O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

DREDAŘI - MIKY A MONTY PDF Tisk E-mail
Pátek, 13 červenec 2018
profilová fotka uživatele Dita PullmannováTohle mne vždycky “dostane” na kolena. Zase jsem se koukla na facebook dvou mnou nesmírně obdivovaných děvčat – Dity P. a Olinky M. – které se (a ještě několik dalších) tak báječně starají o to, aby vysvobodily týraná zvířata z moci jejich pánů. Aby je přivedly z pekla do nebe.  Další text je průvodní k fotkám. Autorkou je šéfka Dočasek DE DE, Dita Pullmannová, úžasná a nezdolná ženská. Nerozčilujte se moc, ať vás neklepne –  je to opravdu děsivé…


 

 

 

 

 


V týdnu nám byli nahlášení dva hafani v Kostelci nad Labem, kteří bydlí sami na zahradě, kam majitelé dochází krmit. Když dorazily i fotky, zalapala jsem po dechu, protože jsem si myslela, že už mě nic nepřekvapí. Ke štěstí pejsků byla majitelka ochotná se jich okamžitě vzdát. Stejně bydlí jinde, je po operaci ruky, nemá čas a neví, co s nimi.

 

Miky - jorkšír a Monty - maltezák bydleli na zahradě čtyři roky, celoročně, očkování údajně nepotřebují, protože nikam ven nechodí, nikdy neměli obojek, ale přitom jsou prý zvyklí na stříhání. A maltézák že potřebuje ostříhat, jorkšír to má docela dobrý.

Na zemi byl pekáč, kde kvetla zeleně voda, která tam téměř nebyla. Takže jsme si je rovnou vzaly, naštěstí i s jejím podpisem a ponořili jsme se společně do smradu, který si pamatuju ze školních návštěv ZOO z pavilonu opic.

 

 

 

 

 


Jeli jsme samozřejmě hned na stříhání; po cestě už ale to už Martina s nůžkama pracovala na jokšírovi, neb se krásně odevzadal do naší péče a držel, a taky měl u zadku přischlé kameny a hovna. Monty byl vetší oříšek, ten na sebe nenechal sáhnout, protože jeho ulita, tvrdá jako šutr, ukrývala spoustu tajemství.

 

 

Fotka uživatele Olga Minaříková.

 

Miky se pak naprosto pohodově nechal ostříhat, vykoupat, zkrátit zahnuté pařáty, vypláchnout páchnoucí uši a Evička z něj vystříhala krásného maličkého jorka, který panáčkuje, hraje si a je boží. Taky má jen jedno varle, takže bude muset při kastraci podstoupit i vyjmutí druhého varlete v břicha nebo třísla, podle toho, kde je schované. A teď už je blažený u Olinky M. ...

 

 

Monty nám dal zabrat, nedal se vzít do ruky, ječel a startoval hned na dotek, z krunýře mu koukaly větve z růží, klacky a tůje, nohy ani zadní poloviny těla nebyly vůbec vidět, od pasu dozadu měl něco jako šnečí ulitu, která mu znemožňovala chodit, ocas byl v jednou tvrdém dredu spolu s jednou nohou. Oči jsme ani nazahlédly, od tlamy mu visely smradlavé mokré dredy, které coural po zemi. Musely jsme přes nej hodit ručníky a vzít ho v nich a svázat mu tlamu, protože se mu to vážně nelíbilo a my už vůbec ne.

 

 

 

 

 

Nebylo divu, že ho každý dotek bolí, muselo ho všechno neskutečně tahat a píchat. Monty se bránil, cvakal, ale podařilo se i jeho vystříhat z odporné krusty, která čpěla močí, vypreparovali jsme spoustu trnů, které mu při každém pohybu bodaly do kůže, mezi prsty měl několik vražených osin, uši vykvasený, zapařený, čůral si do své srsti pod sebou, takže má zánět předkožky, museli jsme mu ho vypláchnout Betadinou.

