O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


INTERRUPCE - ANO, NE? PDF Tisk E-mail
Úterý, 31 červenec 2018
 Milá Kudlanko, vážení přátelé, rád bych se poradil s širším plénem o hodně ožehavé věci: manželka mi před dvěma měsíci oznámila, že budeme mít další dítě. Je sice fakt, že na rozdíl od dvou předchozích, není nijak plánované, ale - nemáme se zas až tak špatně, aby to byl nějaký velký problém. Jenže - to už byla téměř ve třetím měsíci těhotenství a nyní jsem se dozvěděl, že s téměř stoprocentní jistotou nebudu otcem já.

 

 

 

 

 

Nebudu tu vypisovat detaily, jak se říká, čert nikdy nespí a já nechci, aby se o mé budoucí parohatosti dozvědělo víc lidí, než je zrovna nutno. Tedy ještě jednou musím zdůraznit, že už se nedá nic dělat, takže ta interrupce, to byl jen první úletový nápad, prostě mimčo se narodí. Nehledě na to, že ono za nic nemůže. Jenže já taky ne!

 

Když jsem se to minulý týden dozvěděl, ano, setnul jsem se jak pes, stejně to nic neřešilo a jen mi bylo víc mizerně. Když jsem to manželce řekl, že vím, i že vím vlastně všechno, tak jen se na mne podívala a řekla: "No, a co tedy chceš dělat? Chceš se rozvést?"

 

To je právě ono, protože zase nemůžu rozvrátit rodinu našim dvěma dětem (jo, ty jsou opravdu moje, neoddiskutovatelně), a taky, jak mi manželka pak ještě řekla, byl to prý jen jeden úlet a ona si vlastně dost dlouho nebyla jistá, čí to bude. Nakonec ale stačilo si spočítat, jestli jsem to "mohl" být já. A já byl v té době mimo republiku. Dotyčný o svém dalším budoucím dítěti nic neví, ona mu nic neřekla. Snad můžu prozradit, že je to z její práce, a že je ženatý a otec dvou dospívajících dětí.

 

Asi to všechno píšu dost zmateně, byl jsem i u psychologa, taky jsem byl v jedné vztahové poradně. Lítám od nuly ke stovce, nevím řešení.

Rozbíjet funční rodinu/rodiny, nebo tolerovat a přijmout kukačku, i když nevinnou?

 

KAREL

 

Pokud bych měl ještě něco doplnit, tak se ptejte, nebude-li to narušovat mou anonymitu, tak samozřejmě odpovím.

 

 

 

 

