Uděláte, co máte, zachováte se správně, ale - ale ono to stejně bolí. Zvláště, když jste nuceni sledovat, jak "ten druhý se má dobře", případně, "jak se chová k jiným tak, jak se k vám nikdy nechoval". Někdy to je takříkajíc "na mašli", případně na "střelbu rovnou na komoru"... Bohužel, ani jedno z uvedených řešení není správné, že.Ovšem ve vás to bublá, vře... Co s tím?

     Je to pár měsíců dozadu, co jsme se hromadně snažili podržet jednu z nás - tu, která si tenkrát řekla "A dost!!!" Ale - ono i když se na soudu za vším zavřou vrátka, když jsou vyřízené spisy odloženy add acta - nedá se totéž udělat s našimi myšlenkami.

A zvláště - když ve skutečnosti zůstane vše při starém, jen se změní oficiální vzájemný status...

     Následující dopis je velmi smutný a těžko radit, těžko dávat návod... Tohle chce velkou osobní a duševní sílu, kterou však už předešlé roky strádání hodně vyčerpaly...

Milá Danielo,

      jsem ta "razantní" ženská, co v říjnu udělala konec manželství....ale je dnes ze mě uzlík nervů. Rozvod byl bez nařízeného jednání a na Mikuláše mi přišel rozsudek. Asi za týden můj ex začal "marodit". Nicméně s novým objevem občas trávil víkendy ap. Dnes, asi po měsíci marodění, mi sdělil, že nastupuje do nemocnice. Nejsou si jisti, jestli to není infekční... Dost mě to rozhodilo. Jednak mám strach, abychom se synem neměli taky problém, žijeme přecjen stále spolu, ve stejném bytě, i když každý ve své místnosti.

     Ale víc mě trápí, že bohužel sleduju a občas nechtěně slyším jeho telefony s ní a to "vrkání". Ani nevíš, jak moc mi je líto, že mě tohle nikdy z jeho strany nepotkalo. Jak jí říká, že se musí šetřit a nedřít se... přitom já celé roky táhla tu "naši káru" sama... A tak jen sleduju, jak se strojí a nakupuje si moderní oblečení - přitom já ho nikdy nedostala do obchodu a vše jsem mu kupoval "na blind", aby vůbec měl něco na sebe.

    Teď jsem se dokonce přistihla, že jsem o něho měla a mám strach - s tou nemocí. Jsem tak zabedněná, že i po těch letech ústrků a podrazů ho snad mám ještě nějak svým způsobem ráda... nebo je to zvyk?

     Vůbec nejsem schopna racionálně uvažovat....

Hela

     Jednoznačně – nejdřív je nutné se urychleně dotyčného zbavit fyzicky – nemyslím tím použít služby oné dívenky se vzduchovkou, co jsem dala jako doprovodný obrázek -  ale je nutno přimět  toho „cizího pána“, aby nyní odešel do svých krajin, do svého života, svých problémů. Protože dosavadní styl jeho jednání napovídá, že hodlá jen nadále zneužívat a využívat…

     A to si pisatelka ani jejich syn rozhodně nezaslouží…. 

d@niela 

Komentáře (21)