 

 

 

 

 

 

 

Uši jsme mu propláchli a vyčistili, ale bude to na delší léčbu.

Paradoxně díky těm svým dredovým domečkům neměli blechy, protože by se ani nemohly ke kůži přisát, nebylo prostě kudy se k ní dostat.

 

Nakonec se podařilo i bez křovinořezu po 4,5 hodinách práce a držení v kravatě, a díky všem děvčatům, co nám pomáhala i s dalším koupáním atd., z něj zas udělat psa. 

 

Monty odjel do dočasky k Adélce, protože jemu bude trvat déle, než začne důvěřovat a zatím ze strachu nereaguje přátelsky; i když několikrát se i nechal hladit, takže věřím, že to bude ok.

 

 

 

 

 

 

 

 

Spolek DOČASKY DE DE - funguje na principu dočasné péče, tedy, že jednotliví psi jsou ubytovaní přímo v domovech našich dočaskářů a s pomocí svého vlastního ošetřovatele se začleňují zpět do veselého psího života. Pejsci si z minulosti mnohdy přináší zdravotní a psychické potíže a kromě užívání si vlastního teplého pelíšku a perfektního veterinárního ošetření se socializují se svým vlastním člověkem a učí se postupně běžnému chodu domácnosti. Díky tomu se zájemci hned při prvním kontaktu dozví vše o povaze vybraného pejska, a my zase můžeme posoudit, zda si s novým majitelem a jeho životním stylem budou vyhovovat.

 

 

 


 

 

Do nových domovů od nás odchází pejsci odblešeni, odčerveni, očkováni, čipováni a pokud se nejedná o štěně nebo o velmi speciální případ, i kastrováni.

Pejskům vybíráme nové domovy opravdu důkladně a žádný z našich svěřenců nebude umístěn ven do kotce nebo jen na zahradu, ale pouze jako právoplatný člen rodiny.

Pejsky nedáváme zájemcům, kteří poptávají dárek k Vánocům a s novými majiteli zůstáváme v kontaktu.

 

Celý náš tým je složen z dobrovolníků bez nároku na jakoukoliv odměnu.

 

 

 

 

Fotka uživatele Olga Minaříková.

 

Pokud byste, prosím, mohli přispět jakoukoliv částkou,

pošlete svůj příspěvek na transparentní účet Dočasek De De z.s.,

Fio: 2500978266/2010 a do zprávy prosím uveďte "DREDAŘI"

 

 

 

 

 

 

Komentáře (2)add feed
... : *deeres*
Někteří majitelé jsou prostě hovada. Pamatuji několik chudáků pejsků, kterým jsem nedokázala poskytnout pomoc. Ale to bylo v dobách, kdy psi neměli ještě nikde zastání. Dneska v Praze stačí zavolat měšťáky a psa vezmou do útulku, kde se o něj dočasně postarají a většinou to vezme dobrý konec.
Dneska v okolí měst, kam vykmitala spousta bývalých městských lidí se psy, se změnilo i smýšlení místních a chodí se psy na procházky. Už moc neslyším "...dyť mají velkou zahradu...", také už nejsou vidět psi, kteří běhají v kruhu, přivázaní na řetězu. Jenom občas se najde nějaký blbec, jako ti v článku , co jsem kdysi na Kudlu napsala "Dům smutných psů". Tak to už je v současnosti dům bez psa, protože Bruno jim definitivně zdrhnul.
červenec 13, 2018 09:25
... : doktor
Ditě moc děkuji za práci kterou koná i článek a Danielce za uveřejnění.Fotky dokumentují neskutečný a děsivý příběh dvou pejsků.Věřím,že laskavá srdce slušných lidí jim vrátí do jejich psích srdíček radost,lásku .Prostě bezva psí život.Nechápu,že pejsky muže mít a týrat každý blbec,sadista a duševní chudák.
červenec 13, 2018 12:34
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]