Komentáře (11)add feed
... : *deeres*
Říká se, že krev je krev. Jenže já si myslím, že rodič je ten, kdo se o dítě stará, kdo ho vychovává, kdo je s ním při každé radosti i bolesti.
Kdyby to tak nebylo, nebylo by ani adoptivních rodičů, kteří to dítě milují. A tohle dítě je vaší rodiny napůl.Je to dítě tvé manželky a nevlastní sourozenec tvých dětí. Ale jestli nedokážeš spolknout mužskou ješitnost a to dítě bys nenáviděl, tak ho raději dejte do bayboxu, nebo ho nabídněte k adopci. Ovšem já být tvou manželkou, tak bych to neskousla, dítě bych nedala, šel bys ty. Tvoje žena to třeba bude vidět jinak.
červenec 31, 2018 08:15
... : Pernella
No, na tom, co píše Deeres určitě něco je, na druhou stranu je to od manželky docela slušná podpásovka a neměla by si myslet, že se vlastně nic nestalo. Je to hodně těžká situace, která nemá řešení, které by někoho ze zúčastněných nepoškodilo.
Asi by bylo dobře si všechno důkladně a v klidu promyslet, zvážit, jestli jsi, Karle, schopen a ochoten dítě přijmout za vlastní a pak si v tom duchu také vážně promluvit s manželkou.
Aby ses nakonec za všechnu svou dobrotu nedočkal třeba opakování manželčiny nevěry, jako to často bývá v opačných případech, kdy ta podvedená je žena.
Odpouštět je chvályhodné, ale člověk by si zase neměl nechat všechno líbit.
červenec 31, 2018 11:08
... : doktor
Nemohu s Derees souhlasit.Její názor je pohled ženy a mužská ješitnost v tom určitě není.A tak se Derees ptám,kdyby její(jen jako příklad ) manžel ji oznámil,že ji zahnul a důsledek ji přivede domů s prosbou,že budou dělat,že je to jejich,překonala by "ženskou ješitnost"?
červenec 31, 2018 12:22
... : Sandra
Titulek je zavádějící, na interrupci už je nejspíš pozdě i kdyby byla ve hře. Co s touhle zapeklitou situací dál záleží na spoustě detailů. Jak pevný je vztah mezi Karlem a jeho ženou, jak se k celému svému prohřešku staví Karlova žena, jestli jí to fakt mrzí a snaží se to nějak "napravit", nebo jestli to má na háku. Jestli když Karel se smíří s tím, že bude vychovávat dítě, které není jeho, jestli dokáže nedělat rozdíly mezi tímto děckem a jeho vlastními dětmi. Adopce by nepřicházela v úvahu? Pokud se má někdo z těch dvou obětovat v rámci zachování rodiny pro stávající děti, proč to má být zrovna Karel, který nic neprovedl? Ale samozřejmě je dost pravděpodobné, že žena raději, než aby se zřekla dítěte, tak si zabalí kufry a řekne pápá. Je to hloupá situace, která žádné skvělé a ideální řešení nemá.
červenec 31, 2018 13:26
... : *deeres*
Já se zase zeptám doktora. To budoucí ditě za to může? To ho má jeho budoucí matka po porodu zahodit? Kde je asi tak ženská ješitnost třeba mojí tety, která si vzala chlapa se třemi dětmi, k nim se jim narodily ještě čtyři jejich vlastní a všech sedm je sama vychovala, aniž by ty "svoje" nějak upřednostňovala. Sama proto, že jejich otec byl ožrala.
Jo, je to jiné, teta si vzala vdovce. Jenže tady by se nemělo řešit, co kdo komu provedl, ale život toho nového dítěte.
červenec 31, 2018 15:27
... : NČ
Jó, Karle, kdyby všechny děti byly skutečně jen od "svejch" otců, zřejmě by populace vymírala ještě rychlejc, než teď. A jak ti píše Deer, rodičem je ten, kdo je s prckem od začátku, živí, stará se, bojí se o něj, učí jezdit na kole, kopat do meruny, pomáhá, těší se z jeho úspěchů. Toho je moc.
Kdysi mi jeden moudrý muž řekl: "Zdrav každýho staršího pána, kterýho potkáš, neb to může bejt tvůj otec".
Jestli jsi schopnej se přenést přes ten šuk manželky (votom to totiž je především!!!), tak to děcko už by nemělo hrát jakoukoliv roli.
červenec 31, 2018 18:14
... : PKarel
Já si to všechno, o čem tu píšete, fakt uvědomuju.
Vím, že to dítě opravdu za nic nemůže, to je pravda, ale nedokážu s čistým svědomím říct, že si nikdy, kdyby něco provedlo, neřeknu: Stejně není tvoje.
A že se třeba na něj nebudu dívat jinak. Nevyznám se v tom, v sobě, jako kdybych sám se sebou se pořád jen hádal.
Manželka se chová tak nějak normálně, tedy prostě napovrch. Žijeme jako dřív, běžný záležitosti. Ale nějak se vyhýbáme debatám. Ono taky o čem pořád debatovat. Vím ale jedno, že bych to dítě nedokázal šoupnout do babyboxu. I kdyby to bylo jen na mně. A vím, že manželka se ho určitě nevzdá, protože je její. Ještě si vzpomínám, jak mi nedávno přeci jen řekla, že si žřeny nechají i dítě po znásilnění, protože je jejich a hotovo. Já vím, máme dvě naše, společné, ale taky fakt nechci riskovat, že bhy mi s dětmi odešla. A ona není zas nějaká na chlapy, to taky vím, že to byl fakt jen úlet.
Naše celá rodina, tedy rodičové a příbuzní, se taky těšejí, a to všechno nemůžu bořit.
Asi ho "adoptuju".
Nikomu jsem to neřekl, ona taky ne. snad to nakonec dopadne dobře.
červenec 31, 2018 23:19
... : Pernella
Tak to tedy chválím, že jste to nikomu neřekli. Vřele doporučuju to tajemství zachovat doma a opravdu nikde to neříkat.
Držím palce.
srpen 01, 2018 07:31
... : *deeres*
Chápu, že se to v tobě pere, ale jsi na nejlepší cestě. Možná by bylo dobře se přestěhovat a začít tak nějak jako znovu.
Nikdy nevíš,o tu mojí tetu se nakonec nepostaraly ve stáří její vlastní děti, ale vyvdaná dcera, která z nich byla nejhodnější.
Pokud teď máš obavy, jak se k tomu dítěti budeš chovat, to jenom svědčí o tom, že jsi slušný člověk.
Je možné, že ho nebudeš mít rád stejně, jako svoje, ale ten prcek to nesmí poznat.
srpen 01, 2018 08:09
... : NČ
Ono je to s miminama pro chlapa dost těžký. Ale vsadim i poslední svý děravý povlíkačky (vzadu hnědý, vpředu žlutý), že až ho ve třech letech posadí na kolo, čutne mu merunu, vezme ho k vodě na plavání, .... tak se z něj docela normálně po...kadí!
srpen 01, 2018 10:41
... : NČ
Sem měl před pár rokama sousedku, ukrajinku. Měla nádhernou čtyřletou Sášu, fotr byl někde v řiti (možná ten idiot dělal majdan, namísto aby byl s dcerkou). Denně jsem Sáše četl pohádky, učil ji na kole, prokecali jsme celý hodiny a Sáša se vylepšovala den ze dne. Pak se někam ztratili - ani nevím. Snad do Ďáblic nebo na Ukrajinu ... Nevim. Ale Sáša byla až neuvěřitelně úžasná.
Tak to jen k "cizímu dítěti" !!!!!
srpen 01, 2018 10:50
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]