Zobrazit/Skrýt komentáře no asi Ti to dělal celý život, : Inka a pokud neodejde, bude to dělat i nadále. Vše je jen na Tobě. Rozvod není všechno, ideální je v maximálně krátké lhůtě podělit majetek, prodat nebo vyměnit byt za dva menší a jít si svou cestou. Tím ani neuvidíš co dělá, jak se má, jestli vrká či nemocní atd... Ideální situace to udělat co nejdříve dokud je zamilovaný a někoho má. Také by mohla nastat ta horší varianta, že zůstane sám a bude Ti nemocný na krku viset i nadále a rozhodně nebude chtít odejít, protože kdo by se přece o něj dál staral?? Jo celoživotní zvyk je železná košile, tak nač ho měnit, zvlášť když ten druhý stále ještě na to psychické vydírání zabírá že jo?? No každý se má tak jak si zaslouží, svůj život si přece volíme, tak využij ty příležitosti co se Ti práve nabízejí a utni to maximálně rychle a maximálně všechno. leden 15, 2008 12:39 vztek : miriam222 Taky jsem po 15 letech souziti udelala razny rez s postelovym povalecem, který spal pres vikend skoro do poledne, sex na bodu mrazu, pomoc ve stylu až nebudeš moci, určitě ti pomužu. Takže proběhl rozchod, ihned se u mého bývalého pana úžasného objevila moje kamarádka, podotýkám, žádná krasavice, že by se ztrhal on to ne, spíš ona, protože byla skoro do 40 sama, poté rozvod, o mě rozhlásili že jsem se na staré kolena pomátla a utekla s jiným, takže expřátelé jsou taky v tahu :-) a světe div se, pán se najednou probudil a vypadá že žije jako člověk a ne jen vegetuje. A ve mě se za 2 roky co s ním nejsem probudil tak strašný vztek na to jak se teď snaží kolem sebe působit na okolí a na celou podělanou minulost, že jsem se kolikrát nemohla vzteky nadechnout. :-) A než mi došlo, že cítím právě vztek a ne něco jiného mi taky trvalo. Dokonce mi moje exkamarádka doporučila návštěvu psychiatra :-) Helo věř mi, nejsi v tom sama, lidské osudy jsou růzmé a hlavně nevyzpytatelné :-)A skutečně se ho zbav co nejdřív. leden 15, 2008 13:00 Proč já taky nemám takovou babu :-( : NČ co by vo mě pečovala v chorobě, bažanta vylejvala, kachničku podstrojovala, oblečky nakupovala, trenky s futrálkama kupovala, smejčila, poklízela, vařila, prala, žehlila, pivo nosila, nepřepínala furt na blbou Ordinaci a VKV, do špitálu teplý žrádlo nosila... leden 15, 2008 13:07 Taky zastávám názor: : Míša šíša jednoznačně od sebe. Tohle zavání sebemrskačstvím. Je to zajímavý, ale na podobné téma už jsem toho zaslechla ve svém okolí víc. "Já jsem musela chodit nakupovat sama, ale teď tu novou vozí na nákupy a dokonce i tlačí vozík!" nebo: "Se mnou a s dětma v životě nejel na dovolenou, s ní teď jezdí dvakrát ročně do ciziny a na výlety." ... "Když žil se mnou, tak jsem ho nemohla ani dostat k holiči, teď si kupuje drahý parfémy." ... a tak podobně. Pokud tohle má bejvalka sledovat, samozřejmě u toho musí strašně trpět. Proto doporučuju exmanžela od sebe totálně odstřihnout a raději o něm nic nevědět. Doufám, Helo, že neplánuješ navštívit ho v nemocnici s taškou pomerančů apod.! leden 15, 2008 13:10 Teď jsem si vzpomněla, : Míša šíša že předminulou sobotu dávali odpoledne na ČT1 francouzský film "Manželčina pomsta" - neviděl jste to někdo? Bylo to moc pěkně udělaný a vystihovalo to přesně fakt, jak jsme my ženský blbý a jak sebou necháváme manipulovat, obzvlášť pak, když pana dotyčného neskonale milujeme. A minulou sobotu šel rovněž fr.film, název už si nepamatuju, snad "Láska po francouzsku"? - nevím. Taky dost dobrý. Tam se mi moc líbila situace, kdy chorobně žárlivý chlap své přítelkyni vynadal do krav a do kurev a ona ho uklidňovala, utěšovala a říkala mu "miláčku". Mimo mísu: vůbec nechápu, proč takovéhle filmy nedávají v hlavním večerním vysílacím čase a místo toho nás zásobují americkejma s*ačkama! leden 15, 2008 13:25 Vlastní : Linda zkušenost praví : dělá to natruc, a ty ses na to chytila. Nové hadříky, laškování po telefonu, prostě po rozvodu je z něj najednou Pan úžasný. To abys litovala, co jsi ztratila a o co jsi přišla. Mimochodem, co čerstvě rozvedenej chlap, to nastupuje nová image, změny účesů, drahé oblečky, nákupy sportovního vybavení, netradiční výlety, no prostě nový okouzlující chlap. Ale ty ho znáš dobře, a dobře víš, že tohle je jen na dobu přechodnou, zase se vrátí do starých kolejí. Takže zachovej klid a nevšímej si toho, jak vybuřuje. A jestli je nemocný, tak to není tvoje starost. Tvojí starostí má být, abyste ty a syn byli v pořádku a v pohodě. Buď nad věcí a rychle pryč z jeho dosahu a dohledu. leden 15, 2008 13:26 Na to je jediná rada.... : .Vodoměrka ... nežít spolu pod jednou střechou. Já osobně si neumím ani představit, že bych se svým exmanželem měla bydlet stále v jednom bytě. To chce víc než jen pevné nervy. Takže radím jít od sebe. Otázka je, kam a jak to zařídit. To je už horší. Ale pokud je byt váš a jeden druhého nevyplatíte, tak je pak lepší byt prodat a pořídit dva menší. leden 15, 2008 13:28 ale NC, : mura jaky si to udelas, takovy to mas. tak si najdi jinou. ostatne, obvykle to tady vsem takhle okolo radis leden 15, 2008 13:29 s těma filmama máš pravdu Míšo, : Inka koukám na ně v oroginále na TV5 a francouzský filmy jsou moc hezký a mám pocit, že nám jsou pocitově a prožíváním mnohem bližší než ty americký. leden 15, 2008 13:29 ale můro, : NČ já bych s takovou slepicí, co by splňovala ty mý podmínky z příspěvku 13:07, nevydržel ani hodinu. Natoš si jí třeba vážit. Chacha. Raději zvostanu u toho litování se :-((((( leden 15, 2008 13:35 Inko, přesně! : Míša šíša Vzpomínám na zlatou éru francouzské kinematografie ze 70. a 80.let, jejich dramata i kriminálky byly perfektní a humor v jejich komediích nám byl blízký. Po revoluci jsme se bohužel museli přeorientovat na US a francouzským filmům byl u nás konec. Jenom občas se objeví něco staršího v televizi. Řekla bych, že je to dost škoda. A remake, co točí amíci na úspěšný fr.filmy - to je tragédie první třídy! leden 15, 2008 13:35 No jo, NČ, : .Vodoměrka proč by sis měl vážit hodné ženské, která by tě dokonce i chtěla? Není lepší pokukovat po hroznech, co rostou nahoře, nedosáhneš na ně pořádně a když už je konečně získáš, zjistíš, že jsou neskutečně trpké, ale máš, co chtěl, že jo.... a proč by ses pak nepolitoval? Stejně za to můžou ty ženský..... leden 15, 2008 13:42 Je to jen manipulace a citové vydírání. : Sinix Jak ta nemocnice, tak to vrkání do telefonu a strojení. Přesně tohle chce: vykolejit tě, aby ses trápila; nedá ti pokoj ani po rozvodu. Jediné řešení je nedbat, nereagovat, ale hlavně, když už jste rozvedení, nebydlet s ním ve společné domácnosti; byť rozdělené. Ostatně rozdělení domácnosti by mělo být součástí vypořádání SJM. Prostě stávající byt (dům) prodat, koupit 2 garsonky a sbohem a šáteček. Nebo jít do pronájmu. Ale nikdy nedělá dobrotu, když spolu rozvedení manželé nadále bydlí. leden 15, 2008 15:06 štěstí : mimi Ten pravý Tě teprve hledá,jenže Ty ho ještě neznáš, proto jsi smutná.Nezapomen,že tento brutál musíš přežít,aby sis pak to štěstí vychutnala.Každý den se na sebe hned ráno v koupelně usměj a najdi si nového koníčka třeba turistiku. leden 15, 2008 18:46 Ale Helo, : carie to je jak můj ex: začal chodit v černém, fakt mu to, když jsme se rozváděli, seklo. Já se cejtila jak idiot, řešila za co zaplatit elektriku. Jenomže, když to nemá v sobě, tak mu to dlouho nevydrží. Musíš se ho nějak zbavit, nejlíp teď když je mimo. Mně se vyplatilo, že mě považoval za blbku (a měl pravdu, v manželství jsem se chovala jako ty, včetně nákupu jeho hadrů, ty jsem mu nosila vyzkošet do práce!) Nesmutni a makej, život je hrozně krátkej. Líbila se mi jedna myšlenka: Nelze chtít na parazitovi vděčnost za to, žes ho nechala na sobě parazitovat. Parazit nemá čest. A můj táta říká: čím víc se s hov?em mažeš, tím víc se umažeš. Černé- sexy období byla velmi krátká epizoda v životě mojeho ex, dohonila ho realita leden 15, 2008 18:57 Hezký Carie!!! S tim parazitem! : NČ Vodomilko, já vim, že máš pravdu. Ale na starý kolena už se sebou nic nenadělám :-( Každej jsme, jakej jsme. Někdo rád hrozny, co rostou nahoře, a i když pak zjistí, že zas až tak sladký nejsou jak vypadaj, zkouší to znova a znova.... Jinej se raději zasytí bez námahy padavkama pod stromem. A někde mezi tim je ta zlatá střední cesta, hrozně těžko najitelná. leden 16, 2008 06:03 Společné bydlení : wendy a bydlení vůbec je kámen úrazu. Tenhle pán má stále své původní trvalé bydliště s tebou, že. A kdo ho odtamtud v té citované co nejkratší době dostane ? Asi mi něco uniklo, proč si jej neodstěhuje ta druhá ? leden 16, 2008 07:41 Na žal a na vztek : Jitka je opravdu jediné - nestýkat se a časem všechno přebolí. Takže ať si pán sebere svých pět švestek a zmizí. Já jsem měla "štěstí", že mí dospělí synové, když viděli, jak mě soužití s tátou ničí, dali s nim řeč a přesvědčili ho, aby si našel podnájem. A on, ač nerad, udělal to. Jsou samozřejmě chlapi, co by na tohle nepřistoupili a pak je to všechno těžší. leden 16, 2008 10:18 Lehko řekne, : Linda nestýkat se. Ale co když to máte pořád na očích, i když nechcete. Pořád se vám to plete pod nohy, pořád o to zakopáváte ? Tisckrát si opakovat - tohle se mě netýká ?? Tak třeba milionkrát. Já si to tak řeknu pokaždé, ale v ten daný okamžik se to fakt těžko rozdýchává. Pak se povznést, už není těžké, ale mě osobně štve i ta chvíle, kdy mě to srazí k zemi, i když jen na chvíli. leden 16, 2008 14:48 Lindo, : Jitka je mi jasný, že se to lehko řekne a realita je jiná. Ale ono to opravdu jinak nejde, jen se snažit to nejitřit a časem - samozřejmě ne za týdny ani měsíce - to opravdu přebolí. Každá zmínka o bývalém mě rozhodila na zbytek dne, stačilo, když se ta nevinná vnoučata zmínila o dědovi, ostatní chápali, že se o něm nemá mluvit. Takže každá jiná rada je drahá a pokud existuje, je mi líto, že jsem ji nedostala. leden 16, 2008 14:57 také mě to po rozvodu staršně bolelo, : Inka ale dobré řešení bylo, že jsme prodali dům a šli si každý svou vlastní cestou a neměla jsem ho na očích, dokonce jsem pak na nějaký čas odešla do ciziny. Já jsem se snažila vědomě mu odpustit a přát mu štěstí v dalším životě i když jsem to tak necítila, protože jsem byla ten ulížený, ale člověk se přece nemůže litovat do důchodu, s takovými pocity by si člověk nenašel ani normálního partnera, trvalo mi to nějaký čas než jsem mu opravdu ze srdce odpustila a teď se s ním mohu vidět i s jeho přítelkyní a máme hezky přátelský vztah a pomáháme si. Nemám vůdči němu jedinou výčitku. Myslím, že to odpuštění má něco do sebe, je to důležité, aby člověk pak mohl jít dál a začít znova. leden 17, 2008 11:40

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment