léta studování mých dětí, se týkají pouze průserů... Jinak se to opravdu nazvat nedá. Až si někdy říkám, že to, že to s námi třemi dopadlo tak, jak to dopadlo (tedy docela fajn a úspěšně), je téměř neuvěřitelné.... že jsem to přežila já, oni, i naši kantoři...

Ředitel jedné střední školy měl velké problémy s dospívajícími slečnami, kterým se zalíbilo používání rtěnky. Když si ji na dámských toaletách patlaly na rty, vždy potom zanechávaly obtisky na zrcadle. Když už se situace stávala neudržitelnou, ředitel se rozhodl razantně zakročit. Zavolal si všechny dotyčné slečny a odvedl je na toalety. Tam už čekal školník. Ředitel dívkám vysvětlil, že si asi neuvědomují, kolik práce školníkovi dá každý večer zrcadla umýt. Poprosil jej, aby slečnám svoji namáhavou práci předvedl. Školník vytáhl ze skříně dlouhé koště, namočil jej v nejbližší záchodové míse a začal pucovat zrcadlo. Od toho dne se už žádný obtisk na zrcadle neobjevil.

Do profesorova kabinetu přišla na konci úředních hodin mladá slečna. Usedne naproti němu do židle, poodrhne si vlasy a povídá: 

"Udělala bych cokoliv, abych tu zkoušku získala." 

Pak si upraví výstřih, nakloní se víc k profesorovi, hluboce se mu podívá do očí a říká: 

"Myslím tím, že bych udělala úplně cokoliv." 

Profesor jí oplatí hluboký pohled a říká: "Cokoliv?" 

"Cokoliv," odpoví slečna. 

Kantor zašeptá: "A nemohla byste se to naučit?"

"Slyšela jsem, že Váš syn studuje na univerzitě. Co z něho bude, až skončí?" ptá se známá paní Novákové.

"Obávám se, že důchodce."

Milenci v noci po milování:

Ona: "Máš mě rád?"

On: "Ano, mám."

Ona: "Uděláš něco pro mě?"

On: "Všechno na světě."

Ona: "Nevyvolávej mě zítra z matiky."

V mateřské školce:
„Jak dělá pejsek, Honzíku?“
„Haf.“
„Mařenko, jak dělá kočička?“
„Mňau.“
„Jiříčku, jak dělá žabička?“
„Kvák.“
„Tomáši, jak dělá myš?“
„Klik, paní učitelko.“

V hodině matematiky se ptá paní učitelka Pepíčka, kolik je dvě bez dvou.
Pepíček přemýšlí, přemýšlí, ale nemůže na to přijít. Paní učitelka si však všimla, že má v tašce dvě jablíčka, a tak mu pomáhá: „Kolik jablíček máš dnes k svačině?“
„Prosím, dvě.“
„No, a když je obě sníš, co ti zbude?“
„Prosím, chleba s máslem.“

Tak děti, dnes se budeme fotit. Pěkně se na fotce usmívejte, to bude taková památka. A když za dvacet roků vezmete tu fotku do rukou, podíváte se na ni a řeknete, tak toto je Petr, ten je dnes chemik a toto je Anča, ta má už šest dětí a pěknou rodinku.
A ze zadní lavice se ozve: "A toto byla naše učitelka a ta je už dnes mrtvá…

Přijde student práv ke zkouškám, posadí se a zkoušející mu položí otázku: "Tak nám třeba vysvětlete, co je to podvod."
"Podvod je, když mě teď necháte propadnout."
Profesor vyletí: "Cože?!"
"No ano, podvod je přeci, když zneužijete nevědomosti druhého k tomu, abyste ho poškodil."

Profesor biologie v první ročníku gymnázia vyvolá studentku.
„Tak, slečno Poláková, řekněte nám, která část lidského těla dokáže šestkrát zvětšit svůj objem a za jakých okolností?"
Poláková vstane a řekne: "Pane profesore, je mi z vaší nevkusné otázky velmi, velmi, velmi trapně a vzhledem k mému věku si budu na takovéto otázky stěžovat!"
Nato si celá rudá sedla.
Profesor pokýval hlavou a vyvolal Vránovou.
„Oční zornička ve tmě, pane profesore," odpověděla Vránová.
„Správně," řekl profesor a otočil se zpátky na Polákovou, "a vám, slečno, musím sdělit tři podstatné věci.

Za prvé, neumíte látku, za druhé, myslíte na zvláštní věci a za třetí, budete v budoucnu velmi, velmi, velmi zklamána."

Ve školní jídelně si přisedl student k profesorovi a ten říká: "Prase si nezaslouží, aby sedělo s labutí."
Student se zvedl s odpovědí: "Tak já letim."
Čímž samozřejmě pana profesora namíchl a ten se rozhodl, že mu dá zabrat u zkoušek. Bohužel pro něj, student na vše odpověděl bezchybně.
Proto mu dává poslední otázku: "Kdybyste si mohl vybrat ze dvou pytlů a v jednom bylo zlato, ve druhém rozum, který byste si vybral?"
Student po chvíli řekne, že by si vzal ten se zlatem.
Profesor vítězoslavně: "No vidíte, a já bych si vybral ten s tím rozumem."
Student neváhá: "Vždyť jo, každý si vybere to, co mu chybí."
Profesor už je tak vytočený, že na studentův test napíše BLBEC a pošle ho pryč.
Student odchází, aniž by se podíval na hodnocení a za chvíli se vrátí s otázkou:
"Pane profesore, Vy jste se mi tu sice podepsal, ale nenapsal jste tu žádnou známku..."

Přijde cizokrajný student v Praze za svým učitelem češtiny s dotazem:
"Nerozumím, co to je šimsisi? Ve slovníku to taky není..."
Učitel na to:
"Šimsisi, to je esisisisšim!"

 

 

Komentáře (0)

Zobrazit/Skrýt komentáře

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment