|
Pro používání jedů platí otřepané úsloví, že je staré jako lidstvo samo. Nejdříve lidé sáhli po jedu při lovu. Dodnes tak činí pralesní indiáni. Od lovu k použití v boji jen krůček. Toxikologie je věda o nežádoucích účincích látek, tedy věda o jedech. Název pochází z řeckého τοξικον (toxikon), což značí jedovou substanci, do které byla namáčena špička šípů, řecké τοξικοσ (toxikos) značí luk.
Je jistě zajímavé, že dlouhou dobu se luky dělaly z tisu červeného – Taxus baccata, který poskytuje velmi pevné a pružné dřevo, ale který je celý silně jedovatý. Mj. už 1500 let před Kristem byly zaznamenány informace o bolehlavu, oměji, opiu, olovu, mědi a antimonu. Staří Egypťané uměli destilovat kyanovodík z hořkých mandlí, indické Védy zase píší o otrušíku, akonitu a opiu. Dávní Číňané používali akonitu jako šípového jedu. Drsný Řím – tam travičské řemeslo zažilo bouřlivý rozvoj s příchodem starověkých městských států. Otrava jedem byla v politických špičkách starého Říma, Egypta, Indie i Číny častější, než v naší současné poslanecké sněmovně intoxikace alkoholem. A to už je co říct… Mocní dokonce zaměstnávali osobní traviče, kteří připravovali smrtící koktejly a pro pobavení svých pánů a vládců, předváděli jejich účinky na zvířatech či otrocích. Nejznámější příklad je smrt císaře Claudia a jeho syna Britannika  Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus, známý jako Claudius měl fyzický handicap, mj. kulhal a koktal, což ho původně vyřadilo ze hry o úřad římského císaře, ale zachránilo mu tak život během nástupnického intrikaření. Ale nakonec se římským císařem stal, protože po vraždě císaře Caliguly byl jediným přeživším následníkem z vládnoucího rodu.
Britannicus byl dítětem Claudia a své třetí manželky Messaliny. (O Messalině se traduje, že žila nespoutaným sexuálním životem. Vyhledávala s oblibou sexuální dobrodružství a své chráněnce si vybírala podle toho, nakolik ji dokázali uspokojit. Mnohé noci údajně trávila v nevěstincích, aby své touhy mohla ukojit. Messalina se s Claudiem jednostranně rozešla a uzavřela bigamický sňatek s designovaným konzulem Gaiem Siliem. Plánovali, že Claudia zbaví moci, sedmiletého Britannika prohlásí císařem a budou vládnout jeho jménem. Spiknutí však bylo odhaleno a Messalina byla donucena k sebevraždě. Po její smrti se stal za Britannika odpovědný Claudius. Nepřítomnost dospělého dědice mohla ale pro vládnoucí dynastii znamenat riziko. A tak se císař snažil najít dospělého dědice a pokusil se upevnit jednotu uvnitř rodiny sňatkem s Agrippinou mladší, pravnučkou císaře Augusta. Krátce po svatbě adoptoval jejího syna z předchozího manželství, Domitia Ahenobarba. Ten si pod přijatým jménem Nero vzal za ženu Claudiovu dceru Octavii a získal stejná práva jako Britannicus. (Ovšem - po 13 letech vlády - byl však stejně zabit. 13. října 54 touto čtvrtou manželkou Agrippinou mladší, která ho nechala otrávit...) Nero, Agrippinin syn, požádal o pomoc proslulou travičku Locustu, která ostatně zahubila i Claudia. Britannika otrávili na večeři. Jed byl dán do vody, Britannicus se napil, protože mu bylo horko, padl na zem a objevila se mu pěna u úst. Zemřel krátce před svými 14. narozeninami. (pokračování příště) -doktor-
|
