O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

MOJE OSMINOHÁ FOBIE PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 08 únor 2018
Přejít na obsah
MOJE OSMINOHÁ FOBIE
Strana 2

 

 

 


        Pavoučice s námi žila pokojně celý rok, než jsme její mrtvolku našli v koutě verandy. Podezřívali jsme z vraždy sousedy. Lidé žijící v rodinných domcích na předměstí si totiž velice potrpí na jednolitou úpravu předzahrádek, kterou nic nenarušuje. Síť naší nájemice měřila v průměru asi jako kolo od vozu a stříbřitě zářila do vzdálenosti mnoha desítek metrů, takže rozhodně nepatřičnou skvrnou na tváři předměstské jednotvárnosti byla. S lítostí jsme ji pohřbili. Byla jediným pavoukem, kterého jsem kdy v životě měla ráda. Možná i proto, že nikdy netoužila skočit mi na ruku, rozeběhnout se po ní a zastavit se uprostřed mého obličeje...

 

Už jsem se zmínila o obrovských nephilích pavučinách. Patří k největším a nejpevnějším na světě. Jejich tvůrci jsou schopní do nich ulovit i malé ptáky. Na některých místech v australské buši narazíte na stovky sítí natažených mezi stromy vzdálenými několik metrů. Tedy není úplně dobrý nápad do nich zrovna narážet, zvlášť pokud máte hrůzu z pavouků. Na jednom z výletů jsme se na takové místo dostali. Dva metry široká cesta byla přehrazena tolika pavučinami, že to připomínalo překážkovou dráhu. Z pochopitelných důvodů jsem kráčela až jako druhá, kopírujíc mužovy shyby a přískoky.

 

Ale pak jsem udělala chybu. Lepkavá vlákna se mi nalepila od brady až po kolena. Připadala jsem si jako moucha, ztuhlá děsem. Hrůzou jsem se nemohla hýbat, pouze jsem ze sebe vydávala neartikulované skřeky, které přiměly mého muže se otočit. Pamatuju se, jak ze mě rval pavučinu dolů. Dupala jsem jak šílenec a řvala: "Dej to pryč!" ještě dlouho poté, co už na mně nebylo jediné vlákýnko. Naštěstí obyvatel téhle sítě, kterou jsem zničila, v tu dobu zřejmě spal v některé z dutin ve stromech lemujících cestu. Z představy, že by byl doma a své obydlí bránil, mám husí kůži ještě teď.

        Naše současné působiště je naštěstí pavouků celkem prosté. Stepní osminozí tvorové mají přijatelnou velikost, která mě nenutí vyskakovat do vzduchu a vřeštět. Takže pevně věřím, že moje děti si k pavoukům vypěstují přátelštější vztah, než já. Na druhou stranu doufám, že k nim nebudou familierní až příliš. Máloco by mě vyvedlo z míry víc, než věta: "Maminko, já budu chovat sklípkany, podívej!"

 

 

Markéta Hrdoušková



Komentáře (4)add feed
... : *deeres*
Pavouci nosí štěstí a protože nejsem vůbec pověrčivá, tak je doma jenom zametu a vyhodím na mráz. Žijeme v zemi, kde nejsou žádní pavouci, co by nás ohrožovali na zdraví, nebo dokonce na životě.
To jsem si myslela a najednou se tu objevila ta mrcha Zápřednice jedovatá. Pěkně veliká i kousavá a už jsem jí viděla i kousek od Prahy v Srbsku.
Zápřednice jedovatá je v Česku poměrně velký pavouk, proto je schopná lidskou kůži prokousnout a jeho kousnutí může mít projevy na lidské zdraví. Jed ale nezpůsobuje žádné velké zdravotní problémy, bolest po kousnutí se dá srovnat s bodnutím vosy nebo včely.

Takže neumřete. Zápřednice si netká sítě, ale v květnu na vzteklou samičku můžete narazit na louce, kde si dělá zámotek pro své potomky, na řadě travin.
únor 09, 2018 09:22
... : doktor
Fůj.Nemám fobii,ale jsou mi nesympatičtí.Tak prostě ....FŮJ .
únor 09, 2018 13:54
... : d@niela
kdysi v dávnověku jsem pár let žila v Černošicích. Ve vilce. V jednom pokoji se usalašilo takové nohaté cosi, a já, jako výzkumník, jsem "to" odchytla, dala do velké flašky od okurek, k tomu pár větviček, aby "to" mělo na čem bydlet, a házeli jsme tomu mouchy... No, a pak mne napadlo, že je tomu smutno, a že přidáme pavouka druhýho... Že budeme mít malý pavoučátka... třeba...

Nevím, jakého bylo "to" pohlaví, ale druhý den poté, co jsme mu tam vpustili kámoša, jsme našli zase jen "to", a na dně se povalovalo jen pár zbylých nožiček...

Tak buď ho "ona" sežrala, nebo se porvali oni či ony dva(dvě, ale každopádně, naše "to" přežilo. Pak jsme ho(ji) raději vypustili ...
smilies/cheesy.gif
únor 09, 2018 14:42
... : doktor
Dani,bezva počteníčko.Moc líbilo.Ahojky.
únor 12, 2018 11:51
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy

 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]