O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

KDO NESKÁČE, NENÍ ČECH! PDF Tisk E-mail
Pondělí, 12 únor 2018
Přejít na obsah
KDO NESKÁČE, NENÍ ČECH!
Strana 2

Výsledek obrázku pro česká hymna

Někde jsem zaslechla, že státních znaků České republiky je šest a marně jsem přemýšlela, které že to jsou. Nakonec jsem se  musela podívat na net. Pro ty, co se nedokáží dopočítat stejně jako já, trochu zjednodušeně:


 

 

 

 

 

 Výsledek obrázku pro české státní znaky

 Znak se lvem (velký a malý),

 

trikolóra,

 

státní vlajka,

 

vlajka prezidenta,

 

pečeť

 

a hymna.

 

 

 

A když jsem si tak četla o státních znacích, tak pro mne bylo novinkou, že po odtržení Slovenska se měla změnit i naše česká vlajka. Modrý klín na vlajce patří totiž Slovákům. Vlastně o tom je jedna píseň skupiny Chinaski: https://www.youtube.com/watch?v=ekFC8IeFK60 Slovenský klín na naší vlajce ale nezmizel, zmizela jenom druhá bojovná slovenská sloka Nad Tatrou sa blýska, která byla v roce 1930 oficiálně přidána. Po vzniku České republiky v roce 1993 zůstal jen náš cukrkandlový cajdák.


 

 

Výsledek obrázku pro česká hymna

 

To, jak vznikla naše hymna, asi zná každý Čech. Je ze hry J. K. Tyla „Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka“, vlastně propadáku, který byl uveden 21.12.1834 ve Stavovském divadle při benefici F. Šroupa.

 

Hra byla nazvaná podle jarní oblíbené velikonoční slavnosti Ševcovského cechu na nuselské louce -- "Fidlovačka".

 

 

J. K. Tyl v době, kdy psal hru, dělal provianťáka u osmadvacátníků v Josefských kasárnách na dnešním Náměstí Republiky, a tam i ve svém pokojíku bydlel. A i když svoji práci nenáviděl, z existenčních důvodů ji vydržel vykonávat přes deset let. Pozorný návštěvník Prahy i dnes najde pamětní desku na zdi Palladia.

 

 

Výsledek obrázku pro josef kajetán tyl

Hra to byla vlastenecká s jednoduchou zápletkou a píseň „Kde domov můj“, kterou zpíval slepý žebrák Mareš, byla jedním z mála světlých bodů neúspěšné frašky. Autorem hudby budoucí české hymny byl už tehdy uznávaný hudebník a skladatel František Škroup.

 

Stejně jako Tyl, ani František Škroup, neměl jednoduchý život. V době, kdy hudbu skládal, mu umírala jeho první žena, proto snad i ten tesklivý nápěv.

 

V polovině devatenáctého století, František Škroup býval jedním z nejvýznamnějších zjevů tehdejšího pražského vlasteneckého hudebního života. Ačkoliv tomu podmínky nepřály, podařilo se mu vybojovat první české operní představení, komponoval hudbu k českým hrám, vydával písně, zakládal české pěvecké spolky.

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]