Jednoho horkého dne jsme byli na výletě v horách. Zastavili jsme, abychom vyvenčili naši stárnoucí kolii. Chudák pes ležel s vyplazeným jazykem na travnatém plácku za autem a těžce oddychoval. Já stála vedle něj, převlékala propocené tričko, můj manžel si mezitím rozložil na kapotě auta mapu. Začal si ji prohlížet s hlavou v dlaních. Jak tam tak stál, vypadal chudák dost uondaně... 

     Po chvíli u nás zastavilo jedno projíždějící auto, řidič vystoupil, šel ke mně a starostlivě se zeptal: „Není mu špatně? Nemůžu vám nějak pomoct?" „Ale ne, to je stáří," odpověděla jsem s úsměvem, „každou chvilku musíme zastavit, on se trošku proběhne, zadovádím si s nim v trávě, a když si vydechne, jedeme zase dál." Neznámý dobrodinec na mě jen vytřeštil oči, zalezl do svého auta, nastartoval a rychle odjel.

     Teprve pak jsem si uvědomila, že našeho psa nemohl vidět...

Danica

Komentáře (7)

Zobrazit/Skrýt komentáře Tak byl hloupej, : Ceskymo moh ti aspon nabidnout, at si v ty trave zadovadis s nim, ne? leden 24, 2008 03:19 Tak takový stáří bych brala ! : mamča Zadovádět si každou chvilku v trávě, nechat vydechnout, a hurá k dalším metám ! leden 24, 2008 07:51 Nádherná historka : Eva leden 24, 2008 10:09 skvělý : toulavej takhle píše jenom mistr leden 24, 2008 10:51 Super ! : wendy Krátký, výstižný, toho bych chtěla mít doma tlustou knihu... leden 24, 2008 14:37 Perfektní!!! : Kačka stručný a přesto výstižný.... leden 25, 2008 06:44 Je to "spica" : Romana Diky,to jsem se nasmala hnedka po ranu leden 26, 2008 08:50

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment