Stalo se tak před 80 lety, v pohnuté předválečné době, 17. října 1937. Právě o této vítězce budou následující řádky.

Jmenovala se Immaculata Brandisová, narodila se 26. černa 1895 v Úmoníně u Kutné Hory do početné rodiny husarského důstojníka z Tyrol Leopolda Brandise (1854-1928) a jeho ženy Johanny von Schaffer (1871-1927). Společně s ní přišla na svět i sestra Kristýna. Nikdo  ale dvojčatům  jinak neřekl než Lata a Týna. Nejdříve žili manželé s prvními potomky v Úmoníně ,  později se početná rodina přestěhovala do Řitky (okr. Praha-západ), kde hraběnka Johanna dostala věnem zámeček, pivovar, lihovar, dva statky, pole, louky, rybníky a lesy.

Lata odmalička milovala zvířata, především koně.  Rodina byla z matčiny strany spřízněna s rodem Kinských. Hrabě Oktavián Kinský (1813-1896) byl dokonce v roce 1874 jedním ze tří spoluzakladatelů Velké pardubické.  Latu také často otec  Leopold Brandis brával na dostihy do Chuchle. V 21 letech se Lata poprvé objevila v sedle na pardubickém závodišti. Bohužel doba byla jiná než dnes a žena závodící po boku mužů? Nemyslitelné. Proto mohla tehdy mladá žena závodit jen v  handicapovém závodě.

První světová válka znamenala pro rodinu bolestné odloučení. Šedesátiletý hrabě Brandis vstoupil dobrovolně do armády a na frontě se ocitl i syn Mikuláš. Na statku v Řitce tak zůstala matka se sedmi dcerami. Druhý syn Brandisových, desetiletý Leopold,  zemřel na spálu a Mikuláš padl na italské frontě.  Po skončení války  a následném  vzniku Československé republiky se majetek Brandisových zmenšil v důsledku pozemkové reformy.   Tehdy Latě zůstala jen jedna slepá  klisna a tak trénovala v Chuchli. V roce 1921 tam v rovinových dámských dostizích získala první a dvě druhá místa.

Pak ale přišel v životě mladé ženy zvrat.  Ten kdo se o něj přičinil byl její bratranec Zdenko Radslav Kinský (1896-1975).  Z. R. Kinský pocházel z chlumeckého panství v Čechách, které zdědil po bezdětném bratru F. X. Kinském. Za první světové války strávil dva roky v ruském zajetí. Po vzniku Československa vstoupil do armády a byl ve státních službách zahraničního úřadu podřízenému Karlu Kramářovi.  Sňatkem s vdovou po Karlu V. Schwarzenbergovi,  Eleonorou roz. Clam-Gallasovou, došlo k propojení slavných rodů. A právě na Orlík patřící Schwarzenbergům pozval Zdenko R. Kinský Latu, protože zde připravoval koně z chlumeckého chovu  pro překážkové dostihy. Právě zde se zrodil nápad, že se Lata  přihlásí na Velkou pardubickou.